Exteriér králíků a jeho význam pro výstavy a chov: Tvar 2. část – Poloha končetin

V tomto druhém díle seriálu o exteriéru králíků bude věnována pozornost poloze končetin. Jedná se o jeden z tzv. tvarových okruhů exteriéru králíků. Tyto znaky souvisejí s biologií králíka domácího jakožto druhu, a proto je jejich utváření vyžadováno víceméně stejné u všech plemen.

Základní anatomie končetin králíka

Pro pochopení korektního utváření končetin králíka a následně jeho nejčastějších vad je nezbytné dobře vnímat zejména patřičný kosterní podklad této oblasti. Pletenec hrudní končetiny králíka je tvořen lopatkou a klíční kostí. V ramenním kloubu se setkává lopatka se silnou kostí ramenní. Předloktí tvoří kost vřetenní a kost loketní, které jsou od sebe oddělené těsným mezikostním prostorem. Zápěstí tvoří celkem osm kostí, následně zavazuje záprstí se články prstů, které jsou ukončeny drápy; králík má na hrudních končetinách po pěti prstech. První prst (palec) je nejmenší. Pletenec pánevní končetiny, pomocí kterého je volná část pánevní končetiny připojena k páteři, představuje pánev. Pánev vzniká srůstem mohutných kostí – kosti kyčelní, kosti sedací a kosti stydké. V kloubní jamce se pánev kloubí s kostí stehenní; tato kost představuje jednu z nejsilnějších kostí v králičí kostře. V kolenním kloubu dochází ke skloubení právě kosti stehenní, kosti lýtkové a kosti holenní, společně s čéškou. Kost lýtková představuje velice tenkou kost, která v dolní části srůstá s kostí holenní. Králík má celkem šest kostí hlezenních s výrazným patním hrbolem, na který se upíná silná šlacha. Navazující segmenty jsou představovány kostmi nártu a články prstů; na pánevních končetinách má králík jen po čtyřech prstech zakončenými drápy.

Končetiny jsou rozloženy paralelně se středovou rovinou králíka Foto: MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.

Poloha končetin má význam i v dynamice pohybu

Osy hrudních a pánevních končetin jsou paralelní k ose páteře. Síla, která vzniká prostřednictvím mohutných pánevních svalů se přenáší směrem dopředu přes jednotlivé páteřní úseky, a tím králík může vykonávat pohyb. Hrudní končetiny jsou důležité zejména pro udržování stability těla, a v případě králíka původně také pro hrabání. Při nesprávném utváření a poloze končetin dochází k neplynulému přenosu těchto sil, což vyúsťuje v postupně se zhoršující pružnost pohybu. Je nezbytné vnímat, že většina exteriérových vad hrudních a pánevních končetin je vrozená a představuje většinou dosti dědičný problém. Nesprávné linie os končetin jsou vyústěním většinou vrozeného stavu a zpravidla se s přibývajícím věkem králíků mají tendenci se zhoršovat. I proto je u výrazných projevů těchto vad končetin na místě vyřazení z chovu, aby nedocházelo k utužování tohoto problému v chované populaci domácích králíků.

Poloha končetin při prohlídce zespodu je také důležitá Foto: MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.

Z vad průběhu polohy končetin lze jmenovat a vysvětlit zejména následující:

Prošlap hrudních končetin

Prošlap hrudních končetin patří k poměrně častějším vadám exteriéru hrudních končetin. Do značné míry je dán konkrétní stavbou těla, sílou kostry a konstitucí jedince. Větší tendenci k projevu této vady mají králíci s jemnější stavbou těla anebo králíci, kteří v době růstu neměli zabezpečen patřičný prostor pro pohyb či měli nesrovnalosti ve výživě a krmení. Obzvláště u velkých a robustních plemen, která jsou na tyto faktory poněkud náročnější – špatná je živinově nedostatečná dávka, ale špatné je i překrmování, kde kosterní podklad končetiny „nestihá“ reagovat na zvyšující se velikost a hmotnost zvířete. Z exteriérového pohledu dochází k tomu, že zejména spodní části hrudní končetiny působí slaběji vyvinutým (tenčím) dojmem a křiví se při zatížení hrudní končetiny do prohnutého „hokejkovitého“ tvaru. Hmotnost králíka tak nespočívá na prstech a záprstí, ale spíše na zápěstí, případně na předloktí. Dobrým rozpoznávacím znakem je v takovém případě i ušpinění právě těchto horních partií končetin, což svědčí o déletrvajícím stavu. Mírný prošlap hrudních končetin je vadou přípustnou, výrazný prošlap hrudních končetin je nepřípustnou vadu.

„Splay legs“ u králíka – dochází k nemožnosti pohybu hrudních končetin Foto: MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.

