Elektrický obojek – ne „zda“, nýbrž „jak“

O tom, zda u lovících psů sáhnout po elektrickém obojku, nebo jak psa odvolat jinak, najdete už článků spoustu. Proto tématem tohoto článku není, zda to jde i bez „elektriky“, ale spíše jak na ni psa navyknout a používat ji tak, aby skutečně sloužila, jak má, pokud se pro ni už rozhodnete. Mějte ale prosím na paměti, že se jedná o potenciálně silnou "zbraň", která nepatří do nezkušených rukou. Pokud máte méně zkušeností, požádejte o pomoc odborníka. 

„Elektrika“ stále vyvolává kontroverze a spousta majitelů psů se dušuje, že by ji na svého psa nikdy nepoužili a odvolání od zvěře lze naučit i bez ní. V drtivé většině případů opravdu lze. Znamená to, že jste pro svého psa v každé chvíli středobodem vesmíru a přivolání máte „zmáknuté“ tak, že je pro psa zcela reflexní. V zásadě není schopen ani zareagovat jinak, asi jako když vy se poškrábete, protože vás něco polechtalo, aniž byste se nad tím zamysleli. 

Věřím, že je jen naprosté minimum psů, kteří mají tak silný lovecký pud, že není možné je odvolat, pokud postupujete správně, ale na druhou stranu také vím, že většina psů toto reflexní přivolání nemá – a jsou-li dospělí, už není podstatné, z jakého důvodů. Záleží také na tom, zda pudy a samostatnost svého psa odmala podporujete (např. z důvodu výcviku), nebo naopak psa klidníte a „uposlušňujete“. Pokud je váš pes mladý, řekněme do roku a půl věku, máte šanci nedostatky v přivolání ještě napravit. U starších psů je to mnohem problematičtější a osobně chápu majitele, kteří raději sáhnou po „elektrice“, než by riskovali, že budou psa seškrabovat ze silnice, nebo dorážet skolené srnče.

Je však potřeba mít na paměti, že jako všechny „silné“ nástroje i o elektrickém obojku platí, že je to dobrý sluha, ale špatný pán. Také není všespásný, nestačí ho nasadit, poslat psovi ránu a myslet si, že bude vědět, co má dělat. To je velmi kruté, ale i nebezpečné – zvíře může zpanikařit a utéct pryč. Proto moje první doporučení zní:

Vyzkoušejte si ji nejprve na sobě

Většina elektrických obojků má stupnici síly od jedné do dvaceti/třiceti. Když si přiložíte obě elektrody na kůži, můžete si zkusit jejich sílu, protože byste měli přesně vědět, jakou intenzitou na psa působíte. Moje zkušenost je ta, že nastavení 1 a 2 (ze třiceti) prakticky necítím, 3 mě zašimrá a až od 4-5 to začínám vnímat nepříjemně. Individuální citlivost vašeho psa může být jiná, takže je potřeba sledovat i jeho reakci, nicméně je zřejmé, že elektrika nemusí na vašeho psa působit jen jako trest, ale i jako prosté šťouchnutí vaší „prodlouženou rukou“.

Než obojek psovi poprvé nasadíte, zkontrolujte si, zda je správně nastavený a máte správné hroty. Elektrický obojek je „krabička“, z níž vyčnívají dva hroty. Aby pes pocítil impulz, musejí se dotýkat kůže oba. Musí proto být dostatečně utažený, aby se na krku nepohyboval, ale zároveň psa neškrtil. Hroty bývají zpravidla dvoje - kratší a delší, na krátkou a na dlouhou srst. U dlouhosrstých psů ale přesto doporučuji pod krkem vystříhat malý čtvereček, abyste měli jistotu účinnosti.

Je dobré s obojkem nejprve psa seznámit, aniž byste ho použili. Pokud spojíte jeho nošení s procházkou, velmi pravděpodobně ho bude milovat stejně, jako když do ruky berete vodítko.

