ZE ŽIVOTA HUSY – období před snáškou

Husa, jak většina chovatelů ví, je velmi dlouhověká. Celý její život se střídají každoročně období, která různou měrou ovlivňují její chování, nároky na výživu, ustájení a samozřejmě užitkovost. Chtěl bych ve svém seriálu jednotlivá období přiblížit tak, aby např. začínající chovatelé měli představu, co úspěšný chov hus obnáší a čím je potřeba se zabývat.

Nejprve si musíme připomenout, že husa domácí je od přírody monogamní. To znamená, že stejně jako husa divoká, ze které pochází, žije v párech, i když vlivem domestikace a nároky na jednotlivá plemena při šlechtění (zaměřená např. na produkci vajec) se značně potlačilo toto chování. Ale přesto stále zvláště u plemen se zachovaným pudem kvokavosti (česká, slovenská) značně ovlivňují úspěšný chov. Ideální je tedy chovat husy v párech. Ale samozřejmě je možné houserovi přiřadit hus více. I když se nedá vyloučit z důvodu dříve předeslaných, že houser si oblíbí jednu či dvě husy a ostatní odmítá, čímž nám sníží ekonomiku chovu v důsledku neoplozených vajec. Rok života husy z pohledu chovatele začíná tedy na podzim v období sestavování chovného hejna. V případě nově založených kmenů nebývá tolik problémů, jako když chceme z důvodu plemenářské práce změnit housera či přidat husu. Husa potřebuje, až na výjimečné případy, kdy je houser či husa delší dobu sám, minimálně tři měsíce na to, aby se sžila a utvořili pár či kmen. Z tohoto vyplývá, že je nutné nejpozději do konce října nakoupit chovná zvířata či rozdělit chovné kmeny, chováme-li více plemen či kmenů. Při zařazování nových zvířat do stávajícího kmene je třeba dodržet některá pravidla, tzn. změnu provádět včas, ponecháme-li housera a jen ho přesuneme do jiného kmene, mějme na paměti, že husy by na sebe neměly vidět, ale také, pokud je to možné, ani se slyšet. Rozdělený pár na sebe stále volá a někdy je věrnost až dojemná, ale hatí nám naši plemenářskou práci. V obráceném případě, kdy zařazujeme novou husu do kmene, se může stát, že houser husu nepřijme, pokud nedáme pryč jeho favoritku.

Z vlastní zkušenosti vím, že v roce 1992 jsem měl šampiónku, tři roky ji houser úplně ignoroval, dokud jsem nevyřadil jednu husu, pak ji teprve vzal na milost.

Toto období by se také dalo nazvat obdobím přípravným, neboť předchází dalšímu a značně významnému období - to je snáška.

Chceme-li, aby snáška byla co nejlepší jak do počtu snesených vajec, tak i na kvalitu násadových vajec, musíme v tomto období přizpůsobit krmnou dávku a její složení. Paseme-li husy do zámrzu, tak většinou stačí přikrmovat na noc celé zrno (oves, ječmen, pšenice), koncem listopadu je potřeba krmnou dávku vylepšit o kvalitnější krmivo, aby se husy dostaly do dobré kondice, ale ne aby ztučněly. Jelikož se už nepase, je dobré přidávat do krmné dávky např. sušenou vojtěšku, drcené seno, abychom zajistili dostatek vlákniny. Pro zchutnění můžeme přidat krmnou řepou, mrkev a vše doplnit směsí z obilních šrotů, samozřejmostí je dostatek vitamínů a minerálií vše s ohledem na to, jaké chováme plemeno, tj. jeho velikost a tím i množství přijímané potravy, nebo pozdější vyšší snáška (40 a více vajec).

Koncem prosince až začátkem ledna bychom měli krmnou dávku upravit tak, aby respektovala potřebu husy v období, kdy začíná narůstat pohlavní aktivita. Je vhodné ji obohatit o dostatek vitamínu E, který je možno dodat v přirozeném stavu (naklíčené obilí, nejlépe oves) nebo v syntetické formě (kombinal, promotor...). Dále je dobré přidat např. směs pro nosnice či speciální směs pro chovné husy, aby byla záruka, že husy jedno z nejtěžších období v jejich životě zvládnou bez problémů.

Příště se budeme věnovat snáškovému období.