Agama kočinčinská u nás doma!

Velmi oblíbený ještěr z čeledi Agamidae, rodu Physignathus. Manuál pro chov i odchov těchto krásných ještěrů - Physignathus cocincinus!

Výskyt

Tento druh agam popsal poprvé Cuvier v roce 1829, když je objevil ve Vietnamu. Agamy žijící ve volné přírodě preferují vlhké tropické lesy na jihovýchodě asijské pevniny - Vietnam, Laos, Kambodža, Thajsko a také Čína. Většinou se vyskytují v okolí řek, jezer, potoků či rybníku - v nížinách s teplotou okolo 27°C, s malými sezonními výkyvy a až s 1800 mm srážek. Vlhkost prostředí bývá okolo 80 % a teploty během roku neklesnou pod 18 °C. Slunce zde svítí skoro kolmě a proto je zde fáze soumraku velmi nízká. Ve volné přírodě milují vodu, velmi dobře plavou a umí se dokonale potápět. V případě nebezpečí se ponoří do vody a vydrží pod hladinou až 2 hodiny. V klidném prostředí se šplhají co nejvýše a tam se sluní.

Vzhled

Agama kočinčinská je ještěr celkové délky 80-100 cm, délky těla 25-35 cm a o hmotnosti dosahující 30-70 dkg. Mláďata dosahují po vylíhnutí velikosti 12-15 cm a mají výrazně velkou hlavu, často zbarvené do hnědo-zelena. Barva těla dospělců je tmavě zelená až světle zelená, ocas je příčně zploštělý a černo-žlutě pruhovaný. Ocas využívá pro udržení rovnováhy a při lezení, někdy jej užívá jako bič proti útočníkům a také proti chovateli. Břicho bývá světle zelené až nažloutlé. Hlava je trojúhelníkového tvaru a u samců dosahuje větší velikosti než u samic. Také se po velké části těla táhne hřeben, který končí v půlce ocasu a je výraznější u samců. V dutině ústní se nachází malé špičaté zoubky, které pomáhají vysávat větší kořist a také umožňují všežravou orientaci, dále je v dutině ústní jazyk, ten je lepkavý - pro udržení kořisti, avšak není vystřelovací. Na hlavě se ještě nachází jeden speciální orgán. Mezi očima mají tzv. třetí oko, které pomáhá rozeznávat světelné podmínky a také slouží jako termoregulátor. Agamy kočinčinské mají velmi dobře vyvinuté nohy, přední nohy jsou více svalnatější než zadní štíhlé nohy. Přední silné nohy s pěti drápy jsou používány k lezení a uchopení větví, kdežto zadní nohy pomáhají při skákání a plavání. Zajímavostí je, že tyto agamy dokážou běhat po zadních, rovnováhu jim udržuje dlouhý ocas. Další zajímavosti je také barvoměna. Nejedná se o klasickou barvoměnu jako např. u chameleonů, ale i přesto stojí za povšimnutí. Jestliže je agama vitální, vyhřívá se a má dostatečnou teplotu, je světle zelené barvy. V případě strachu, stínu, chladu nebo nějaké nemoci, je tmavě zelené až černé barvy. Jsou to denní zvířata, která se dožívají 10-15 let, nejstarší žijící agama je v Londýnské Zoo a má 19 let.

Terárium

Obecně platí, že nejvhodnější chovná skupina je 1 samec a 2-3 samice, pro takto velkou skupinu jsou vhodné rozměry terária přibližně 1x1x1, 5 m. Samci mezi sebou svádějí souboje, proto je chov více samců pohromadě možný pouze ve velikém teráriu a ve větší skupině. Dominantní samci také obsazují nejlepší místa na vyhřívání a pro odpočinek na větvi. Ze své vlastní zkušenosti však důrazně nedoporučuji chov více samců v jednom teráriu. Chov jedince není nijak nemožný, lepší pro soliterní chov je samec. Pro jedince se velikost terária pohybuje okolo 80x60x60 cm - hodnoty jsou jen orientační. Obecně platí, že čím je terárium větší, tím pro agamu lépe. Jestliže je terárium malé, agama má často pobitý čenich až na kost. Denní teplotu bychom měli mít 26-31°C a noční teplotu s poklesem až na 21°C.

