Parvoviróza

Onemocnění, u kterého, když se nedodržuje prevence a když se neléčí dochází velmi často i k úhynu zvířete.

Toto onemocnění postihuje psy (především štěňata), kočky, fretky, dokonce podobnou chorobou se stejným jménem můžou trpět i prasata.
Původce je ze skupiny DNA virů - parvovirus, který je ve vnějším prostředí velmi odolný, přežívá zde několik měsíců i roků. Virus je vylučován trusem, močí, slinami a zvratky, takže tyto exkrety jsou infekční. K nakažení dochází per os (tlamou).

Parvoviróza má dvě formy:

1. Parvovirová enteritida - vir se dostane do nosohltanu, kde dojde k pomnožení, napadá trávicí trakt, dochází k urémii, kterou u mladých zvířat doprovází horečka. Zvířata jsou apatická, ztrácí chuť k jídlu, zvrací (zvratky jsou pěnovité, žlutohnědé), mají průjem (výkaly jsou zpočátku kašovité a světlé, poté vodnaté s příměsí natrávené krve). Toto vede k celkové skleslosti zvířete a k dehydrataci. Choroboplodné zárodky se množí a nemocný má sníženou imunitu. U první formy jsou možné dva průběhy. Velmi rychlý, který trvá několik hodin a potom akutní, jeho trvání je v délce dvou až pěti dnů. Neléčená zvířata za několik dnů hynou.
2. Parvovirová myokarditida - zde dochází k napadení dělící se svaloviny srdce. Podává se izotonický roztok, minerální látky, glukóza, vitamín C a B6, hyperimunní globuliny - parvoglob, a pro omezení druhotné infekce je důležitá aplikace antibiotik.

Prevence: vakcinace. A to i fen, protože narozená mláďata mají protilátky od matek a přetrvávají u nich šest týdnů. 1. očkování by mělo být za 15 dnů po úplném odstavu štěněte, nebo v 6-8. týdnu věku. Velmi důležitá je samozřejmě roční revakcinace.