Jak pečovat o morče?
Já chci psa. Tohle přání má dříve nebo později snad každé dítě a je na rodičích, jak se s ním vypořádají. Zpravidla a chytře argumentují, že podmínkou je, aby si dítě nejprve vyzkoušelo trpělivost a schopnost se o živého tvora postarat na nějakém menším zvířátku. Je to logické, ale jen tehdy, když se zvolí vhodná náhrada. Tou určitě není akvárium, protože tam bude chybět přímý kontakt kontakt se zvířetem, možnost sáhnout si na něho, pohladit ho. To nesplní ani želva nebo jiný plaz, dokonce ani papoušek nebo jiný pták. A tak se hledá mezi savci. Výběr je široký. Myš, potkan, křeček, křeček, pískomil… Ano, potkan je nesmírně inteligentní, myšce stačí malé terárium, ale do jednoho je spojuje jedna nepříjemná skutečnost - jejich moč pronikavě páchne. Soužití s nimi je tak poměrně náročné. A protože si myší značí své území, nepomůže příliš ani každodenní čištění nádrže. Jakmile zvířátko vrátíte do nádrže, jeho snahou bude ho označit. I proto nemůžeme s čistým svědomím takovéhoto tvora doporučit. Mezi hlodavci ale existují výjimky. Jednou z nich je morče. To má celou řadu nesporných výhod (ve srovnání s uvedenými hlodavci). V první řadě produkuje poměrně malé množství moči, takže jejich ubikace zdaleka tak nepáchne ani po týdnu bez čištění (což nedoporučujeme). A navíc se jedná o společenské tvory, kteří s vámi budou komunikovat, nekousnou vás při každém pohlazení.
Morčata, která se dnes chovají a jsou oblíbenými domácími mazlíčky, jsou potomky divokých morčat pocházejících z Jižní Ameriky. Již staří Inkové dávno před příjezdem Španělů je chovali, nejen pro maso, ale zřejmě i jako domácí mazlíčky. A mají je i dnes, viděl jsem je několikrát u domorodých obyvatel v Peru.
Do Evropy se morčata zřejmě dostala počátkem 18 století a rychle se rozšířila. Lidé nejčastěji chovají jedno morče, a tomu se musíte opravdu věnovat, aby nestrádalo. Bude vyžadovat fyzický kontakt, hlazení. Ve skupině (nejlépe dvou či tří samiček) se spolu více zabaví. Pokud si pořídíte k samičkám i samce, dočkáte se brzy mláďat. To je nutné dopředu dobře zvážit, protože počet chovaných morčátek nelze zvyšovat donekonečna.
Morče můžeme chová ve starém akváriu, ze kterého nebude vypadávat podestýlka, ale bude se špatně čistit. Mnohem lepší je klec s plastovým dnem. V prodejnách potřeb pro zvířat jich nabízejí spousty. Klec je lepší i proto, že je mnohem lépe větraná. V akváriu hrozí vysoká vlhkost, a ta morčatům neprospívá.
Klec pro jedno morče by měla měřit alepoň 60 x 40 x 30 cm. Morčata však chováme minimálně ve dvojici, neboť jde o společenské tvory. Držení pouze jednoho morčete je považováno za týrání. Jako podestýlku požíváme dřevěné bezprašné hobliny, prodávají se různé pelety. Důležitý je úkryt - nejvhodnější je třeba polovina velkého květináče, papírová krabice, prodávají se i různé dřevěné domečky a látkové pelíšky. Morče na rozdíl od potkana nešplhá po výškách, pelíšky a hamaky tak nezavěšujeme nad podlahu.
Morčata nejsou příliš náročná na potravu, naopak nadbytek jim bude působit zdravotní potíže. Základem je neomezený přístup ke kvalitnímu senu. To je důležitým zdrojem vlákniny, při jeho žvýkání si obrušují stoličky. Seno také zajišťuje dostatek vitaminu C, který si morčata podobně jako lidoopi včetně lidí nedovedou vytvořit a musí ho přijímat s potravou. Seno doplňujeme přiměřeně kousky zeleniny, hlavně kořenové. Oblíbená je mrkev, celer, cukrová řepa, zelí, brokolice i květák, paprika, kedlubny, okurka. Ovoce nabízíme jen velmi omezeně, naopak radost mají třeba z okusování čerstvých větviček ovocných stromů, vrby, olše atd.
Občas se objeví informace, že morčata nepijí, nepotřebují vodu. Není to pravda, pijí pravidelně a s velkou chutí. Vodu podáváme nejlépe v napáječce, kterou pravidelně čistíme.
V prodejnách objevíme i další potravu pro morčata - různé granule, směsi obsahující obilniny atd. Mohou být v malém množství doplňkem potravy, ale kvůli díky vysokému obsahu tuku a škrobu nejsou vhodné. Dalším obecně známým doplňkem stravy je tvrdý chléb.
Morčátko vám bude při dobré péči dělat společnost několik let. Bude vždy radostně pískat, když vás uslyší po příchodu domů, a těšit se z vaší společnosti. A když se o něho dokážete dobře postarat, pak se můžete rozhodnout pořídit si psa.