Osvětlení

Přírodnímu nefiltrovanému slunečnímu záření se nic nevyrovná, avšak můžeme se pokusit o částečnou náhradu v podobě UV zářivek či žárovek. Záření UVB je důležité pro zpracování vitamínu D3, který získávají ze stravy a při nedostatku tohoto záření (vit. D3) může docházet k metabolickému onemocnění kosti (nedostatek vápníku). To, co ušetříte na osvětlení, se prodraží na léčebných výdajích. Také je velmi důležitá vzdálenost od zářivky, účinnost bývá do 30 cm, proto poskytněte agamám nějakou větev přímo pod zářivkou. Dávejte si pozor na levné žárovky, kde je psáno, že poskytují celé spektrum záření, jedná se většinou jen o záření UVA. Zářivky s UVB stojí od 300 Kč a osobně bych pro tento druh agam doporučil Narva Reptilight, které osobně používám a nemám prozatím žádné problémy. Nezapomínejte, že se stářím zářivky se snižuje vyzařované množství UVB, proto bych asi tak po 8 měsících zářivky měnil. V teráriu mám také obyčejnou zářivku pro větší osvětlení a také pro zvýšení teploty.

Tepelné zdroje

Pro vytopení terária na určitou teplotu volíme žárovky - buď obyčejné nebo keramické. Watáž žárovky zjistíme nejjednodušeji měřením teploty, nejčastěji vyhovuje 40 W žárovka, v teplejších místnostech i 25 W. Avšak dávejte pozor, aby se zvířata nemohla popálit. Topné kameny bych do terária vůbec neumísťoval, agamy se rády sluní a ne se pečou na kamenech, opět je zde nebezpečí, že se zvířata mohou opálit. V každém teráriu by také neměl chybět teploměr.

Voda

Agamy vodu milují ale ne všechny. Měli byste agamám poskytnout velkou vodní plochu se stále čistou vodou. Nezapomínejte na to, že agamy vypouští exkrementy i exkrety ve vodě, proto je nutná každodenní výměna. Jako vodní nádrž můžete použít různé plastové nádoby či akvárium a podobné. Berte ohled při výběru nádoby na snadnou údržbu. Poskytněte jim také dostatek vody, aby se mohly aspoň z 50% ponořit. Vodu není potřeba vyhřívat, postačí pokojová teplota, důležitější je čistota vody.

Vlhkost

Měla by se pohybovat okolo 80 %, což bývá docela obtížné i s vodní nádrží. Můžete si proto zakoupit různě drahá zařízení pro rosení. Já osobně používám ruční rozprašovač. Denně jim tam rozpráším asi litr vody a vlhkost je ideální, je vhodné mít také vlhký substrát. Mnoho lidí nepovažuje vlhkost za důležitou, ale mýlí se. Uvědomte si, že tyto agamy pocházejí z vlhkého tropického klimatu. V každém teráriu by také neměl chybět vlhkoměr.

Substrát

Zde by se mohla strhnout velká hádka. Máte na výběr několik možností, ze kterých můžete vybírat. Bukové štěpky (chipsy) jsou velmi estetické, čisté, suché a bez zápachu, ale mají jednu nevýhodu, těžko se s nimi udržuje vysoká vlhkost, avšak pro začátečníky to bývá nejlepší volba. Lignocel je snad nejkontroverznější substrát. Mnoho chovatelů jej považuje za ďáblovo sémě a mnoho chovatelů si jej nemůže vynachválit. Já osobně používám směs lignocelu, písku a rašeliny a vyhovuje mi. Používání samotného písku bych zavrhl, agamy někdy písek požírají a to by mohlo vést k ucpání střev, proto jej musíte vždy s něčím míchat. Samotná rašelina není špatná, avšak já preferuji svůj mix, který denně kropím, aby byl stále vlhký a neuschnul, poté by prášil a lepil se na agamy. Dále pak je vhodné používat nějaké kameny okolo vodní nádrže, k tomu používám akvarijní štěrk, takové barevné kamínky, které už raději kupuji v OBI, jelikož tam stojí 25 kg do 100 Kč. Kameny zabírají větší část terária než samotný substrát, ten tam mám jen proto, že v něm mám zasazené rostliny.

