Současnost chovu králíků – 2. část

Od dob pana Kálala se chov králíků značně proměnil, a to jak v malochovech, tak ve velkochovech. Na vesnicích už chov králíků nemá takovou tradici jako dříve, což lze přičítat několika faktorům. Jedním z nich je přesun obyvatel z měst na venkov, kde často chybí historické povědomí o tradici chovu králíků, a dalším je proměna vnímání králíka jako mazlíčka spíše než hospodářského zvířete. Tato změna vedla k nárůstu poptávky po zakrslých králících, kteří jsou chováni hlavně v bytech nebo rodinných domech, kde mají k dispozici klece vybavené různými domečky a obohacujícími prvky, případně žijí v zahradních výbězích, které často připomínají malé králičí haciendy.

Na druhé straně jsou zde chovy zaměřené na výstavy nebo produkci masa, případně kombinované chovy, které rovněž prošly zásadními změnami. S rostoucími náklady na krmivo a ustájení se z těchto hobby chovů stávají finančně náročné koníčky, do nichž investují spíše lidé s lepšími finančními možnostmi, kteří králíkářství vnímají více jako sport či prestižní záležitost. Investice do vybavení jsou značné – například dřevěná králíkárna s devíti kotci dnes stojí okolo 15 tisíc korun, přičemž je nutné počítat s každoroční údržbou a dalšími výdaji. V těchto hobby chovech se nejvíce využívají dřevěné králíkárny, které se liší velikostí kotců a přídavnými funkcemi, jako jsou odpočinkové poličky, krmné chodby nebo porodní hnízda. V některých případech se využívají výkrmové klece nebo králíkárny s umělohmotnými vanami, které chrání vnitřek před opotřebením. Moderním prvkem jsou také plastové rošty, které se ukázaly být nejlepší z hlediska pohodlí a dlouhodobého chovu.

Druhý segment chovu králíků tvoří intenzivní chovy, které jsou pod neustálým dohledem nejen ze strany veterinárních kontrol, ale i ochránců zvířat a veřejnosti. Dřívější ustájení králíků v drátěných klecích s napáječkou a krmítkem již patří minulosti a dnes je na chovatele vyvíjen tlak, aby zajistili lepší životní podmínky pro králíky. V Evropě se králičí farmy dělí na dvě hlavní kategorie: konvenční chovy a tzv. "niche" systémy, které se zaměřují na alternativní a šetrnější přístupy k ustájení a péči o zvířata.

Konvenční a "niche" systémy chovu králíků představují dva různé přístupy, které mají své specifické výhody a nevýhody:

1. Konvenční systémy

Tyto systémy zahrnují různé způsoby ustájení králíků, včetně konvenčních klecí, obohacených klecí a parků (ohrad). Chovy mohou být buď uvnitř budov, venku, nebo v kombinaci obou možností:

• Vnitřní systémy jsou plně kontrolovány, co se týče prostředí, jako je ventilace, topení a chlazení. Tato zařízení jsou obvykle v plně zateplených budovách, což umožňuje řídit podmínky pro optimální růst a pohodlí králíků.
• Částečně venkovní a vnitřní systémy bývají umístěny v budovách se střechou a otevřenými bočními stěnami, což umožňuje přirozené proudění vzduchu a kombinaci vnitřního a venkovního prostředí.

2. "Niche" systémy

Tyto systémy zahrnují především ekologické a alternativní způsoby chovu králíků:

• Podlahové boxy jsou umístěné uvnitř, kde jsou podmínky prostředí řízeny podobně jako v konvenčních systémech.
• Venkovní systémy umožňují chov králíků venku, často v prostorách s otevřeným prouděním vzduchu, což poskytuje přirozenější prostředí.
• Organické systémy jsou specifické tím, že králíci žijí a jsou vykrmováni ve venkovních prostorách, kde nejsou podmínky prostředí uměle kontrolovány. Tato metoda je více v souladu s přírodou a ekologickými standardy.

