Jaký had je k domácímu chovu vhodný?

Jste ve stádiu, kdy jste rozhodnuti a máte tedy jasno, že si hada pořídíte? Nastal čas, kdy je třeba velmi obezřetně a vhodně zvolit druh chovaného jedince. Rád bych v tuto chvíli každého, kdo se rozhoduje, jakého jedince si pořídí, nabádal, aby tomuto tématu opravdu věnoval patřičný čas a vážnost.

Nevhodně zvolený druh hada může být příčinou nenaplnění očekávání chovatele při chovu a může vést i k nezvládnutí chovu. S tím jsou spojené i další nejrůznější problémy, které mohou vést až například ke strachu z daného hada. Budete mít strach terárium jen otevřít, nehledě na občasnou potřebu doplnit vodu, vyčistit terárium a podobně. V některých případech takové „nestarání se" může skončit i uhynutím hada. Vše vás povede k nutkání se ho zbavit.

Tomuto se dá samozřejmě předejít tím, že správně zvolíme druh chovaného jedince. Doporučuji, zejména pokud jste začínající chovatel, kupovat hada jako mládě - lépe si na něho zvyknete a i on na vás, nebo spíše na způsob, jakým ho berete do rukou. Je vhodné si při rozhodování nechat poradit od zkušeného chovatele a nechat si vysvětlit nejen proč daného jedince chovat, ale zejména veškerá úskalí při chovu daného druhu. Proto se nebojte na cokoliv zeptat. Dobrý chovatel by měl vždy ochotně odpovídat.

Hned na začátku je důležité podotknout, že někteří zájemci mají velmi přehnané ambice. Již jsem se setkal se zájemcem o hada, který nikdy žádného nechoval a hned chtěl toho největšího, protože ostatní jsou moc malí a před ostatními kamarády by to přece nevypadalo dobře, kdyby měl hada menšího než 3 metry. Jiný chtěl hada, který je vcelku náročný na chov, ale hned naznačil, že je bude ve velkém množit a vydělá na tom hodně peněz... Bohužel, takto to není a takto to opravdu nefunguje. Sám vím, o čem mluvím, mám hady jako svého velkého koníčka a při představě, že bych si řekl, že jich namnožím co nejvíce, abych na tom co nejvíce vydělal, se mi dělá černo před očima. Potom se z vás stává jen, jak já rád říkám, „množírna“. A ať chcete, nebo nechcete, tak těm hadům nemůžete dát tolik, co můžete dát, když to opravdu děláte jen pro radost. Nehledě na to, že něco takového vyžaduje určité zkušenosti, které nikde nevyčtete, ale je nutná letitá praxe.

Pokud se rozhodujete pro hada jen proto, že ho má kamarád nebo se chcete jen před někým ukázat, případně, že na nich chcete zbohatnout, tak si hada rozhodně nepořizujte, protože po chvíli budete velmi zklamaní.

Nyní se tedy dostáváme k samotným druhům. Nejčastěji se v teráriích chovají čtyři základní druhy hadů, které se po zvážení a při dodržení podmínek pro chov dají doporučit i začínajícím chovatelům. Záměrně říkám ,,po zvážení", protože každý z těchto druhů má svá specifika a úskalí.

Jedná se o tyto základní druhy hadů - škrtičů: krajta královská (Python regius), hroznýš královský (Boa constictor) korálovky (Lampropeltis), užovka červená (Elaphe guttata nebo chcete-li nověji Pantherophis guttatus).

Všichni tito hadi se dají v dnešní době vcelku dobře a dostupně zakoupit. Vraťme se nyní tedy k jednotlivým druhům vhodných pro začínajícího chovatele. V krátkosti by bylo vhodné si jednotlivé druhy představit a říci si základní specifika jak hadů samotných, tak i jejich chovů. Toto stručné představení jednotlivých druhů by mělo pomoci každému nejen začínajícímu chovateli se rozhodnout, jaký druh si vlastně pořídit. Jedná se jen o základní představení jednotlivých druhů.

Pokud se pro jednoho z nich rozhodnete, můžete si o daném druhu zjistit mnoho dalších informací, které vás zajímají, jako například případné genetické informace, barevné mutace... To vše ovlivňuje i cenu, za kterou si hada pořídíte.

Krajta královská

Původně pochází ze střední Afriky, pozorovat ji můžeme také v Ghaně, Senegalu, Kamerunu...

U tohoto hada se můžeme také setkat s anglickým označením Ball Python. Toto pojmenování je odvozeno od jeho pasivní obrany, která spočívá ve stočení těla do klubíčka.

