Papoušek vlnkovaný (andulka)

V původním jazyce australských domorodců zní pojmenování andulek "bedgerigah" nebo "betcherrygah", což znamená „dobrá k jídlu”. Tak pravděpodobně vzniklo anglické pojmenování budgerigar. Latinské pojmenování vzniklo z řeckého melos-zpěv a psittacos-papoušek a latinského undulatus - vlnkovaný. Zkomolením latinského názvu vzniklo české pojmenování andulka (papoušek vlnkovaný).

Pochází z centrální Austrálie kde žije v rozsáhlých polopouštích v okolí eukalyptových hájů a drobných křovin poblíž vodních zdrojů. Jak již název napovídá jedná se o papoušky s výrazným vlnkováním na hlavičce. V přírodě obývají andulky téměř celou Austrálii (mimo Tasmánii). Je to společenský tvoreček a proto žije v početných hejnech čítajících přibližně 20-50 jedinců. V těchto hejnech si papoušci vyhledávají svého celoživotního partnera. Jsou velmi inteligentní a zvědavé. Přes den jsou andulky skoro úplně potichu, nevystavují se tak svým nepřátelům a zároveň zbytečným zpěvem neplýtvají energií a šetří si drahocenné tekutiny v těle.

Pár

Papoušek vlnkovaný žijící v přírodě má spodní část těla, zadní hřbet, kostřec a vrchní krovky ocasní zelené. Čelo, temeno, brada a hrdlo spolu s přední tváří jsou jasně žluté. Na hrdle je nejčastěji několik nápadných černých teček, na lících po jedné podlouhlé modré skvrně, splývající s okrajovou tečkou. Zadní část tváří, záhlaví, zadní krk a hřbet jsou jasně žlutozelené s tmavým vlnkováním, které je na hlavě nejmenší, směrem ke hřbetu hrubší. Ruční letky jsou matně zelené, zevně žluté, na vnitřním praporu černě lemované a mají ve středu žluté skvrny, tvořící na spodní straně křídla pruh. Ostatní letky jsou tmavě zelené, také se žlutým lemováním, u kořene světle žluté, na vnějším praporu černé. Křídelní krovky jsou žlutozelené se žlutými okraji, ruční krovky a křidélko modrozelené se žlutým lemováním. Dvě nejdelší ocasní pera jsou tmavomodrá, ostatní zelenomodrá se širokou žlutou skvrnou uprostřed a širokým středním okrajem na kořeni vnitřního praporu. Oko je modré, duhovka žlutá až bílá. Oční víčko se zavírá od spodu nahoru. Zobák je zahnutý jako u dravců, zelenavě rohový, u kořene světlejší se špičkou často světle hnědavou. Nohy jsou šedomodré se čtyřmi prsty. Dva prsty směřují dopředu a další dva dozadu. Na každém prstu je zahnutý tmavý drápek.

Životní podmínky v Austrálii jsou velmi tvrdé. Teplota přes den stoupá až k +45°C a v noci naopak prudce klesá až -4 °C. Andulky se dokážou s těmito teplotními výkyvy poměrně dobře vyrovnat. Díky podnebí je v Austrálii velký nedostatek vody. Ve zvláštních případech dokáže andulka přežít bez vody až 25 dnů. V obzvláště suchých obdobích si pomáhají andulky tím, že získávají vodu z ranní rosy na rostlinách, která vzniká změnou teploty. Většinou se andulky zdržují poblíž vodních zdrojů. Pokud je v okolí dostatek vody, tak andulky na rozdíl od ostatních papoušků pijí andulky pravidelně přibližně co 3 hodiny. Potravu hledají andulky převážně na zemi. Živí se sběrem semínek z různých bylin a trav. Protože je těchto trav nedostatek jsou nuceny vyhledávat potravu v širokém okolí. Přelétávají na velké vzdálenosti (až stovky kilometrů) než najdou nové zelené pastviny s dostatkem potravy.

