Krmení krav

Genetický potenciál dnešních dojnic je velmi vysoký a stále narůstá. Proto začínají být jak krmivo, tak krmivářské postupy čím dál víc důležité. Krmení má významný vliv na produkci mléka, ale také na obsah mléčných složek.

Na začátku laktace je obvyklý nedostatek živin, a z toho důvodu je velmi důležité maximalizovat příjem krmné dávky, samozřejmě správně vybalancované.

Špatně vybalancovaná krmná dávka zvyšuje riziko výskytu metabolických poruch a ztráty hmotnosti, které se pak odrážejí na produkci mléka. Zdravé, správně krmené dojnice lépe překonají poporodní období a rychleji dosáhnou vrcholu laktace.

Kráva je přežvýkavec se čtyřmi předžaludky. Největší je bachor, který má spolu s čepcem objem 150- 200 ltr. V tomto trávícím systému jsou biliony mikroorganismů, které pomáhají trávit a využít živiny krmiva. Abychom dosáhli co nejlepšího využití živin, a vysoké produkce mléka musí mít mikroorganismy vytvořeny optimální podmínky nepřetržitě v kteroukoliv denní dobu. Krmení krav zahrnuje i výživu mikroorganismů v bachoru. Zakládáním krmiva vícekrát denně docílíme vyšší aktivity u krav, častější příjem krmiva a vody.

Prostor

První, na co je třeba se zaměřit, je dostatek dostupného místa u žlabu. Mělo by být 60 až 76 centimetrů krmného žlabu na jednu dojnici (nejméně 85 centimetrů v horkých dnech), a dostatek prostoru pro všechny dojnice přicházející žrát ve stejnou dobu. Pro to jsou dva hlavní důvody: nejvíce zřejmý je důvod, že dojnice obvykle rády žerou všechny současně, druhým důvodem jsou jiné stravovací návyky prvotelek a starších krav. Pouze v systémech, kde je krmivo neustále dostupné a dojnice mají různý rytmus (např. v chovech s dojícími roboty) je možné mít prostoru méně. Prvotelky mají tendenci přijímat méně krmiva, ale vícekrát navštěvovat krmný žlab. Takže pokud je prostor u žlabu omezen, budou prvními postiženými prvotelky.

Větrání

Zajištění čerstvého vzduchu v prostoru krmného žlabu je velmi důležité. Během období vysokých teplot pomáhají ventilátory nad krmnými žlaby snižovat tepelný stres dojnic. Při teplotách nad 25 °C krávy přijímají méně krmiva. Ventilátory umožňují lepší dýchání a ochlazování zvířat, a také přispívají ke sníženému výskytu much v tomto prostoru.

Stanoviště a rozvržení stáje

Komfort u krmného žlabu je další stránkou krmného managementu. Všechny krmné prostory by měly být zastřešeny, aby chránily dojnice i krmivo před sluncem, deštěm a sněžením. Jedna z posledních věcí, které mohou zvýšit pohodu zvířat u žlabu je položení gumových matrací v místech stání krav u žlabu, jako polštář pro končetiny, kde poskytují komfort dojnicím i při déletrvajícím stání.

Přirozený postoj při krmení

Krávy byly uzpůsobeny pastvě, proto je doporučováno, aby přijímaly krmivo ve stejném postoji jako by se pásly. Se skloněnou hlavou produkují více slin, což přispívá k pufraci nežádoucího překyselení bachorového obsahu. Krmný žlab by měl být 10 – 15 cm výše, než podlaha, na které krávy stojí. Neměly by být nuceny klečet nebo se natahovat, aby dosáhly na krmivo. Neměly by být natlačeny na hrazení, zábrana by měla být tak vysoko, aby umožnila dostatek prostoru ke krmení. Možnost vysunutí zábrany o 20 cm směrem nad krmivo je jednoduché a komfortní řešení tam kde již není možné ji zvednout.

Frekvence příjmu krmiva a zakládání na žlab

Výzkumy na Michiganské univerzitě ukázaly, že dojnice žraly cca 11x denně. Krávy, které sežraly více sušiny, nežraly vícekrát, ale přijímaly najednou více krmiva. Nejlepší přijímaly najednou 2,3 kg sušiny a nejhorší 1,7 kg. Krávy, které sežraly více, také žraly rychleji. Průměrná doba jedné návštěvy krmného žlabu byla 27 minut, to znamená, že pět hodin denně strávily dojnice příjmem krmiva. Prvotelky mají odlišné krmné návyky, krmný žlab navštěvují častěji a najednou sežerou menší množství krmiva.

Abychom měli jistotu o zakládání dostatečného množství krmiva, musí vždy po každém žraní zůstat na žlabu nějaké krmivo (optimální množství je 3 až 4 %). Obvykle jsou některá krmiva (pícniny) méně chutná, zkažená nebo horší kvality a tato budou vybírána a ponechána na žlabu jako zbytky, ale takové zbytky mají nižší stravitelnost a vlastně omezují příjem krmiva, produkci mléka. Pokud jsou krávy nuceny sežrat takové zbytky nejsou pořádně nakrmeny. Nejlepší cestou jak to zjistit je kontrola žlabu asi hodinu před následujícím zakládáním krmiva. V tu dobu by na žlabu měla být malá vrstva zbytků vzhledem odpovídající původně založené krmné dávce – ne jen dlouhá stébla a kousky kukuřičných palic, protože to znamená, že by vaše krávy byly schopny sežrat více krmiva.

