Chov a odchov Leskoptve purpurové

Leskoptev purpurová patří společně s leskoptví tříbarvou k nejčastěji chovaným druhů leskoptví v ČR. Jedná se o středně velkou leskoptev dosahující velikosti až 27 cm. Stejně jako všechny ostatní druhy leskoptví rodu Lamprotornis se i tato vyznačuje nádherným kovově lesklým zbarvením, které nejlépe vynikne na slunečním světle. Leskoptve purpurové pochází z Afriky, jejich domovinou je pak Sudan, Uganda a Keňa.

Svůj pár leskoptví chovám ve venkovní voliéře o rozměrech 3x2x1 m (délka, výška, šířka). V době odchovu mladých, bývají leskoptve agresivní a kombinovat je tak lze jen s většími druhy ptactva jako jsou např. turaka a toka, samozřejmě s přihlédnutím na dostatečně velkou volieru, takový typ chovu je možné vidět např. ve zlínské zoo, kde leskoptve purpurové obývají volieru společně s párem toků rudozobých a bažanty zlatými, osobně jsem ale zastáncem samostatného chovu po jednotlivých párech, nikdy nevíte jak to může dopadnout. Své voliery mám osázené keři pámelníku bílého, bezu černého, okrasnými bobkovišněmi lékařskými, vajgéliemi a klematisem. Dno voliery je pro lepší údržbu pokryto směsí písku a lesní hrabanky. Leskoptve se velmi rádi koupají, proto by ve voliéře neměla chybět větší miska s vodou. V současné době je již na českém trhu velké množství průmyslově vyráběných krmiv a tak není krmení leskoptví nikterak těžkou záležitostí. Já krmím granulemi Beokorels, které míchám s granulemi T16 od firmy Nutribird, na zpestření pak podávám ještě granule nutribird Uni, které jsou u všech leskoptví velice oblíbené. Z průmyslových směsí používám ALL-pet Olandese s hmyzem a Orlux Uni patte. V současné době jsem začal zkrmovat také směs Delikat insectpate a Tovo od holandské firmy Avian. Z ovoce pak krmím to,co je k sehnání v závislosti na ročním období, nejoblíbenější je ale hroznové víno, sladké odrůdy jablek a hrušek, granátová jablka a rybíz. Ovoce pak krájím na menší kostičky nebo předkládám nakrájené na poloviny,které ptáci rádi vyzobávají. Co se hmyzu týká tak mimo hnízdní období a při zimování krmím hmyzem jen sporadicky a ptáky zbytečně nepřekrmuji.

Slunící se leskoptev Foto: Radek Nesvačil

Chovný pár leskoptví (samice na bidle) Foto: Radek Nesvačil

Leskoptve zimuji ve vnitřní časti chovatelského zařízení pouze po jednotlivých párech,ptáci mají k dispozici voliery o rozměrech 1,8 x 2,2 x 0,8 m i přesto, že jsou leskoptve odolní ptáci a krátkodobé poklesy teplot pod bod mrazu, zvláště v jarních měsících kdy teploty mnohdy ještě v květnu spadnou k -5 °C dokáží zvládat bez úhony, nemělo by se zapomínat, že se jedná o ptáky původem z Afriky! Já své páry zimuji v rozmezí 8 až 13 °C.

Samice s moučnými červy Foto: Radek Nesvačil

Většinou koncem dubna a počátkem května, kdy je již počasí stálejší přesouvám ptáky do venkovních volier, kde je nechávám zpravidla do poloviny října, kdy se opět stěhují zpět do svého zimoviště. Zpočátku jsem dával na výběr několik hnízdních budek, ale po čase se ukázalo, že můj pár dává přednost přírodním dutinám. Velikost budky v které ptáci hnízdí má rozměr 30 cm výšky, vnitřní průměr je 20 cm a vletový otvor 6 cm. Jako výstelku předkládám různé druhy sušených travin a kokosové vlákno. Leskoptve purpurové, na rozdíl od tříbarvých používají v průběhu hnízdění a zvláště pak po snesení snůšky čerstvě natrhané lupeny, které ve velkém množství po čas inkubace nosí do hnízda a podkládají je pod snesená vajíčka. Během hnízdění jsou schopni z velké části keřů doslova otrhat veškeré lupeny, můj pár pak má v oblibě především keř bobkovišně lékařské a bezu černého.

