Malá úvaha o škodlivosti drezury

Letošní olympiáda a aféry, které jí předcházely, opět rozvířily diskuze o zdraví a pohodě koní ve vrcholovém sportu. Internetem proběhly fotografie osvalení některých z těchto koní a také záběry a videa z úloh, a vyvolaly vlnu kritiky. Asi není divu, že se stále více mluví o tom, jestli by nebyl nejlepší úplný zákaz: sportu, drezury, ježdění, nebo dokonce veškerých sportů se zvířaty.

Předně bych chtěla říct, že se to vůbec netýká jen drezury, dokonce ani jezdectví. Podobné hlasy se ozývají i například ve sportovní kynologii. Pokusím se na tuto problematiku podívat nikoli z pohledu jezdce (protože proti profijezdcům jsem určitě spíš břídil než jezdec), ale spíše z pohledu obyčejného milovníka koní, který má rád i drezuru a pevně věří, že se to nemusí vylučovat.

Že jsou přinejmenším některé výhrady oprávněné, o tom asi nelze pochybovat a stejně tak je poměrně dost zřejmé, že pokud budeme tímto směrem jako jezdci pokračovat dál, dříve či později se k nějakému zákazu dobereme. A to se domnívám, že bude velká škoda. Problémem bohužel nejsou jednotlivé techniky, není to tak, že jen „rollkur“ nebo i prosté ježdění „někde“ za kolmicí, nebo třeba tušírování, je špatně, to jsou pouze důsledky. Příčina je jinde a asi všichni tušíme kde. Jsou to peníze. A také prestiž a ambice, ale to se opět přepočítává na peníze.

Bez ohledu na disciplínu, pohoda koní ustupuje do pozadí všude tam, kde jde o peníze a ambice. https://pixabay.com

Jak se prodávají drezurní koně

Bohužel je propastný finanční rozdíl mezi „obyčejným“ koněm a top koněm. Zkusím vám na příkladě toho, co jsem viděla hlavně v zahraničí, ukázat, jak velký ten rozdíl je. Řekněme, že koupíte nebo odchováte nějaký počet mladých koní. Část z nich je ze sportovního hlediska „odpad“ a deset z nich má určitý potenciál, takže se s nimi rozhodnete dál pracovat. Připravíte je ze země, šetrně obsednete a pak pár měsíců strávíte co nejkorektnějším ježděním, včetně ježdění do terénu a práce ze země. I přesto se vám stane, že jeden nebo dva z nějakého důvodu odpadnou. Těch osm přijezdíte do určité úrovně a nabídnete k prodeji. Nebudou vykazovat žádné oslnivé chody, ani předvádět cviky, protože jsou to remonty a nikam se netlačily. Kvůli tomu je prodáte za vcelku průměrnou cenu (pokud vůbec dnes prodáte). Většinu kupců nezaujmou a jen málokdo v nich ten potenciál uvidí. A náklady na práci budou vyšší, protože si s nimi budete hrát déle.

Pokud vezmete stejnou skupinu deseti koní a co nejrychleji je profesionálně připravíte tak, aby se nehnuli z přilnutí, předvedli oslnivé chody a ideálně třeba i nějaké cviky, budete mít jednoznačně mnohem větší odpad. Možná to dopadne tak, že jich fyzicky a mentálně vydrží méně než polovina (ale když prodáte včas, tak třeba ani ne, protože než se přetížení kloubů a další poškození projeví na rentgenu, trvá to měsíce). Ale  i kdyby jich osm odpadlo a vy jste prodali jen dva, kteří ale budou „wow“, budete na tom velmi pravděpodobně lépe, než v tom prvním případě. Protože „obyčejného“ mladého koně prodáte řekněme za 200 000, zatímco „chodového“ a vydrilovaného klidně za víc než milion. A ty, co odpadnou, nakonec za cenu obyčejného koně prodáte asi taky. Za těchto podmínek je motivace prodejců a profijezdců jasná.  

A pokud se rozhodnete, že si koně necháte déle, přijezdíte ho na vyšší úroveň a on to mentálně i fyzicky prostojí, jeho cena vzroste astronomicky a bavíme se o více milionech. Je-li to kůň schopný úspěšně soutěžit na nejvyšší mezinárodní úrovni, jsou to pak jednotky milionů eur. Vlastně v té ceně krom něho zaplatíte i tu spoustu dalších, kteří profijezdci nevydrželi. Už chápete, co je tady ve hře? A je potřeba si uvědomit, že koní, kteří mají na to, aby se víceméně zdraví dostali až na vrchol, je opravdu jako šafránu, většina z nich odpadne. Pořád se ale vyplácí dostat koně co nejvýš a to je důvod, proč se tak často tlačí na maximum svých možností. Důsledky vidíme.

Ani rozhodčí zde nejsou všemocní

Bohužel, i když známe příčiny, řešení osobně nevidím. Bylo by velmi naivní se domnívat, že s takovým byznysem (ne nadarmo se v cizině nazývá „koňským průmyslem“) lze bojovat diskuzemi nebo sdílením obrázků modrých jazyků na Facebooku. Bohužel se obávám, že to nelze příliš řešit ani důslednější kontrolou na závodech. Proč? Protože to nám neříká moc o tom, co se děje doma. Naopak koně, kteří vypadají nejuvolněněji, jsou možná doma nejvíce drceni.

Pěkným příkladem tohoto je jeden z důvodů rozšíření hyperflexe („rollkuru“). Když se začal používat, koně, doma trénovaní takto, byli na závodech velmi úspěšní. Na obdélníku se totiž pohybovali s viditelnou lehkostí. Zatímco koně trénovaní postaru v těžkých cvicích viditelně dřeli, tito koně ne. Byli totiž doma zvyklí dřít v hyperflexi mnohem více, a proto když mohli pracovat ve vyšší pozici, najednou to pro ně bylo velmi snadné. Chceme-li ladný a uvolněný projev v obdélníku, je ideální držet se zásady „těžko na cvičišti, lehko na bojišti“. Profesionálové to dobře znají.

Co se děje doma, se ale nedozvíte. Do profesionálních stájí se nelze jít jen tak podívat a i když se tam náhodou dostanete, uvidíte jen to, co jsou ochotní vám ukázat. A že byste si tam třeba něco vyfotili nebo natočili, na to zapomeňte. Asi by bylo alespoň částečným řešením, aby rozhodčí i ve vyšších soutěžích preferovali korektní rámec koně, nejen nos před kolmicí, ale i nezkrácený krk a více si všímali známek diskomfortu (viz plakátek níže). Jezdci totiž budou vždy jezdit tak, aby dostali co nejvíce procent. Ani tak ale neovlivní, co se děje za zavřenými dveřmi doma.

Moc ráda bych tento neveselý článek zakončila nějak pozitivně, nějakým geniálním nápadem, jak z toho ven, ale bohužel ho nemám. Vadí mi, že spousta jezdců odsuzuje drezuru, protože je to hezký sport. A stejně jako u lidí sportování ve zdravé míře je něco, co nesmírně prospívá tělu i duchu. Není to drezura, co koně poškozuje a týrá. Je to tlak na výkon, ambice a ohromný byznys, který se zde točí. A dokud budou ve hře tyto faktory, lidé si vždy cestičku najdou, jak co nejvíc a co nejrychleji vydělat.

P.S.: Koně jsou samozřejmě často trápeni a týráni i z mnoha jiných důvodů, než jsou tyto, ale nechci vyvolat diskuzi, kdo je horší. To není tématem tohoto článku.