Skladování násadových vajec
Skladování násadových vajec tak jak je známe se značně liší od způsobu jakým skladují násadová vejce ptáci v přírodě.
Příroda se nedopouští zásadních omylů...Proto jsem si jako první téma zvolil skladování násadových vajec. Zde se podle mne nejvíce liší to, co se odehrává u hrabavých ptáků v přírodě a o co usilujeme při umělém líhnutí kuřat.
Všeobecně můžeme říct, že pro skladování vajec platí asi následující:
Násadová vejce se doporučuje sbírat 2x až 3x denně. Ve skladě vajec by měla být teplota okolo 16 °C. Při dlouhodobém skladování jsou vhodné nižší skladovací teploty, asi 8-12 °C. Při těchto teplotách se nachází zárodek v latentním stavu a přijímá živiny pouze z vlastních buněčných zásob. Krátkodobé skladování 16-18 °C. Zárodek je sice v latentním stavu, ale částečně přijímá živiny z cytoplasmy a přechod na dělení je pro něj mnohem jednodušší. Kolísání teplot zárodek vyčerpávají a to hlavně přechody mezi 10°-20°C. Po 14.dnech skladování začíná líhnivost rychleji klesat. Čím delší skladování násadových vajec, tím víc se prodlužuje doba líhnutí. To bychom měli shrnuté hlavní zásady, které jsou všem notoricky známé. Tyto zásady, ale nerespektuje přirozené líhnutí a ptáci se s vejci na hnízdě zacházejí ne zcela podle našich zvyklostí.
U přirozeného líhnut platí asi následující. Hrabaví ptáci, řekněme, bažant, koroptev i slepice snáší 14 až 20 dnů vejce která, potom obsednou. Při snášení vajec na hnízdo opakovaně nasedají a po snesení vejce z hnízda moc nepospíchají. Rozdíly teplot jsou 20-25 °C pro vejce na hnízdě. Kuřata se líhnou většinou v jednom výjimečně dvou dnech. Ptáci nemohou ohrožovat svá mláďata vleklým líhnutím. No a líhnivost je přímo excelentní. To tedy z pohledu naší líhňařské praxe. Takže se pojďme podívat co se to pod tou kvočnou vlastně děje.
Vývoj zárodku probíhá už v těle nosnice a při snesení je většinou ve stádiu nedokončené gastruly. Jsou tam dva zárodečné listy ektoderm a endoderm. Mezoderm se skládá pouze z ostrůvků buněk. Tento stav záleží na rychlosti tvorby vejce. Malé ostrůvky buněk jsou nejvíc ohrožené, protože si mezi sebou mohou jen omezeně podávat živiny. Delší skladování je velmi rychle vyčerpává. Každým dalším nasednutím kvočny na hnízdo a zahřátím vajec nad 27°C začíná další dělení a mezoderm se zceluje a jeho schopnost přežití (delšího skladování) rychle stoupá.. K dokončení gastruly a k diferenciaci buněk dochází v líhních asi po 16 hod souvislé inkubace. Od této chvíle nelze už vejce zchladit a zastavit dělení buněk, protože je definitivně stanoveno co z které buňky bude. Tato doba, ale stačí ptákům, při opakovaném nasedání na hnízdo, aby se i nejstarší vejce mohla bez problémů vylíhnout. Vejce s dokončenou gastrulizací nebo téměř dokončenou mají mnohem větší schopnost přežití a lépe snášejí skladování. Všechny zárodečné listy jsou scelené a mohou si mezi sebou podávat živiny na základě osmotického tlaku. Mají také náskok ve vývoji oproti čerstvým vejcům, která musí teprve mezoderm stavět. Tento náskok, ale spotřebují na přirozeně delší líhnutí starších vajec, kde je hustší vaječná hmota (výpar vody) a tím pádem zřejmě horší stravitelnost..Uznejte, že příroda je dokonalá nedopouští se zásadních omylů jak jsem uvedl na začátku. Skladování vajec bez skladu a klimatizace zvládne kdejaká slepice na jedničku a máme se od ní ještě co učit.
Zkoušel jsem v minulosti vejce předehřívat a pak delší dobu skladovat. Mohu potvrdit, že rozdíl v líhnivosti u vajec skladovaných tři týdny je výrazně vyšší (10-20 %). U vajec, která nejsou předehřátá odumírá jako první mezoderm, ze kterého se tvoří srdce a krevní oběh, který potom není zárodek schopen postavit-respektive dokončit. Proto vysoké procento ranných odúmrtí většinou svědčí o tom, že vejce byla delší dobu skladována.
Toto mohou využít drobní chovatelé, a nebo provozy s velmi malým objemem líhnutí. Je třeba mít na paměti, že tvorba vajec od ovulace trvá různě dlouho u jednotlivých druhů, plemen, či hybridů a tomu je třeba přizpůsobit dobu předehřívání. Dále je třeba volit správné zchlazení, neb vejce ve středu vozíků si zachovávají vyšší teplotu, než vejce ne kraji.
Těm co se o to pokusí přeji hodně úspěchů a věřte, není to tak složité.
