Ryby vhodné do malých akvárií
Menší akvária mají svůj význam především při vytírání generačních ryb, či odchovu potěru a mladých rybek. Pro zmíněné účely jsou tedy pouze dočasným řešením a v budoucnu by byly prostorově nedostatečné.
Malá akvária bývají doménou hlavně akvaristů začátečníků. Přitom v takto malém objemu vody je každá začátečnická chyba mnohem citelnější než ve větším. Prvotní nezdary nezkušených chovatelů pak mohou vést k rychlému konci tohoto koníčku, což je jistě škoda.
Škála druhů, které se dají úspěšně chovat v malých akváriích, je omezena. Bývá trochu paradoxem, že velikost rybky nemusí být vždy určující pro velikost akvária. Existují i malé druhy velmi náročné na prostor, z důvodu aktivního chování a čilosti nebo požadavkům na chov v hejnu. Malá akvária je také mnohdy vhodnější koncipovat jako jednodruhová, aby nedocházelo v omezeném prostoru k negativním kompeticím mezi jednotlivými chovanými druhy. Společenství více druhů je potřeba v tomto případě vždy dobře zvážit.
Druhy vhodné do malých akvárií
Nyní uvedu výčet druhů, které považuji za možné chovat v menších prostorech. Každý nemusí s tímto seznamem souhlasit, nebo by jej viděl trochu jinak. Je ale vytvořen na základě mých vlastních zkušeností nebo znalostí mých kamarádů akvaristů.
Jde o následující druhy: šikmostojka černopruhá, drobnoústka trpasličí, vrčivka trpasličí, malí čichavci, např. čichavec zakrslý, rasbora trpasličí, halančík floridský, hlaváč pustinný, pancéřníček trpasličí, hlavačka pastelová, hlavačka zlatopásá, párek cichlidky Ramirezovy nebo třeba sólo sameček bojovnice pestré (samice by dokázal v malém prostoru ubít). Dále připadají v úvahu některé druhy živorodek. Ty bývají pro začínající chovatele (a nejen pro ně) přitažlivou skupinou akvarijních ryb. Zejména kvůli poměrně snadnému chovu. Asi nejznámější živorodkou je tzv. paví očko, neboli živorodka duhová. Další častou živorodkou je živorodka ostrotlamá nebo živorodky platy. Méně často je chována živorodka trpasličí (Heterandrie trpasličí) nebo poměrně mladý druh živorodka Wingeova. Právě posledním dvěma zmíněným druhům se budeme nyní věnovat podrobněji.
Živorodka (Heterandrie) trpasličí – Heterandria formosa
Jde o akvaristické starousedlíky, jenž postupem času trochu do ústraní vytlačily atraktivněji zbarvené rybičky. Dnes je chová jen malé množství opravdových nadšenců. Je to škoda, protože toto je právě druh vhodný do malých akvárií. Navíc není náročná na teplotu ani krmivo, takže se hodí i pro začínající akvaristy.
Velmi zajímavý je způsob jejího rozmnožování. Oproti ostatním živorodkám, nerodí tento druh potomky najednou, ale v průběhu více dnů. Způsobeno to je postupným vývojem zárodků v těle matky. Odborně nazýváme tento jev jako superfetaci. V naší přírodě je superfetací znám zajíc polní. Malý potěr samičky většinou nepožírají, ale nemusí to být pravidlem, proto se do akvária hodí hustý porost jávského mechu. Mláďata jsou hned zbarvena stejně jako rodiče. Dospělí jedinci měří od 2 do 4 centimetrů. Na nižší hranici velikosti se pohybují samečci a samičky bývají větší. Ve volné přírodě obývá tato rybka jih USA (Georgie, Karolína, Louisiana a Florida. Heterandrie žijící v přírodě bývají o něco menší než chovanci v zajetí. Hodí se tato ryba do jednodruhového nebo společného akvária? V jedné starší publikaci pana Dokoupila, je zmíněno několik druhů, které připadá v úvahu chovat společně s živorodkou trpasličí. Některé další prameny zase společný chov vylučují. Proto jsem se vydal cestou pokus omyl a vyzkoušel si to „na vlastní kůži“. Prvně jsem zkoušel chov s endlerkami a pancéřníčky. Toto společenství neprosperovalo a kdybych včas nezasáhl, brzy by živorodky uhynuly. Působí svým chováním nerozhodně a váhavě, což jim ve společenství jiných druhů škodí. Hůř přijímaly také krmení a o nějakém odchovu nemohla být ani řeč. Možné je kombinovat živorodky trpasličí s plži nebo drobnými krevetkami. Zkušenost mám s bahenkami živorodými (Viviparus contectus) a piskořkami věžovitými (Melanoides tuberculata). Toto společenství fungovalo dobře.
Živorodky trpasličí jsou nenároční strávníci, přijímají všechno krmivo odpovídající velikosti. Konzumují i řasy. Nejvíce oblíbený mají ale drobný plankton, jako buchanky nebo doma líhnuté žábronožky solné.
Živorodka (Heterandrie) trpasličí – Heterandria formosa
Živorodka Wingeova (Gupka Endlerova) - Poecilia wingei
Objevena a popsána byla už v roce 1975, přesto o ní dlouhá léta nebylo mnoho informací. Žádná literatura se jí nikdy moc nevěnovala, a tak nezbývalo než hledat po internetu. Endlerky importoval svého času přímo z jejich domoviny (Venezuely) RNDr. Roman Slaboch, což dalo základ dnešním evropským chovům. Pojmenování endlerka, získala podle jejich objevitele Dr. Endlera. Teprve v roce 2005 byla vědecky popsána jako Poecilia wingei.
Samičky dorůstají do čtyř centimetrů a samečci pouze 2,5 cm. Ve zbarvení samečků převládá pastelová barva a po těle jsou výrazné oranžové, modré, žluté, zelené a černé pruhy nebo skvrny. Samičky jsou zbarveny zlatavě. Tyto rybky jsou velmi odolné k některým chybám chovatelů a tím pádem se hodí pro začátečníky mnohem víc než často doporučovaná paví očka.
Živorodky Wingeovi jsou nenáročné na prostor, a dokonce je lze chovat společně s nedravými, mírumilovnými druhy. Vysoké nároky nemají ani na kvalitu vody, neboť ve své domovině obývají i velmi znečištěné prostředí.
Ve vrhu mívají většinou 8-12 mláďat. Nikdy se mi nestalo, že by je samice požírala. Ve vrzích převažují samečci nad samičkami.
Oba druhy se nedožívají vysokého věku, žijí pouhé dva roky.
Živorodka Wingeova (Gupka Endlerova) - Poecilia wingei