Dorůstá do délky cca 150-180 cm. Ale pozor, o co je délka těla relativně menší, o to je mohutnější. Podle toho volíme také velikost terária - to by mělo být o délce 120 cm x hloubce 60 cm x výšce 50 cm.

Agresivita je u těchto hadů spíše výjimečná, ale kousnutí je pro jejich mohutnost vcelku bolestivé.

Krajty často odmítají potravu, aniž by jim to nějak zdravotně uškodilo. Není výjimkou, když třeba 4 měsíce nežerou.

Mohutnost v těle a občasná nežravost bývá u některých zejména začínajících chovatelů důvodem, proč se nakonec rozhodnou pro jiný druh hada.

Teplotu v teráriu volíme přes den (cca od 8-18 hodin) mezi 27-33 °C, a to tak, aby si had mohl vybrat, v jaké teplotě bude. Je tedy třeba mu v teráriu vytvořit různě teplá místa (tepelné mosty) podle výše popsaného rozmezí (jak na to si popíšeme v kapitole Terárium). Noční teplotu volíme v rozmezí 22-26 °C.

Pokud se chceme někdy v budoucnu pokusit o odchov, je nutné navodit období sucha a vlhka, jak to mají ve své přirozené domovině. Ani toto nemusí zaručovat úspěšný odchov. Množení tohoto druhu hada je určitě obtížnější než třeba u užovky červené a ne vždy se podaří. Dá se však říci, že je otázkou času, než se dočkáte vajíček.

Krajta královská dosahuje 150-180 cm

Hroznýš královský

Jeho domovina je v podstatě celá střední a jižní Amerika. Jeho délka v dospělosti je velmi různá a diference je velmi velká. Může dosahovat délky cca od 150 cm až přes 400 cm. Na rozdíl od krajty královské není hroznýš královský v těle tak mohutný. Velikost terária doporučuji o rozměrech 170 cm délky x 70 cm hloubky x 60 výšky.

U hroznýšů, vzhledem k jejich rozsáhlé domovině, je velmi mnoho poddruhů, které se liší zbarvením, velikostí, ale i chováním (například i jemnou agresí). Většinou však u těchto hadů platí, že jsou klidní a bez příčiny neútočí.

Jako u všech hadů je třeba i u hroznýše zajistit velkou misku s vodou. U těchto hadů však obzvláště dbáme na větší misku, protože nejen, že se v misce rádi koupou, ale většinou do ní odkládají i své výkaly.

Jak u krajt, tak i u hroznýšů je třeba při manipulaci dbát na obezřetnost a dodržovat určité zásady, které je lépe se naučit na drobnějších hadech.

U hroznýšů bývá agresivita spíše výjimečná, ale o to je jejich kousnutí, s ohledem na jejich velikost a mohutnost, bolestivější.

Teplota v teráriu by měla být v rozmezí cca 26-32 °C ve dne a 21-24 °C v noci. U všech chovaných hadů je třeba zajistit tepelné mosty.

Odchov by neměl být u těchto hadů problematický a stejně jako u krajt je jen otázkou času, kdy se odchov podaří. Ze všech čtyř druhů hadů, kteří jsou vhodní pro začátečníky, je hroznýš jediný živorodý. Po cca 3-4 měsících od páření rodí samice živá mláďata o velikosti cca 35-45 cm.

Hroznýš královský mívá 150-180 cm

Korálovky

V přírodě je možné korálovky najít na velmi rozsáhlém území v severní Americe, Arizoně a v Mexiku. Většinou podle místa původu se můžeme setkat také s různými zbarveními.

Pozor! Korálovku lze lehce zaměnit za korálovce, který je jedovatý a od korálovek se na první pohled liší zejména zbarvením. Jedovatý korálovec má velmi výrazné a silné černé pruhy, které jsou lemovány většinou bílými nebo žlutými proužky. Naopak u korálovky jsou černé pruhy slabší a vizuálně vypadají jen jakoby lem sedel. Jeden z rozlišovacích znaků může být i řazení barevných pruhů. U nejedovatých korálovek bývá vedle červeného pruhu pruh černý. Naopak u jedovatého korálovce je vedle červeného pruhu pruh bílý, případně žlutý. Nicméně je nutné si uvědomit, že vzhledem k množství barevných mutací a kombinací je toto rozpoznávání někdy velmi obtížné a ne vždy musí na 100 % souhlasit.

Z běžně chovaných hadů v teráriích je korálovka nejmenší had. Délka korálovek v dospělosti dosahuje 90-140 cm v závislosti na poddruhu chovaného jedince. K délce chovaného jedince také přizpůsobíme velikost terária. To by mělo být od cca 60-80 cm délky x 40 cm hloubky x 40 cm výšky. Velikost opět přizpůsobujeme podle chovaného jedince a jeho délky v dospělosti.

