Dojení koz

Dojení koz je závislé na velikosti stáda a finančních možnostech chovatele. Zejména v malých stádech je stále uplatňováno ruční dojení (stáda do 10 až 12 koz), zatímco stojní dojení je uplatňováno zejména v chovech okolo 20 koz a více. Z pohledu odlišností dojení ovcí a krav je dojení koz jednodušší s tím, že více jak 65 % mléka je již ve vemeni kozy uloženo v mléčné cisterně, což z pohledu dojení znamená, že ke spouštění mléka dochází téměř ihned. Koza, která je zvířetem velmi sociálním si ve stádě mimo vlastní hierarchii, tvoří také hierarchii resp. pořadí při dojení, které je velmi striktně dodržováno.

Z pohledu zdravotního je náchylnost mléčné žlázy kozy k zánětům daleko nižší než u krav, avšak zde je nutné mít na paměti, že pokud je již mléčná žláza napadena patogenními mikroorganismy, pak v mnoha případech dochází k velmi rychlému průběhu akutní mastitidy, která může vyústit v těžké ganrény mléčné žlázy (mléčná žláza může z černat, odumřít a odpadnout), v řadě případů infekce končí celkovou sepsí organismu (otravou krve) a velmi časnými úhyny (průběh infekce je v řádu několika hodin od příznaků po úhyn a ani podaná antibiotika nemusí zabrat). Proto při zjištění jakékoliv změny v mléce či na vemeni je vhodné, aby chovatel kontaktoval veterinárního lékaře. Od počátku infekce do úhynu může uplynout několik málo hodin, a to v závislosti na agresivitě původce.

Záněty vemene mají vždy několik možných příčin

• nevhodná výživa (například podáváním zmrzlého krmiva dochází k změnám v bachorové činnosti mikroorganismů, k disbalanci živin a následně tvorbě metabolitů, které mohou negativně ovlivňovat odolnost mléčné žlázy k infekci)
• špatná rutina dojení - používáním tzv. mokré toalety (jeden "hadřík" na všechna vemena) je dán základ pro možný přenos patogenních mikroorganismů ze zvířete na zvíře (PREFERUJEME JEDNORÁZOVÉ VLHČENÉ UBROUSKY)
• nedostatečná kontrola zdravotního stavu mléčné žlázy před dojením - velmi důležité jsou první odstřiky mléka (smyslové posouzení mléka - barva, zápach, konzistence apod.), pohmatové zhodnocení zdravotního stavu mléčné žlázy -vemene, kdy zdravé je bez otoku, není bolestivé, není zarudlé, nevykazuje černě zbarvené plochy, apod.
• nevhodně nastavený podtlak dojicího stroje nebo ruční předojování - traumatizace vemene, resp. struků, které může vyústit až ve výhřez strukového kanálku - vstup infekce - mastitida, také nepravidelně vyměňované strukové návlečky jsou možnou příčinou traumatizace struku a mléčné žlázy
• neuskutečněná desinfekce struku - velni podstatným je po dojení tzv. post dipping - ošetření struku desinfekčním roztokem, který má protektivní účinky a řada moderních přípravků obsahuje i zvláčňující složky, které hydratují pokožku struku a chrání jí tak před případným poškozením řadou faktorů
• nezvládnutý management dojení - nevhodné pořadí skupin - nejdříve dojíme vždy kozičky - prvničky, poté starší kozy a jako zcela poslední dojíme kozy nemocné, které jsou léčeny s mastitidou, nebo u nich toto podezření existuje - prevence přenosu mastitidy mezi zvířaty ve stádě
• přenos infekce - v ose dojič - koza - například záděry na rukou dojiče, nedostatečná hygiena před dojením apod.
• nezvládnutí období zaprahnutí - nevhodná technika zasušení - množností je aplikace antibiotické zátky do vemene v době zaprahování veterinárním lékařem
• nedetekování chronických mastitid

Jak správně dojit aneb pár rad pro začátek

Velmi podstatná je pravidelná kontrola mléčné žlázy. Zarudlé vemeno, oteklé vemeno či na pohmat bolestivé vemeno ihned hlásíme veterinárnímu lékaři pro podezření na zánět mléčné žlázy, který může mít velmi rychlý postup a může vyústit v úhyn kozy

Mléko bývá u přežvýkavců spouštěno na základě několika podnětů

• tlak prstů a odstřik prvního mléka;
• teplota ruky případně vlhčeného ubrousku či čistě vypraného hadříku
• před vlastním dojení je potřebné zkontrolovat první odstřiky, k tomuto účelu slouží tzv. oddojovací hrneček, který je opatřen černou destičkou na které po odstřiku hodnotíme konzistenci mléka (v případě zánětu se objevují malé shluky - zánětlivé segmenty), také mléko s obsahem krve lze na této destičce lépe detekovat.
• po odstřiku prvního mléka uskutečňujeme hygienu mléčné žlázy, již mnoho firem nabízí vlhčené jednorázové ubrousky, kterými zajistíme očistu vemene,
• mokrý hadřík, případně proud vody používáme jen u silně znečištěných vemen, kdy vždy musí dojít k dokonalému osušení vemene, zejména pak struků,
• poté již je vše připraveno k dojení jak ručnímu či strojnímu.
• po kontrole správného vydojení - kontrola vemene pohmatem, následuje desinfekce struku tzv. post dipping (pouze v případě, že od kozy nasají mléko ještě kůzlata).