Letní ošetření včelstev proti varroáze a zimní generace včel
Plnohodnotná zimní neboli dlouhověká generace včel znamená generaci včel s plnohodnotným tukově-bílkovinným tělískem, která nejen že přežije do března následujícího roku, ale bude i schopna v době jarní obměny včelstva odchovávat plod. Bude-li však včelstvo napadeno roztočem Varroa destructor, který se na vyvíjejícím včelím plodu a na kuklách jejich tukově-bílkovinným tělískem živí, vylíhne se letní generace včel bez tohoto tělíska. Bude žít 6-8 týdnů jako v období snůšky, nevrátí se do úlu, což má geneticky zakódováno a přirozeně uhyne. A my se potom v září a říjnu, případně později, budeme divit, kam že včely zmizely, když měly dostatek zásob a dokonce i plod.
Můžeme až do počátku měsíce června vystavit naše včelstva určitému tlaku roztoče Varroa destruktor. Lze tak sledovat, zda se u některého z nich neprojevuje pomalejší rozvoj varrorázy jako důsledek přítomnosti znaků, jako je např. varroasenzitivní hygiena a další, které mohou vést k toleranci, respektive rezistenci, vůči roztoči Varroa destruktor. Ta pak můžeme zařadit mezi včelstva, od kterých budeme podle dalších chovatelských kritérií odchovávat matky. Ale znovu zopakuji, nesmí to však být v žádném případě v době, kdy se líhne zimní generace včel, u níž se musí vyvinout plnohodnotné tukové-bílkovinné tělísko. To včelám umožní nejen dlouhověkost, ale i možnost vyživovat plod v časných jarních měsících. Možná až příliš mnoho opakování, ale přesto včelstva v důsledku napadení roztočem Varroa destructor stále hynou a pokud se nepoučíme, asi i dál hynout budou.
Červen je tedy měsícem, kdy již musíme monitoring varroázy bezpodmínečně provést. Pokud jsme ho neprováděli dříve nebo průběžně, abychom znali intenzitu napadení včelstev, a od poloviny června, nejpozději však od počátku jeho třetí dekády, zahájili jejich ošetření. Jsem přesvědčen, že kolem poloviny června už nenajdeme včelstvo, které by bylo prosté roztoče Varroa destructor, a že jde tedy jen o zjištění intenzity napadení včelstev. V případě jejich ošetření (případně přijetí technologických opatření) nepůjde už o preventivní aplikaci léčebných prostředků, ale o léčbu určitého stupně napadení včelstev roztočem Varroa destructor, které potom otevírá cestu k infekci celou řadou včelích virů.
Čím a jak včelstva napadená roztočem Varroa destructor léčit? Především bych chtěl znovu upozornit na to, že použití jiných veterinárních léčivých přípravků pro včely než registrovaných Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv v Brně a aktualizovaných ke dni 31. 12. 2022, je nejen nezákonné, ale ohrožuje jak včelstva ošetřujícího včelaře, tak především včelstva včelařů na stanovištích v okolí. Je třeba si připomenout a uvědomit, že chováme-li včelstva, chováme podle zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči sice hospodářská zvířata, která však nelze chovat jinak než ve volné přírodě, a že nesprávnou léčbou ohrožujeme zdraví včelstev včelařů, kteří mají stanoviště včelstev v doletu našich včel. A také to, že i zde platí ono známé pravidlo, že „svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého". Zmíněný seznam registrovaných veterinárních léčivých přípravků je k dispozici na webových stránkách ČSV v části Zdraví včel.
Další neméně důležitou skutečností je respektování léčebné dávky, a hlavně způsob aplikace doporučovaný výrobcem. Kdo jiný má větší zájem na úspěchu léčby než výrobce léčiva? Při vší úctě a respektu k vynalézavosti a zručnosti některých přátel včelařů a samozřejmě i přítelkyň včelařek, prosím respektujme doporučení výrobce a uplatňujme svůj um a zručnost v čemkoli jiném ve včelaření, jen ne v aplikaci léčiv. Víc nechci tuto otázku rozebírat a ani uvádět některé případy absurdit, o kterých jsem slyšel. Jen ještě jednou zopakuji: aplikujte léčiva podle návodu výrobce a nevymýšlejte ani nevyvíjejte vlastní formy a způsoby aplikace. A to ani u organických kyselin, jako jsou kyselina mravenči, kyselina šťavelová nebo případné některé další.
