Exteriér králíků a jeho význam pro výstavy a chov: Tvar 4. část – Vnější pohlavní orgány

V tomto čtvrtém díle seriálu o exteriéru králíků bude věnována pozornost utváření vnějších pohlavních orgánů. Tato nedílná součást tvarových exteriérových znaků má zvláštní význam, neboť pouze korektně a fyziologicky vyvinuté zevní pohlavní orgány podmiňují schopnost rozmnožování a další plemenářské práce.

Základní anatomie zevních pohlavních orgánů samce králíka

Pohlavní aparát samce domácího králíka (dříve používaný výraz ramlík) vykazuje několik zvláštností a zajímavých odlišností při srovnání se situací u samců jiných domestikovaných savců. Navenek je tvořen penisem (pyjem) a dvěma šourky. Pyj králíka má podlouhlý tvar s hladkým povrchem, přičemž mimo dobu erekce je zanořen v předkožce. Králičí pyj má rozdílnou velikost v závislosti na věku králíka, konkrétním genofondu a částečný vliv má také aktuální zdravotní stav a u králíka běžně chovaných venku rovněž i roční období. Na vrcholu pyje je málo výrazný žalud a vyústění močové trubice. Po stranách kořene pyje jsou dvě postranní kapsovité útvary. V běžné chovatelské terminologii je nazýváme tzv. pohlavního koutky. Zde dochází k ukládání specifického mazu, který má typický samčí zápach. Tento maz se časem vysušuje a při zanedbané hygieně může dojít i k dermatitidě (zánětu kůže) v této oblasti s velice jemnou a náchylnou kůží. Varlata jsou uložena každé v jednom samostatném šourku. To je specifikum, se kterým se příliš nelze setkat savčí říši. Další zajímavostí je lokalizace šourků před penisem a v neposlední řadě i schopnost zatažení, tzv. retrakce, varlat přes široký tříselný kanál do dutiny břišní. Zvláště mladší samci tak mohou činit zejména ve stresu. Při posuzování takových jedinců je tedy nezbytné jim věnovat větší klid a čas. Kůže šourků není standardně osrstěná, má pouze kratší, velice jemné a průsvitné chlupy. Kůže na šourcích má být bez známek po jizvách a zranění, přičemž velikost šourků má být přibližně stejná.

Základní anatomie zevních pohlavních orgánů samice králíka

U králičí samice (králice; starší výraz ramlice) je situace s utvářením a vadami vnějších pohlavních orgánů poněkud jednodušší. Navenek je tento aparát tvořený pouze vulvou, která se skládá ze stydkých pysků, které jsou pevně, ale pružně srostlé v horní a dolní komisuře. Poštěváček – klitoris – je u samice králíka poměrně nápadný a relativně velmi dobře vyvinutý. U mladších samic, zvláště pokud mají ještě zevní pohlavní orgány je vývoji a jsou temperamentní, může dojít dokonce k záměně klitorisu za pyj samce. Z praxe domácího chovu králíků, nejpozději u mláďat ve věku jednoho měsíce bychom měli být schopni bezpečně odlišit samce a samici, pokud budou mít fyziologicky utvářené zevní genitálie; chce to však určitou zkušenost a praxi při určování pohlaví takto mladých králíků. Problém v tomto věku může nastat u králíků s nestandardně vyvinutými zevního genitáliemi, kde je nutné počkat delší čas na konečné utváření. Velikost, utváření a zbarvení sliznice vulvy podléhá změnám, které souvisejí s aktuálním fyziologickým stavem samice (říje), jejím věkem, počtem a průběhem předešlých porodů apod. Na tyto fyziologické okolnosti je nezbytné brát při hodnocení potaz.

Z vad utváření vnějších pohlavních orgánů králíků lze jmenovat a vysvětlit zejména následující.

• Ochablé šourky

Svalová vrstva šourků má být schopna pružně a fyziologicky reagovat na vnější prostředí přitažením šourků k tělu anebo jejich uvolněním. Děje se tam zejména na základě aktuální okolní teploty, psychického stavu králíka, podnětů okolního prostředí apod. V praxi výstav a chovu králíků patří mezi relativně častější vadu tzv. ochablé šourky. Tyto jsou více protažené a nemají plnou schopnost reagovat. U hodně výrazných situací je dokonce samec vláčí při chůzi za sebou (pod sebou). Tímto zpravidla dochází k výskytu různých oděrků, které v některých dlouhotrvajících případech mohou začít i hnisat a celý proces přejde ze šourku na varle. V praxi chovu výstavních králíků je prokázána poměrně velká dědivost této vady, její častější výskyt u určitých krevních linií apod., a proto je nezbytné tomu věnovat pozornost. A to zejména u mladších králíků, neboť s postupujícím věkem se tato vada zvýrazňuje. Mírně ochablé šourky jsou vada přípustná, zatímco vysloveně ochablé šourky (tzv. vleklé) jsou vada nepřípustná.

