Koliky u koní a teplotní skoky

V poslední době zažíváme docela slušné teplotní šoky – jeden den teploty jen mírně nad nulou a druhý máme červenec. Při nedávném takovémhle náhlém oteplení jedna klisna v naší stáji dostala koliku, ač na ně nikdy netrpěla a nezbylo, než shánět veterináře. Volali jsme jednoho, druhého… pátého a odpověď stále stejná: „Nemůžu přijet, jsem u koliky jinde.“ Proč se to děje? Lze tomuto potenciálně život ohrožujícímu problému alespoň částečně předejít?

Že koliky často souvisejí s počasím a ročním obdobím, není nic nového. Rizikový je zejména přechod podzim – zima, související s tím, že koně zpravidla přecházejí z (alespoň částečné) pastvy na seno, k čemuž se často ještě méně hýbou a ve větší zimě zpravidla nemají takovou potřebu pít. Ovšem ani opačná změna teploty, tedy náhlé oteplení není bez rizika. Zejména pokud teploty vyskočí opravdu prudce anebo výrazně kolísají během dne (tedy „přes den na tričko, večer na péřovku“).

I když koně jsou zvířata vcelku přizpůsobivá, potřebují k adaptaci nějaký čas. Pokud ho nemají, je to pro jejich organismus slušná výzva po všech stránkách. Týká se to i trávicího systému. Korelace změn počasí a kolik není jen všeobecně známá, ale je i vědecky podložená (potvrdil ji např. v roce 2018 výzkum řeckého dr. Diakakise: Correlation between equine colic and weather changes).

Jedním z možných teoretických vysvětlení vyššího výskytu kolik jsou změny tlaku, doprovázející změny počasí. Konkrétně pokles tlaku při ochlazení. Je to vysvětlováno tak, že se ve střevech nachází plyn, který se při snížení barometrického tlaku začne více rozpínat a může tak způsobit mírnou plynovou koliku… technicky to smysl dává, ale zda je rozdíl natolik významný, aby mohl způsobit koliku… nu těžko říct. Neshodují se v tom ani vědci. Nicméně tyto změny stejně ovlivnit nemůžeme, proto je lépe zaměřit se na to, co ovlivnit můžeme. To je jednoznačně množství a druh přijímaného krmiva a také hydratace.

Hlídejte pitný režim vašich koní

Jednodušší je to s tou hydratací. Při nižších teplotách mají koně (ostatně stejně jako my) tendenci pít méně. Pokud ale teploty náhle vyskočí a kůň se rychle „nepřepne“, může dojít k větší či menší dehydrataci. A nyní k tomu připočtěte takovou „drobnost“, že i vy jako jezdec si všimnete, že je krásně a tudíž je skvělý nápad vyrazit na delší vyjížďku, nebo trochu víc popracovat. Při tom se kůň, nejspíše ještě částečně v zimní srsti, trochu zapotí… pohlídat, že kůň v takovém případě přijal zpět dostatek tekutin, je to nejmenší, co pro něj můžete udělat.

Že musí mít (nejen) při náhlém oteplení přístup k dostatku vody v čisté napáječce nebo vaně, asi zdůrazňovat nemusím. Pokud ale máte koně, který sám od sebe moc nepije, vůbec není od věci mu připravit ještě tekutý mash. Pokud se třeba po delší vyjížďce v zimní srsti zapotí více, stojí za úvahu i elektrolyt.  

Pohrdnutí senem

Další, co může mít vliv, je nechuť některých koní k senu, jakmile vystrčí stébla první travička. Zatímco v zimě stojí u sena a ládují a ládují (čímž se mimo jiné také zahřívají), při prvním náznaku zeleného často seno opouštějí a vrhají se na spásání, i když ještě moc není čeho. Pokud je zeleného dost, dehydratace ani zácpové koliky se obávat nemusíte, to spíš průjmu. Pokud ale ve vypasených výbězích nic moc není, koně se sice snaží uštipovat trávu celý den, ale spíše než plné břicho jsou výsledkem nateklé žuchvy. A rozhodně koňskému trávení neprospívá, když po zimě, kdy se senem krmili takřka nepřetržitě, jsou najednou přes den prakticky o hladu. Když pak večer hladového koně z výběhu zavřete do boxu, vrhne se na seno a opět se zvyšuje riziko ucpání, zejména pokud předtím moc nepil.

Není úplně snadné s tímto něco udělat, těžko koně donutíte konzumovat seno, když nechce. Hladovění je ale škodlivé i kvůli riziku žaludečních vředů (kterými jezdečtí koně trpí relativně často), takže je ke zvážení, zda mu alespoň během dne nepodat dostatečně namočené granulované seno. Kromě toho, že nebude úplně hladový, do něj dostanete i více vody než při konzumaci sena suchého. Zdůrazňuji ale „dostatečné namočení“, protože vody senné granule potřebují opravdu hodně.

A ještě jednu preventivní věc pro svého koně můžete udělat, zejména je-li starší. Nezapomínejte na pravidelné zubní prohlídky. Ostré hrany a neschopnost pořádně rozkousat seno má také vliv jednak na množství konzumace sena, tak na riziko vzniku zácpové koliky. 

Doporučení v kostce:

1. V období prudkých oteplení více než kdy jindy kontrolujte, zda má kůň k dispozici dostatek čisté vody.
2. Hlídejte pitný režim vašeho koně a v případě pochybností a/nebo zvýšené námahy, spojené s pocením, přidejte tekutiny ve formě mashe nebo vody s elektrolytem.
3. Kontrolujte, zda kůň průběžně přijímá přiměřené množství objemového krmení. Pokud ne, můžete jej doplnit dobře namočeným granulovaným senem.
4. Mějte kontakty na dostatečný počet veterinářů, protože v období zvýšeného výskytu kolik ten váš snadno může být zrovna zaměstnaný jinde.
5. Pokud váš kůň na koliky při změnách počasí trpí, sledujte změny tlaku a při výrazném poklesu koně sledujte. Čím dříve na problém přijdete, tím snáze se zpravidla řeší.
6. Nezanedbávejte pravidelné kontroly zubů.

Zdroje: výše uvedená studie Correlation between equine colic and weather changes, články z TheHorse.com a doporučení veterináře.