Ruf a nový

Místo slibovaného nového domova s velikou zahradou ho čekala krutá smrt na psích jatkách...

Pejsek Ruf byl milý 1,5 roku starý kříženec labradora. Ve svém krátkém životě neprožil mnoho šťastných chvil. Do útulku ho přivedl jeho bývalý majitel. Když se s ním loučil, měl prý v očích slzy a přál si, aby byl Ruf darován pouze člověku, který mu zajistí dobrý domov.

Ruf čekal na svoji šanci v chebském útulku půl roku. Již několik lidí o Rufa projevilo zájem, ale protože bylo zřejmé, že by Ruf nešel do dobrých podmínek, zůstal v útulku a čekal na toho pravého člověka, který mu poskytne domov, lásku a pohlazení, které si tolik přál.

Osudný se pro Rufa stal pátek 18.7.2008. Vše nasvědčovalo tomu, že se konečně na Rufa usmálo štěstí. Přišla si pro něj žena, která se prokázala OP na jméno Monika K. Ošetřovatelka se jí podrobně vyptala na podmínky, ve kterých bude Ruf žít. Ruf měl hlídat velikou zahradu. Nebyl by tam sám, jeho noví majitelé prý mají rotwajlera, který by Rufovi dělal společnost. Zkrátka, vše nasvědčovalo tomu, že se na Rufa konečně usmálo štěstí a že se postěhuje do nového domova.

Ošetřovatelka usoudila, že Ruf se dostane do dobrých rukou, jak slíbila původnímu majiteli a tak vypsala protokol o předání a poučila novou majitelku, že psa nesmí prodat a že útulek provádí kontroly, jak se jejich svěřencům u nových majitelů žije. S tím paní Monika K. souhlasila a opětovně ošetřovatelku ujišťovala, že se o Rufa dobře postará.

Ruf, jakoby však tomu štěstí nevěřil. S novou paničkou se zdráhal jít. Byl tedy do auta naložen a odjížděl bílým „pikapem“ údajně na velkou zahradu, kde už mu měl konečně začít nový, dobrý život.

Ošetřovatelka si všimla, že auto řídí Vietnamec. Vzpomněla si na případ z jara letošního roku, kdy byly na bývalé skládce v Komorním Dvoře u Chebu nalezeny ostatky zabitých psů. Hned po odjezdu auta kontaktovala policii a žádala pomoc. Měla důvodné podezření, že Ruf bude zabit na maso. Policii nahlásila SPZ bílého “pikapa“ a očekávala, že oni auto zastaví a prověří.

V tomto okamžiku měl Ruf ještě šanci svůj zlý osud zvrátit. Jeho krutému zabití mohli policisté zabránit. Policie však nepomohla. Rufovi dle dodatečných svědectví lidí z okolí psích jatek zbývalo asi 30 minut života. Jak jsme se později dozvěděli, z útulku byl Ruf odvezen přímo na psí jatka ve Chvoječné u Chebu.

Po uzavření útulku se ošetřovatelka se svojí kamarádkou vydaly Rufa hledat sami. http://chebsky.denik.cz/zpravy_region/ch_patr_utulek_rufik20080720.html

Rozjely se do bydliště paní Moniky K. Dozvěděly se však, že paní K. se v místě svého trvalého bydliště nezdržuje. Další kroky je vedly k člověku, na jehož jméno byla napsána SPZ auta. On prý však toto auto nikdy nevlastnil. Všechny uvedené skutečnosti byly špatným znamením, že Ruf je s největší pravděpodobností v ohrožení života. Jak jsme se později dozvěděli, Ruf po prožitém utrpení, v tuto dobu již nežil.

Obě ženy a další dobrovolník objížděli město dlouho do večera a hledali bílého “pikapa“.

Ve hledání se pokračovalo opět v sobotu. První úspěch se dostavil, když se auto objevilo před hernou v Chebu, poblíž bývalé tržnice u řeky. To se již k pátrání přidali další dobrovolníci. Do jmenované herny se sjížděli občané Vietnamu a odváželi si igelitové tašky s něčím, co tvarově vypadalo jako maso.

Ošetřovatelka se nevzdávala a svého svěřence Rufa stále hledala, i když tušila, že již pravděpodobně není mezi živými. Večer se vypravila do herny a ve dveřích se potkala s paní Monikou K., ženou, které Rufa předala. Okamžitě se na ni „vrhla“ a nepustila ji až do příjezdu policie. Žena přiznala že psa Rufa prodala Vietnamskému řidiči za 400,-Kč.