Výhody klecových systémů:

1. Vysoká hygiena: Klece zajišťují snadnější udržování čistoty a hygieny, což snižuje riziko šíření nemocí a infekcí.
2. Efektivní výkrm: Krmení a přísun krmiva jsou lépe kontrolovány, což zvyšuje efektivitu výkrmu a přispívá k rychlejšímu nárůstu hmotnosti.
3. Ochrana před predátory: Klece chrání králíky před útoky predátorů a nepříznivými povětrnostními podmínkami, což zajišťuje jejich bezpečnost a vyšší životní komfort.

Nevýhody klecových systémů:

1. Omezený pohyb: Králíci mají méně prostoru pro pohyb a projevy svého přirozeného chování, což může negativně ovlivnit jejich duševní i fyzickou pohodu.
2. Méně rozvinutá zadní část těla: Nedostatek pohybu vede k tomu, že králíci mají menší svalový rozvoj v zadní části těla, což může snižovat kvalitu masa.
3. Veřejná kritika: Klecové chovy jsou často terčem kritiky veřejnosti a organizací na ochranu zvířat kvůli obavám o životní podmínky a pohodu zvířat.

Tyto rozdíly mezi konvenčními a "niche" systémy mají významný vliv na podmínky, ve kterých jsou králíci chováni, a ovlivňují nejen jejich pohodlí, ale i produkční parametry chovu.

Alternativní systémy chovu, jako jsou výběhové systémy, poskytují králíkům větší prostor pro pohyb a projevy jejich přirozeného chování, což vede k lepší pohodě zvířat. Tyto systémy často přitahují spotřebitele, kteří upřednostňují králíky chované s důrazem na welfare, a mohou tak podporovat prodej králičího masa ve výseku. Rozhodnutí mezi klecovými a výběhovými systémy je komplexní a zahrnuje zohlednění efektivity výkrmu, etických aspektů chovu a preferencí trhu a veřejnosti. V posledních letech roste zájem o alternativní systémy, zejména v souvislosti se zvýšeným zaměřením na pohodu zvířat (welfare).

Indikátory welfare v chovu králíků

Na evropské úrovni se hodnotí několik klíčových indikátorů, které jsou důležité pro posouzení pohody králíků a kvality jejich masa:

1. Mortalita (úhyn): Nízká úmrtnost je důkazem dobré zdravotní péče a celkového zdravotního stavu chovu.
2. Morbidita (nemocnost): Tento indikátor zahrnuje sledování výskytu onemocnění, jako jsou problémy s trávením nebo infekce. Nízká nemocnost svědčí o správné péči a prevenci.
3. Fyziologie: Hodnotí se fyziologické ukazatele, jako je hladina hormonů nebo srdeční tep, které mohou naznačovat úroveň stresu a celkovou pohodu králíků.
4. Chování: Přirozené chování králíků je důležitým ukazatelem jejich pohody. Možnost vyjádřit své přirozené chování, jako je skákání nebo okusování, je považována za pozitivní známku welfare.
5. Produkce: Růst králíků a konverze krmiva jsou klíčové produkční parametry. Efektivní růst může znamenat, že králíci jsou chováni v dobrých podmínkách, které podporují jejich zdraví a pohodu.

Význam okusu v chovu králíků

Obohacení prostředí králíků, jako je přítomnost okusu (materiálu pro okusování), přináší řadu výhod:

1. Zlepšení pohody (welfare): Okusy snižují stereotypní chování a agresivitu mezi králíky, což naznačuje lepší úroveň pohody a nižší stres.
2. Fyzické zdraví: Králíci mají přirozenou potřebu okusovat. Poskytnutí vhodného materiálu pro okusování jim umožňuje naplnit tuto potřebu, což může přispět k jejich fyzickému zdraví.
3. Růst a výkrm: Některé studie naznačují, že králíci s přístupem k okusu mají lepší přírůstky na váze a efektivnější konverzi krmiva.
4. Mikrobiální hledisko: Umístění okusu může ovlivnit úroveň mikrobiálního zatížení. Je důležité, aby byly okusy čisté a zabránilo se hromadění škodlivých mikroorganismů.
5. Materiál okusu: Králíci preferují určité druhy dřeva, jako je lípa nebo vrba. Správný výběr materiálu může vést k větší aktivitě při okusování.
6. Umístění okusu: Umístění v kleci ovlivňuje, jak často králíci okus používají. Okusy umístěné na podlaze jsou preferovány, ale mohou být více kontaminovány, což je třeba vzít v úvahu.

