Varan molucký - Varanus melinus - a jeho chov
Varan molucký rozhodně nepatří mezi tuzemskými chovateli k častým chovancům. Překážkou je především jeho horší dostupnost a s tím spojená vyšší cena.
Varan molucký – Varanus melinus, byl popsán až v roce 1997 (Böhme & Ziegler). Informací o chovu v zajetí není zatím mnoho. Z našich zoologických zahrad jej chová pouze ZOO Praha. První varany molucké získali v roce 2007 z plzeňské zoo, ovšem jednalo se o jedince pocházející z přírody. Později se podařily dva úspěšné odchovy. První v roce 2014 a druhý o čtyři roky později v roce 2018. V pražské zoo je mohou zájemci spatřit v teráriu u rezervace Bororo. Odchovy se pak dařili i v dalších letech. Jeho chov je hlášen z devíti evropských zoologických zahrad v počtu 26 jedinců.
Velikostí se jedná o středně velkého ještěra, který dorůstá do 150 cm. V zajetí bývá zpravidla o něco kratší, dosahuje 90-120 cm. Samci bývají výrazně větší než samice. Blízkým příbuzným je varan mangrovový – Varanus indicus. Rozlišení však není obtížné, díky atraktivnímu žluto-černému zbarvení varanů moluckých. Kvůli tomuto zbarvení bývá častým objektem pašeráků, což vede k poklesu jeho stavu.
Jak napovídá druhový název, domovinou tohoto varana jsou molucké ostrovy, konkrétně ostrov Obi. Zřejmě se ale vyskytuje i na dalších místech. Informací o životě v přírodě není mnoho. Víme jen, že se zdržuje v křovinách a na nižších stromech, dobře plave a loví i vodní bezobratlé.
Jedním z prvních českých chovatelů, který varany molucké choval, byl Petr R. Před léty získal dva importované mladé jedince bez určení pohlaví. Varani měřili 30 cm a byli umístěni do několikaměsíční karantény. Chovatel má zkušenosti s více druhy varanů a u tohoto druhu jej překvapila krotkost mláďat. Při manipulaci nevykazovali varani molučtí plachost a stres. Mláďata měla k dispozici terárium s rozměry 120x80x80 cm. Jako substrát byl použit lignocel. Vybavení terária představovalo vícero větví, velká miska s vodou a umělá zeleň. Zadní stěna terária byla tvořena polystyrénem. Topení zajišťovala topná žárovka, UV lampa byla puštěna vždy jen na několik hodin denně. Každý večer chovatel terárium rosil rozprašovačem. Varani milovali vodu, část noci trávili v ní. Chovatel usoudil, že bude potřeba bazének. S oblibou šplhali také po polystyrénové stěně a někdy na ní také odpočívali. Z vyvýšených míst pak sledovali dole se pohybující kořist a poté na ni zaútočili. Umělé květiny sloužily spíše jako dekorativní doplněk, protože ještěři je nijak nevyužívali, ani jako úkryt, ani ke šplhání.
Chovatel krmil své varany rybičkami a cvrčky. Přijímali i rozmražené rybí maso. Ostatní chovatelé krmí třeba i křepelčími vejci, červy a jako občasný doplněk i konzervami pro kočky. Na krmivo je vhodné sypat vitaminové přípravky. V krmení nebyli vybíraví ani problémoví. S lovem cvrčků začali hned druhý den pro převozu domů. Některé zdroje uvádí, že varani molučtí jsou nejaktivnější ráno a odpoledne. Tuto informaci nemůže chovatel Petr R. potvrdit. Naopak by řekl, že jejich aktivita je nejvyšší v pozdním odpoledni a večer. Výjimečně pozoroval i noční aktivitu.
Jako první je v zajetí odchovali v roce 2000 chovatelé Dedlmar & Böhme. Chovatelé nepopisují žádná specifika oproti jiným druhům varanů. Snůška čítá 2-6 kusů vajec.
Petr R. si tento druh oblíbil především kvůli jejich bezproblémové povaze, menší velikosti a shodným nárokům s jinými varany z této oblasti.
