Budky pro šoupálky
Několik let jsem pravidelně vyvěšoval budky pro šoupálky, byly vyrobené dle foto a návodu různých výrobců. Výsledek byl vždy stejný. Budky někdy obsadily koňadry, modřinky, rehci, ale nikdy šoupálek. Předloni jsem viděl foto speciální budky umístěné na boudě v ZOO Ostrava. Přibližně podle hrubého tvaru budky jsem si vyrobil 6 budek, které jsem, ale upravil dle své představy. Přednosti budky je, že v místě hnízda je dostatečně prostorná. Ptáci, kteří typ úzké budky, které jsem dříve vyrobil obsadili, měli problém s nedostatkem místa pro narozená mláďata. Budky nebyly nijak ptáky preferované. Nově vyrobené budky mají tvar opačného klínu. Tím, že jsou prostornější jsou hodně vyhledávány i ostatními ptáky. Budka se skládá ze dvou svislých trojúhelníkových stěn. Dno je vloženo mezi ně a je kolmé na delší odvěsnu trojúhelníku. Spodní hrana dna je zaoblena, aby lépe kopírovala zaoblení kmene. Na stěny je našroubován díl, který je zároveň střechou.
Přibližně v polovině délky je díl rozdělen šikmým řezem pod úhlem, který neumožní stékající vodě zatéct dovnitř. Taktéž spodní hrana spodního dílu přesahuje o 10 mm hranu dna. Voda stéká mimo budku. Díly střechy jsou přišroubovány pěti vruty. Odšroubováním dvou vrutů horního dílu lze budku otevřít, možnost ji vyčistit, popřípadě pořídit foto obsahu. Ve svislých stěnách na straně kmene jsou vyřezány dva podélné štěrbinové otvory 25 x 35/45 mm. U jedné budky jsou uvnitř pod otvor našroubovány hranoly jako zábrana proti predátorům. Budka má tři stěny, uzavřena je kmenem stromu. Ke kmenu je uchycena dvěma hliníkovými pásky a přes otvory přibitá hřebíky. Hliníkový pásek nekoroduje je měkký a tvárný snadno přiléhá ke kmenu stromu. U prvních budek jsem použil běžné stavební hřebíky. Rostoucí rozšiřující se kmen, ale u budky roztrhl jednu boční stěnu.
Budku jsem opravil, vyměnil roztrženou stěnu a v kotvících páskách jsem vytvořil podélné otvory. Je to, ale pracnější a navíc je třeba odvézt budku do dílny. Uchycení ostatních budek jsem opravil hřebíky ohnuté do tvaru U. Pásek jsem z jedné strany přibil tímto hřebíkem. Teprve potom jsem vytáhl původní hřebík. Při této výměně už byly v budkách vejce sýkor i obou šoupálků. Budky byly většinou už napružené a napětí se uvolnilo. Z budek byly vyvedeny všechny sýkory i dvě hnízda šoupálků, těch bylo celkem dvanáct.
Při následných kontrolách dalších neobsazených budek tyto odsadili sýkory (foto 10.vajec), lejsek (foto samička). Budku D-102 už použitou šoupálky po vyvedení mladých pak ještě obsadil lejsek (6 vajec). Při vyvěšování budek jsem bral v úvahu prostředí lesa. Šoupálek krátkoprstý ( Certhia brachydactyla ) obsazuje listnaté nížinné lesy. V lese jsou listnaté stromy s mohutnějšími kmeny se zvrásněnou kůrou. Dub letní (Quercus robur), javor klen (Acer pseudoplatanus), buk lesní (Fagus sylvatica), ten má, ale hladkou kůru, po které teče voda. Na tenký kmen budku nejde vyvěsit. Budky byly vyvěšeny z kraje podzimu minulého roku a jsou umístěny blízko sebe asi 20 m. Střídavě budka pro šoupálka a klasický sýkorník, ty byly obsazeny všechny. Při sledování, šoupálek přiletěl k patce kmene, vyšplhal k budce a vlezl dovnitř. Po opuštění budky ve spirále opět pokračoval šplháním vzhůru.