Hnízdění andulek začíná s příchodem dešťů. Jejich život se rázem změní. Je to období ve kterém začínají růst rostliny, což znamená dostatek potravy. To je ta ideální doba pro přivedení mláďat na svět. Samečci se začnou dvořit svým družkám. Naparují se a předvádějí svatební tanečky. Samičky zase hledají vhodné místečko pro umístění hnízda a opatrně sledují naparující se samečky. Během několika dní se život hejna zcela změní. Každý pár si najde svoje místo kde samička snese vajíčka na kterých bude sedět tak dlouho dokud se nevylíhnou mláďata. Počet vajíček bývá mezi 4-6 a samička je snáší co druhý den. Po dobu zahřívání se vajíčka musí pravidelně otáčet. Sameček zatím shání potravu a krmí samičku. Ta ho ovšem do hnízda nepustí. Po 18 dnech se začne z vajíček ozývat pípání. To je signál pro samičku, že mláďata chtějí na svět. Než se ale dostanou ven dá jim to pěkně zabrat. Potrvá jim to celý den než se vylíhnou. Mláďata se líhnou v takovém pořadí v jakém byla snesena vajíčka. Narodí se slepé a bez peří. Samička je zahřívá a krmí po dobu než budou moci vyletět z hnízda. Trvá to asi kolem 30 dnů. Mláďata opustí hnízdo a ihned se pokoušejí létat. Sameček je ještě bude krmit do té doby až se naučí hledat si potravu sami. Nepotrvá to však déle než 2 týdny. Pak už jsou mláďata dospělá a dovedou se o sebe sama postarat.

Samec

Historie a současnost 

První popis andulky zveřejnil ve své knize britský botanik a přírodovědec George Shaw v roce 1805. Trvalo však 35 let než docestoval první exemplář do Evropy. Stalo se tak v roce 1840 v Anglii a přivezl jej lodí přírodovědec a malíř ptáků John Gould. Z prvopočátku byl chov těchto ptáčků byl na dlouhou dobu výsadou pouze velmi bohatých lidí. Jejich cena byla závratná, což lze dokumentovat na příkladu jistého obchodníka se zvířaty pana Charlse Jamracha, který koupil první párek andulek za neuvěřitelných 52 liber. Nebyl by to úspěšný obchodník, kdyby neprodal toto luxusní zboží s náležitým ziskem. Podařilo se mu tento párek prodat za 54 liber panu dr. Bartlerovi.

První úspěšný odchov andulek v zajetí byl proveden v roce 1846 ve Francii. V roce 1872 se v Belgii objevila první žlutá andulka, což vyvolalo obrovské nadšení mezi chovateli. Modrý exemplář se objevil také v Belgii ale až v roce 1878. Každý v té době chtěl mít žlutou a modrou andulku. Jejich obliba byla tak obrovská, že se jejich dovoz z Austrálie rok od roku prudce zvyšoval a to až do takové míry, že Australská vláda vydala v roce 1894 zákaz vývozu andulek. Ten však nevedl k poklesu oblíbenosti těchto ptáčků, ba naopak jejich prodej se neustále zvyšoval. Až později se andulky díky jejich nenáročnému chovu stávají dostupnými i pro obyčejné lidi. Další zlom v historii chovu andulek nastává v roce 1932. Došlo tehdy ke zveřejnění zákonů dědičnosti. Netrvalo dlouho a tyto zákony se začaly uplatňovat i v chovu andulek. Pak nastává prudký nárůst výskytu různobarevných andulek. Kombinaci tvoří čtyři základní barvy. Jsou to zelená-žlutá-modrá-bílá.

V dnešní době se svým pestrým vzhledem, nenáročností a milou povahou řadí andulky mezi nejpopulárnější papoušky chované v zajetí. Za celou dobu co jsou andulky chovány, se podařilo vyšlechtit na desítky druhů atraktivních barevných kombinací. Pokud se rozhodujete jaký druh ptáčka budete doma chovat, doporučuji vám pořídit si právě andulku. Je to ideální papoušek pro začínající chovatele. Pokud si jí vyberete, určitě s ní zažijete spoustu příjemných chvil a budete se s ní cítit šťastní.

