Výroba včelího úlu

Výroba nástavků

Že budu při včelaření využívat nástavkové úly bylo jasné. Po delším studování a rozhodování bylo jasné, že to budou nízkonástavkové úly Langstroth, které se skládají většinou z 8 nástavků. Mým prvním počinem ve včelaření je výroba nástavků Langstroth 2/3. Doufám, že vám v tomto článku pomohu objasnit nejasnosti, které jsem při výrobě měl a hlavně se vyvarovat chybám, které jsem při prvním úlu udělal a již vím, co příště musím udělat lépe.

Důležitou věcí jsou vnitřní rozměry, které musíte mít přesné, abyste pak mohli do nástavku dobře vložit rámečky. Zde nastala první chyba, kdy jsem si říkal, že nějaký milimetr nemůže hrát roli a při koupi oddělků se mi originální rámečky Langstroth vešly do nástavku jen o fous. Mají totiž z každé strany výstupky. Naštěstí při použití hrubé síly tam byly vsazeny.

Teď už k vlastní výrobě:

Použitý materiál a náčiní:

Náčiní

• okružní pila - cirkulárka
• hoblovka – šlo by to i bez ní, ale práce nebude tak precizní
• ruční frézka – dobrý pomocník při výrobě zámků a drážek pro rámky (šlo by vyrobit i na cirkulárce, ale bylo by to pracnější)
• aku šroubovák – pro sešroubování nástavku (lze použít i vrtačka, nebo šroubovák a lidská energie)

Materiály

• prkno tloušťky 40mm a délky 6metrů
• česnový uzávěr - zakoupil jsem plastový uzávěry za 10Kč/kus
• šroubky na smontování nástavku
• vrták 25mm do dřeva pro česnový otvor

Výroba

První, co bylo potřeba udělat, bylo nařezání prken na příslušné délky stěn (375+2 x tl. stěny+přídavek a 465+2 x tl. stěny+přídavek). Po nařezání šířek jsme se pustili na výšky (167mm). Nedávali jsme ani přídavek na hoblování, pila nám řeže pěkně a přesně a hoblovka nám konce zakulacuje, takže by vznikaly akorát mezery. Nicméně na hoblování stěn jsme ji již použili. První prkénko bylo potřeba vzít 4x z každé strany, takže ostatní jsem ohobloval stejně, aby nevznikaly rozdíly v tloušťce.

Po ohoblování jsme změřili výslednou tloušťku (která v našem případě činila 27mm) a dali se na počítání přesné délky stěn. Tady nastala další chyba a to v počítání. Samozřejmě jsme si v hlavě špatně představili výsledný nástavek a počítali jsme, že délka stěn bude – 2 x tloušťka drážky. Jenže, jedny stěny musí být delší o 2 x tloušťka prkna. V našem případě jsou rozměry pro kratší stěny 2 x tloušťka drážky a delší stěny 2 x tloušťka prkna.

Po správném spočítání přišlo konečně na řadu řezání. Kratší stěny mají v našem případě konečný rozměr: 402x167x27 a delší stěny mají konečný rozměr 519x167x27. POZOR nezapomeňte, že první rozměr se odvíjí od tloušťky stěn!

A poslední obráběcí akcí bylo frézování drážek pro sesazení a rámky. Pro rámky je potřeba drážky o rozměru 18×12. Myslím si, že není chybou, když se udělá druhý rozměr o trošičku větší. V našem případě to bylo 13,5mm. (drážka hezky splynula s drážkou pro sesazení) Pro sesazení je potřeba drážek 13,5 x 13,5. POZOR nezapomeňte, že záleží na tloušťce stěn (v našem případě to je 27mm).

Když jsme měli vše připraveno, tak přišlo na řadu sešroubování. Před sešroubováním jsem ještě hrany, pro lepší pevnost, potřel klihem. Klih jsem nanášel na část, která byla blíže venku, aby se nedostal k přímému kontaktu se včelami.

Výroba varroa dna

Když jsme měli již nástavky hotové, tak přišlo na řadu dno. Stále jsme přemýšleli, jak dno vytvoříme. Nakonec jsme se rozhodli pro jednoduché celo zasíťované dno pro dobré monitorování varroázy s nakloněným letákem, pro pohodlné přistávání při velké snůšce.

Ke dnu není třeba vymýšlet žádný složitý výkres. Nejlepší je dno dělat podle rozměrů nástavků.

