Welt Vogel Park Walsrode

O ptačím parku Walsrode,už pár článků napsáno bylo,ale vždycky se to týkalo papoušků.Takže tady je tak trochu jiná reportáž..aneb když vyrazí chovatelé hmyzáků a plodožerů na výlet.

Jak napadne sníh,je vždycky nejlepší čas,začít plánovat kam by se mohlo na jaře,než nám začne ta pravá chovatelská sezona vyrazit.Většinou to dopadne ale stejně.. znáte to určitě sami.Voliery,které jste měli v plánu dodělat přes zimu,ještě v březnu nejsou hotové a najednou není čas vůbec na nic. Stejný problém potkal letos i mě,takže když jsem v polovině dubna konečně dodělal to na co bylo celou zimu dost času,zas mi otrnulo a začal jsem přemýšlet kam vyrazit. Loro park je přeci jen na víkendovou akci krapet z ruky a tak padla volba na Walsrode, naštěstí jsem tohle téma nadhodil,když jsem se s kolegou Zdeňkem vracel z návštěvy od německého chovatele plodožravých holubů. Slovo dalo slovo a stačilo jen vybrat termín.Takže když jsem pak ve dvě hodiny ráno první květnový víkend podával v Mirošovicích Zdenkovi ruku bylo už jasné, že Walsrode čeká jenom na nás.

Z Prahy do Walsrode je to necelých 600 km cesty,což bylo i s přestávkou na doplnění energie a nezbytné protažení nějakých 7hodin jízdy.Navigace ukazovala příjezd do Walsrode na 9 hod. ranní a svou neotřelou hláškou „nyní jedťe dále 6 km … po silnici“bavila celou šestičlennou posádku vozu. Cesta po německé dálnici je naprosto bezproblémová záležitost, takže v 9 hodin jsme opravdu dorazily na parkoviště před Welt Vogel Park Walsrode.Tady určitě stojí za zmínku,že parkoviště je na rozdíl od těch našich českých bezplatné a údajně pojme 4 tisíce návštěvníků.

Cena vstupného je 16 eur a za 3 eur je možné koupit si i tištěného průvodce po parku,v kterém je otisknutá i praktická mapka parku,škoda že je v nabídce jen v němčině.Ale i tak se to určitě vyplatí,kromě historie vzniku parku je v něm i kompletní seznam druhů,které je možné v parku pozorovat.

Park byl pro veřejnost otevřen v roce 1962 a v současné době je možné na ploše 24 ha pozorovat na 650 druhů zástupců ptačí říše,takže si na své přijde opravdu každý. Za zmínku určitě stojí také to,že celý komplex parku je naprosto perfektně upravenou „botanickou zahradou“, která potěší právě v jarních měsících určitě oko každého návštěvníka,k shlédnutí je obrovské množství dřevin,ale i okrasných keřů a jiných rostlin mezi kterými určitě vede sbírka rododendronů v počtu přes 5 tisíc! kusů,z nichž některé dosahují výšky 6 metrů a stáří přes 50 let.

Vstupní brána do parku Foto: Radek Nesvačil, Zdenek Gajdoš

I přesto,že je vidět,že park už má „svá léta“ jsou komplexy venkovních volier velice pěkně řešené a právě množství zeleně je vidět i ve vnitřním osázení volier. Takže se vyplatí čekat a nebo se vrátit k voliérám,protože je vždycky k vidění nějaký jiný druh,který byl předtím schovaný v záletu nebo jste ho v zarostlé voliéře prostě nedokázali najít.Stejně tak jako v současné době láká návštěvníky většina zoo zahrad na pravidelné akce v podobě krmení zvířat, je i ve Walsrode možné shlédnout komentovanou ukázku krmení pelikánů a tučňáků. Ale co by jste si rozhodně neměli nechat ujít,jsou dva druhy show,které park nabízí první je „Flugshow“ což je letecká ukázka výcviku dravců mimo to je také k vidění cvičený Hadilov písař (Sagittarius serpentarius),ale hlavně konec téhle akce stojí rozhodně za to v jednu chvíli Vám totiž nad hlavami krouží Jeřábi královští (Balearica regulorum gibbericeps) spolu s ibisi jihoafrické (Geronticus calvus) do toho ošetřovatelé vypouští postupně ary arakangy (Ara macao) a ararauny (Ara ararauna),papouška šedého (Psittacus erithacus) a amazoňany modročelé (Amazona aestiva) kakady růžové a bílé (Eolophus roseicapillus,Cacatua alba)…zkrátka nádherný zažitek pro každého milovníka ptactva.

Letící ary arakangy (Ara macao) Foto: Radek Nesvačil, Zdenek Gajdoš

Druhá je pak „Indoorshow“ ve které Vás ošetřovatel spolu s video ukázkami provede celou cestou zrodu ptačí říše..pro ty kteří nevládnou německým jazykem, je ale i tak na co koukat celý program totiž doprovází cvičený ara ararauna a papoušek šedý.

