Návštěva největší chovatelské burzy v Evropě

Letošní únorová burza v holandském Zwolle, byla v mnoho věcech jiná než ty předešlé tady je tedy pár postřehů.

Tak jako každý správný muslim, podnikne alespoň jednou za život cestu do Mekky, tak i každý správný chovatel ptactva by měl alespoň jednou za život navštívit holandskou burzu ptactva. Tohle setkání chovatelů z celé Evropy se pořádá každý rok z jara a na podzim, letošní jarní termín připadl na 19.února. Oproti předešlým ročníkům, které jsem měl zatím možnost navštívit se lišil v několika nových věcech. Tak jako se na toto setkání těší chovatelé z celé Evropy, tak se na něj připravují bohužel i velice dobře organizované skupiny zlodějů, kteří v předešlých letech využívali tlačenic u pokladny a okrádali návštěvníky o peníze. Stejně tak se v loňském roce zvýšil i počet vykradených aut. Naštěstí letošní rok pořadatelé najali security službu, takže se snad situace do budoucna zlepší. Co se ale oproti předešlým ročníkům asi nejvíc zlepšilo je organizace a otevření haly pro chovatelskou veřejnost. V minulých letech se před otevřením haly lidé namačkali k pokladnám a byl obrovský problém se vůbec dostat ke vstupu, kdo tohle nezažil tento nepochopí...Naštěstí letos pořadatelé k pokladnám vybudovali uličky ze zábran, takže se k pokladně bez mačkanic dostal každý i s přepravkou a díky security, kteří zjednali pořádek u vstupu se pak bez problému dalo dostat i ke vstupním dveřím. Ale největším přínosem je určitě to,že po otevření pokladny v 8:30 se konečně otevřela ve stejný čas i hala, a nemuseli jsme tak mrznout další půlhodinu na mrazu jako loni.

Hala před otevřením v 7 hodin ráno Foto: Radek Nesvačil

Cena vstupného byla i letos 6,50 Eur. Holandská hala Ijsselhalle nelze rozlohou srovnat s žádnou burzou pořádanou v ČR. Pokud chcete projít celou halu a prohlídnout si opravdu všechno, počítejte v nejlepším případě s minimálně dvouhodinovou procházkou. Hala je rozdělena na dvě části po obvodu je pak nabízeno krmivo a jiné chovatelské příslušenství (tady stojí za zmínku holandská firma AVIAN která nabízí kompletní řadu krmiv a vitamínových přípravků pro hmyzožravé ptactvo). Stejně jako u nás je i v Holandsku ptactvo vystaveno na stolech a chovatelé prochází uličkami. Ty jsou ale dost široké, takže se nechá v klidu zkouknout co kdo nabízí bez větších strkanic. Větší chaos nastane, až když po 10 hodině halu naplní i laická veřejnost. Pro lepší orientaci jsou řady stolů označeny písmeny abecedy, což kupující ocení, protože v množství lidí, kteří se v hale pohybují během chvíle naprosto ztratíte přehled o tom kde jste co viděli. Letos jsem měl to štěstí, že jsem od začátku burzy chodil s kolegou a chovatelem hmyzáků, Martinem Jirouškem. Takže bylo dost času na to burzu projít, dobře popovídat o všem co k chovu patří a otipovat jsi i to na co by jsme tak měli zálusk. Halu jsme prošli do 12 hodin třikrát dokola pak jsme dali krátkou pauzu na oběd a vyrazili jsme nakoupit ptactvo které jsme si vyhlídli. Po obědě už není hala natolik plná, takže se nechá i v klidu fotit. Jen je vetší riziko, že zvířata které si vyhlídnete už na Vás nemusejí čekat, ale na druhou stranu se zase nechá lépe smlouvat o ceně. Záleží na každém jakou taktiku si vybere. Tak a teď tedy konečně k tomu co každého z nás zajímá nejvíc, vynechám papoušky a droboť a ve zkratce zkusím napsat co zajímavého bylo letos k vidění z hmyzáků a plodožerů. Protože u nás v současné době řádí pandemie turacózy, začnu tedy zástupci těchto druhů.

Turaka červenokorunkatá Foto: Radek Nesvačil

Turaka byla zastoupena celkem 5druhy z těch méně běžných stojí za zmínku Turaco hartlaubovo (T.hartlaubi) a pěkný pár T.červenokorunkatých (T.erythrolopus). Ze špačků jsme napočítali asi 5 druhů méně běžní byli určitě špačci mongolští (S.sturnina), zahlédl jsem také velice pěkný pár špačků červenozobých (S.sericeus), z leskoptví jsem na vlastní oči viděl poprvé v životě ...

Špačci červenozobí Foto: Radek Nesvačil

... leskoptev Hildebrantovu (L.hildebranti). V 6 druzích byli k vidění vousáci, z těch vzácnějších třeba v.skvrnitoboký (Tricholaema lacrymosa) nejpočetnější zastoupení měli, ale určitě bulbulové, drozdi a skalníci. Tam se také dali najít ty největší perličky shodně po jednom páru byli nabízeni bulbulové dvouskvrnní (P.bimaculatus), kaštanoví (Hemixos castanonotus) horští (I.mcclellandii), celkem slušná kolekce byla k vidění i mezi timáliemi a sojkovci např.sojkovec chocholatý (G.leucolophus) či timálie modrokřídlá (Minla cyanouroptera), sojek jsme napočítali  5 druhů, za zmínku určitě stojí sojky purpurové (Cyanocorax cyanomela). Protože se v současné době těší velké oblibě v ČR i plodožravé druhy holubů, zmínín i jeden pár holoubků černotemenných (P.melanospilus) a jeden kus holuba dvoubarvého (D.bicolor). Ani příznivci eurofauny, ale nebyli zklamáni k vidění bylo množství hýlů a stehlíků v různých mutacích, ale i v přírodním zbarvení. I když mutacím moc nefandím, za všechny zmíním bílou mutaci kosa černého (T.merula). Zkrátka každý si tu našel tu svoji "srdeční" skupinu a rozhodně bylo z čeho vybírat. A pokud jste si snad ani z tohoto množství nedokázali vybrat, byla tu poslední sázka na jistotu v podobě prodejce tradičních kulatých holandských sýrů. Takže když jsme v půl 3 odpoledne opouštěli parkoviště byl jsem rád, že si mohu zase sednout a když jsem ve tři hodiny ráno lezl do peřin v duchu už jsem plánoval, jestli budu mít v září zase čas vyrazit.

Bulbulčík horský Foto: Radek Nesvačil

Turako hartlaubovo Foto: Radek Nesvačil

Turako bělolící Foto: Radek Nesvačil

Timálie rudolící Foto: Radek Nesvačil