• Chybějící šourek/šourky

Chybějící šourek či dokonce oba šourky jsou občasnými vadami zjišťovanými na výstavách králíků. Jedná se o vývojovou vadu, kdy nedojde k vývinu pravého nebo levého anebo obou šourků. Rozpoznat ji lze již cca po druhém měsíci věku, kdy lze u zdravých mladých samců rozpoznat základy šourků. K samotnému sestupu varlat do šourků dochází většinou mezi druhým a třetím měsícem věku, nicméně některé krevní linie to mohou mít i o něco později. Sestup a setrvání varlat v šourcích je nezbytné pro produkci oplozeníschopných spermií (nižší okolní teplota než v dutině břišní), a tak plodnost samce. Pokud však není šourek vyvinutý, varle nemá kam sestoupit, a proto zůstává v dutině břišní. U tzv. jednostranného kryptorchizmu dochází k produkci oplozeníschopných spermií přes druhé – sestouplé – varle. Takový jedince je sice plodný, ale přenáší vadu dál, v čemž je ono nebezpečí. U oboustranného kryptorchida je tento pak zcela neplodný a většinou má i celkovou pohlavní nevýraznost. Chybějící šourek či dokonce oba šourky jsou vadou nepřípustnou.

Jednostranně chybějící šourek Foto: Vlastimil Šimek

• Zřetelná asymetrie varlat nebo šourků, zřetelně malá varlata

Přestože velikost varlat nikdy nemůže být zcela totožná, standardní situací je, aby byla oba varlata co nejvíce symetrická – a to jak z hlediska uložení šourků, tak i z pohledu vlastní velikosti. Občasně se lze u králíků potkat s vývojovými anomáliemi, kdy jedno varle je několikanásobně menší než to druhé, které je přiměřené velikosti. Pozor však musíme věnovat rozdílu od zanícených varlat/šourků, kde takové varle se zánětem (orchitida) je přirozeně větší a oteklé, avšak v takovém případě bývá i současně teplé na pohmat, což je jeden z projevů zánětlivého procesu. Se zřetelně malými (oběma) varlaty se lze setkat zejména u jedinců, kteří mají další vývojové vady na pohlavním aparátu. Zřetelná asymetrie varlat nebo šourků a dále zřetelně malá varlata jsou vadami nepřípustnými.

• Dvojpohlavnost

S dvojpohlavností (hermafroditizmem) se v praxi chovu a výstav čistokrevných králíků je setkat pouze ojediněle. U takto vrozeně postiženého králíka dochází většinou i ke smytí sekundárních pohlavních znaků, které se projevují neurčitou typičností a stavbou těla a hlavy. Dvojpohlavnost je vadou nepřípustnou.

• Rozštěp pyje

Mezi relativně častější vady pyje u králíků patří rozštěp pyje (hypospádie). Je to vývojová vada, při níž nedochází ke srůstu struktur těla pyje na spodní straně. Tímto vzniká mezera, kterou takový králík močí i ejakuluje; takto postižení samci mají horší udržování hygieny srsti a kůže v této oblasti. Stupeň rozštěpu může být rozdílný. Od celé plochy až po cca jen poloviční rozsah postižení. Pokud sahá rozštěp do max. ½ délky pyje, je to vada přípustná (avšak závažná!), zatímco pokud je postižení delší než ½ přibližné délky pyje, je to vada nepřípustná.

Rozštěp pyje Foto: Vlastimil Šimek

• Deformace pyje, přirostlá uzdička pyje

V nedávné době jsou u samců králíků pravidelně na výstavách a v chovech zaznamenávány i další deformity pyje. Z nich je nejčastější tzv. přirostlá uzdička, kde dochází k přetrvání vazivového pruhu na spodní straně pyje v rozdílné délce. Pyj tak není schopný korektní erekce, a tudíž takto postižení samci mají většinou sníženou až nulovou plodnost. Deformace pyje včetně přirostlé uzdičky jsou vadami nepřípustnými.

• Nevyvinutá (rourkovitá) forma pyje

U mladých samců králíků se tvar pyje vyvíjí postupně z primitivní rourkovité formy, který není zakončena oblými žaludem. K finálnímu utváření pyje by mělo dojít do přibližně třetího měsíce věku, avšak na to mají vliv jak vnitřní (genetické), tak i vybrané vnější faktory. Z hlediska posouzení jsou samci považováni za dospělé od šesti (malý + zakrslý tělesný rámec plemen), resp. od osmi (střední + velký tělesný rámec plemen) měsíců. Pokud je nevyvinutý pyj zaznamenán u mladších samců, než je výše uvedeno, jsou neklasifikováni. Avšak jejich chovatel by si měl udělat základní analýzu chovu, které rodičovské spojení produkuje takové králíky. Jestliže tento mláděcí (tzv. juvenilní) pyj přetrvá i do dospělosti, je to vada nepřípustná.

Mláděcí – rourkovitá – forma pyje Foto: Vlastimil Šimek

• Naprostá nevýraznost vnějších pohlavních orgánů

S touto vadou se lze potkat zejména u jedinců, kteří jsou výrazně postiženi vrozenou vývojovou vadou. Zevní pohlavní orgány takových králíků jsou značně malé a téměř vždy bez správné funkce. Často je tato vada zřejmá u tzv. intersexuálních jedinců králíků. Naprostá nevýraznost vnějších pohlavních orgánů je vadou nepřípustnou.

• Deformace vulvy

Ke tvaru a velikosti vulvy již bylo v úvodu poznamenáno, že je to ovlivněno více faktory, a proto při posuzování je nezbytné brát na tyto vlivy ohled. Zcela jinak je navenek utvářená vulva králice v říji a jinak v době reprodukčního klidu; podobný vliv má i počet vrhů – starší králice apod. V případě, že je vulva značně zdeformovaná (a je to především věkově mladá králice v mimoříjovém stavu), je to vada nepřípustná.