Med z mnohokrát zakladených (tmavých) plástů

Že jsou staré plásty největším “zdrojem” moru včelího plodu se obecně ví. Málo se ale ví, proč. Někoho možná napadlo, kam mizí výkaly larev - včelího plodu. Larva má zaslepený anální otvor a zbytky svého metabolizmu hromadí v těle. Po zavíčkování, když se začne kuklit, se jí uvolní anál a larva svými výkaly pevně přilepí svůj kokon ke stěně buňky. V dalším cyklu zase a tak dále.

Z toho vyplývá hned několik skutečností. Když je BL ve včelstvu přítomný pod hranici kliniky, bacil se v larvách pomnoží a je obsažený v jejích výkalech. Larva se ubrání a včelař nic nezjistí, klinika vůbec nepropukne. Pak je takový plást doslova časovanou bombou a proto se všude píše (bez polopatického vysvětlení), že největším zdrojem nákazy jsou staré plásty.

Vodou se dají tyto výkaly dobře vyluhovat. Myslím, že každý zná typický hořkokyselý pach namočeného voští a temně hnědou "špínu". Možná to někdo i ochutnal, chutná ještě o řády hůř, než to smrdí - no, jsou to přece výkaly! (je to po zředění vynikající hnojivá zálivka).

A protože med obsahuje vodu, jsou tyto výkaly vyluhované i v medu ze starých plástů a jsou lidé, kteří to na chuti neomylně poznají. Med ze starých plástů je nakyslý, má svíravou a v krku "škrablavou" pachuť. Staré dílo taky barví med do tmavšího odstínu. To by někdo mohl považovat za klad, protože zákazník většinou dává přednost tmavým medům.

A tak všem, kdo jedí med z tmavých zakladených plástů, přeji dobrou chuť.

Z takto ohavných plástů se běžně těží med nejen v Česku, ale všude na světě. Foto: Tomáš Krška (Tom50)

Druhým důvodem, proč nejíst med z tmavých zakladených plástů, a hlavně černé zakladené medníkové dílo nepoužívat, je amitraz, což je účinná látka Varidolu + případně tak zvaná „tvrdá chemie“ obecně.

Nejsem fanatik, věřím Dolu, Svazu a dalším, když tvrdí, že v medu žádná rezidua prostředků boje proti VD nejsou a že je používání tvrdé chemie bezpečné. Přesto je chytřejší zařídit se tak, abych rezidua léčiv v medu mít nemohl. To je velmi snadné - nesmím používat stejné rámky pro plod i pro med. Udělá se to tak, že medníkové rámky nesmějí být v úle v době léčení. Pak můžu používat tvrdou chemii a nemusím dělat kejkle s kyselinami a jinými nesmysly. Nikdo neví, co bude teprve objeveno a zda se nakonec neukáže, že v medu chemie skutečně je, jen si obchodně-zpracovatelská mafie prolobovala tvrzení mejnstrýmu – přes granty placených vědců, že v medu rezidua tvrdé chemie nejsou. Ano, žijeme v době, kdy není radno věřit tak zvaným vědcům, kteří pracují vždy za něčí grant. A bohužel se už stalo mnohokrát, že vydali lživé „vědecké“ studie a nemám tím na mysli včelařství ani nic konkrétního.

Že odmítnutím medu ze zakladeného díla tímto popírám americký šlágr NN systému a rotace nástavků a všechen ten progres? Já vím… NN systém byl totiž progres před ww2!

Že lidé konzumovali med s výkaly včelího plodu odjakživa? Ano, to je pravda. Oni předkové neznali hygienu a neřídili se jejími zásadami. My ale přece žijeme v 21. století a nemusíme používat pravěké zvyklosti, když už víme, že to jde jinak.

Shrnutí

Článkem dávám dvě roviny. Jednak o tom, že není nutné jíst med s výluhem výkalů včelího plodu, protože ovlivňují negativně jeho chuť a taky proto, že víme, že jsou v něm výkaly plodu. Druhá a snad důležitější je rovina technologická, že můžeme bezpečně používat tvrdou chemii a díky tomu nemusíme týrat včely kyselinami a kejkli s tím spojenými.

Pouze panenský med v panenském díle. Foto: Tomáš Krška (Tom50)

Kontrast mezi mnohokrát zakladeným dílem. Foto: Tomáš Krška (Tom50)

Kontrast plástů Foto: Tomáš Krška (Tom50)