Obohacení prostředí v klecích a chovných zařízeních pro králíky hraje klíčovou roli v zlepšení jejich pohody a přirozeného chování. Různé studie ukázaly, že inovativní prvky, jako jsou zrcadla, úkryty a sociální interakce, mohou mít významný vliv na chování králíků:

1. Použití zrcadel: Zrcadla mohou stimulovat aktivitu králíků, což vede k vyššímu přírůstku hmotnosti. Králíci často tráví čas zkoumáním svého odrazu, což zvyšuje jejich pohybovou aktivitu, i když to někdy může vést i ke snížení aktivity, jakmile si na zrcadlo zvyknou.
2. Použití úkrytů: Dřevěné nebo plastové úkryty poskytují králíkům pocit bezpečí a místo k úniku před stresovými situacemi, což zvláště pomáhá mladým nebo citlivějším jedincům.
3. Sociální interakce po odstavu: Mláďata králíků mají po odstavu zvýšenou potřebu kontaktu s ostatními jedinci, což podporuje jejich sociální a behaviorální vývoj. Tento aspekt je důležitý pro jejich celkový welfare.

Současné systémy chovu samic v reprodukci

V moderních chovech králíků, zejména těch zaměřených na produkci masa nebo výstavy, je chovné prostředí velmi důležité. Samice bývají chovány jednotlivě v drátěných klecích spolu se svým vrhem. Tento systém však omezuje prostor a postrádá obohacení, což může mít negativní dopad na jejich pohodu.

Skupinové ustájení králíků se zkoumá jako alternativa, která umožňuje samicím sociální interakce, ale tento způsob ustájení má i své problémy. U samic v reprodukci se často objevují problémy, jako jsou falešná březost, konkurence o hnízda a agresivní chování, které může vést ke zraněním mláďat nebo dokonce ke snížení reprodukční schopnosti.

Částečné skupinové ustájení představuje kompromis, kde jsou samice chovány společně během březosti, ale před porodem jsou přesunuty do individuálních klecí. Tento systém minimalizuje problémy spojené s falešnou březostí a soupeřením o hnízda. Přesto i zde zůstávají určité problémy s agresivním chováním, které je nutné řešit dalšími obohacujícími prvky, které mohou pomoci snížit napětí mezi samicemi.

Technologické přístupy a selhání RFID systému

V minulosti byly testovány různé inovativní přístupy, jako je využití RFID čipů implantovaných do uší samic. Tento systém měl zajistit, že každá samice bude mít přístup pouze do svého hnízda prostřednictvím speciálních dvířek s čtečkou čipů. Cílem bylo zabránit agresi mezi samicemi a chránit mláďata před cizími samicemi, které by do hnízd vnikaly. Bohužel, tento systém selhal, protože si samice čipy vykusovaly.

Budoucí vývoj

Nejnovější poznatky naznačují, že problém skupinového ustájení samic pravděpodobně nebude řešitelný čistě prostřednictvím změn v systému ustájení. Řešení bude zřejmě třeba hledat v genetické selekci a volbě zvířat, která jsou přizpůsobená pro tento typ chovu, aby se snížila jejich agresivita a zajistila se vyšší reprodukční úspěšnost bez negativních dopadů na mláďata.

Celkově je tedy jasné, že obohacení prostředí a vhodný chovný systém jsou klíčové pro zlepšení pohody králíků, zvláště pokud jde o samice v reprodukci. Další pokroky budou vyžadovat jak technologické inovace, tak genetický výzkum.