Chameleon jemenský

Samička versus sameček? Pro začínajícího chovatele se obecně doporučuje spíše sameček. Chameleoni jsou velmi citliví na stres, přičemž největší zátěží zažívá samička, a to při kladení vajec. V zajetí není neobvyklé, že naklade až 80 vajec, načež uhyne. Sameček se proto dožívá mnohem delší doby (5-10 let) než samička (3-5 let).

Tento druh chameleona je velmi agresivní, proto se doporučuje chovat v jednom teráriu jen jeden exemplář. Pokud jich chcete mít víc pohromadě, měl by mít každý jedinec dostatek prostoru, tj. mít svoje vlastní teritorium, jinak bude docházet k potyčkám.

Terárium

Existují víceméně dva druhy terárií - skleněné a klec z pletiva. Oba druhy mají své výhody i nevýhody. Klec dobře větrá, špatně drží vlhkost a teplo, cvrčci se mohou skrz nekovové pletivo prokousat. Celoskleněné terárium dobře udržuje teplo i vlhko, ale špatně větrá - větší náchylnost k množení bakterií. Ideální je proto kombinace obou - skleněné terárium s dostatečně nastavitelným větráním.

Chameleon je rád, když si může lézt, kam se mu chce. Proto je dobré umístit do terária hodně větví a především živých rostlin (vše dobře uchycené proti spadnutí). Živé rostliny napomáhají udržet vhodné klima a poskytují zvířeti úkryt a stín. Pozor na rostliny vylučující agresivní látky. Mohou se dostat zvířeti do očí, neboť chameleon svými drápky poškozuje listy. Je nutné rostliny před umístěním do terária důkladně omýt zředěným mýdlovým roztokem a pak ještě důkladněji vodou, a zbavit je tak chemických postřiků a případných malých živočichů.

Je dobré se držet poučky: "Když se v teráriu daří rostlinám, je dobrá šance, že se tam bude dobře cítit i zvíře". Tato poučka platí, bohužel, hlavně v obrácené formě. Proto je nejlépe vyzkoušet funkčnost celého terárium alespoň nějaký čas (1 týden) nanečisto - bez chameleona. Problémy jsou hlavně s vlhkostí, která v zimě, především ve vytápěných panelákových bytech, klesá pod únosnou mez.
... nepálí vás ráno v nose a neškrábe vás v krku?

Stěny skleněného terária není dobré nechat jen tak, chameleon se může podráždit i svým odrazem ve skle. Elegantní řešení je vyrobit např. imitaci skály, po které navíc může šplhat a kam je možné zabudovat i vodopádek.

Je dobré umístit terárium tak, aby chameleon měl možnost vylézt nad úroveň v místnosti se pohybujících osob - cítí se tak bezpečněji.

V teráriu by měl vzniknout teplotní gradient - "na sluníčku" až 32 ºC, u země 20 ºC. Zvíře si samo najde ideální místo. V noci může teplota klesat všude až ke 20 ºC. Pokud je třeba teplotu zvýšit, lze doporučit vyhřívací kameny ovládané termostatem.

Osvětlení

Obyčejná zářivka či specielní teraristická s podílem UV záření. O nutnosti, prospěšnosti či právě opaku použití zářivek s podílem UV světla se vedou dlouhé diksuze a na toto téma byla provedena řada výzkumů - souhrnně vzato bez 100% věrohodného výsledku, který bych si troufl doporučit.

Vytápění

Žárovka (např. v otočeném květníku) cca 15 cm nad větví pro "přímé slunění" (zkontrolujte teplotu teploměrem), mělo by stačit 25W.

Rostliny

Ibišek (Hibiscus), šplhavnice - voděnka (Epipremnum, Scindapsus), fíkovník malolistý (Ficus benjamina), fíkovník šplhavý (Ficus pumila)

Vyplatí se systém osvětlení, rosení, zalévání, atd. zautomatizovat programovatelnými hodinami. Je totiž dobré si uvědomit, že občas přijde doba, kdy se o zvíře nemůže nikdo pár dní postarat a možnost "nechám ho přes víkend u babičky" bohužel nepřipadá v úvahu. Pozor: ne všechny časovače fungují spolehlivě. Zejména levné digitální modely se čas od času vyresetují.