Byl vytipován objekt, kam mohl být Ruf odvezen. Skupina dobrovolníků se vydala do obce Chvoječná a hledala důkaz, že sem byl Ruf dovezen. Od lidí z okolí se dozvěděli, že Ruf byl přivezen na „psí jatka“ ještě v pátek, krátce po půl dvanácté. Znamenalo to, že Rufova cesta z útulku vedla přímo na psí jatka.

Dobrovolníci začali prohledávat okolí. Ani ne po 5 minutách objevil jeden z nich ve staré hasičské nádrži černou igelitovou tašku. Po vylovení tašky zjistili, že z ní vyčnívají rohy. Po otevření tašky se objevila zapáchající kravská hlava a vedle ní byl ještě jeden menší černý balíček a v něm uříznutá hlava pejska. Nebyl to Ruf, byl to jiný, menší, černý pejsek s očima vytřeštěnýma hrůzou, kterou před smrtí zažil. Dle informaci z tisku, jsou prý pejsci před zabitím bičování a jinak týráni, aby se do masa vyloučil "stresový" hormon, pak je prý maso křehčí.

Po tomto nálezu byla přivolána státní policie, na její příjezd se však čekalo dost dlouho. Mezitím někdo z místních občanů zřejmě informoval Vietnamce, co se děje. A tak se bohužel stalo, že dříve než přijela policie, přijelo auto s Vietnamci, zajeli ke stodole, naložili černý pytel a odjeli. Dodatečně jsme zjistili, že odvezli důkaz - ostatky zabitého Rufa. Po příjezdu policie se na místo dostavil p. Bobál ze záchranné stanice v Tachově, hasiči a novináři. Policie odmítla do objektu, kde v tu dobu byly ještě důkazy o zabití Rufa, vstoupit. Hasiči prohledali tyčemi dno nádrže, ale další pytle nenašli.

Akce skončila, jelo se domů, všem bylo jasné, že Ruf již nežije. A přitom stačilo málo, stačilo, aby policisté vzali žádost ošetřovatelky z útulku a její důvodné podezření vážně. Život pejska Rufa by nebyl ukončen tak záhy a tak krutě.

Dobrovolníci se domnívali, že akce pro ně skončila předáním případu policii.

Jaké však bylo jejich rozčarování, když následně zjistili, že policie objekt stodoly přes noc vůbec nehlídala. Podle svědků se Vietnamci činili celou noc a pečlivě uklízeli. Podle svědectví lidí ze sousedství byl Ruf přivezen z útulku přímo na psí jatka. Utýrán a zabit byl u dřevěného sloupu (viz foto). Jeho maso bylo zpracováno na špinavém řeznickém vále.......Po Rufovi zbyl jenom prázný kotec a obojek, nalezený na dvoře.
Paní Monika K. obdržela za cenu nesmírného utrpení pejska 400,-Kč.

Rufe, chtěli jsme tě zachránit, ale..., bohužel pozdě jsme našli místo, kde brutálním způsobem vyhasl Tvůj život a pravděpodobně životy mnoha dalších pejsků. A jak to vypadá, Tvůj kat zůstane bez potrestání. Prý by se muselo prokázat týrání. Copak nestačí ty hrůzou vytřeštěné oči pejska, jehož useknutou hlavu jsme našli ??? Ty oči jsou výčitkou a prosbou zároveň, pomozte a nedovolte našim katům zabíjet a týrat!

Případ šetří Policie ČR a Krajská veterinární správa.

Trápí nás to, málokdo ví, kolik práce se skrývá za jedním šťastně umístěným útuláčkem. Někdo udělá útulku webové stránky, aby se o pejscích vědělo, další lidé pejsky inzerují, televize je natáčí a nabízí (zde je odkaz na video u Rufa na stránkách města Chebu), o každodenní péči o psi v útulku ani nemluvě. A pak přijde "tvor", psa podvodně vyláká a za 400,-Kč prodá dalšímu "tvorovi", který ho krutě zabije. A tím to nekončí, dobrovolníci psa hledají a pak najdou důkaz týrání, useknutou psí hlavu s vytřeštěnýma očima hrůzou. ¨

A závěr, vše "vyšumí" vždyť to byl jenom pes ! A lidičky, proč se na ty Vietnamce vůbec zlobíte, vždyť to je jejich národní zvyk, zabíjet a konzumovat psy, tak proč je okolo toho tolik povyku ????

Komu se, podobně jako nám, hnusí praktiky některých našich vietnamských spoluobčanů, a chcete-li pomoci tuto jejich “činnost“ zastavit, napište na e-mailovou adresu ruf.sdruzeni@email.cz

Poznámka autora

Tímto, článkem nechci odsuzovat všechny Vietnamce, znám jich mnoho a vím, že jsou mezi nimi lidé slušní, kterých si vážím a domnívám se, že by se tak, jako Rufův kat nikdy nezachovali.