Použitý materiál: deska smrk 150 x 20 mm, (1bm), hliníkové pásky 2ks 18 x 1 x 85 mm, spojovací materiál vruty 3 x 35, 2,5 x 12, hřebíky 2 x 70, 2 x 40, pozinkované podložky. Rozměry budky : výška 350 mm, šířka 150 mm, hloubka 150 mm, dno 110 x 160 mm. Dva podélné vletové otvory 25 x 35/45 mm. Všechny vnitřní hrany včetně otvorů jsou směrem dovnitř mírně zkosené. Celkem vyrobeno 15 budek. 9 budek je připraveno pro vyvěšení letos na podzim, kdy budu kontrolovat stav a zároveň čistit budky letos obsazené.
Pro úspěšné hnízdění šoupálků dle mně je podstatná konstrukce budky, domnivám se, že tento typ budky je skutečně zdařilý. Určitě je rozhodující i prostředí lesa, ale také vhodný druh stromu. Zdá se mi, že šoupálci dávají přednost mohutnějším kmenům dubů z důvodu rozpraskané kůry. Také dostatek příležitostí pro hnízdění, proto jsem do poměrně malého prostoru vyvěsil větší počet budek. Dominantní jsou při hnízdění sýkory koňadry. Výška vyvěšených budek je přibližně 2.0 až 2,4m, aby je neohrožovali náhodní návštěvnící lesa.
Budka vyrobená z kmene starší švestky. Švestka má velice tvrdé dřevo, ale uvnitř kmene bývá často částečně ztrouchnivělé a lze snadno vrtat a dlabat. Dutina je vydlabaná dlátem. Průměr dutiny je přibližně 13/14 cm. Vletový otvor průměr 3,5cm. Výška budky 29 cm. Tloušťka stěny přibližně 3/3,5 cm Dno přišroubováno zespodu. Uchycení lišty k budce a ke dnu silnými vruty. Střecha, deska přibitá dvěma hřebíky. Otvory pro hřebíky jsou z důvodu snadnějšího otevření střechy promázány veselinou. Budka vyvěšena na kmen dubu v listnatém lese ve výšce přibližně 2,4m. Poblíž je menší vodní plocha. Uvnitř si strakapoud budku mírně osekal. Při kontrole byly v budce čtyři vejce. Jen při přiblížení asi na 30 m strakapoud budku opouštěl. Budka fyzicky kontrolována jednou, pak jen dalekohledem, přesto strakapoud na tuto vzdálenost opustil budku a přeletěl na jiný vzdálenější strom. Pro zaneprázdnění a nedostatek času jsem strakapoudu v budce již nevěnoval pozornost. Strakapoud budku opustil, důvod byl zřejmě velká frekvence návštěvníků lesa. V blízkosti jsou tři tůňky vytvořené přehrazením potůčku. Na břeh chodí hodně lidí na procházky. Při otevření budky koncem léta, zůstaly uvnitř 4 vejce. V listopadu byla budka už prázdná. Na dně byly třísky a trochu trusu, ten mohl být, ale od jiného nocujícího ptáka.