Teplota v teráriu by měla být v rozmezí od 25-29 °C ve dne a cca 21-23 °C v noci. Samozřejmostí je opět miska s vodou. Většina korálovek má ráda spíše sušší terárium. Jako podklad můžeme dát třeba čistou rašelinu a na část terária písek. Rosíme pouze v období svleku nebo pokud chceme nasimulovat období páření.

Při úspěšném páření zhruba po 1,5 až 2 měsících samice naklade vejce, které je vhodné dát do inkubátoru a čekat asi 2 měsíce na vylíhnutí. Mláďata jsou asi 15-20 cm velká.

Pozor, pokud máme dvě samice v jednom teráriu, je nutné je před snesením vajec oddělit, protože se může stát, že si vejce navzájem požerou ještě dříve, než je dáte do inkubátoru. Mimo to se u korálovek občas vyskytuje kanibalismus, a to bez zjevných příčin. Nezabráníte tomu ani tak, že byste je pravidelně krmili, prostě to občas přijde.

Korálovka sedlatá bývá dlouhá 90-140 cm.

Užovka červená

Její domovina je převážně jižní a jihovýchodní USA a severovýchodní Mexiko.

Existuje velké množství barevných mutací těchto krásných hadů. Bohužel se mnozí chovatelé pokouší nezodpovědným křížením o nejrůznější barevné mutace, které by v přírodě nikdy nikdo nenašel. Tento problém se však netýká jen užovek, ale takřka všech hadů. Nepatřím mezi takové příznivce. Zastávám názor, že vytvářet něco genetickým křížením, co by v přírodě nikdy nevzniklo, není dobré. Za pár let by se mohlo stát, že se vylíhne užovka, ale s klasickou užovkou to už nebude mít nic společného. Ale rozhodně tím nechci někoho, kdo to dělá, napadat. Je to zřejmě určitý trend. Naštěstí jsou i tací chovatelé, kteří se o nic podobného nepokouší, a naopak se snaží o chov pouze čistých populací.

Délka v dospělosti se u tohoto hada pohybuje v rozmezí od 140 do 180 cm. Tomu odpovídá i velikost terária, která by měla být 80 cm na délku x 40 cm do hloubky x 40 cm na výšku. Teplota by se měla pohybovat od 25-28 °C, aby v teráriu byly tepelné mosty (stejně jako u ostatních hadů) a had si mohl sám vybrat, v jaké teplotě se bude pohybovat. Opět musíme zajistit misku s čistou vodou.

Pokud zvažujeme pokus o páření, neměl by to být žádný problém. Ze všech výše jmenovaných hadů je úspěšné páření asi nejjednodušší. Před samotným pářením je vhodné hady zazimovat. Není to sice nutné, ale je to vhodné. Pozor, i zimování má svá pravidla. Při dodržení určitých pravidel bývá úspěšné páření jen otázka času, kdy se zadaří a samice po asi dvou měsících naklade několik kožovitých vajec. Množství vajec závisí na kondici samice, ale bývá v rozmezí od 10 do 25 vajec o velikosti asi 3-4 cm. Vejce opatrně přendáme do inkubátoru, kde se po dvou měsících vylíhnou mladé užovky o velikosti cca 20-25 cm.

Jak jsem již uváděl výše, agresivita či větší kousavost je u všech popisovaných druhů celkem výjimečná. Nicméně je třeba si uvědomit, že had je predátor, a pokud před ním budete třeba mávat rukou od myší, je možné, že zaútočí. Nicméně je nutné asi zmínit, že i kdybyste se chyby nedopustili, tak je možné se setkat s agresivnějším, nebo pokud chcete s kousavějším jedincem. Důvod je ten, že hadi jsou velcí individualisté a hodně záleží na daném jedinci, na genetice, ale také na tom, v jakém prostředí jsou odchováváni původním chovatelem atd... Stručně řečeno, co jedinec, to originál. Ale všeobecně se dá říci, že všechny popisované druhy patří mezi klidnější hady.

U všech popisovaných druhů je možné si vybírat z mnoha barevných mutací, a to od takových, které jsou k vidění ve volné přírodě, až po takové, které někteří chovatelé vyšlechtili. Od barevné mutace a genetické informace, kterou daný jedinec má v sobě zakódovanou, je také většinou odvislá i cena, za kterou si můžeme daného hada pořídit. Většinou platí, že základní zbarvení (někdy také nazývané klasik) koupíte levněji než jiné barevné formy stejného druhu.

Užovka červená dorůstá od 140 do 180 cm