Chov suchozemských želv - vnitřní terária
Chov želv doma v teráriích, jako alternativní, méně vhodný způsob chovu, k chovu ve venkovních výbězích, přináší chovateli řadu problémů. Odhodlaný chovatel, se jistě i s takovými problémy vyrovná, zvláště v případě má-li jednu, dvě, případně malou skupinku želv.
1) Klasická terária
Běžně používaná naší chovatelskou veřejností, jsou poslední dobou, zvláště pak v zahraničí, nahrazována takzvanými " želvími stoly" . Přes " záhadný" název, se vlastně jedná o obyčejnou ohrádku na želvy. Takové chovatelské zařízení skýtá řadu nesporných výhod, zejména takových, která přispívají k pohodě chovanců. Nejvýraznější výhoda oproti klasickému teráriu je rychlá výměna vzduchu a výraznější rozdíly mezi denními a nočními teplotami. Také pro chovatele je mnohdy výhodná skutečnost, že není nezbytně nutné, takový želví stůl vyrábět ze skla, lze použít lépe opracovatelné materiály případně jejich kombinace. Půdorys nemusí být klasicky obdélníkový, je možné využít dokonale vyhrazeného místa a celé zařízení udělat po libosti členité. Jistě každý tuší, že čím větší prostor dokážeme pro želvu vyčlenit, tím lépe. Minimální půdorys terária pro jednu, případně dvě, mladé roční želvičky, rodu Testudo by měl mít alespoň 70x40 cm. Takové zařízení je však vyhovující pouze na 2-3 roky a potom je nutné pomýšlet na změnu.
Takto mohou vypadat terária pro mladé želvy. Ozdobenější, vzhledem k počtu želv, terária mít nemohu. Fantazii se ale meze nekladou.
Foto: Jiří Jetmar
Foto: Jiří Jetmar
2) Vhodný substrát
Často na chovatelských fórech diskutovaný problém je vhodný substrát do terária. Já používám obyčejné hobliny z měkkého dřeva. Vím, nezní to tak odborně jako například " mám želvy na cedrové kůře, na dřevěných chipsech, na směsi rašeliny s pískem, na specielním substrátu namíchaném slovutnou firmou XY z jánevímčehovšeho". Dávám přednost právě hoblinám z těchto důvodů. Jsou laciné a lehce dostupné, jsou lehké a lehce zlikvidovatelné, neplesniví a dobře drží vlhkost, nepráší, jsou světlé, což je zvláště v přisvětlovaných teráriích nezanedbatelná výhoda. Nejsou ani pro malou želvu nijak nebezpečné (na rozdíl od dřevěných chipsů). Pokud želva hoblinu pozře, což se stává často, nic se neděje je to vlastně jemný rostlinný zbytek, zvýší se jí pouze podíl balastních látek v zažívacím traktu. Snad jediná nevýhoda je ta, že ostatní substráty možná vypadají v terárku lépe a jak jsem již říkal " odborněji". Tím samozřejmě nechci říct, že hobliny jsou jediný vhodný substrát, každému může vyhovovat něco jiného.
Myslím, že želvičkám to na obyčejných hoblinách náramně sluší.
Foto: Jiří Jetmar
3) Vytápění
K vytápění terárií se občas doporučují různé topné kameny, rohože a podobné speciality, pro želvy jsou ale naprosto nevhodné. Příliš vysušují substrát, pokud jsou zapnuté neustále, tak zabraňují nutnému poklesu nočních teplot. Želva je přizpůsobena k tomu, přijímat teplo ze slunce, tj. zhora. Stačí proto umožnit želvě vyhřát se například pod reflektorovou žárovkou, Pokud nechcete, aby se vám v terárku bimbal nemotorný květináč, je dobré použít " Reflektorovou žárovku SPOT R 80" Je to padesátikorunová záležitost, mají jí v každém větším elektru a plně uspokojí požadavky vaší želvy. Kolika watová má být, záleží na podmínkách kde se terárko nachází. Já používám 40-60W a je to tak akorát. Na substrátu přímo v kuželu světla by měla být teplota 35-40°C, želva ale musí mít možnost se v opačném rohu terárka v případě potřeby ochladit na 20-30°C. Pokud je terárium umístěno na opravdu světlém a teplém místě, není třeba svítit žárovkou celý den, stačí např. tři hodiny ráno, tři odpoledne.
Žárovky na vytápění terárií. Vytápí se pouze jedna strana, tak aby na druhé straně terária bylo chladněji.
Foto: Jiří Jetmar
Foto: Jiří Jetmar
4) Osvětlení
Pokud terárium, případně želví stůl je umístěn na tmavém místě, je nutné dodatečné osvětlení. Nejjednoduší řešení je dosvěcování zářivkami. Je potřeba svítit 10-12 hod. denně. Pokud se dostatečná intenzita světla podcení, želva nebude aktivní, bude málo přijímat potravu a celkově bude taková zaražená. Běžně jsou k dostání zářivky jak lineární tak kompaktní s výrobcem garantovaným spektrem, včetně UVA/B. Bohužel, mám s jejich účinností kapku rozporuplné zkušenosti. První problém je cena, pohybuje se podle velikosti zářivky od cca 300,- do 800,- Kč. Účinné spektrum zaručuje výrobce po dobu maximálně jednoho roku a to pouze do vzdálenosti cca 15 cm. Nicméně jako zdroj světla jsou vhodné. Problém UVA/B budeme řešit jinde, takže se vrátím k tomu osvětlení. Jako tělesa pro zářivky doporučuji různé druhy a typy takzvaných kuchyňských zářivkových těles. Při srovnání podobného, ne-li totožného zboží v " elektru" a ve specializovaných zverimexech, dojdete k pozoruhodným cenovým rozdílům.
5) Závěr
To je snad prozatím asi tak vše, čím by želví apartmán měl být vybaven. Pokud si na něco ještě vzpomenu, nebo pokud to vyplyne z diskuse doplním. A nebojte, nezapoměl jsem na misku s vodou a krmením, to ale až v dalším článku.
