Chovná zařízení - Zbyněk Pokorný

Vyhovující chovatelské zařízení je po správném složení krmné dávky druhou nejdůležitější podmínkou k úspěšnému chovu, kterou dokáže člověk ovlivnit. Každý druh papouška má různé nároky na prostor, ve kterém se musí cítit spokojený.

Pro pár andulek stačí malá klec, ale pro větší papoušky potřebujeme voliéry dlouhé několik metrů. Šířka není až tak podstatná. Spousta chovatelů má dnes již venkovní voliéry propojeny s budovou pro přečkání zimních měsíců. Moje první voliéra byla dřevená. Z ptáků v ní byly pouze andulky s korelami a byla obývána jen 4 roky. Foto této voliéry bohužel nemám, digitální fotoaparáty ještě samozřejmě neexistovaly.

Fotografie první zděné voliéry. Obsazené této je následující, zprava: rosely pestrá, rosely pennant, alexandři malí; a v poslední jsou společně andulky, korely a kakarikové Foto: Zbyněk Pokorný

Pro stavbu této voliéry jsem se odhodlal v době, kdy se stala první dřevěná nevyhovující a já uvažoval o koupi dalších druhů. Voliéru jsem stavěl s rodiči několik měsíců. Skládá se z krmné chodbičky a 4 klecí situovaných na východ. Klece mají následující rozměry: 3 m délka, 1,3 m šířka a 1,9 m výška. Průměr ok pletiva je 2x2 cm a síla drátu 2mm. Střecha je ze 2/3 pokryta plechem a z 1/3 odkryta. Odkryté části využívají ptáci hlavně v deštích, kdy nalétávají na pletivo a nechávají se skropit kapkami deště. Každá z klecí má také do hloubky 0,5 m zapuštěny betonové základy.

Postupem času muselo být zdvojeno pletivo. Jedno z mláďat rosely pestré, přišlo totiž o končetinu při nočním řádění kuny skalní. Dravá zvěř (kuna, kočka, lasice) se pohybuje ve vesnici i dnes, ale ptáci jsou v bezpečí.

Fotografie základů druhé zděné voliéry Foto: Zbyněk Pokorný

Fotografie obou mých zděných voliér Foto: Zbyněk Pokorný

V minulém roce byla ke starší voliéře přistavěna ještě jedna, téměř stejná 4-boxová voliéra. Krmné chodby obou voliér jsou propojené.

Fotografie krmící chodbičky v první zděné voliéře Foto: Zbyněk Pokorný

Snad každému se stalo, že mu během krmení ulétl pták, kterého už třeba také nikdy nechytil. Tomu zcela bezpečně zabrání krmná chodbička. Z chodby je do každé klece přístup malými posuvnými dvířky, které využívám pouze při krmení a nedochází tak k rušení ptáků. Těmi většími se vstupuje přímo do jednotlivých klecí. Snažím se je používat co nejméně, pouze při kontrole budek nebo potřebné manipulaci s ptákem. Poslední, čtvrtá klec je ponechána bez chodbičky a je tak o 1 m delší než ostatní. V chodbě si skladuji jen takovou dávku krmiva, kterou do měsíce zkrmím, přesto mám některý rok v letních měsících problém s drobnými hlodavci. Pod střechou je umístěna polička, na které mám vyskládané budky a přenosky přes zimu.

Fotografie voliér ve sklepě Foto: Zbyněk Pokorný

Klece ve sklepě slouží pro přezimování. Pravá strana je již starší, dřevená a určitě dojde brzy k výměně za klece totožné straně levé. Z klecí pouštím ptáky často prolétnout, sami se potom ochotně vracejí. Aratingy ponechávám někdy otevřené celé dny, bystré oko si tedy může všimnout jak jsou staré dřevěné klece z venku oštípané.