Vnější parazité drůbeže

Na čmelíky pozor!

Právě v tomto jarním čase hrozí napadení chovu čmelíky nejvíce, neboť tomuto roztoči vyhovuje vlhko v kombinaci s teplem. Zapařené peří drůbeže je pro něj úplně nejlákavější.

Autor čmelíků: Miroslav Pour, Skřivany 

Zpravidla jde o čmelíka kuřího (Dermanyssus gallinae), což je malý roztoč (do 0,5 mm, po nasátí dvojnásobek), kterého nám do kurníku většinou zavlečou divocí ptáci, zejména vrabci a holubi. Ve dne jsou čmelíci zalezlí ve škvírách a skulinách, v noci lezou na slepice a sají jim krev. Jejich nebezpečnost spočívá hlavně v přenosu některých chorob, například salmonelózy, ale i samotné vysávání krve vede k hubnutí drůbeže, ke snížení produkce vajec a často dochází i k úhynům. Nepatrný cizopasník totiž spořádá opravdu hodně krve (poznáte to při větším zamoření i podle bledých hřebenů slepic) - ostatně - zkuste někdy čmelíky na nějaké plošce rozetřít a budete překvapeni, jak se ty světlé potvůrky rázem promění v sytě rudé čárky...

Likvidace čmelíků není složitá - mně se osvědčuje už řadu let běžný Biolit na lezoucí nebo létající hmyz, který se prodává v každé drogerii. Tím je třeba důkladně vystříkat celý kurník, včetně skulin a spár, a večer je nutno postříkat i samotnou drůběž (prostředek jí při takové jednorázové akci neublíží). Protože i po zákroku zůstanou v kurníku přinejmenším nějaké larvy čmelíků, doporučuji celý postup zhruba po týdnu až čtrnácti dnech zopakovat.

Jako prevence je nezbytné udržovat kurník v čistotě a snažit se co nejvíce omezit přístup divokých ptáků jak do kurníku, tak například ke krmítkům. Naši předkové s úspěchem využívali i přírodních prostředků, jež čmelíka odpuzují, a tak do kurníků dávali třeba listy ořechu, kapradí nebo tabáku a zabíraly i další aromatické rostlinky, jako je fenykl, kmín, mateřídouška, anýz, tymián či máta peprná.

Někdy si i zkušenější chovatelé pletou čmelíka s blechou slepičí (Ceratophyllus gallinae) - mnozí se dokonce domnívají, že jde jen o různé názvy pro stejného parazita. Ale není tomu tak - zatímco čmelík má světle šedou nebo hnědou a po nasátí narudlou barvu, blecha je výrazně tmavší - rezatá až černá - a na rozdíl od čmelíka skáče (až 30 cm skoky!). Nepříjemnosti s ní spojené jsou však obdobné, ale výše popsaná opatření zasáhnou i ji.

Oba parazité přecházejí i na člověka (proto se Fišerovi v Rumburku tak škrábou), a přesto, že se na nás na trvalo neudrží, je jejich kousání nepříjemné i nebezpečné jak přenosem chorob, tak možností zanesení infekce do rozškrábaných míst na kůži.

NEOSTOMOSAN je skutečně jednička. Prodají Vám ho u každého veterináře, či veterinární lékárně. Je levný. Vyčistit kurník, vše vystříkat, včetně kukaní a večer i slepice na hřadě. Funguje na veškeré zevní parazity. Po 14 dnech to na radu veterináře opakujte. 2 x do roka. Můžete s ním postříkat i králikárnu, či jiné venkovní místo, kde je hodně much a jiného hmyzu. Používá se i ve velkochovech k likvidaci létajících potvor, včetně komárů.

Vápenka a její léčba

Vápenka neboli knemidokoptóza je onemocnění, způsobené roztočem (Cnemidocoptes mutans) a hrozí zejména mladé drůbeži do 1 roku věku, která nemá ještě dostatečně tvrdý povrch běháků. Parazit totiž napadá kůži a povrchové šupiny běháků, v nichž vytváří spleť chodbiček. Takto narušené běháky zbytní, dostanou světle šedé zabarvení (odtud název vápenka) a dochází k odpadání odumřelých kousků povrchu běháků, v těžkých případech i k rozpadu prstů. Roztoč je navíc schopen přežívat i mimo tělo drůbeže, a tak je nákazou ohroženo celé hejno.

Léčba není příliš složitá - důležité je zahájit ji včas a nenechat chov masivně zamořit. K léčbě se často používá nafta, vzhledem k jejím toxickým účinkům ji nedoporučuji. Úplně stejně a navíc bez vedlejších účinků vám poslouží například obyčejný stolní olej, případně jakýkoliv mastný krém (i když ten se hůře aplikuje). Jde totiž o to, aby se neprodyšně uzavřel celý povrch běháků i chodbičky, v nichž žije roztoč - toho zamezení přístupu vzduchu zahubí. Zároveň mastnota zvláční pokožku a ostré kousky odumřelé kůže přestanou slepici trápit. Mastnou koupel běháků (cca 10 minut, aby se olej dostatečně vsákl) je třeba zhruba po týdnu zopakovat a po dalším týdnu znovu - na závěr je nutno běháky ošetřit účinným dezinfekčním prostředkem (např. Arpalit, Bio Kill apod.), a to nejlépe na noc, aby si jej slepice při pohybu ve výběhu a při hrabání nesetřely.

Tím ovšem zlikvidujeme pouze roztoče, "zabydlené" v běhácích, jenže zdroj nákazy je v celém okolním prostředí. Je tedy třeba vydezinfikovat kurník, zejména hřady, a je-li to technicky možné, ošetříme postřikem alespoň nejexponovanější části výběhu (okolí krmítek a napáječek, stíněný přístřešek a další místa, kde se drůbež často shromažďuje).

Nejúčinnější prevencí je i v tomto případě udržování čistoty a pravidelné sledování zdravotního stavu drůbeže.

Roztoč peřní

Obecně proti všem těmto vnějším parazitům existuje celá řada preventivních opatření. Dvakrát do roka generální úklid kurníku, jednou do roka vybílení stěn vápnem, na zem a do hrabaniště sypat dřevěný popel, do hnízd stlát suché listí ořešáku. Při těchto úklidech je třeba důkladně vystříkat hnízda, hřady a prostě veškerý „nábytek" vhodnými přípravky (Arpalit, Bio Kill). Kromě těchto hlavních úklidů je třeba provádět častější malé úklidy, při kterých se mění podestýlka v hnízdech a odstraňuje trus a přitom přestříknout přípravky alespoň hnízda. Pokud budete tato základní hygienická opatření dodržovat, nemusíte se bát přemnožení těchto parazitů.