Dalším krokem bude nácvik správné reakce na impulz. Pro jistotu zde napíšu i to, co doufám každý ví, tedy že:

Elektrický obojek nenaučí psa přivolání!

Sáhněte po něm až ve chvíli, kdy pes v běžných situacích bez „rušivek“ přivolání dobře zná, rozhodně ne u psa, který se na desáté „pocem“ na vás možná přijde podívat. Takový se nejprve musí naučit, co po něm chcete. Když budete psa učit reagovat na impulz, dělejte to vždy v ohraničeném prostoru, odkud nemůže utéct! Ideální vztah mezi vámi a vaším psem by sice měl být takový, že v případě jakéhokoli leknutí nebo nepohodlí váš pes hledá ochranu u vás, takže by ho útěk neměl ani napadnout, ale každoroční počty ztracených psů po Silvestru dokazují, že to tak reálně vždy není. Takže neriskujte.

Mějte jasně nastaveno v hlavě, že správná reakce psa na impulz je vždy okamžitě se vrátit k vám a na nic jiného impulzy nepoužívejte. Ne že by technicky nebylo možné takto zintenzivnit jakýkoli předcházející povel, ale to bych přenechala profesionálům.

Dobře si rozmyslete, jaký impulz na ovladači nastavíte, rozhodně by to nemělo být nic bolestivého. Většině psů na nácvik postačí síla 3, ale jak už jsem psala výše, individuální citlivost se liší. Podle reakce psa byste měli poznat, zda něco cítí, nebo ne, rozhodně by však neměl projevit známku bolesti nebo nedejbože paniky.

Pro některé psy je zvěř neodolatelným lákadlem. Foto: Kateřina Lipinská

Pokaždé, než vyšlete impulz, musí předcházet signál, na který má pes šanci reagovat a tak se ráně vyhnout!

Elektrické obojky mají také akustický signál. Někdo ho používá jako signál k přivolání, někdo preferuje jen hlasový povel. Je to asi na vás, ale co si vyberete, toho se důsledně držte. Pes musí přesně vědět, co se po něm chce. Pokud zareaguje na signál k přivolání, nikdy mu impulz neposílejte, je to nespravedlivé a při vyšší síle i kruté. Přesto se při nácviku v ohraničeném prostoru potřebujete dostat k tomu, že pes povel neuposlechne, tedy potřebujete nějakou silnou rušivku. Tady budete muset být kreativní, obecně se to dobře trénuje na oploceném cvičáku mezi ostatními psy, nebo když za plotem prochází cizí pes, ale můžete vymyslet i něco jiného, co víte, že vašeho psa enormně zajímá.

Až se vám podaří navodit situaci, že pes neuposlechne povel na přivolání a vyšlete mu impulz, zřejmě v první chvíli nebude tušit, co se děje. Možná se k vám zmateně rozběhne pro pomoc – to je ideální stav! Vychvalte ho do nebes a pořádně odměňte nějakým zvlášť dobrým pamlskem, který jste si pro tuto příležitost předem nachystali. Toto chování stačí pak už jen potvrdit a jste připravení. Pokud pes na impulz vůbec nijak nereaguje, zřejmě máte na svého psa nastavenou příliš nízkou intenzitu, nebo nemáte obě elektrody na kůži, pak pes necítí nic. Pokud reaguje, ale jen se zmateně rozhlíží, nebo utíká pryč, připoutejte jeho pozornost (která už by měla být od rušivky pryč) a přivolejte ho. Opět musí následovat velká pochvala a odměna. V takovém případě budete muset zřejmě cvičení zopakovat víckrát, aby si pes spojil impulz s okamžitým návratem k vám. Dokud se tak ale bezpečně nestane, oplocený prostor neopouštějte.

Až v případě, že máte správnou reakci dobře zafixovanou v ohraničeném prostoru, můžete vyrazit ven – ale i tam raději zpočátku někam, kde je bezpečno. A až poté, co jste si jistí, že vše dobře funguje v méně náročných situacích, můžete vyrazit do lesa za zvěří.