Z důvodu zajištění většího klidu jsem budku vyčistil a přemístil na sráz menší prolákliny 80 m vzdálené od často používaného chodníku. Při kontrole budky na jaře je vidět, že ji strakapoud znovu našel a čelo u otvoru ošoupal. Než jsem budku otevřel, vystrkoval strakapoud z budky zobák, odletěl až otevřenou střechou. Nicméně uvnitř byl vylíhlý malý strakapoud a ještě 3 vejce. Na fotu to není dobře vidět. Při focení jsem byl v časové tísni, začal se mí vychylovat teleskopický žebřík, budku jsem okamžitě zavřel. Za týden jsem si dalekohledem ze vzdálenosti asi 25 m ověřil, zda ji neopustil. Oba strakapoudi pravidelně nalétávali do budky a totéž se dělo po dalším týdnu. 18 dnů po fyzické kontrole budky je endoskopem vidět již vzrostlý strakapoud velký (foto) před výletem. Záhadou mně zůstává, že loni strakapoudi opouštěli budku na poměrně velkou vzdálenost. Letos tomu tak nebylo. Loni jsem měl podezření na strakapouda prostředního. Čárkované boky červené temeno hlavy, jinak jsem neměl možnost si strakapouda řádně prohlédnout. Otvor 35 mm nejevil známky zvětšení. Ale můžu se samozřejmě mýlit. Letos strakapoud budku osekal více uvnitř, ale i venku, otvor si podstatně rozšířil.
Kmenové budky přibližně stejné jsem vyvěsil dvě s představou, že je obsadí brhlík. On skutečně obsadil tu druhou a další brhlík obsadil starší sýkorník. Vše v dosahu asi 100 m. Letos, taktéž jako u strakapouda, obsadili brhlíci stejné budky jako loni. V kmenové budce tak jak to dělají někdy lejsci, vyletěl brhlík ven otvorem přes kabel kamery. Brhlík v sýkorníku, ale kameru několikrát napadl a budku neopustil. Pro letošní rok mohu být s obsazením budek spokojen. Letos poprvé úspěšně vyhnízdili strakapoud a dvě hnízda šoupálků. Mimo jiné několik brhlíků, lejsků bělokrkých, černohlavé jsem neviděl, sýkory modřinky a koňadry, těch je nejvíc. Rehci zahradní a vrabci domácí a polní. Výsledek budu znát až po kontrole budek na podzim. Celkem je vyvěšeno 130 ptačích budek včetně zahrady, tří menších lesíků a obsáhlého lesa. Obsazeno je zatím 98. Dvě budky byly z nejasných důvodů spadlé, jedna zničena strakapoudem. Při čistění budek si ověřím, zda ptáci na druhé hnízdění použili dosud neobsazené budky. Spokojen nejsem, dosud se mi nepovedlo dostat do budky sýkory úhelníčka a babku a to i přesto, že jsem vyvěsil více budek do části lesa se smrky a borovicemi a podél vodních ploch. V jehličnatém lese bylo ale, daleko nižší obsazení budek.
Budky pro uhelníčky jsem opatřil vrtanou větví dlouhou 30/50 mm zevnitř přišroubovanou vruty před vstupní otvor. V současné době montuji tyto větve i u dalších budek jako ochrana před predátory. Sýkorám koňadrám a modřinkám to při obsazení budky nevadí. U ostatních hnízdících ptáků zatím nevím. Navíc jsem si vyrobil několik budek ležatých, krátké i dlouhé. U všech je namontována vrtaná větev a uvnitř širší hranol pod otvorem jako ochrana. V těchto obsazených budkách bylo nejvíc mladých narozených ptáků. Velkou nevýhodou je, že jsou zcela zaplněny materiálem hnízda a budou se muset každoročně čistit. Letos uvidím, zda se osvědčíly nebo je budu muset přestavět. V prostředí lesa, kde budky vyvěšuji jsem již úhelníčky viděl, ale bylo to v zimním období, tak snad příští rok. Je ale, také možné, že v některé budce hnízdili a já to přehlédl. Sýkory mají velice podobné vejce. Navíc jsou v lese mnohem opatrnější než na zahradě, po vyrušení se ztratí v porostu a do budky se hned nevrací. Při kontrolách budek používám fotoaparát mobilu a kameru endoskopu. Tím se nejdříve podívám otvorem dovnitř, pak se teprve rozhodnu, co dál dělat. Domnívám se, že je to k hnízdícím ptákům šetrnější. Kvalita fotek z endoskopu je, ale mnohem horší. Práce s ním vyžaduje větší zkušenost, předpokládám, že se to časem zlepší.