Krmení

Chameleon v přírodě olizuje kapky rosy z listů. Mláďata pijí každodenně, dospělí jednici dvakrát až třikrát týdně. V zajetí lze nechat na listy kapat vodu, manuálně rosit, pořídit automatické rosiče či vyrobit vodopádek. V krajním případě se napije i z misky (dostatečně mělké, neboť se může snadno utopit). Vodu používáme zásadně odstátou!

Chameleon dopřáváme co možná nejbohatší stravu:
- cvrčky, červy, mouchy, kobylky, motýli, můry, píďalky, pavouky, atd.

S červy to nepřehánějte - při dlouhodobějším užívání mohou způsobit zažívací problémy. Veškeré cvrčky (kteří asi budou tvořit značné procento potravy) je třeba obalovat v práškových vitamínech - kombinace A+D, zejména pokud zvíře nemá možnost být na opravdovém sluníčku nebo nemá kvalitní UV zářivku. Když je nejhůř, pomůže 1 kapka tekutého Kombinalu AD pro slepice (občas je k dostání v lékárnách).

Není dobré chameleon nechávat přežrat. Občas neví kdy má dost. Mláďata se krmí denně, dospělým stačí dát i obden.

V zajetí nepohrdne ani čerstvou zeleninou či ovocem, avšak jen doplňkově:
- rajčata, mandarinky, pomeranče, banány, kiwi, hrozno.

Tuto nehybnou stravu se osvědčuje dodávat přímo do tlamičky, ať už z ruky či pinzety. Strčíte to chameleonovi před tlamičku, on se naštve, otevře ji a zasyčí. Nakonec se po ní buď vrhne sám nebo mu s tím trochu pomůžete. Pozor: má poměrně dobrý stisk!

V létě velmi doporučuji vyrazit na louku a nachytat co jde, kobylky a mouchy se chytají poměrně snadno. V zimě je to ovšem problém, a proto je zvíře odkázáno na omezené dodávky ze zverimexů.

Zejména krmení cvrčky je dobré věnovat zvýšenou pozornost. Pokud to nezařídíte tak, že chameleon veškeré cvrčky sežere ihned, vystavujete se nebezpečí, že si cvrček někam zaleze (v horším případě mimo terárium; dokáže se dokonce i aktivně potápět, potvora!) a po několika probdělých nocích skončíte na psychiatrické léčebně.

Zvíře též potravu vylučuje. Hovínka jsou většinou ve tvaru "zakuklených cvrčků" s bílým povlakem - tak lze kontrolovat, kolik jich pozřel. Neměla by být kašovitá. Je dobré veškeré zbytky potravy použité i nepoužité odklízet a alespoň jednou týdně vyčistit veškeré znečištěné zařízení včetně zanesených listů rostlin, jinak se mohou tvořit bakterie.

Zacházení

Pamatujte na to, že chameleon není klasický domácí mazlíček jako pes nebo kočka, proto je třeba s ním zacházet opatrně. Pokud s ním chcete být více v kontaktu, musíte ho na to odmalička pravidelně připravovat. Čím méně jste s ním v blízkém kontaktu, tím lépe pro něj. Chameleon se nerad nechá vzít do ruky. Je lepší ho přelstít a na ruku ho nalákat - třeba potravou. Sám občas pocítí touhu dostat se z terária ven (škrábe na stěny a snaží se podhrabat v rozích). Je dobré mít v místnosti nějaký vzrostlejší exemplář např. ibišku, kam ho můžete nechat přelézt. Ideální je, když tak může být na opravdovém sluníčku - pozor ale na přehřátí, vždy musí mít možnost schovat se ve stínu.

Pokud je zvíře v pohodě je takové jaké má být, tedy pruhovaně zelené s více či méně výraznými skvrnami. Podle okolí může mít pruhy i v odstínech pískově hnědé. Když se cítí ohroženo, nasadí světlejší podklad a tmavé puntíky, navíc se nafoukne, otvírá tlamičku a syčí (něco mezi 'sss' a 'chhh'). Když je zvířeti nejhůř, má barvu šedou až černou.