Chov králíků se u nás stále omezuje
Chov králíků je na našem území oblíbený zejména na venkově v samozásobitelství. Jeho hlavní výhodu představuje jednoduchý chov v porovnání s většinou ostatních hospodářských zvířat. Králičí maso je velmi kvalitní a lehce stravitelné. K jeho přednostem patří vysoká nutriční hodnota bílkovin, které obsahují množství esenciálních aminokyselin.
V tuzemsku se králíci chovají především v malochovech, kde v meziročním srovnání let 2022 a 2021 došlo k poklesu o 2,3 % zhruba na 4730 tis. kusů. Obdobná situace nastala i u faremních chovů, kde bylo za stejné období zaznamenáno snížení o pět procent přibližně na 293,5 tis. kusů. Celkově se počet králíků v roce 2022 snížil o 2,4 % na 5023,5 tis. kusů v porovnání s rokem 2021.
Pokles domácí produkce
Králičí maso patří v tuzemsku standardně mezi ta dražší. Spotřebitelská cena je srovnatelná s hovězím předního masa bez kosti. Po období 2013 až 2020, kdy se spotřebitelská cena králíka domácího udržovala nad hranicí 170 Kč/kg, došlo v roce 2021 k jejímu výraznému propadu, a to o 9,9 % na 156,35 Kč/kg v porovnání s rokem 2020. Postupně se ale cena opět zvýšila, a to v roce 2022 na 166,06 Kč/kg v průměru a její zvyšování pokračovalo i v roce 2023. Produkce králičího masa v tuzemsku pocházející především z malochovů od roku 2010 postupně klesala až do roku 2019. V roce 2020 se tento trend obrátil a vyrobilo se celkem 10,7 tis. tun živé hmotnosti, tedy o 2,8 % více než v roce 2019. V roce 2022 došlo v porovnání s rokem 2021 k poklesu produkce králičího masa, a to přibližně o 3 % na 10,68 tis. tun živé hmotnosti. Průměrná spotřeba králičího masa v ČR na obyvatele a rok meziročně stagnovala, v roce 2021 dosáhla hodnoty 0,6 kg na obyvatele, stejně jako v roce předchozím. Pro porovnání, v devadesátých letech minulého století se u nás ročně zkonzumovalo kolem tři a půl kilogramu králičího masa na osobu.
Více se dováží
Hmotnostní saldo zahraničního obchodu s králičím masem je dlouhodobě pasivní. V roce 2022 se v porovnání s rokem 2021 dovoz králičího masa zvýšil, a to o 30,2 % zhruba na 1181 t při průměrné ceně 119,79 Kč/kg. V meziročním srovnání let 2022 a 2021 se snížil vývoz, a to o 2,9 % přibližně na 234 t při průměrné ceně 102,27 Kč/kg, V roce 2022 byl zaznamenán nejvyšší dovoz králičího masa do České republiky tradičně ze Španělska (39,7 %) následovaného Čínou (36 %). Nejvíce českého vývozu králičího masa směřovalo do Německa (47 %) a Polska (22.4 %). V meziročním srovnání let 2022 a 2021 se dovoz i vývoz živých králíků do ČR snížil. Dovezlo se k nám 448,69 tis. kusů, což představuje více než desetiprocentní pokles. Vývoz klesl o jedenáct procent na 11,7 tis. kusů. V roce 2022 se do ČR nejvíce živých králíků dovezlo z Polska (53 %) a Slovenska (36 %). Vývoz byl nejvyšší do Francie (8 %) a Německa (25 %). Informace z oblasti chovu králíků zazněly na semináři Nové směry v intenzivních a zájmových chovech králíků, který proběhl na půdě České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).
Nárok na podpory
Chovatelé králíků mohou na území ČR čerpat různé podpory. Národní dotace lze vyplácet na udržování jedinců genetických zdrojů králíků plemen moravský modrý, český albín, český luštič, moravský bílý hnědooký, český strakáč barevného rázu černý, český červený a český černopesíkatý. O podporu může žádat jen účastník Národního programu zvířat. Dotace dosahuje maximální výše 500 Kč na kus. Požaduje se, aby žadatel splňoval stanovené podmínky. Především musí chovat zvířata uznaná jako genetický zdroj, jedince zařazené v plemenné knize vedené u Českého svazu chovatelů, z. s. (ČSCH). Všechna zvířata musí vlastnit žadatel o podporu. Chovatelé králíků mohou čerpat i další dotace.
Klesající zájem o genetické zdroje
Mezi naše národní plemena králíků patři český strakáč, český albín, český červený, český luštič, český černopesíkatý, moravský modrý a moravský bílý hnědooký. Tato plemena představují genetické zdroje. Největší zastoupení v ČR mají moravský modrý a český strakáč, který se u nás chová už od přelomu devatenáctého a dvacátého století. Moravský modrý je z genetických zdrojů nejstarší. Nejmenší oblibě se u našich chovatelů těší plemena český černopesíkatý a český luštič. V posledních letech mají stavy genetických zdrojů králíků na našem území klesající tendenci. Současné s úbytkem jedinců těchto plemen dochází i k poklesu počtu chovů. Zatímco v roce 2014 se v ČR chovalo 799 registrovaných českých strakáčů, v roce 2022 jen 634. K většímu poklesu ve stejném období došlo u plemene moravský modrý z 931 kusů na 789 kusů. Český luštič zaznamenal pokles z 319 kusů na 165 kusů. V případě českého černopesíkatého se stavy snížily z 337 na 215 kusů. Podle počtů samic pod tisícem kusů u všech plemen našich genetických zdrojů králíků se v současnosti všechna považují za ohrožená. Při poklesu počtu samic pod stovku se plemeno považuje za kriticky ohrožené. K nim patří český červený, moravský bílý hnědooký, český luštič a český černopesíkatý. K hlavním potížím v chovech genetických zdrojů králíků v ČR v posledních letech patří stagnace až snižování počtu chovatelů zapojených v příslušném programu nebo závažný výskyt myxomatózy na celém našem území.
