Golega – koňský festival, který musíte zažít!

Jméno „Golega“ jsem zaslechla prakticky okamžitě, když jsem se začala zajímat o lusitánské koně. Ohromný festival, který prý určitě musím navštívit… Češi tam prý létají každoročně. Já si počkala čtyři roky, ale letos se to povedlo a moc ráda se s vámi podělím o zážitek, který je skutečně jedinečný.

„Hlavní město koní“ (a capital of horses) jménem Golega je poměrně malé a klidné městečko asi sto kilometrů od Lisabonu, ale každoročně v listopadu ožívá a stává se centrem zájmu milovníků (nejen) lusitánských koní z celého světa. Je úplně jedno, jestli se vám líbí drezura, working, nebo kočáry a dokonce bych řekla, že nejvíc „doma“, si tady budou připadat westernoví jezdci. Tedy alespoň já si každý večer připadala, že jsem se přenesla někam na Divoký západ, kde se do krčmy jezdí jen koňmo a ohnivou vodu do sebe házíte přímo v sedle.

V Goleze totiž asi všechny cesty vedou na náměstí a jsou lemované bary, před kterými je dlouhá řada koní, jejichž jezdci popíjejí v sedlech jako na barových židlích. Občas tak trochu blokují cestu spřežením, které chtějí také projet. Auta v centru prakticky nepotkáte, musíte buď pěšmo, koňmo nebo kočárem.

Uprostřed městečka je obdélníkové náměstí, sloužící jako veliká aréna a v ní se střídá program. Přehlídky mladých i starších koní na lonži i pod sedlem, soutěže drezurní i workingové a mezi tím se tam prostě jen tak jezdí.

Jezdecká úroveň v Portugalsku je obecně velice dobrá, takže je tam vždycky někdo, na koho se dobře dívá, ale vedle profesionálních jezdců a trenérů jsou tam jezdci i úplně obyčejní, zkrátka naprostá všehochuť. Jsou k vidění i malé děti, jezdící na velkých koních, ovšem jezdící tak, že by jim spousta dospělých mohlo závidět.

Okolo arény je velký pískový ovál, na kterém se také jezdí a ten poskytuje přehlídku všemožných stylů, kostýmů i způsobů ježdění. A za oválem je celé náměstí lemováno stánky s pečenými kaštany, občerstvením a jednotlivými stájemi se „zaparkovanými“ koňmi. To samé a samozřejmě obchody s jezdeckým vybavením najdete i ve všech přilehlých ulicích. Za sebe musím říct, že tolik stylových oděvů především na working jsem ještě nikdy nikde neviděla.

Česká výprava na Goleze

Jak jsem napsala už v úvodu Češi na Goleze nemůžou chybět a i letos se nás tam sešla početná výprava i se dvěma koňmi. Šárka Mrázek-Kopecká tu měla svého Gin Tonika (příznivci WE ho dobře znají), který je zde nabízen k prodeji.

Jana Kaňuková jezdila svého teprve čtyřletého Quartza, který se choval tak vyrovnaně, že by mu jeho věk nikdo nehádal.

Protože holek z Čech dorazilo celkem asi deset, pronajaly si v městečku dům a uspořádaly „Českou noc“ s českým gulášem a pivem pro místní přátele. Pro mě bylo nesmírně příjemné si zase popovídat o koních česky.

Trocha historie na závěr

„Feira Nacional do Cavalo“ trvá deset dnů a pořádá se vždy v listopadu. Datum se lehce mění, ale vždy je kolem 11. listopadu na svátek svatého Martina. Původně se totiž jednalo o zemědělskou slavnost na počest svatého Martina, při níž se nosil tradiční oděv, jedly pečené kaštany a pilo mladé víno.  Její kořeny sahají do 18. století. Postupně se ale stala slavností a přehlídkou především nádherných lusitánských koní, které jsou opravdovou portugalskou chloubou a bohatstvím. 
 

Ale pokud byste náhodou přijeli s jiným koněm než lusitánem, nebojte se, ani tak nebudete jediní. Byli zde k vidění i poníci a oslíci!