Smíšená voliéra

V mnoha internetových diskusích patří k nejčastěji kladeným dotazům témata s názvem: "Mohu je dát spolu?", "Neublíží si?", "Budou odchovávat?",… Proto jsem se rozhodl napsat tento článek. V několikaletém chovu jsem zkoušel různé varianty ptačích společenstev, ať už s dobrými nebo horšími výsledky, a v následujících několika řádcích se o nich zmíním.Pokud má chovatel možnost, je vždy lépe chovat každý druh odděleně a nic se tím nepokazí. Existují však i druhy velice tolerantní . Do této skupiny patří nejběžnější papoušci: andulky a korely. Z ostatních exotů je to potom zebřička, holoubek diamantový, či křepelka čínská. Tyto druhy lze různě kombinovat, aniž by docházelo k šarvátkám.

V začátcích mého chovatelství jsem byl nucen kvůli nedostavěným klecím zkombinovat andulky, korely a rosely pestré ve větší dřevěné voliéře. Chování bylo bezproblémové i ze strany rosel. První dva zmiňované druhy bez problémů hnízdily a vyváděly mladé. Rosely však nikoliv. Byl to sice mladší pár, který hnízdit mohl a nemusel. Přesto si myslím, že by k jejich odchovu nedošlo ani v následujících letech. Z této ptačí sestavy tedy plyne, že andulky, korely + rosely lze chovat pohromadě za předpokladu, že nedocílíme hnízdění u rosel. Při vpuštění těchto ptáků do voliéry je nutné delší pozorování, protože někteří samci rosel mohou být agresivnější vůči menším druhům - alespoň tak se vyjadřuje řada chovatelů. U mě to takto však fungovalo bez problémů celé léto. V dalším roce byly rosely osamostatněny a hned zahnízdily.

Tři samci andulek Foto: Zbyněk Pokorný

Další sestava ve voliéře byla: andulky, korely + 2 páry zebřiček. Ptactvo prospěšně žilo ve 3 metrové voliéře a všechny 3 druhy vyváděly pravidelně mladé. K šarvátkám nedocházelo, jen je dobré umístit hnízdiště zebřiček na méně přístupné místo, aby bylo rušení ostatními druhy minimální. Rok poté jsem vpustil do stejné voliéry ještě pár kakariků a na zem pořídil čínské křepelky. Tato kombinace ptačích druhů byla již přehnaná. Zvědaví kakarikové vytahovali hnízdní materiál z budek zebřiček a párkrát to odnesla i vajíčka zebřiček. Poté jsem raději odstavil zebřičky. Po této úpravě fungovalo společenstvo bez problémů a došlo k odchovu všech druhů. Andulky, korely + kakarikové a křepelky pohromadě chovat lze, ovšem jen ve větší voliéře. Možná je také tato sestava: andulky, korely + zebřičky a křepelky. Čínské křepelky jsou naprosto tolerantní a lze je chovat s každým druhem za předpokladu, že bude tolerovat on je. Já je měl na podlaze i u rosel pestrých a pennantů. Toto složení lze mít pohromadě, ale lepší je větší voliéra s přírodní travnatou podlahou. Na betonové jsem sledoval útok samečka rosely pennantovy na jednu z křepelek. Útok to byl spíše ojedinělý ale nelze jej podcenit. Travnaté dno poskytuje křepelkám více úkrytů. Krátkodobě jsem měl ještě ve venkovních voliérách pohromadě pouze samečka alexandra malého a samečka rosely pennantovy. Tyto druhy byly pospolu však pouze krátce, takže vyjadřovat se k jejich delšímu soužití by nebylo namístě. Nicméně po párech by tito ptáci společně být nemohli.

K dalším kombinacím přistupuji v zimním období. V kleci 1,2 x 1,2 x 1,2 m lze bez problému chovat tyto druhy: andulka, korela + křepelka a holoubek diamantový. Naopak v kleci stejných rozměrů nelze mít kakariki společně s křepelkami. Nevyzpytatelní kakarikové se jednou pustili do slepičky křepelky takovým způsobem, že kdybych včas nezasáhnul došlo by pravděpodobně k nejhoršímu. Nevím co je k tomu vedlo ale několik dní to fungovalo výborně. Kakariki + korela nebo andulka lze přechodně chovat i v kleci zmiňovaných rozměrů, ne však odchovávat. V ještě menších klecích se může nepříjemně projevit i mírumilovná křepelka čínská a to i k jedincům téhož druhu. Vzájemně si dokáží vytrhávat pírka ze hřbetu i těla až z nich vzniknou téměř holé "zrůdičky". Stejně se mohou chovat i k ostatním druhům, které pobývají rádi na podlaze klece, např. holoubkovi diamantovému. Tento problém se vyskytuje pouze v klecích malých a po přemístění do větších zpravidla ustává a ptáci nově obrostou.

Toto jsou asi všechny kombinace, se kterými jsem se během chovu setkal. Co fungovalo v mém chovu, nemusí zaručeně fungovat u vás, proto je třeba brát tyto informace s určitým nadhledem, s přihlédnutím na mnohdy velmi individuální projevy chování jednotlivých ptáků a na různorodé podmínky, které každý z nás ve svém chovu má.