Domácí mazlíčci
Obyvatelé ČR chovají různé domácí mazlíčky. K nejoblíbenějším patří pes, druhé místo zaujímá kočka a třetí králík. Proběhlo hodnocení, ve kterém se posuzovala kvalita welfare pet králíků v ČR na základě ukazatelů, které vycházely převážně z poznatků o přirozeném chování králíků divokých s přihlédnutím na možnosti chovatelů. Velmi důležitým ukazatelem, který má úzkou souvislost s kvalitou chovu zájmových králíků, je způsob pořízení králíka. Zjistilo se, že více než sedmdesát procent králíků bylo pořízeno z neregistrovaných chovů a pouze 27 % majitelů zakoupilo zvíře u registrovaného chovatele. Rizika těchto neregistrovaných chovů vychází především z nejasného původu, věku králíka, neznalosti jeho zdravotního stavu či genetického zatížení. Králíkům jako domácím mazlíčkům věnují jejich majitelé vesměs dobrou péči. Ukázalo se, že tři čtvrtiny chovatelů chová své králíky s možností volného pohybu, ať už v kombinaci ustájení v kleci s výběhem anebo zcela volné v bytě. Kromě možnosti se volně pohybovat měla většina králíků pestrý život s dostatkem podnětů, což představuje prevenci nudy a stereotypního chování.
Potřebují úkryt
Nezbytným faktorem dobré pohody králíků je možnost úkrytu. V přírodě jde o jednu ze základních potřeb pro přežití druhů zvířat. Králíci ve svém přirozeném prostředí pobývají většinu dne v podzemních norách a v případě nebezpečí se urychleně schovávají. Toto chování zůstává i u domestikovaných králíků. Většina chovatelů zařazených do průzkumu úkryt králíkům poskytovala. Králíci by neměli být chování samostatně ani v zájmových chovech. Převážná část chovatelů ale měla jen jedno zvíře. Z předchozích výzkumů přitom vyplývá, že králíci chovaní v malých skupinách či alespoň v párech jsou emočně vyrovnanější a vykazují méně abnormálního chování. Studie uvádějí, že králík žijící v izolaci od svého druhu se dožívá podstatně nižšího věku. Velmi často je králík také chován v domácnosti s jiným živočišným druhem, nejčastěji se psem nebo s kočkou.
Význam krmení
V rámci výživy králíků v malochovech se využívá široká škála krmiv, která může ovlivnit celkový příjem krmiva, růst králíků, užitkovost, ale také zdravotní stav i kvalitu masa. Nejčastějšími krmnými komponenty jsou zelená píce, luční i vojtěškové seno, ječmen, oves či krmná mrkev. Kromě tradičních krmiv se v malochovech uplatňují kompletní granulované krmné směsi. Jejich výhodu představuje vyvážený příjem krmiva, protože králíci nemají možnost z předloženého krmiva vybírat jednotlivé komponenty. Na druhé straně je ale potřeba vzít v úvahu vyšší finanční náročnost tohoto způsobu krmení.
Porovnání různých krmiv
V pokusech byl zjišťován vliv nejčastěji využívaných tradičních krmiv ve výkrmu králíků v malochovech na užitkovost, jatečné parametry a kvalitu masa. Králíci shodného genotypu (kříženci plemene tříbarevný strakáč a český strakáč) byli do odstavu v devíti týdnech věku přikrmování shodným krmivem (luční seno, granulovaná krmná směs, ovesné vločky). Po odstavu došlo k rozdělení králíků do tří skupin po šesti kusech. První byla krmena kompletní granulovanou krmnou směsí a lučním senem, druhá dostávala ječmen a luční seno a třetí jen luční seno. Všechny skupiny měly k dispozici tvrdé pečivo ve stejném množství. Podmínky výkrmu se shodovaly pro všechny skupiny, králíci byli ustájení v kotcích na podestýlce ze slámy, vodu měli v miskách. Porážka se uskutečnila při živé hmotnosti tří kilogramů. Poté následoval jatečný rozbor podle standardizované metodiky a následné odběr vzorků pro analýzy kvality masa.
Nejlevnější krmení senem
Z výsledků vyplynulo, že králíci krmeni granulemi a lučním senem byli vykrmeni za nejkratší dobu (144 dní). Měli i nejvyšší denní přírůstek (22,78 g). Výkrm této skupiny ale byl nejdražší. Průměrné náklady na jednoho vykrmeného králíka dosáhly 140 Kč. Skupina krmena pouze lučním senem měla nejnižší průměrný denní přírůstek, do hmotnosti tři kilogramů byli králíci vykrmeni za 183 dnů. U této skupiny se zjistil nejvyšší podíl stehen. Z ekonomického hlediska byl výkrm této skupiny finančně nejméně náročný s náklady na krmiva v hodnotě 86 Kč na jednoho králíka. Králíci, př jejichž výkrmu bylo použito pouze luční seno, měli tužší maso ve srovnání s jedinci vykrmovanými kompletní granulovanou krmnou směsí nebo ječmenem. Nutriční ukazatele kvality masa ale krmiva neovlivňovala.