Boční stěny

Jako první na řadu přišly boční stěny. Na jedné straně jsme vyřízli plochu pro upevnění letáku. Plochu jsme zapustili o 20 mm níže, aby nám zůstalo místo pro česnový otvor.

Pro lepší uchycení drátěné sítě, jsme na stěnách vyfrézovali drážky o hloubce 20 mm a šířce 13,5 mm (půlka šířky stěny).

Ve stěnách byly potřeba vyfrézovat také drážky pro desku na monitorování spadu varroázy.

Leták

Aby leták přesně seděl v bočních stěnách a nebylo třeba vyměřovat složitě úhel, stačilo použít jednoduchou fintu. Leták jsem si položil na výřezy a podélně ho uřízl na cirkulárce.

Čelní stěna

Čelní stěna se nachází hned za letákem a určuje velikost česnového otvoru. Jak jsem již zmiňoval, tak česnový otvor je 20 mm. Z toho plyne, že čelní stěna je potřeba udělat o 20 mm menší. Na tuto stěnu se také bude upevňovat pletivo, takže jsme udělali drobné vyfrézování, aby pletivo hezky zapadlo.

Zadní stěna

Zezadu je potřeba vsouvat monitorovací podložku, takže zadní stěnu jsme vytvořili ze 2 kusů. Horní kus, jsme vyfrézovali pro uchycení pletiva (stejné rozměry, jako u drážky pro uchycení pletiva u bočních stěn). V dolní loučce jsme vyfrézovali otvor pro ruku, aby se dala jednodušeji vyjmout monitorovací podložka.

Pletivo

Pletivo jsme ohnuli, aby nekoukali žádné ostré hrany a u česna hezky sedělo. Poté jsme ještě pletivo zajistili lepeňákama a laťkami.

Monitorovací deska

Jako monitorovací podložku jsme použili sololit. V truhlárně jsem sehnal za pár korun s bílým povlakem.

Výroba zateplené stříšky pro úl

Stříšku jsem se rozhodl udělat zateplenou, protože vrchem uniká nejvíce tepla (v létě naopak stříška bude chránit proti přehřívání).

Stříšku jsem vyráběl podle hotových nástavků, aby dobře seděla.

Nejprve jsem si vytvořil dno stříšky z nelakovaných palubek. Poté jsem udělal zkosené stěny. To by byla celá dřevěná konstrukce a přišla na řadu klempířina. Z tabule plechu jsem vystřihl plech tak, aby z každé strany o 0,5 cm přesahoval stříšku (udělal bych i víc, ale tabule mi vycházela přesně na 2 stříšky). Jelikož jsem neměl ohýbačku, tak jsem využil dorazu u cirkulárky a ohnul si plech přes něj. Potom jsem ohyb doklepal kladívkem.

Teď již bylo vše připravené k sestavení. Před zakrytím plechem, jsem s taťkou do stříšky poskládal vatu (nevím přesný název, používá se na zateplování domů).

Výroba rámků langstroth 2/3

U rámků je spousta možností a každý si musí zvolit tu, které mu vyhovuje. Dnes vám ukáži můj postup a můj typ rámků a proč zrovna takto to dělám já.

Než se rozhodnete nad výběrem rámku, je třeba myslet do budoucna a ujasnit si, jak chcete včelařit. Já sám ještě přesně nevím kolik včelstev nakonec budu obhospodařovat. Ale chtěl bych jich mít větší množství. A také jsem fanda do techniky, která ještě navíc dokáže ulehčit práci. Proto do budoucna uvažuji nad takovýmto odvíčkovacím nožem.

Při tomto způsobu odvíčkování by mohly nastat komplikace u rámků Hoffman, který se v originálu pro Langstroth používá. Podobně by to bylo i u rámků s mezerníky. Proto jsem se rozhodl vytvářet rámky čisté, které jsou i jednoduché na výrobu.

S těmito rámky se dá včelařit buď s pomocí hřebenů, které se upevní na nástavek, nebo bez ničeho a mezera se zajišťuje např. palcem včelaře, nebo prostě, jak se říká: „od oka“.

Já využiji tu nejjednodušší cestu a pokusím se včelařit bez hřebenů. Při tomto způsobu hrozí posunutí při kočování, ale jelikož já kočovat neplánuji, tak je pro mne vyhovující.