Péče o oči a uši
Péče o uši, stejně jako o oči, pokud je všechno v pořádku, spočívá čistě v pravidelných kontrolách. Někdy se však mohou vyskytnout zdravotní obtíže, které je potřeba ošetřit.
Oči
Tvorba tzv. ospalků, které se tvoří každé ráno, není problémová. Suché útvary lehce sundáte např. pomocí kosmetického tampónku. Je lepší je odstranit, jinak se hromadí v srsti, zalepují koutky očí a mohou se podílet na vzniku potíží. Na péči o okolí očí existují přípravky, které čistí i desinfikují. Některé jsou i na bázi bylinek a mohu je jen doporučit.
Dbejte, aby do očí nezasahovaly přerůstající chlupy a nedráždily je. Je dobré je ostříhat (pozor, aby ostré ostříhané konce naopak nedráždily oko) nebo dát do gumičky případně jinak upravit. Některá plemena trpí tzv. entropiem, což je stav, kdy dochází k vtočení víčka v takovém rozsahu, že se srst dostává do kontaktu s rohovkou, kterou poškozuje nebo naopak ektropiem, zde se naopak jedná se o „vychlípení" víčka, které může vést k zánětu spojivek a rohovky spojené s výrazným výtokem. Oba stavy je nutno řešit operativně.
Pokud přijdete z prašného prostředí, můžete oči vypláchnout borovou vodou. Jiné preparáty, např. s obsahem antibiotik (Ophtalmo fraymykoin) doporučuji do očí podávat až po poradě s odborníkem. Pokud se objeví nažloutlý výtok, otok, zarudnutí, svědění, krusty nebo jiný problém, např. zákal nebo poranění oka, určitě vyhledejte veterináře, u komplikovaných případů je lépe navštívit specialistu, oftalmologa.
Pokud jsou pejskovi předepsány kapky s antibiotiky, je nezbytně nutné doléčit zánět a podávat lék tak dlouho, jak vám veterinář doporučí, i když příznaky zmizí. Jinak by vznikla rezistence a příště by již psovi tento přípravek nepomohl.
Uši
Pokud je ucho hladké, růžové, bez zápachu a výtoku a nebolestivé, pak je zdravé. Čisté a zdravé ucho nečistěte, mohli byste klidný zvukovod mechanicky podráždit a vyvolat problémy.
Ucho psa
Mírné zašpinění ucha ušním mazem je běžné, i my si uši čistíme. Znečištěné ucho vyčistěte následujícím způsobem: pořiďte si roztok na rozpouštění mazu v uších, ten aplikujte do zvukovodu klidně ve větším množství a chrupavčitou trubici zvukovodu promasírujte, až je slyšet šplouchání. Pak už jen vytírejte papírovým kapesníkem namotaným na prstu, co pes vyklepe do ústí zvukovodu. Stejným přípravkem můžete očistit i záhyby boltce. Tímto způsobem dokážete ucho vyčistit spolehlivě a bezpečně. Čistěte nejdřív ucho čistší a před čištěním druhého ucha očistěte vždy kónus kapek. Předejdete tak riziku zavlečeni infekce z ucha nemocného do zdravého. Nikdy nečistěte psovi uši vodou, borovou vodou ani jakýmkoliv olejem. U pejsků nepoužívejte tampónky do hloubky ucha. Hluboké čištění nechte na veterinářích. Můžete udělat víc škody než užitku jednak možným poraněním nebo zatlačením případné nečistoty hlouběji do zvukovodu.
U některých plemen je třeba pravidelně vytrhávat chloupky rostoucí ve zvukovodu, a to především u pudlů, kníračů, bišonků, maltézáčků, jokšírů a dalších plemen s jemnou srstí. Pokud se chlupy ponechají ve zvukovodu, vytváří často společně s ušním mazem ušní zátku, která brání větrání zvukovodu a vede ke vzniku zánětu. Mechanické vytrhávání chloupků můžete dělat ručně, na trhu jsou k dispozici i přípravky k tomuto účelu.
V letním období jsou častými problémy u psů, především s převislým uchem, záněty zvukovodu, kvasinkové infekce, ale i osiny zapadlé do zvukovodu. Osina je obal semene trávy či obilí, má ostrý hrot a výstupky, které se zachytávají v srsti či dutině zvukovodu. Po každé procházce přírodou, především ve vysoké trávě či obilí, uši psa zkontrolujte. Stejně tak po koupání v přírodních zdrojích vody apod. Pokud ostříháte srst na vnitřní straně ušního boltce nakrátko, výrazně snížíte pravděpodobnost vniknutí osiny do zvukovodu. V případě, že je ucho velmi špinavé, zapáchá, jeho povrch je zarudlý nebo zdrsnělý, pozorujete výtok nebo si pes nezvykle často drbe ucho, třepe hlavou, tře uši o koberec apod., určitě s návštěvou veterináře neotálejte. Včas zahájená léčba či odhalená osina ušetří vašemu mazlíčkovi mnoho trápení. Domácí pokusy o vyndání osin mohou skončit jejím zasunutím hlouběji do zvukovodu, kde může dojít až k perforaci (proděravění) bubínku. Osina ponechaná ve zvukovodu několik dní zcela jistě způsobí zánět zvukovodu, který může její odhalení zcela znemožnit a celá léčba se tak zkomplikuje. Také „samoléčba" zánětů zvukovodu může při nesprávné volbě léčiva způsobit rezistenci a přechod problému do chronického stádia, které může ve vážných případech končit i operací zvukovodu.
Zejména u loveckých psů a psů přicházejících do užšího styku s kočkami se můžeme setkat s ušním svrabem, který je způsoben parazitickým roztočem. Je nutno přeléčit veškerá zvířata v domácnosti, na které je svrab přenosný.