Rozmyslete se než si je pořídíte 

Před tím než si pořídíme andulku je potřeba zvážit několik důležitých věcí. Musíme mít vhodné místo pro klec. Důležité je počítat s tím že andulky se dožívají až 14 let . Musíme se tedy po celou tuto dobu o ní náležitě starat. Budete mít čas si s ní hrát a povídat jí? Andulky pokud nemají ptačího partnera potřebují lidskou společnost a několik hraček pro zahnání dlouhé chvíle. Samotou velmi strádají!!! Pokud někam pojdeme, musíte vyřešit co s ní. Komu jí dáme, kdo se o ní postará? Je potřeba zajistit denně čistou vodu v pítku a dosypat zrní do krmítka. Dále musíme počítat s tím, že andulka se potřebuje jednou denně na hodinku proletět. Alespoň jednou za týden je nutné vyčistit klec a její příslušenství. Každý měsíc se musí klec vystříkat dezinfekčním roztokem pro zvířata.
Chováte-li doma jiné zvířata je potřeba si uvědomit jestli se budou snášet. Pes dokáže celkem dobře tolerovat andulku ve svojí přítomnosti, ale kočku to asi budete učit jen velmi těžko. Dále si zjistěte si zda někdo z vaší rodiny není alergický na peří. Pokud věnujete andulku starším dětem počítejte s tím, že na ně budete muset dohlížet. Jako poslední a neméně důležitou věcí je třeba si uvědomit, že andulka může i onemocnět. Bude potřeba s ní jít k veterináři a následně obstarat i vhodné léky, což pochopitelně bude něco stát.
To nejdůležitější rozhodnutí zbývá nakonec. Budeme chtít chovat páreček, nebo jen jednu andulku? Nutno dodat, že určitě lépe se bude cítit andulka ve společnosti jiné andulky. Doporučoval bych tedy raději páreček. Pokud ale chcete trávit s andulkou hodně času, můžete si pořídit i jednotlivce.
Většina literatury tvrdí, že pokud se papoušek vlnkovaný chová v páru, nenaučí se mluvit. Na internetu jsem však našel celkem dost chovatelů co tvrdí, že to není pravda. Tvrdí, že mají mluvící andulku chovanou s více andulkami součastně. Rozhodující patrně není zda se chovají andulky v páru, ale spíš záleží na tom jak se jim chovatel věnuje a zda má andulka pro mluvení nadání. Pohlaví ptáčka nemá na schopnosti mluvení vliv.