V parku je několik komplexů,které svou velikostí a pestrou skladbou osazenstva volier zaměstnají oči každého chovatele na dlouho dobu,ale protože naše parta jela do Walsrode hlavně za „hmyzáky a plodožery“ zkusím tedy popsat tři hlavní komplexy kde je toho z této skupiny k vidění asi nejvíce.První komplex nese jméno „Fasaneerie“což v překladu znamená bažantnice,ale spíš než bažanti,z nichž nejzajímavější byl asi bažnat palawanský (Polyplectron Napoleoni) je v řadě volier k vidění opravdu slušná sbírka hmyzáků i plodožerů od zástupců menších druhů jako jsou špačci (Temenuchus pagodarum,Sturnus roseus,Scissirostrum dubium,Sturnia sinensis,Aplonis minor) ,leskoptve (L.caudatus superbus,regius),přes větší druhy majn ( Mino dumontii,M a.anais,),nechybí ani loskutáci (G.religosa religosa,G. r. Intermedia).

Sojkovec chocholatý a větší (Garrulax leucolophus,Garrulax pectoralis) Foto: Radek Nesvačil, Zdenek Gajdoš

Ze sojkovců pak určitě stojí za zmínku (Dryonastes courtoisi, Garulax pectoralis, G.bicolor),z větších druhů pak je k vidění slušná sbírka turaků zastoupena 9 druhy z nichž nejvíc určitě zaujal turako (Musophaga rossea).

Turako rossovo (Musophaga rossea) Foto: Radek Nesvačil, Zdenek Gajdoš

Za zmínku pak jistě stojí i pěkná Kukalka modrá (Coua caerulea).“Reklamní tváří“ parku je pak Tukan obrovský (Ramphastos toco) který je v parku k vidění na několika místech,jeho menší příbuzní jsou pak zastoupeni druhy (R. v. Vitellinus, R. t. tucanus, R. Swainsonii) k vidění jsou ale i menší druhy arasarriů (S.culik, P.aracari atricollis, P.virirdis) a celá procházka bažantnicí končí u volier, v které jsou majestátní Dvojzoborožci hnědavý (Buceros hydrocorax) a ve vedlejší volieře pak zajímavé spojení zoborožců naříkavých (Bycanistes bucinator) spolu s vlhovci červenohlavými (Ablyramphus holosericeus).

Tukan bělolící (Ramphastos vitellinus) Foto: Radek Nesvačil, Zdenek Gajdoš

Tukani obrovští (Ramphastos toco) Foto: Radek Nesvačil, Zdenek Gajdoš

Zoborožci přilbový (Aceros cassidix) Foto: Radek Nesvačil, Zdenek Gajdoš

Co mě při procházce řadou volier zaujalo,je pak to,že voliery od sebe nejsou oděleny plnou stěnou ani dvojitým pletivem.Takže k vidění byla i zajímavá akce v podání zoborožce šedolícího (Bycanister brevis),který přes pletivo krmil Tabona lesního (Alectura lathami).Ještě než opustíme bažantnici musím zmínit i velice pěknou sbírku Hoků a Guanů která je největší kolekcí v rámci evropských parků. Hokové jsou zastoupeni v počtu 10 druhů a guani pak v 7 druzích.

Druhým komplexem který je rájem pro oko každého chovatele plodožerů je pak tropická hala nesoucí jméno Paradies – Halle.Tato hala je rozdělena na dvě části z nichž první část se skláda ze dvou řad volier,tady je k vidění pěkná řádka opravdu velice málo chovaných druhů jako je třeba kotinga tyrkysová (Cotinga cayana), kvesal zlatohlavý (Pharomachrus auriceps) trogoni ve třech druzích (Trogon viridis,Apalharpactes mackloti,Pharomachrus auriceps) z tangar kterých je v parku celkem 9druhů mě zaujala tangara modrohlavá (Tangara cyanicollis), která v době naší návštěvy zrovna stavěla hnízdo a tangary (Ramphocelus nigrogularis) které se před hledáčkem mého fotoaparátu bez ostychu pářili nebo třeba pár vousáků hnědoprsých (Lybius melanopterus).

Tangara modrohlavá (Tangara cyanicollis) Foto: Radek Nesvačil, Zdenek Gajdoš

Vousák hnědoprsý (Lybius melanopterus) Foto: Radek Nesvačil, Zdenek Gajdoš

No a protože v současné době,zažívají v ČR ten pravý chovatelský „Boom“ také plodožravé druhy holubů hlavně pak rod Ptilinopus nedá mi to abych se nezmínil alespoň o těch méně běžných druzích,které je možné ve volierách zahlédnout (Ptilinopus cinctus, P. iozonus humeralis, P. p. perlatus, P. porphyreus) jinak je možné vidět dalších 11druhů plodožravých a 14druhů zemních holubů.Druhá část je pak volně přístupný tropický pavilon tady za všechny druhy zmíním jen dva nejzajímavější.Tím prvním je pak určitě při troše štěstí Turako velké ((Corythaoela cristata) a tím druhým je madagaskarský holub( Alectroenas madagascariensis).Pokud projdete celou tropickou částí máte ještě možnost odbočit do voliery s loriemi mnohobarvými (Trichoglossus haematodus) kde si můžete zakoupit malý kalíšek se sladkým nektarem a loriové pak přiletí na dosah ruky a nechají se od Vás nektarem krmit.