Mláďata ve stáří 13. dní Foto: Radek Nesvačil

S příchodem teplejšího počasí samice snáší 2 až 3 vajíčka, mládata se začínají líhnout po 14-ti dnech. Samce jsem nikdy neviděl samici střídat v sezení na snůšce, při sebemenším vyrušení pak samička často opouští budku a teprve po mém odchodu z blízkosti volier znovu usedá na snůšku. Pokud chov leskoptví není těžkou záležitostí, tak ty pravé nervy přichází až po vylíhnutí mladých. Odchov leskoptví je pak především časově náročnou záležitostí, protože vyžaduje krmení v několika intervalech po celý den. V době odchovu ptáci krmí především živým hmyzem. V  prvních třech dnech můj pár nemá zájem o jiné krmivo, než moučné červy ty pokud to jde vybírám čerstvě svlečené. Ze začátku jsem zkrmoval moučné červy ve velkém množství, navíc jsem nevybíral svlečené červy což se později ukázalo jako základní chyba!! Mláďata i přes zdánlivě zdravý vývoj hynula, na vině pak byly pravděpodobně tvrdé nestravitelné chytinové obaly moučných červů, proto je vhodnější vybírat čerstvě svlečené červy, které mají v takovémto stavu mnohem menší množství chytinu. Jako skvělá náhrada se ukázalo krmení zavíječi voskovými, které ptáci výborně příjmají a výživná hodnota je pak mnohem lepší nežli u moučných červů. Jakmile rodiče začnou příjmat i ostatní hmyz, začínám krmit především cvrčky a pokud je k dispozici smýkaný hmyz předkládám i ten. Je důležité odhadnout velikost krmné dávky a raději krmit střídměji, než ptáky překrmovat v důsledku toho pak mohou rodiče mláďata z hnízda vyházet. Můj pár ve věku 14 dní zpravidla přestává opět příjmat cvrčky i jiný hmyz a preferuje opět moučné červy nebo zavíječe. V této době začínají rodiče také více přikrmovat ovocem, zvláště v oblibě je pak na kostky nakrájené hroznové víno. Po celou dobu hnízdění mají ptáci i nadále k dispozici jak granule tak sypké směsi. Živé krmení pak několikrát do týdne posypu vitaminovým přípravkem Triovit od firmy Avian.

Samec leskoptve purpurové Foto: Radek Nesvačil

Pokud se vše podaří, mláďata opouští budku ve věku mezi 21-24 dny.Rodiče je i nadále přikrmují, chceme-li mláďata odstavit, většinou jsou již ve 14 dnech schopná se o sebe sama postarat, pokud chovný pár nezahnízdí znovu, nechávám u rodičů mladé i po celý zbytek sezony a i v tuto chvíli (v polovině září) čas od času pozoruji, že je zvláště samice stále přikrmuje. V době mé nepřítomnosti mě v chovatelských povinnostech zastupují moji rodiče a pokud ani to není možné, přichází na řadu automatické krmítko, bohužel ne všichni ptáci jsou schopni takový způsob krmení akceptovat, navíc pokud se krmítko porouchá může se lehko stát, že o celé hnízdo přijdem.

Odchov leskoptví purpurových (na bidle) Foto: Radek Nesvačil

Krmení pak provádím zpravdila 6x za den.Mláďata kroužkuji otevřeným kroužkem číslo 4,5-5 až po vylétnutí z budky. I když jsou na mladých patrné určité znaky podle kterých lze z trochou štěstí určit pohlaví, především pak podle velikosti a tvaru hlavy je jistější raději sáhnout po určení pohlaví pomocí endoskopie nebo DNA. Mláďata jsou po vylétnutí z budky matnější barvy, peří není tak lesklé a oční duhovka je šedá. Závěrem bych rád dodal, že tento článek není návodem na zaručený odchov leskoptví, to co se osvědčilo u mě pak u jiného chovatele nemusí vést nutně k úspěšnému odchovu. Chov hmyzožravého ptactva není pro každého a má svá úskalí, proto mě těší,že se v posledních letech začínají do popředí chovatelských zájmů dostávat také jiné druhy než jsou papoušci a krasavci jakými leskoptve beze sporu jsou si to jistě zaslouží! Všem chovatelům hmyzo a plodožravého ptactva přeji ať Vám náš koníček i nadále dělá radost!