Jak to dělám já a nejen já, ale i řada mnohem zkušenějších včelařů
Snůška z kvetoucích lánů řepky navazuje v okolí CHKO Blaník, kde mám své stanoviště, na snůšku z ovocných stromů, k níž se postupně přidávají rozkvetlé kaštany. Někdy ke konci měsíce května bývá po převážně ovocné a řepkové snůšce dvou až třítýdenní přestávka, na níž kolem poloviny června navazuje snůška z kvetoucích alejí lip. Někdy však kvetou jen lípy a snůšky mnoho nebývá, případně se ojediněle přidá i medovice. Lípy zde před deseti až patnácti roky rozkvétaly až počátkem července kolem tamější cyrilo-metodějské pouti. Na přelomu druhé a třetí červnové dekády provádím druhé medobraní a ponechávám včelstva již jen ve dvou, výjimečně ve třech nástavcích plus nástavek pro krmení včel. Po tomto druhém medobraní provedu ošetření včelstev kyselinou mravenčí a po jeho ukončení vložím ke konci června do včelstev gabonové proužky, toho času s účinnou látkou flumetrin, a začnu včelstva krmit. Pro plodování včelstev, respektive kladení matek, není důležité jen dostatečné množství zásob, ale především jejich přísun, což většina včelařů velmi dobře zná. Gabonové proužky s účinnou látkou ponechám přes celý měsíc červenec, a ještě i první týden, případně první dekádu měsíce srpna. Pro svůj vlastní klid provedu po vyjmuti gabonových proužků kontrolu účinnosti léčby účinnou látkou obsaženou v proužcích. A to tak, že u dvou až čtyř včelstev, vždy u těch, která jsou na kraji řady a u nichž je největší předpoklad pro zalétávání cizích včel, provedu ošetření formidolem (který jsem si pro tento účel objednal navíc). Až dosud jsem nezaznamenal žádný nebo téměř žádný spad roztočů. Mohu se tedy domnívat, že léčba účinnou látkou obsaženou v gabonových proužcích byla úspěšná. Na toto ošetření navazuje první fumigace kolem konce první říjnové dekády.
Ještě než se budu věnovat podzimnímu ošetření fumigaci, chci se zmínit o jednom nešvaru, který se údajně děje, a tím je ošetření fumigací v proběhu měsíce července. Z ústního podání vím, že některé spolky, respektive ZO, praktikují letní ošetření tak, že jeden rok použijí kyselinu mravenčí (formidol) a druhý rok gabon. Ten rok, kdy aplikují kyselinu mravenčí (formidol a v žádném případě vlastní aplikační formu kyseliny mravenči), provedou v případě výskytu Varroa destructor fumigaci. To je naprosto špatně!!! Provádět fumigaci, respektive aplikovat jednorázové léčebný přepravek amitraz v měsíci červenci, kdy se denně a téměř každou chvíli líhne velké množství včel a s nimi i velké množství roztoče Varroa destruktor, znamená vystavovat líhnoucí se roztoče podprahovým, postupně se snižujícím dávkám účinné látky amitraz, čímž dochází k množení těch roztočů, kteří podprahové dávky amitrazu přežili. Ti potom vytlačí vnímavé roztoče, převáží v prostředí, a dojde ke vzniku a množení už jen generací roztočů rezistentnich vůči amitrazu. Je to klasická obdoba vzniku antibiorezistence bakterií při předčasném ukončení léčby bakteriálních infekci antibiotiky, případně při poddávkování antibiotik. Chtěl bych touto cestou před tímto způsobem léčby varroázy, respektive před fumigací, v červenci, naprosto vážně varovat!!!
Problém podzimního ošetření fumigací, případně aerosolem, spočívá především v tom, že nejen v říjnu, ale i v listopadu a případně v prosinci, jsou někdy teploty tak vysoké, že matky ve včelstvech kladou. Nejen mladé, vyměněné matky či matky v oddělcích, u nichž je to časté, ale i matky v druhém či třetím roce života. Tim vzniká situace, kdy je fumigace prováděna ve včelstvech, v nichž je zavíčkovaný plod, na němž se pod víčky vyvíjí roztoči Varroa destructor, kteří nejsou účinnou látkou amitraz zasaženi.
Jaké má tato situace řešení? Nejlepším řešením je dva týdny před předpokládaným ošetřením fumigací léčivem amitraz matky zaklíckovat. S další fumigaci není třeba pospíchat a dělat ji ihned za dva týdny po první fumigaci, abychom už měli všechno hotové. Já druhou fumigaci provádím kolem konce první listopadové dekády. Ostatně vždy musíme dobu provedení fumigace přizpůsobit počasí, především teplotě tak, aby byla vyšší než 10 stupňů Celsia. Kdo nechce nebo z nějakých důvodů nemůže provést zaklíckování matek, může před druhou fumigací obětovat plod, kterého nebývá kolem konce první listopadové dekády až poloviny listopadu velké množství, a ten odvíčkovat. Pokud jsme matky zaklíckovali, případně před druhou fumigací odvíčkovali případný existující zavíčkovaný plod, můžeme si být jistí, že jsme naše včelstva zbavili roztoče Varroa destructor. To ovšem platí jen pokud takto postupovali všichni včelaři v našem okolí ve stejnou dobu. Na jedné z přednášek v okrese Česká lípa mi včelaři říkali, že stále ještě provádí tzv. komisionální ošetření včelstev, byť je někdy komise třeba jen jednočlenná. Mají ale jistotu, že byla fumigace provedena a že byla provedena ve stejný den! Tento přístup jistě stojí za zvážení. Údajné takto dvě provedené fumigace v dané oblasti stačí a výsledky vyšetření zimní měli jsou výborné, jelikož nedochází k reinvazím, alespoň ne z chovaných včelstev.
V mém případě mi ještě u mých včelstev provádí důvěrník ošetření aerosolem, a to většinou o víkendu před zimním slunovratem, po kterém provádím těsně po Novém roce důkladné očištění podložek před sběrem zimní měli. V žádném případě nemám úhyny včelstev typické pro varroázu a následné včelí virózy, tj. ztráty včel a úlů se zásobami, případně i s plodem ani na podzim, ani později. Pojďme to takto zkusit spolu!
Autor: MVDr. Josef Holejšovský Ph.D. Předseda Komise pro zdraví včel CSV