Pár, samice vpravo

Co budeme potřebovat

Informace o chovu andulek získáte z literatury nebo konzultací se zkušeným chovatelem. Jako skvělá volba se ke získání informací nabízí i internet. Najdete tam veškeré dostupné informace. Přesto bych ale každému do začátku doporučil alespoň jednu knihu o chovu andulek. Najdete tam do začátku spoustu různých rad a informací. Sám jsem si z počátku zakoupil tři knížky a nelituji toho. Cena každá z nich nepřekročila ani 100,- Kč, což je velmi neobvyklé v dnešní době. Knihy jsou psány srozumitelným jazykem a jsou doplněny o spousty obrázků.
Před pořízením si andulky do vašeho domova je důležité vědět kam umístíte klec. Měla by být na vyvýšeném místě, aby měl papoušek vlnkovaný přehled co se kolem něj děje. Nad klecí by měl být volný prostor ve kterém se nebude nic dělat, andulka se od přírody bojí, když se nad ní něčím manipuluje. Není vhodné klec umísťovat do míst kde je průvan a taky do míst kde je příliš velký pohyb. Klec musí být umístěna na pevné a stabilní podložce. Andulky mají rády společnost, proto jim klec umístěte tam kde trávíte většinu svého času. Budou se těšit z vaší společnosti a rády vás budou pozorovat při jakékoliv činnosti. Klec musí mít své stálé místo, stane se andulčiným domovem, místem kde bude trávit většinu svého času. Bude to místo kde se má cítit bezpečně a kde nebude ničím rušena. Pokud máme vybrané vhodné místo, je načase vydat se do zverexu a koupit pro andulku klec a její příslušenství.
Klecí je na trhu nepřeberné množství, jsou jich desítky různých barev a tvarů. Papoušek vlnkovaný potřebuje minimálně takovou klec ve které si dokáže pohodlně protáhnout křídla. Jako nejmenší možné obydlí pro jednu andulku doporučují klec o rozměru 50x30x45cm, menší klec rozhodně nedoporučuji. Ovšem lepší bude andulce koupit trochu větší klec ať má dostatek prostoru na pohyb. Praktické je koupit si klec která má ve spodním dílu šuplík. Ten se bude hodit při čištění. Andulka stráví v kleci většinu života, proto věnujte jejímu výběru dostatečný čas a neunáhlete se při koupi. Klec se stane jejím domovem, bude tam spát, jíst, pečovat o peříčka a dělat všechny svoje další obvyklé činnosti, proto se nesnažte na kleci ušetřit.
Jakmile koupíte klec, bude potřeba jí vybavit i potřebným dalším zařízením. Vaši andulce bude jedno jak klec vypadá a spíš jí bude zajímat jak je vybavená. V ceně klece jsou obvykle jen 2-3 bidýlka a možná i houpačka. Pokud koupíte klec kde jsou bidýlka z plastu, doporučuji tyto nepoužívat, ale zakoupit si bidýlka dřevěná. Průměr bidýlka by měl být takový aby jej andulka zcela neobejmula svými prsty. Rovná bidýlka ovšem můžete nahradit kouskem větvičky z nejedovatého stromu. Papoušek vlnkovaný si pak může okusovat kůru z větvičky což ho bude nesmírně bavit.
Pítko na vodu patří do základní výbavy klece. Postačí běžně dostupné pítko z plastu. Raději si kupte pítko, které se dá umístit z venku na klec ať nemusíte otevírat klec při výměně vody a rušit tím andulky. Ideální je nádržka na vodu, která má ve spodní části úzkou štěrbinu ze které andulky píjí. Tento typ konstrukce má tu výhodu oproti klasickým otevřeným nádržkám, že nedochází k zašpinění vody.
Dávkovač zrní a krmítko na ovoce jsou dalším důležitým vybavením klece. Krmítko na ovoce je klasické plastové krmítko do klece. Dávkovače zrní jsou také z plastu a jsou principielně stejné jako nádržky na vodu, ale pozor dávkovač se může ucpat a andulka se tak nedostane k potravě a bude tak hladovět. Je tedy potřeba jej pravidelně kontrolovat. Další důležitou věcí co je třeba si uvědomit je fakt, že andulky nechávají vyzobané slupky přímo v krmítku, proto je potřeba jim krmítko pravidelně "profouknout" a zbavit jej prázdných slupek.
Koupelnička by měla být nezbytnou součástí každé klece. Papoušek vlnkovaný miluje vodu a koupání. Dopřejte jim proto možnost se pravidelně okoupat a pořiďte jim plastovou koupelničku, která se zavěšuje do vrátek od klece. Koupelničky jsou z průhledného plastu a tak budete moci pozorovat jak se vaše andulka koupe a co všechno při tom vyvádí. Ze své zkušenosti vám mohu říct, že je to zajímavá podívaná. Uvidíte že si andulka koupelničku velmi oblíbí a bude jí často navštěvovat.
Plastové držáky jsou výbornou pomůckou do klece. Je vhodné opatřit si alespoň dva tyto držáky. Jeden může sloužit pro zavěšení senegalského klasu a druhý třeba pro uchycení pampeliškového listu. Rozhodně je to šikovná věc za pár korun, která se vám bude hodit. Můžete do nich třeba uchytit i kousky ovoce.
Sépiovou kost bychom neměli taky opomenout, aby si andulka měla na čem brousit zobák. Sépiovou kost zavěste na stěnu klece a andulka už si jí sama najde až jí bude potřebovat.
Hračky jsou posledním doplňkem do klece. Jsou tam proto, ať se mají andulky při dlouhých chvílích čím bavit. Nejlepší hračkou je klasické zrcátko se zvonečkem. Andulky v něm vidí svůj obraz a domnívají se že vidí jinou andulku. U zrcátka dovede papoušek vlnkovaný denně strávit spoustu času. Bude do něj klovat a koukat se na svůj obraz. Andulky milují zrcátka a všechny lesklé předměty. Dále můžete pro svojí andulku koupit třeba přívěsek se zvonečkem. Andulky jsou zvědavé a rády okusují lesklé předměty. Andulkám se líbí jak zvoneček při zatřepání zvoní. Různých hraček najdete ve zverexem celou škálu, stačí si jen vybrat.
Zbývá nám už jen koupit potravu pro andulky. V každé zverexu mají na výběr několik směsí pro andulky. Osobně bych doporučil směs: lesknice, normální proso, senegalské proso, loupaný oves, niger, lněné semínko. Všude vám ochotně poradí, co je pro tu vaši andulku nejlepší. Dále nezapomeňte koupit i pytlík se senegalským klasem. K dostání je i čínský klas, ten mají andulky taky rády. Senegalský klas je velkou pochutinou pro všechny ptáky.
Zdraví andulce posílíte tím, že, jí koupíte i vitamíny které se kapou do vody. Jsou vhodným doplňkem stravy v zimním období. Pro papoušky se například vyrábí vitamínový přípravek Vitalini-quell. Předem si ale důkladně přečtěte jak se vitamíny dávkují a zkontrolujte si zda neprošla doba minimální spotřeby. Nikdy nedávejte andulkám lidské léky!
Pro čištění a dezinfikování klece a ptáků samotných si nechte ve zverexu doporučit vhodný spray. Vhodný je třeba Arpalit-neo. Předem se důkladně informujte způsobu a o možnosti jeho použití. Pečlivě si prostudujte návod a dodržujte jej. Důležitá je před každým použitím kontrola zda vyhovuje minimální doby trvanlivosti.
Tak to by bylo zatím všechno co budeme pro začátek potřebovat. Po příchodu domů klec a všechny plastové díly pečlivě umyjte a pak je osušte. Na dno klece nasypte písek, nebo jí vystelte papírem. Do krmítek nasypte zrní a do plastové úchytky dejte senegalský klas. Na stěnu zavěste sépiovou kost. Namontujte bidýlka, popř. větvičku a osaďte do klece hračky. Všechno pečlivě rozmístěte. Klec dejte na její místo.
Nyní je všechno připraveno a můžete se další den pustit do shánění vašeho opeřeného miláčka. Příprava je velmi důležitá. Převoz opeřence domů bude pro něj velmi stresují a proto je lepší mít všechno nachystané. Není potřeba ho navíc stresovat v novém prostředí tím, že mu budeme rukou v kleci manipulovat.

