Vhodná potrava pro vodní želvu
Častým jevem, se kterým se setkávám u hobby chovatelů vodních želv, je naprosto nevhodná potrava. Tu mnohdy při nákupu doporučí nezkušený personál zverimexu, a tak si budoucí majitel želvičky odnáší v jedné ruce pixlu granulí a v druhé sáček sušeného gammarusu s tím, že to nové želvičce bude bohatě stačit. Opak je ale pravdou...
Želvy obecně mají určitá životní období, kdy dávají přednost některé potravě. U většiny druhů platí, že mláďata cca do 4 let věku dávají přednost bílkovinné - masité složce potravy, protože jsou tzv. v aktivním vývoji a růst mladých želv je dost výrazný. Je to dáno hlavně tím, že v přírodě se snaží malé želvy co nejrychlejí ,,povyrůst" než nastane období chudé na potravu. To jistě neplatí pro všechny druhy želv, záleží na oblasti výskytu. S postupným ,,stárnutím želvy" potrava zahrunuje i rostlinnou složku, pokud nejde o želvy vysloveně karnivorní nebo býložravé, či potravní specialisty, kteří se soustředí jen na jeden typ kořisti.
A tohle se snažíme želvám prakticky simulovat v zajetí. Problémem je, že chovatelství vodních želv v ČR, je co do potravy dost pozadu a běžné společnosti, které se často specializují na krmiva pro akvarijní ryby, dělají tak nějak ,,bokem" i granuláty pro vodní želvy. Nikdo ale reálně moc neřeší, že právě to je pro želvy nevhodné krmivo. V 90-tých letech, kdy vodní želvy rodu Trachemys měly u nás tzv. boom a za pár korun byly nabízeny v každém zverimexu, by mohly vyprávět. Dnes jsou to želvy v letech (pokud se jich dožily) a nevhodná potrava se promítla do jejich zdravotního stavu. Želvy znaly na krmení pouze granule a gammarus a proto dnes umírají na poškození ledvin a jater. A tak želvy, které by mohly mít před sebou ještě 5-10 let života, umírají. To je častý jev u želv, které se dožily dnešní doby.
Proto se sám osobně snažím nejen přes Youtube a Facebook šiřit osvětu, že vodní želva potřebuje naprosto jinou potravu (přírodního charakteru a pestrosti), jak do zdroje vitamínů, tak minerálních látek. Bohužel granule a podobné nesmysls radí při nákupu želvy i kdejaký personál zverimexu. Stačí si ale přečíst složení: obilné produkty - kukuřičný škrob, pšeničný lepek, pšeničná mouka, barviva atd. ŽELVA NENÍ PRASÁTKO a i sám výrobce se jistí tím, že často uvede, že jde jen o doplňkové krmivo, to jest doplněk vhodné, čerstvé stravy. To ale majiteli nebrání, aby tím želvu ládoval denně. V USA jsou dnes nabízena granulovaná krmiva mnohem vhodnější, vyráběna dokonce s ohledem na JEDNOTLIVÉ DRUHY vodních želv. Pak jde o něco jiného, u nás žádný granulát této kvality nedosahuje ani z poloviny. Tolik ke granulím.
Proto je želvu nutné krmit přirozeně a pestře, v dnešní době není problém sehnat cokoliv v obchodě, nebo v samotné přírodě. Základem je ale čerstvost. Želvám se krmí vše syrové, nic se nevaří (krom vajec) atd. To čím krmím, by bylo na dvě stránky. Krmím jinak mláďata a dospělce a také samice při tvorbě a kladení vajec. Napíšu to zjednodušeně: střídám potravu bohatou na bílkoviny s tou méně bohatou. To znamená, že krmím maso sladkovodních ryb, z drůbeže pouze vnitřnosti, protože čistá svalovina želvám nedá nic, za to játra např. vit A. Krmím i drůbeží srdíčka a žaludky. Krmím i rybky malé, mražené - celé i živé, což vhodně podporuje přirozené chování želv, krmím i akvarijní plže, achatiny, invazivní raky. Jako zdroj vápníku stejně tak poslouží i přírodní sepiová kost, vejce vařené na tvrdo i se skořápkou, živé žížaly - zdroj vápníku a fosforu. Krmím také hmyz (šváby, cvrčky, sarančata, larvy bráněnky živé i sušené), což je jedna z nejpřirozenější potravy pro vodní želvy. Mouční červi se ke krmení moc nehodí, jsou tuční a jejich kutikulu želvy hůře tráví. Jednou měsíčně předkládám i myší holata a to pouze samicím (bavíme se o masožravých druzích klapavek, které chovám) Nekrmím jakékoliv tučné maso, vepřové není vhodné vůbec. Z teplokrevných zvířat pouze maso králičí, vyjímečně hovězí srdce. Klapavky rostlinné složce moc nedají, jsou masožravé, ale sem tam vemou i akvarijní rostlinstvo, okřehek apod. Jiné želvy lze krmit polníčkem, salátem, jitrocelem, listy pampelišky, špenátem, ovocem - dle chuti želvy. Nekrmí se pouze citrusové plody a rajčata (odvápňují). Je opravdu mnoho potravy, co lze želvám nabídnout. Základem je pestrá strava od mláděte. Často si chovatelé stěžují, že jim želva něco nežere, je to ale logické - když na to není naučená od mláděte, jako dospělá to nebude žrát vůbec. Proto je vhodné krmit pestře a nedělat želvě monodietu. Což jsou také často případy právě želv, krmené jen granulátem. Obecně bude většina želv vždy dávat přednost masité stravě, je tak nastavena z přírody, aby mohla využít maximální příjem energie z potravy. V zajeti je ale na rozumu chovatele, aby želvě potravu dostatečně vyvážil.
Nejčastějším problémem při chovu želv je překrmování. V přírodě jsou želvy, laicky řečeno, co do kondice ,,chrti" což jim ale vůbec nevadí, naopak jsou zdravější. V zajetí často vidím vykrmená zvířata až k prasknutí, což se projevuje tzv. bochánky u zadních a předních končetin, jednak to želvě výrazně krátí život, ale může mít pak i jiné zdravotní problémy. Proto musí chovatel krmnou dávku vyvážit nejen s ohledem na druh a věk želvy, ale také její životní proctor. Želva nemá tolik možností energii vydat v malém, nedostatečném želváriu. Jinak je tomu třeba při chovu v jezírku, nebo při krmení mláďat, tam by se co do množství energetické potravy šetřit nemělo. Další věc je nutnost UVB, aby želva mohla správně metabolizovat vápník z potravy. To už je ale na delší a jinou debatu. Zanedbaných želv s růstovými defekty jsem viděl mnoho. Často se spojuje nejen nevhodná strava, ale i nevhodný chov. Nejčastější příčinou je nedostatek vhodné potravy bohaté na minerální látky, monodieta v podobě krmení granulátem, absence UVB a přímého slunenčního zážení a špatná hygiena v chovu. Proto je vhodné pamatovat na všechny tyto zásady, nebát se dospělou želvu občas ,,potrápit půstem". Nejen že je to pro její zdraví prospěšné, ale snadno si pak zvyká i na jinou potravu, kterou jí předložíme, když má pořádný hlad. Důležité je odolat a želvy nepřekrmovat, když často plácají a žebrají u předního skla nádrže. V tom případě je lepší rozdělit její denní příděl do několika menších dávek.
Zdravá pestrá strava, která se blíží přirozené potravě želvy v přírodě, je lepší, než mnoho nabízených chemických zázračných vitaminových kapiček do vody, které to rozhodně nezachrání....
