Jak naučit kočku na záchod

Kočka je milým společníkem i pro ni ve zcela nepřirozených podmínkách, jako jsou lidská obydlí. Kočka dokáže při troše snahy ze strany jejího majitele udržovat čistotu a obejde se i bez pravidelného venkovního výběhu. Všechny kočky totiž lze naučit používat kočičí WC. Zde je pár rad, aby vaše snahy nepřišly vniveč:

1. Nejprve obstaráme všechny potřebné pomůcky. Bedýnku umístíme do klidného místa, které se nenachází v centru dění a na časté trase chození. Některé kočky vyžadují při konání své potřeby úplné soukromí, proto lze pořídit i bedýnku se zakrytými stěnami. Klasická bedýnka je vyrobena z plastu a má zvýšené okraje. To proto, že kočka po své potřebě ono dílo zahrabává. To patří k jejímu instinktu a nelze ji od něj odrazovat či ho dokonce zakazovat.
2. Pokud byla kočka dříve zvyklá chodit na toaletu ven, umístíme bedýnku blízko dveří. Tak bude přechod k „umělému WC“ nenásilnější a jednodušší. Kočka brzy smysl bedýnky pochopí a začne ji používat.
3. Ideální je získat tento návyk od mala v době, kdy se kotě velmi rychle učí, a nepřebralo ještě žádné instinktivní návyky. Zde je důležité myslet na vhodnou výšku a velikost bedýnky. S růstem kotěte ale musíme rovněž zvětšovat i bedýnku.
4. Důležité je opatřit bedýnku substrátem. Kočka totiž ke své potřebě vyhledává povrch, který má absorpční schopnost a výkaly jdou snadno zahrabat. K dostání jsou substráty, které po vykonání potřeby hrudkovatí. To usnadňuje čištění, neboť stačí lopatičkou onu hrudku vyjmout.
5. Základem je čistota. To může být také jeden z důvodů, proč vaše kočka odmítá WC použít. Každý den bychom měli odstraňovat výkaly a hrudky moče. Jednou týdně je vhodné vyměnit podestýlku celou. K čištění pak použijeme dezinfekční prostředek. Po dezinfekci WC důkladně vypláchneme a necháme vyschnout. S dezinfekcí opatrně, kočku bychom mohli snadno přiotrávit.
6. A jak na to? Malé kotě by mělo získat tento návyk ihned, jakmile je schopné přijímat pevnou stravu (3-4 týdny). S výchovou by se mělo začínat už u chovatele, od kterého si kočku doneseme.
7. Při výchově volíme spíše metodu cukru než biče. Kočku netrestáme, nestrkáme jí hlavu do výkalu apod. Správným postupem je zachytit ten správný okamžik, kdy se kočka k vykonání potřeby chystá (zpravidla se přikrčí a mírně nadzdvihne ocas). V té chvíli ji položíme do bedýnky a řádně pochválíme. Musíme být v této snaze usilovní.
8. Kočka je od přírody velmi čistotný tvor, a pokud má své WC a uspokojivém místě, dostatečně čisté a plné vhodné podestýlky, přivykne lehce k jejímu používání. Každá kočka se tomuto procesu naučí. Pokud však zvíře nedodržuje čistotu, je problém pravděpodobně daleko vážnější. Zejména u starých kocourů dochází k častému vyprazdňování a je způsobené onemocněním ledvin. V takovém případě zvíře netrestáme a navštívíme lékaře.
9. U kocourů se v období jejich říje objevuje jejich pud – značkování. Pomocí své moči označuje svá teritoria. Je to pudový návyk, který nelze zvíře odnaučit. Kocour při něm zaujme zvláštní polohu, při které zvedne jednu nohu a pramínkem označí předmět často na velkou vzdálenost. Tento pud lze pouze korigovat tím, že zvíře přimějeme ke značkování jeho bedýnky. Ta by ale měla mít zvýšení okraj. Nevratnou alternativou je pak kastrace, tedy odstranění pohlavních žláz samce (varlat).