Samec

Cesta domů a jejích nový domov

Cesta domů představuje pro andulky velkou psychickou zátěž. Musí si zvykat na změnu prostředí a na fakt, že byla odtržena od svého hejna a bude muset si najít nové společníky. Pokud nemáme dřevěnou budku na přepravu ptáků, tak andulku přepravujeme v malé neprůhledné papírové krabičce s dýchacími otvory. Je potřeba myslet i na to jaké venku panují teplotní podmínky a zvolit vhodný způsob dopravy opeřence domů. Rozhodně nebude nejlepší nést andulku v papírové krabičce když je venku -20 stupňů. S krabičkou příliš nemanipulujeme a jdeme s ní co nejrychleji domů. Papoušek vlnkovaný je v neznámém prostředí a neví co se kolem něj děje. Ihned po příchodu domů ložíme krabičku otvorem ke dvířkům klece a počkáme až andulka sama vyleze. Rozhodně jí nikam nestrkejte násilím, ale dopřejte jí čas. Chvilku bude vystrašená a třeba se jí nebude hned chtít, ale nakonec z krabičky vyleze ven protože jí bude lákat vyjít na světlo.
Nechte andulku ať si v klidu prohlédne své nové obydlí. Kolem klece se pohybujte jen v nejnutnějších případech ať jí zbytečně neplašíte. Potřebuje čas na prohlednutí si nového okolí. Pozorujte jí z povzdálí. Můžete na ní potichu mluvit. Andulce to chvilku bude trvat než najde svůj klid. Prvním znakem toho že si andulka u vás zvykla je to že má zájem o potravu. Pokud začne zobat zrní, máte vyhráno. Ptáček přečkal převoz k vám domů bez úhony a zvyká si na nové prostředí. Brzo začne poskakovat po bidýlkách a přitom si bude potichoučku prozpěvovat.
Andulka si zvykne dřív, když na ní budete často mluvit. Pokaždé když k ní půjdete, tak opakujte její jméno a pískejte na ní. Pokud budete muset odejít, zapněte jí rádio. Nebude se cítit tak sama. Pokud máte páreček, tak si můžete být jistí že přechod do nového prostředí budou dvě andulky spolu vzájemně lépe snášet než samotný jedinec. Budou si vzájemně dodávat odvahu. Ruku dávejte do klece jen v nejnutnějších případech a pohybujte s ní velmi pomalu. Nesnažte se z počátku ptáčka v kleci pohladit, nebo dokonce snad chytit! Pokud začne pták zbrkle lítat po kleci, ruku raději ihned vytáhněte ven, protože andulky v takové chvíli prožívají obrovský strach. Z toho důvodu je dobré mít krmítka a pítko, které lze plnit z venku. Papoušek vlnkovaný si na vás a nové okolí zvykne za 2-3 týdny, čím mladší pták tím rychleji si zvykne.