Živé rostliny

Jsou výborné pro udržení vlhkosti v teráriu, avšak musím říct, že jim agamy dají docela zabrat. Také jestli nekrmíme z ruky, může volný hmyz v teráriu rostliny ožírat, což jim moc neprospěje. Jestliže si koupíme rostlinu a hodláme ji do terária zasadit, tak bych ji nechal asi 14 dní ještě mimo terárium, osprchoval ji a přesadil. Často se stává, že rostliny mají na sobě různé postřiky a chemická hnojiva, která mohou být nebezpečná. Také dávejte pozor na jedovaté rostliny, agama sice zelené obvykle nejí, ale náhoda je přece, vy víte kdo. Na zasazení do terária jsou vhodné různé Draceny, Datlovníky či Areca. Osobně mám v teráriu Datlovník kanársky a agamám se líbí a neničí jej. Také můžete použít různé umělé rostliny, avšak ty už vlhkost nepodrží, ale pro dozdobení je také používám.

Nezbytností je spleť větví po celém prostoru. Na zem zvířata slézají pouze příležitostně při koupání či ochlazení a podobně. Jestliže si chceme pořídit větve z přírody, tak nejvhodnější jsou dubové a bukové, větve ovocných stromů musíme častěji měnit.

Dávejte také pozor na výrobu vlastních terárii a na použití různých toxických látek. Toxická lepidla a barvy mohou agamám škodit. Nejčastěji si doma chovatel vyrábí zadní stěnu, tady důrazně pozor na různé laky a podobné, protože stěny pak silně zapáchají až několik týdnů, proto se musí nechat po delší dobu venku větrat.

Jednoduché, ale účelné terárium

Koutek pro agamy v pokoji

Potrava

Nejdůležitější otázkou je asi jak často a čím krmit. Frekvence krmení je různá - mláďata krmíme denně a u dospělců se názory různí - buď můžeme krmit denně po menších dávkách nebo krmíme 3x do týdne ve větší dávce. Já osobně krmím dospělce denně a když nechtějí, nabídnu jim více další den. Potrava agam se skládá z různých druhů hmyzu (cvrčci, švábi, kobylky, sarančata, červy a další), z malých myší (holátek či skákavek), ryb a také ze žížal. U mladších agam bych nedoporučoval sarančata, jsou na ně moc velká a bojí se jich.

Hmyz

Obsahuje velké množství fosforu a nízký obsah vápníku, také má většina nestravitelné kostěné obaly, které se mohou zaklínit ve střevech, proto bych nedoporučoval krmit pouze hmyzem. Můžeme také krmit moučnými červy a Zophobas, avšak dávejme si pozor, tento typ stravy je velmi tučný, obsahuje moc chitinu a málo vápníku - já osobně zkrmuji “moučňáky” jen tak 1x za 14 dní pro oživení a také pro nabuzení chutě. Pro klid se ještě doporučuje rozmáčknout hlavovou část, aby bylo trávení rychlejší a nemohla oběť v trávicím traktu nějak ublížit. Největší úlohu hrají “moučňáci” při rozkrmování po nějaké nemoci či nechutenství. Další oblíbenou pochoutkou bývají švábi - výborný obsah vápníku a dalších látek. Někteří chovatele mají odpor ke švábům, avšak doporučují zkrmovat i je, navíc si velmi snadno můžete založit vlastní chov švábů a hned se nějaká koruna ušetří.

Žížaly

Obsahují poměrně vysoké množství vápníku a jsou vyváženou stravou - jsou měkké a tak nehrozí zaklínění ve střevech. Po krmení žížalami bývá řidší stolice.

Holátka

Obsahují vysoké množství vápníku a bílkovin a proto by měly být součásti stravy. Jsou vhodnější než ryby, ty obsahují méně prospívajících látek a slouží spíše jako zpestření či pobavení pro agamy. U holátek bychom měli dávat pozor na množství, 4x měsíčně doopravdy postačí.

Ovoce a zelenina

Asi nejvíce diskutovaná součást stravy. Některé agamy opravdu ovoce a zeleninu milují, avšak ostatní si ji ani nevšimnou. Největším přínosem ovoce a zeleniny je přísun tekutin a vitamínu, avšak jedná-li se o vápník, tak nic převratného nečekejte.

Často se stává, že agama některé dny potravu odmítá, panika není na místě, je jen potřeba lehce zaběhlý systém stravování obměnit. Doporučil bych také 1x týdně hladovku pro zvýšení chuti. Velice důležitou složkou potravy jsou vápník a minerály. Vhodné jsou například drcené vaječné skořápky smíchané s minerály. Osvědčené jsou také vápníkové tablety a volně rozsypaná sépiová kost. Z počátku mé agamy o sépii nejevily zájem, ale nyní si aspoň kousek denně vezmou a nemyslím si, že by měli takový nedostatek, jelikož jim vitamíny a minerály podávám při každém krmení, ale asi jim sépie chutná.