Turako velké ((Corythaoela cristata) Foto: Radek Nesvačil, Zdenek Gajdoš

Holub madagaskarský( Alectroenas madagascariensis) Foto: Radek Nesvačil, Zdenek Gajdoš

Tangara (Ramphocelus nigrogularis) Foto: Radek Nesvačil, Zdenek Gajdoš

Třetí a poslední komplex,je na pohled nevýrazná a nic moc velká stavba nesoucí název Tropen Wald Halle.Tohle zdání,Vás ale přejde jakmile za sebou zavřete vstupní dveře vedoucí dovnitř pavilonu.Alespoň pro mne byla návštěva tohoto tropického pavilonu největším bonbonkém z celého parku.Celý pavilon je kopií indického deštného pralesa,hala i když na první pohled to tak nevypadá je opravdu obrovská,nechybí ani malý vodopád a nezbytné dřevěné chodníčky po kterých procházíte nad jezírkem.V hale je několik volier v těch jsou pak k vidění dvojzoborožci nosorožčí (B.rhinoceros silvestris) a dvojzoborožci žlutozobí (B.bicornic) a nádherně vybarvení zoborožci přilbový (Aceros cassidix) tady se není čemu divit,vypustit tyhle obry volně do haly asi by si brzy zjednali pořádek a pročistili by zbytek chovaných druhů.Takhle mohli bulbulové rudoušší (Pycnonotus jocosus) v klidu zkoušet trpělivost „nosorožců“ aspoň přes pletivo.Ve zbytku volier je pak možnost vidět loskutáky posvátné,špačky indomalajské (Gracupica nigricollis),Ledňáky obrovské (Dacelo novaeguineae), Kystráčky modrolící (Entomyzon cyanotis) a největší „peckou“ je pak voliera s rajkami dvanáctiperými (Seleucidis melanoleuca).

Lemčík bělouchý (Ailuroedus buccoides) Foto: Radek Nesvačil, Zdenek Gajdoš

Holub nikobarský (C.nicobarica) Foto: Radek Nesvačil, Zdenek Gajdoš

Rajka dvanáctiperá (Seleucidis melanoleuca) Foto: Radek Nesvačil, Zdenek Gajdoš

V průvodci je uvedeno,že park má i rajky královské (C. r. regius),bohužel ty jsme neviděli,ale i tak rajky jsem na vlastní oči měl možnost vidět poprvé až tady.Ale tropická hala není jen o volierách,zbytek ptactva je možné s trochou štěstí a hlavně trpělivosti najít poletovat i volně mezi množstvím zeleně.Tady zmíním alespoň to co se podařilo najít a vyfotit naší partě. Nejsnáze se hledali holubi z nich pak nejlíp velké druhy korunáčů (Goura cristata minor, G. scheepmakeri, G. victoria beccarii) pak to byli holuby nikobarští (C.nicobarica) nebo holub dvoubarvý (Ducula bicolor) z menších pak třeba holub kukačkovitý (Reinwardtoena reinwardtii).Po zemi pak běhali pity (P.guajana, P. sordida mulleri, P. caerulea).A nechyběl ani nádherný lemčík bělouchý (Ailuroedus buccoides).Na okraj se zmíním ještě o nádherných tropických sovách indckých (Phodilus badius).A ještě předtím,než jsem opustil tropickou halu podařilo se mi zahlédnout i lednáčka proměnlivého (Todiramphus chloris).

Ze zbývajících zajímavostí,které park nabízí ještě zmíním průchozí volieru vodního ptactva, kterou si díky své velikosti vybrali k postavení hnízda i volně žijící čáp bílý (Ciconia ciconia) a v níž je kromě množství ibisů a kolpíků k vidění třeba perlička supí (Acryllium vulturinum) nebo zajímavý vlhovec aztécký (Psarocolius montezuma).Na tuto volieru pak ještě navazuje menší voliera s uměle vytvořeným mořským přílivem kde asi nejhezčími obyvateli byli rybáci (Larosterna inca). Walsrode má také svoji Baby – statnici kde byli zrovna uměle dokrmováni mláďata Nestorů kea (Nestor notabilis) nebo kukaček (Geococcyx californianus).

Harpyje (Harpia harpyja) Foto: Radek Nesvačil, Zdenek Gajdoš

No a pokud nefandíte zrovna hmyzákům tak výběr z papoušků nebo dravců je taky dost dobrý já měl třeba možnost splnit si sen v podobě Harpyje (Harpia harpyja), kterou jsem prvně viděl taky až tady. Ono vypisovat tady všechny druhy které je možné v parku vidět by byl nesmysl,takže na závěr,snad zbývá říct jen jedno. Vezměte z domova ty oschlé řízky v alobalu a vyražte směr Walsrode věřte mi, že nebudete zklamaní.