Co budou jíst

Zrní je pro andulku nejdůležitější zdroj potravy. Nejčastěji je seženeme ve zverexu. Před koupí se informujte jak dlouho vám zrní doma vydrží. Nekupujte zbytečně moc velké zásoby zrní dopředu. Aby měly andulky dostatečný výběr, je dobré kupovat jim různé směsi. Andulky si pak sami vyberou co jim nejvíc chutná. Směsi se nejčastěji skládají z těchto složek: 30% lesknice, 25% normálního prosa, 20% senegalského prosa, 15% loupaného ovsa, 5% nigeru, 5% lněného semínka. Někdy se přidávají do zrní i vitamíny. Během dne jedna andulka sezobe asi polévkovou lžíci zrní.
Pochoutka pro všechny andulky je senegalský klas. Je dobré dopřát jim tuto pochoutku. Andulky velmi rády zobají zrníčka přímo z klasu. Denně stačí pro jednu andulku půlka většího, nebo jeden malý klas. Klasy jsou vhodné zejména pro hnízdící páry a nemocné jedince. Obsahují totiž mnoho energie. V obchodech je k dostání i klas dovezený z Číny. Proti senegalskému je čínský klas víc žlutý a má poněkud drobnější zrníčka.
Ovoce a zelenina je pro ptáky velmi důležitým zdrojem potravy. Podáváme jim pouze čerstvé a pečlivě umyté ovoce a zeleninu. Kousky ovoce a zeleniny musíme upravit tak, aby je mohly andulky sníst. Nelépe je nakrojit na kousky, popřípadě je nastrouhat. Vhodné je především jablko, mrkev, hrozny, hrášek, kukuřice, jahody, mandarinky, třešně, kiwi, banány, list salátu a maliny. Mladé ptáky je potřeba postupně navyknout na ovoce a zeleninu. Nebuďte proto z počátku zklamaní když jí nebudou chtít jíst. Někdy to trvá i pár měsíců než jí vůbec ochutnají. Buďte proto velmi trpěliví.
Trávy a listy tvoří důležité obohacení jídelníčku. Doporučuji andulkám pravidelně dopřávat list pampelišky, odkvetlé sedmikrásky, květy jetele a šťovík. Před tím něž je nabídnete andulce je pečlivě omyjte vodou a osušte. Nesbírejte rostliny z okolí cest, jsou plné škodlivin. Andulky ocení když jim dáte do klece větvičku s listím , které pak mohou ozobávat. Ale pouze z nejedovatých rostlin a stromů!
Co jim můžeme připravit. Hodláte-li se andulkám odvděčit, připravte jím jednu z následujících pochoutek. Smíchejte dohromady kousek uvařeného žloutku a nízkotučným tvarohem. Dodáte tak do jejich stravy spoustu bílkovin. Druhý recept je na naklíčené zrní. Zalijte trošku zrní teplou vodou a nechte jej tam celý den. Pak zrní omyjte a nechte na misce v teple naklíčit. Jakmile se objeví klíčky propláchněte zrní a nabídněte tuto pochoutku své andulce. Uvidíte, že bude spokojená.
Andulkám zásadně nedáváme: brambory, švestky, grapefruity, fazole, avokádo a citrón. Tyto druhy potravy andulkám přivodí těžké zdravotní problémy, proto se vyvarujme jejich podávání andulkám k jídlu. Pozor na cukr, sůl a jiné druhy koření. Nikdy jim nenabízejte houby, čokoládu, mléčné výrobky, sýry, tuky, alkoholické nápoje a kávu. Shnilé, nebo zkažené zrní, ovoce, zeleninu. Pozor na příliš studené jídlo z lednice.
Lidské jídlo není pro andulky svým složení vhodné. Těžko ale asi zabráníte, aby si váš miláček neochutnal něco z vašeho talíře když právě jíte. Pozor na horké jídla! Ptáček by se mohl popálit. Andulky žijící v hejnech jsou zvyklé dělat to co dělají ostatní členové hejna. Pokud žijete s andulkou považuje vás za člena svého hejna a tak když jíte vy, tak chce jíst i ona a co jíte vy to chce taky jíst. Proto jí na stůl raději připravte něco co se pro ní bude víc hodit. Třeba kousky ovoce. Papoušek vlnkovaný si pak může pochutnat na nich a vašeho jídla si nebude všímat.
Čerstvá voda se musí podávat andulkám pravidelně každý den. Můžeme do ní navíc přidat rozpustné vitamíny. Pokaždé si prověřte zda nedáváte andulkám do pítka příliš studenou vodu. Pokud voda z vašeho vodovodu není vyhovující, raději dejte andulkám balenou vodu bez CO2. Pítko při výměně vody pečlivě opláchněte. Jednou měsíčně použijte při umytí pítka bezpečný dezinfekční prostředek. Někteří chovatelé tvrdí, že andulky nepotřebují vodu, ale to není pravda!!! Proto nedejte na žádné podobné tvrzení. Neumožnit andulkám pít vodu je trápení zvířat!!!

