Umělý odchov loriů
Chovatel papoušků se může ocitnout v situaci, kdy musí přistoupit k umělému odchovu mláďat. Stává se tak v případech, kdy rodiče rozbíjejí svou snůšku (zde je třeba odebírat již vejce a mláďata vylíhnout v líhních), čerstvě vylíhnutá mláďata zabíjejí nebo je odmítají krmit nebo je sice poctivě krmí, ale když jim začne růst peří, vytrhávají jim ho.
Někdy také samec již odrostlejší mláďata zabíjí, protože se chce znovu pářit a chystá se k novému hnízdění.
V takových případech jsou mláďata chovatelem odebrána u umístěna do speciálního inkubátoru - odchovny, kde má mládě dokonalé podmínky ke svému dalšímu vývoji.
Pro odchov mláďat existuje mnoho odchovných zařízení, které mají poskytovat některé základní služby - udržovat teplotu, vlhkost a ventilaci (ne průvan).
Lepší je, pokud jsou odchovny menší a pojmou najednou pouze několik ptáků, protože u velkých odchoven pro větší počet ptáků úměrně tomu roste i riziko přenosu a šíření infekce.
Po vyklubání dáváme mláďata do plastových misek, vystlaných papírovými utěrkami.
Velikost misky závisí na stáří a druhu papouška. Z hlediska co nejpřirozenějšího odchovu je lepší odchovávat 2-4 kusy mláďat spolu.
Požadavek na teplotu v odchovně se může pro mládě lišit podle jeho stáří.
Mláďata se klubou v inkubátoru při teplotě asi 37,2 °C. Při této teplotě je lze udržovat i během prvního týdne života. S přibývajícím věkem se teplota v odchovně snižuje prvních 14 dní o jeden stupeň týdně, potom o 2-3 stupně týdně, takže v době kompletního opeření je mládě v pokojové teplotě.
Vlhkost by se měla v prvním týdnu života pohybovat v odchovném boxu kolem 60%, pak se mírně snižuje a v dalším období je doporučována mezi 40 -50%. Vlhkost pod 40 % ale již může způsobovat vysychání mláděte, dehydrataci a poruchu růstu peří.
U loriů, kterým je prodlužován den přisvicováním a udržována požadovaná teplota, hnízdní sezóna v podstatě nekončí. Odchovy jsou zaznamenávány po celý rok. Budky z voliér se neodstraňují, protože v době mimo hnízdění chodí loriové do budek nocovat. Budky se používají prkenné i kmenové, podestýlku tvoří směs lesní hrabanky, mulčovací kůry a hoblin ve vrstvě 10-15 cm. Po každém hnízdění je třeba budku řádně vyčistit a vydezinfikovat. Loriové při umělém odchovu výborně spolupracují. Ke krmení se používají směsi pro umělý odchov papoušků, které jsou plnohodnotné, obsahují laktobacily a trávící enzymy a je nesmyslné k nim ještě něco přidávat. Velice důležité je zajišťovat správnou teplotu krmné směsi!! Ta by měla být cca 39°C. Při nižší teplotě pták jídlo odmítá, netráví, krmivo zůstává ve voleti, dochází ke stagnaci, úbytku na váze a hrozí zde kvasinkový zánět volete. Naopak při vyšší teplotě může dojít k popálení volete. K umělému odchovu loriů používáme dokrmovací směs pro papoušky Kaytee. Mění se pouze hustota podávané směsi v závislosti na věku mláděte a na tom, jak rychle podávanou potravu stráví. Popravdě řečeno se striktně neřídíme dávkováním v návodu dokrmovací směsi, ale spíše citem a zkušenostmi z odchovu. Výhodou u této čeledi papoušků je to, že u tekuté stravy zůstávají celý život, takže odpadají starosti s přechodem na tuhou stravu, jako tomu může být při umělém odchovu papoušků zrnožravých. Mláďata jsou přirozeně tak zvědavá a vše chtějí svými jazyky „ochutnat", že se v určitém stáří výborně naučí přijímat i nabízené krájené ovoce, které nejdříve olizují, pak žužlají a během pár dní cíleně konzumují. Takovým způsobem začínají i sami pít nabízený nektar z misek. V tuto dobu se stále ještě přikrmují, četnost přikrmování se snižuje, až ptáci přikrmování sami odmítnou. Před krmením je nutné vždy si připravit čerstvou směs. Počet krmení rozhodujícím způsobem závisí na věku mláďat a na množství podávaného krmení. Čím jsou mláďata starší, tím menší počet krmení potřebují. Nově vyklubaná mláďata se v prvních dvou dnech života krmí osmkrát až desetkrát denně. Lze říci, že čerstvě vylíhlá mláďata je nejlepší krmit každé dvě hodiny ve dne v noci. Pro začátek příštího krmení je rozhodující vyprázdnění volete - to by mělo být před podáním nového krmení prázdné nebo obsahovat maximálně 20% poslední krmné dávky. Jinak hrozí nebezpečí kvašení krmiva.
Dalším důležitým hlediskem, které ovlivňuje rychlost trávení a počet denních krmných dávek, je konzistence krmiva. V prvních dnech života podáváme poměrně řídké krmivo, s přibývajícím věkem mláďat je nutné ho zahušťovat. Tím se prodlužuje doba mezi jednotlivými krmeními, protože mláďata hustější krmivo déle tráví.
Během prvního týdne života lze počet krmení zredukovat na 6-8 denně. Ve věku 14 dnů postačí 4-5 krmení denně. Třítýdenní mláďata už potřebují jen 3-4 krmení denně.
Čtyř až pětitýdenním mláďatům postačí tři krmení denně. Tato tři krmení bychom měli dodržovat až do úplného opeření papoušků. Jakmile je pak možno ptáky přemístit do odstavné klece, začneme nabízet krájené ovoce a misky s nektarem. Abychom mláděti podali správnou dávku krmiva, musíme vycházet z údajů při jeho vážení. Při každém krmení bychom měli podávat množství v mililitrech odpovídající přibližně 10% tělesné váhy. Tím zbytečně nenamáháme vole a mláďata se dostatečně nasytí. Při překrmení mláďata často zvracejí.
Příklad: Mládě vážící 235 g by mělo dostat v jedné krmné dávce 23 až 25 ml krmné kaše.
Jakmile mláďata opeří, přijde čas, kdy je můžeme z odchovny odebrat. Díky peří funguje termoregulace ptáka tak dobře, že mu stačí normální pokojová teplota. Dosud nelétající papoušky usadíme do velké plastové misky. Tu můžeme umístit do odstavné klece. Tady mají ptáci volnost pohybu a můžou nerušeně trénovat let, při prudkých letových pohybech, při nichž se ale ještě neodlepí od země. Později začnou šplhat na okraj mísy, provádějí tam letová cvičení a začínají startovat k prvním letům. Odstavné klece jsou vybaveny mnoha bidly, kde mohou ptáci usedat a šplhat a také několika miskami s krmením.
Jakmile jsou mláďata odvyknutá - to znamená, že potravu přijímají zcela samostatně, je čas umístit je do velké voliéry, protože v té době mají již dostatečně vyzrálou letovou schopnost a budou se tam cítit velmi dobře. V žádném případě by mláďata neměla sedět v malé kleci, protože právě v mladém věku mají velkou potřebu pohybu a tu nemohou realizovat v malé kleci, kde navíc nemají ani možnost zkoušet si létání.