Okapi - tajemná pralesní žirafa
Píše se rok 1900. Vědci z Londýnské společnosti nevěřícně sledují vyprávění svého kolegy Sira Harryho Johnstona, který se právě vrátil z přírodovědné výpravy do pralesů Konga. Jeho informace i předměty, které dovezl, jsou strhující. Učení pánové se překřikují, vstávají, do rukou berou kusy hrubě vyčiněné kůže, prapodivnou lebku s růžky, kresby, stohy papíru popsané přímo v divočině. Ano, Sir Harry dovezl unikátní objev. V nedostupných pralesích obývaných nejen domorodými Pygmeji, ale také třeba gorilami, pralesními slony a dalšími obávanými tvory, nalezl okapi.
Objev krátkokrké žirafy na přelomu 20. století, v době, kdy vědecký svět žil v domnění, že popsal všechna velká zvířata, byl více než překvapivý. Navíc všichni příbuzní této pražirafy, která byla po svém objeviteli nazvána Okapia johnsoni, vyhynuli v Eurasii a v Africe před zhruba dvěma milióny let.
Zájem o nově objeveného kopytníka byl obrovský. Ovšem přestože se za ním vydalo mnoho výprav, informace o jeho životě přibývaly velice pomalu. Přes značný zájem jsou naše znalosti o tajemné lesní žirafě velmi chabé.
Okapi žije v hlubokých, řídce obývaných pralesích Konga, v oblasti zvané Ituri. Je velmi plachá, takže příliš často se s ní nesetkávají ani domorodí obyvatelé pralesa, rolníci Bantuové ani lovci Bambutiové.
Je jisté, že mnozí návštěvníci pralesa okapi potkali, ovšem neviděli ji. Okapi se při setkání nevydá na hlučný útěk, ale strne a doslova splyne s okolím. A stát bez hnutí prý vydrží i hodinu. Z dvaceti metrů je v porostu neviditelná, její barvy a pruhy, které nám na fotografii mohou připadat výrazné, jsou dokonalým maskováním.
Okapi se jako jediní tvorové v Ituri živí výhradně listy. Sloni vedle toho konzumují i plody a i ostatní kopytníci včetně mnoha druhů antilop se živí kromě listů i květy a především spadanými plody.
Uvnitř svého teritoria nemá okapi žádná pevná místa, na která by se pravidelně vracela a kde by se na ni tedy dalo čekat, ani pravidelné stezky, po nichž by denně chodila. Okapi se živí výhradně mladšími listy a křehkými výhonky. A protože jsou vybíravé, za potravou musí stále putovat. Denně však urazí jen pár kilometrů.
Výzkumy ukázaly, že pralesy Ituri obývají okapi velmi řídce a nepočetně. Celkový počet se odhaduje na 6 až 11 tisíc jedinců. Okapi sice nejsou bezprostředně ohrožené vyhubením, ale to bude platit jen v případě, že se zachová jejich životní prostředí. Největším ohrožením pro ně momentálně není lov, ale těžba dřeva.
V zoologických zahradách jsou okapi vzácností. U nás se úspěšným chovem mohla řadu let chlubit jen zoo ve Dvoře Králové. Podařilo se zde dokonce odchovat dvě mláďata. Jenže po odchodu zahrady z Asociace evropských zoologických zahrad EAZA zoo musela vrátit zapůjčená chovná zvířata a tak zde dnes mohou zájemci vidět jen obě odchovaná mláďata - samce Evango a samicie Eboni (odchov v letech 2008 a 2011). I ta však určitě stojí za pozornost.