Hejno

Létání v bytě

Létání je pro andulky velmi důležité. Proto jim dopřejte možnost proletět se denně alespoň na hodinku. Pokud budou andulky jen v kleci budou nervózní a mohou i tloustnout. Pohyb jim prospívá hlavně na zdraví a posiluje jejich odolnost vůči nemocem. Nehledě na to že si opeřenci rádi prohlédnou svoje okolí. Jsou to zvědaví tvorečkové proto se připravte na to, že si budou chtít všecko prohlédnou a do všeho budou chtít zobat. Sednou si na ty nejnemyslitelnějsí místa ve vašem pokoji, hlavně na ty vyvýšené s dobrým rozhledem. Preferují především záclony, dveře, skříně, rámy obrazů a lustry. Z počátku se budou pohybovat spíš ve výšce, s přibývající důvěrou se budou vypravovat na průzkumy stále níž a níž. Naše andulky si velmi oblíbily koupelnu. Je to místo kde tráví skoro celý den. Asi se jim tam líbí natažené šňůry na prádlo, na které si mohou sedat.
Odstraňte z jejich dosahu jedovaté rostliny a předměty které na ně mohou spadnout, třeba knihy a sošky. Nenechávejte holé okna, protože andulky by do nich mohly narazit a tím se vážně poranit. Nedovedou si uvědomit, že sklem se nedá proletět. Zakryjte tedy okna alespoň záclonou. Nikde nenechávejte více vody v otevřených nádobách, protože andulky se rády koupají a mohou skočit třeba do kbelíku s vodou a protože neumějí plavat a voda je hluboká mohou se i utopit. Nebezpečné jsou i elektrické přístroje jako žehličky a kulmy. Ptáci se o ně mohou lehce opálit. Pamatujte taky, že při vaření nemají kolem vás volně poletovat andulky, vždycky je raději nechejte v kleci. Takové sednutí na rozžhavenou pánev či hrnec je pro andulku smrtelné nebezpečí! Ptáky láká světlo.Buďte proto velmi opatrní při manipulaci s ohněm a se svíčkami. I světlo při otevření lednice v podvečer může tyto malé zvědavce lákat k její návštěvě.
Před otevřením klece pokaždé prověřte zda nemáte otevřené okna, nebo ventilačku. Nejčastější příčina umrtí ptáků chovaných v zajetí je, že se jim podaří utéct ven na svobodu. Protože ale nevědí kam se mají vrátit, jsou velmi krotcí a nedovedou si hledat potravu ve volné přírodě, tak dochází k jejich uhynutí. Velmi zřídka se podaří je zpětně odchytnout. Proto buďte velmi opatrní.
Návrat andulky do klece bude trochu složitější. Pokud budete chtít, aby se pták vrátil do klece, budete mu muset dopřát víc času. Možná se mu to z počátku nebude dařit a tak bude muset ptáky odchytit rukou. Nikdy je však nechytejte za letu! Ptáky to velmi stresuje a ztrácí pak k vaší ruce důvěru. Nejlépe je nechat je puštěné a počkat až je hlad naláká jít na zrní zpět do klece. Bude to vyžadovat velkou trpělivost. Ze zkušenosti mohu říct, že naše andulky se samy vracely do klece poměrně brzy. Chytil jsem je na začátku snad pouze 2x. Pokaždé jsem počkal až se setmí a pták nebude vidět a pak jsem ho chytil do rukou. Pokud to tak chcete udělat, tak pamatujete že musíte být velmi šikovní a ptáka musíte chytit hned na poprvé, jinak se bude snažit vám potmě uletět. A to je pro něj velmi nebezpečné, protože je vystrašený a nic nevidí. Může se zranit nárazem do stěn, nebo do nábytku.