Už mnohokráte jsem četl, že někdo krmí agamy konzervou pro kočky a podobnými - důrazně všechny prosím, aby si z nich nebrali příklad. Konzervy nejsou nijak prospěšné, často bývají i docela slané a kořeněné, což pro agamy není vůbec vhodné.

Z vitamínových doplňku postačí NutriMix REP (někdy odmítán), Plastin, Roboran nebo TerraVit, které dávkujeme dle návodu. Pro zdravé stravování je také důležitý poměr druhů potravy - hmyz by měl tvořit 40 - 50%, žížaly 10 - 20%, holátka 20 - 40% a ovoce a zelenina asi 10%. Velmi vhodné je naučit agamy na krmení z ruky, máte díky tomu dokonalý přehled o tom, co agama sní a také hmyz neběhá po teráriu. Určitě každého zajímá, kolik by měla agama sníst. Mláďata sní obvykle 2 cvrčky za den, poté 4 cvrčky a postupně se dávka zvyšuje, to poznáte sami. Např. jedna má 16 měsíční agama sní 3 holátka nebo 11 cvrčků a 6 švábů úplně s přehledem. Osobně si vedu záznamy o krmení, což bych doporučoval všem a také jednou měsíčně agamy vážím a měřím.

Rozmnožování a odchov

Agamy jsou pohlavně dospělé asi okolo 1,5 roku. Rozmnožování agam potřebuje dodržení všech potřebných podmínek. Rozeznání pohlaví v mladším věku nebývá příliš snadné, avšak řekneme si nějaké znaky. Hlava samců je větší a táhne se jim od očí černý výrazný pruh. Hřeben na krku je vyšší a tělo je celkově mohutnější. Také trny na hřebenu jsou vyšší a také na ocase jsou trny podobné výšky. Můžete si také všimnout, že pod trny je chrupavčitý hřeben, který je vyšší u samců. Femorální (stehenní) póry jsou širší a temnější, u samic jsou málo zřetelné. Samice jsou více hruškovitého tvaru a jejich ocas je více zakulacený. Jestliže doma máte samce a samičku a chcete je spářit, je lepší dodržet zimní spánek. K tvz. hibernaci se rozhodněte pouze, když je zvíře ve skvělém zdravotním stavu. Hibernace začíná koncem podzimu až začátkem zimy. Postupně začneme snižovat dobu svícení ze 14 hodin na 10 hodin a teplotu snižujeme na denních 22 °C a nočních 17 °C a také krmíme jen 1x týdně. Období hibernace trvá asi 2 měsíce. Poté začneme opět svítit alespoň 12 hodin a teplotu zvýšíme na 28 °C. a také krmíme v menších intervalech. Po navrácení do normálního harmonogramu začne samec pronásledovat samici, namlouvat si ji a nakonec dojde k páření. Kopulace trvá asi 10-20 min. Během páření může dojít i ke zranění samice, někdy je lepší po páření dát samici do jiného terária. Samice začíná klást vejce asi 2-3 měsíce po kopulaci a 2-3 týdny před snůškou začne být nervózní a nežere. Někdy je lepší dát samce pryč, ať je samice klidnější a naklade vajíčka. Je nutné připravit místo pro snůšku - vlhký písek nebo rašelina - vrstva musí být vysoká alespoň 10 cm. V období březosti samice bychom měli dbát na kvalitní stravu plnou vápníku a zvýšit příjem vitamínu a dalších látek. Nakladená vajíčka poté musíme přemístit do inkubátoru, použil bych jako poklad Vermikulit. Dávejte pozor, ať vejce zůstanou ve stejné poloze jako byla kladena, tím myslím, abyste vrchní stranu nedali dolů. Inkubace probíhá v různých typech inkubátorů, osobně doporučuji suchý inkubátor, kde teplotu držíme asi 28 °C. Inkubační doba je 55-80 dní, dle teploty. Mláďata bývají dlouhá přibližně 12-15 cm. Mají kulatou hlavičku s velkýma očima. Asi po 2 dnech začínají sama příjmat potravu. Podáváme přiměřeně velké cvrčky, moučné červy či ovoce a zeleninu. Mláďata mějme odděleně od rodičů a také po menších skupinách pro snadnější přehled. Udržování teploty, UVB záření a vitamíny - to vše je samozřejmostí.