Krmné strategie

„flat rate feeding“ je systém krmení kde všechny krávy jsou krmeny stejným množstvím koncentrovaných krmiv po celou dobu laktace nebo její část. Koncentrovaná krmiva jsou omezena na určité množství, zatímco pícniny jsou krmeny ad libitum. Požadavky dojnic na množství energie a dalších živin se liší v závislosti na fázi laktace. Poněvadž je fixováno množství koncentrátů, počítá systém s mobilizací tukových rezerv. Přebytek živin na středu a konci laktace je ukládán jako tělesný tuk, který je pak využit v období nedostatku, jmenovitě na začátku laktace. Mobilizace tuku na začátku laktace vysokoprodukčních dojnic způsobuje ketózy. Při jeho použití jsou obvykle dojnice na začátku laktace krmeny málo a na konci laktace naopak „hodně dobře“. Systém je běžně užíván v zemích s extenzivním chovem dojných krav, s velkými rozlohami pastvin jako Nový Zéland, Argentina, Irsko a Austrálie.

„Feeding to yield“ je systém, při kterém se snažíme dodat dojnicím požadované živiny podle aktuální úrovně dojivosti a fáze laktace. Systém je běžně používán v zemích s intenzivním způsobem produkce mléka. Výhodou je udržení správné kondice zvířat během laktace a šance každé krávy, aby ukázala svůj produkční potenciál. Důvody jsou velmi významné, protože každý litr mléka na vrcholu laktace navíc vede ke zvýšení užitkovosti až o 200 ltr. za laktaci.

Třídění

V situacích, kdy se očekává soupeření (např. při omezení prostoru nebo množství krmiva), užitkovost souvisí s chováním krav při krmení. Soupeření u krmného žlabu je největší, když se vrací z dojení a při zakládání čerstvého krmiva. Dominantní krávy se v těchto situacích domáhají prvenství a méně dominantní jsou omezovány v přístupu ke krmnému žlabu, jsou donuceny žrát méně nebo jen v době kdy není u žlabu taková konkurence.

Kontrola hladové jamky

Jedná se o kontrolu příjmu krmiva a rychlosti pasážování trávícím traktem jednotlivé krávy. Rychlost fermentace a pasáže krmiva závisí na složení a vlastnostech krmné dávky. Vlastnostmi je myšlena rychlá nebo pomalá fermentace krmiva, velikost částic a rovnováha mezi různými komponenty krmné dávky.

• Stav 1: Hluboká jamka, kůže se propadá dovnitř pod výběžky bederních obratlů, záhyb kůže od kyčelního hrbolu míří kolmo dolů, hloubka jamky za posledním žebrem je větší než na šířku dlaně. Při pohledu z boku má tato část vzhled obdélníku. – kráva žere málo nebo vůbec ne, což může být způsobeno náhlým onemocněním, nedostatečným nebo nějak nepříjemným krmivem
• Stav 2: Hluboká jamka, záhyb kůže od kyčelního hrbolu míří šikmo dopředu směrem k poslednímu žebru, hloubka jamky za posledním žebrem odpovídá šířce dlaně. Při pohledu z boku má tato část vzhled trojúhelníku.- bývá často u krav v prvním týdnu po otelení, v pozdějších fázích laktace je signálem pro nedostatečný příjem krmiva nebo velkou rychlost pasáže krmiva trávícím traktem.
• Stav 3: Kůže se od výběžků bederních obratlů nepropadá dovnitř, ale směřuje kolmo dolů. Hranice jamky za posledním žebrem je ještě viditelná. – správný stav u dojících krav při dobrém příjmu a pasáže krmiva.
• Stav 4: Hranice jamky za posledním žebrem již není rozpoznatelná. – správný stav u krav blížící se konci laktace nebo stojící na sucho.
• Stav 5: Konce výběžků bederních obratlů nejsou rozpoznatelné, bachor je velmi dobře naplněn, kůže oblasti je napjatá. – správný stav u krav na sucho.

Kontrola výkalů

Posouzení konzistence výkalů pomáhá zhodnotit, jak dobře je krmivo tráveno, jestli je krmná dávka správně živinově vyvážena (bílkoviny, vláknina a uhlovodíky) a jestli je odpovídající příjem vody.

• Stav 1: výkaly jsou velmi tekuté s konzistencí hrachové polévky, mohou ze zvířete opravdu vytékat obloukem. Tento stav může být způsoben nadbytkem škrobu nebo proteinu, příliš velkým množstvím minerálů a nedostatkem vlákniny. Nadbytek močoviny v obsahu střeva může vytvořit osmotický tlak zvyšující obsah vody ve výkalech. V této kategorii jsou krávy s průjmem.
• Stav 2: výkaly jsou řídké a nedrží tvar. Při dopadu na zem se rozstřikují a vrstva je vysoká do 2,5 cm. Tento typ výkalů mají krávy běžně při příjmu mladého pastevního porostu. Tento stav může navodit také nízký obsah vlákniny nebo nedostatek funkční vlákniny v krmné dávce.
• Stav 3: Optimální stav! Výkaly mají vzhled kaše nakupené do výše 4-5 cm s několika soustřednými prstenci a prohlubní uprostřed. Ulpívají na špičce bot.
• Stav 4: Výkaly jsou husté ve vrstvě nad 5 cm, ulpívají na botách. Tento typ výkalů mohou mít krávy stojící na sucho a starší jalovice. Můžou ukazovat na nízkou kvalitu pícnin nebo nedostatek proteinu v krmné dávce.
• Stav 5: Výkaly vypadají jako pevné hroudy. To bývá způsobeno zkrmováním krmné dávky s převahou slámy nebo sena, případně dehydratací.