Získání důvěry a ochočování

Získání důvěry u andulek vyžaduje jistou dávku trpělivosti. Andulky jsou velmi opatrné a proto si pomůžeme získat jejich důvěru malou lstí a to přes jejich oblíbené jídlo. Nejlépe si andulka na vaši přítomnost zvykne, když na ní budete pravidelně mluvit klidným hlasem. Po čase k vám získá důvěru a bude ve vaší přítomnosti cítit bezpečně. Pak se pokuste nabídnou svojí andulce nějaký pamlsek, třeba senegalský klas. Nejprve bude papoušek vlnkovaný opatrný a určitě se ke klásku ani nepřiblíží, ale pokud mu budete klas pravidelně nabízet, jednou se určitě osmělí a nabízený klásek půjde ochutnat. Bude přitom velmi opatrný. Ale chuť na pamlsek mu bude postupně zbavovat strachu. Patrně si jen párkrát zobne a stáhne se zpět do bezpečné vzdálenosti. Nakonec časem zjistí, že mu nehrozí žádné nebezpečí a bude klásek z vaší ruky zobat úplně normálně.
Sednutí andulky na ruku bude váš další velký úkol. Až se andulka zbaví strachu a bude zobat nabízený klas z vaší ruky, pokoušejte se klásek postupně oddálit tak, aby na něj andulka mohla dosáhnout jen tak když si vám sedne na prst. To bude druhá velká zkouška její důvěry k vám. Věřte že časem se vám to určitě podaří a andulka vám usedne na prst a bude zobat svojí pochoutku. Andulky se bojí hlavně otevřené dlaně, proto jim nabízejte na sezení spíše hřbet ruky. Z počátku se vůbec nepokoušejte andulku na ruce hladit. Necítila by se na vaší ruce bezpečně a při prvním dotyku by stejně uletěla. Nechte jí ať si na ruku zvykne jako na místo kde může bezpečně přistávat.
Ochočit andulku zabere hodně času. Je jasně, že se vám andulka neposadí ihned po několika hodinách na ruku . Přesto hned nevěšte hlavu. Osobně jsem potřeboval asi 2 měsíce na to abych naší andulku naučil zobat z ruky. Nakonec se mi to ale povedlo a měl jsem obrovskou radost, když jsi náš opeřený miláček sedl na můj prst a začal zobat první zrnka senegalu. Trpělivost a vytrvalost se rozhodně vyplatí.