Sudovitý postoj hrudních končetin, ixovitý postoj hrudních končetin

Sudovitý a ixovitý postoj hrudních končetin představuje tzv. angulární deformity. Ty jsou známé u vybraných domácích zvířat, ať již zájmových či hospodářských. Jejich vznik u zvířat je polyfaktoriální – obecně vzato od prostoru v děloze při vývoji plodu, přes geneticky zafixované zkrácení kostí předloktí, až vnější faktory typu zlomenin (kde jsou deformity následkem), apod. U moderního a prošlechtěného genofondu domácích králíků jsou tyto deformity poměrně vzácné. Na výstavách se s nimi příliš nesetkáme, neboť pro svůj zjevný projev si jich většinou chovatel již všimne chova v chovu a takého králíka vyřadí z procesu získání rodokmenu a tetování. V praxi chovu, sudovitý anebo ixovitý postoj postihuje většinou pouze část vrhu mláďat. U tzv. sudovitého postoje hrudních končetin dochází k nadměrnému rozestoupení os hrudních končetin směrem do boku. Mezi končetinami tedy vzniká velký rozestup tvaru písmene „O“, který se rozšiřuje do stran. Opakem je tzv. ixovitý postoj hrudních končetin; zde je problémem nadměrné přiblížení os končetin v oblasti zápěstí a poté výrazné vychýlení spodních částí směrem ven. Při troše představy tak vzniká silueta písmene „X“. Králíky s výrazným sudovitým postojem anebo ixovitým postojem hrudních končetin poznáme poměrně snadno, neboť se tyto exteriérové vady projevují na jejich neplynulém pohybu. Zejména při sudovitém postoji králíci napadají na zápěstí a nedokáží se rychleji pohybovat. Sudovitý a ixovitý postoj jsou vadami nepřípustnými. Mimo těchto, výraznou poruchou pohybu jsou rovněž tzv. „splay legs“, tedy genetická porucha, která se odráží ve vykřivení celé osy směrem ven a nemožnosti pohybu hrudních končetin a takový králík vykonává jen „plovavé pohyby“, a to i na neklouzavé podložce; je to rovněž neslučitelné s dalšími využitím v chovu.

Kravský postoj pánevních končetin

Tzv. kravský postoj pánevních končetin představuje podobný problém jako je na ixovitý postoj hrudních končetinách. Dochází ke sblížení os pánevních končetin v oblasti hlezna (paty) a následně se dolní část končetiny křiví směrem ven. Při otočení králíka na záda můžeme vidět osy spodních částí končetin tvořící písmeno „V“, neboť se vychylují od středové roviny směrem do boku. Tato vada bývá často propojena s nesprávným utvářením pánve a zádi králíka; často u králíků se sraženou či dokonce kolmou zádí. Náběh na kravský postoj pánevních končetin je vadou přípustnou, vysloveně kravský postoj je vadou nepřípustnou.

Tzv. kravský postoj pánevních končetin – osy končetin nejsou rovnoběžné Foto: MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.

Odstouplé kolenní klouby

V nedávné době se u některým králíků lze setkat s tzv. odstouplými kolenními klouby. Správně mají být kolenní klouby v jedné paralelní rovině se středovou linií, přičemž stehna jsou pevně přitažena k trupu králíka. U králíků, kteří mají výše uvedenou vadu dochází k tomu, že stehna králíků jsou společně s kolenními klouby vychýlena (rozevřena) směrem do stran. Tím vzniká nadměrný prostor mezi stehny a trupem králíka. Vada může být rozdílného projevu; mírně odstouplé kolenní klouby od těla jsou vadou přípustnou, zatímco výrazně odstouplé kolenní klouby od těla představují nepřípustnou vadu.

Křivé prsty, deformace končetin a prstů

Deformity končetin a zejména prstů jsou záležitostí především genetického původu a důvodem k vyloučení takových jedinců z další plemenitby. K vykřivení celého prstu však může ale docházet také při dlouhodobém nestříhání drápů.

Zlomený prst, zlomený dráp

Ke zlomeninám prstů a drápů jsou králíci poměrně vnímaví. Kosterní podklad koncové části končetiny je poměrně tenký. Proto bych zdůraznil nutnost správného zacházení a fixace s králíky, a to jak doma v chovu, tak i na výstavách. V tomto směru je potřeba věnovat pozornost především podložce, na níž jsou králíkovi zastřihovány drápy. Mimoto, při manipulaci s králíka a vyndávání k prostoru jeho kotce (doma) anebo výstavní ubikace (na výstavách) je nezbytné králíka směřovat ven hlavou napřed, v poloze po zádech, a následně umístit na neklouzavou podložku do přirozené polohy. V tomto směru hrají roli zkušenosti chovatele a velikost dvířek těchto ustájovacích prostor. Na výstavách v ČR jsou králíci přenášeni k posouzení exteriéru v přepravních košících, aby se předešlo zranění. Králík se zlomeným prstem anebo zlomeným drápem je neklasifikován.

Příští článek: Exteriér králíků a jeho význam pro výstavy a chov: Tvar 3. část