Srovnání přirozeného a umělého odchovu loriů

Lori mnohobarvý šalomounský patří do rodu Trichoglossus. Velikost: 22-24 cm.

Je celkově zelený, pouze prsa jsou červená a konce per černě lemované. Spodní část břicha je zelená, žlutě lemovaná, hlava hnědá s modrým čelem, líce jsou zelenohnědé, zobák červený a běháky šedé.

Ve své domovině na něho můžeme narazit i v zahradách a parcích ve městech, kde bez sebemenšího strachu přilétají na zvláštní krmítka a jsou tak velkou turistickou atrakcí.

Výborně létají i v hustých porostech, šplhají ve větvích, k přitahování používají zobák. V přírodě žijí v dutinách stromů, jejich snůška mívá dvě bílá vejce.

V jednom roce zahnízdil chovný pár celkem třikrát. Budu se věnovat prvnímu a třetímu hnízdění, protože mláďata z hnízdění druhého uhynula - důvody jsem se snažil zjistit, pravděpodobnou příčinou byly clostridie.

V době, kdy ptáci zahnízdili poprvé, bylo samičce teprve 10 měsíců. Přesné stáří samce nebylo přesně známo, protože pochází z volné přírody, ale mělo by se pohybovat kolem 3 let.

Loriové rodu Trichoglossus jsou pohlavně dospělí kolem jednoho roku.

První snůška byla v budce objevena na konci ledna. Ze dvou vajec se vylíhlo pouze jedno mládě. Druhé vejce bylo ještě nějakou chvíli ponecháno v budce, aby rodiče neměli pocit, že se s jejich hnízdem něco děje. Vylíhlé mládě se také o vejce vždy při kontrole budky pěkně opíralo. Později bylo druhé vejce odstraněno a při jeho otevření bylo zjištěno, že je neoplozené.

První tři týdny odchovu rodičů probíhaly naprosto bez problémů. Pak jsem si ale začal všímat, že mládě trochu pohublo. Mělo také oškubaná peříčka, převážně na hlavě. Při další kontrole budky bylo zjištěno, že celá podestýlka v budce je přehrabaná a nahrnutá do jednoho rohu.

Mládě bylo z budky odebráno a umístěno do inkubátoru - odchovny, kde byla nastavena teplota na 31 stupňů Celsia. Mládě bylo umístěno do plastové misky, vyložené papírovými utěrkami. Utěrky byly při každém krmení vyměňovány, miska a odchovna vždy umyta slabým dezinfekčním roztokem. Tato opatření měla předcházet možnému zavlečení infekce.

Po dvou hodinách po odebrání z budky jsem se chystal mládě poprvé nakrmit. Připravil jsem si směs pro dokrmování loriů, kterou jsem zahřál na 39 stupňů. Aby mi směs během krmení nevychladla, dal jsem si skleničku s připravenou směsí do misky s teplou vodou. Množství jídla, které papoušek přijme, jsem si odměřoval injekční stříkačkou - tedy na mililitry. Ke krmení jsem si nachystal lžičku.

Mládě výborně spolupracovalo. Bylo krmeno každé čtyři hodiny ve dne i v noci. Zakoupil jsem si digitální váhu, která váží s přesností na 2 g, abych mohl sledovat, zda mládě dobře prospívá. Mládě jsem vážil každý den ve stejnou dobu a před krmením. Naměřené hodnoty jsem si zaznamenával do tabulky.

V pěti týdnech mělo mládě teplotu v inkubátoru 29 stupňů. Krmení mu bylo podáváno po pěti hodinách. Mládě vážilo 88 g. Začalo se pěkně opeřovat. Nabídl jsem mu na hraní nastřihané větvičky ovocných stromů.

V sedmi týdnech jsem snížil teplotu na 27 stupňů. Mládě bylo krmeno v šestihodinových intervalech.

Přes den jsem mládě umisťoval do klece, kde si mohlo hrát s nabídnutými hračkami, zkoušet si let a ochutnávat z misek nakrájené ovoce a nektar. Nocovalo v inkubátoru při teplotě 24 °C.

Ve stáří tří měsíců vážilo mládě 101 gramů, bylo zcela opeřené. Umístil jsem ho již natrvalo do klece.

Mládě se vylíhlo 22. února a úplně samostatné bylo 18. června.

Mláďata z druhé snůšky mi uhynula. Třetí snůška se u mých loriů objevila na konci června. Mláďata se vylíhla po 24 dnech. Ve 14 dnech jsem je okroužkoval kroužkem č. 6,5. Mladšímu z mláďat kroužek spadl, proto jsem ho po třech dnech, když trošku povyrostlo, nakroužkoval znovu.

Když byly mláďatům 4 týdny, všiml jsem si, že mají opět oškubané hlavičky. Krmena však byla tentokrát dobře, proto jsem se rozhodl ponechat je v budce.

Od čtyř týdnů jsem začal mláďata pravidelně vážit a kontrolovat. Naměřené hodnoty jsem si zapisoval, abych mohl srovnat, jak mláďata prospívají při umělém a přirozeném odchovu.

Pírka mláďatům postupně dorůstala, ale samec jim je ještě nějakou dobu oškubával, převážně na hlavě a na zádech.

V devíti týdnech začala mláďata vykukovat z budky. V deseti týdnech byla mláďata přes den ve voliéře a na noc se vracela společně s rodiči do budky. Po voliéře se pohybovali a létali bez problémů.

Během několika dnů přijímala mláďata všechnu nabízenou potravu. Ve věku 13 týdnů jsem je zcela odstavil a přemístil samostatně do voliéry.

Srovnání

Zcela samostatná mláďata

Umělý odchov - v 16 týdnech. Odchov u rodičů - ve 13 týdnech.

Příjem potravy

Křivka vývoje váhy je v obou případech téměř stejná, ve stejných časových intervalech se projevují váhové poklesy a vzestupy. Při umělém dokrmování je však křivka vyrovnanější a poklesy a rozdíly mezi spodními a horními hodnotami nejsou tak razantní.

Opeření

Umělý odchov - dokonalé opeření.
Odchov u rodičů - při odstavu ještě lysiny na hlavě a zádech (následky škubání rodiči). Během tří týdnů peří dorůstá a opeření mláďat je v naprostém pořádku.