Rozmnožování morčat - péče o březí samičku a mláďata

V tomto článku se budeme věnovat tomu, jak správně, a za jakých podmínek můžeme morčata rozmnožovat. Informace jsou založeny jak na mých zkušenostech, tak na zkušenostech několika chovatelů a vycházíme z osobní praxe. V úvodu zdůrazňuji, že není nutné se do chovu morčat bezhlavě pouštět, ale když už se pro něj rozhodneme, dělejme to správně.

Obecně

• Morče je savec, samice rodí 1-5 mláďat s obvyklou porodní hmotností 70-120 g. Mláďata se narodí se srstí, kompletním chrupem, vidí a chodí. Jsou tedy schopná již pár minut po porodu sama přijímat potravu. Přesto je pro ně životně důležité, aby se kojila od matky mateřským mlékem.
• Morčecí říje se opakuje průměrně v 16-ti denních cyklech a samotná březost poté trvá 66-73 dnů.
• Samice k životu nepotřebuje rodit mláďata. Spolehlivá prevence tvorby ovariálních cyst je pouze kastrace.
• Morčata pohlavně dospívají již kolem 6. týdne věku, proto je nutné mláďata včas oddělit, samice můžeme nechat s matkou a samce oddělit. Oddělují se však až po dosažení minimální váhy 250 g, zároveň minimálně ve 4 týdnech věku. (Musí splnit obě podmínky i za cenu, že by se od matky oddělili o něco málo později).

Důležité informace

• Minimální váha samice pro připuštění je 800 g a minimální věk je stáří 6 měsíců. Pokud tato kritéria samička nesplňuje, není pro chov vhodná! POZOR: Na internetu se bohužel dočtěte i o nižších hranicích pro připouštění samic. Avšak z praxe apeluji, že o mladší a menší samičku můžete v takovém případě přijít nebo se březost a porod pravděpodobně neobejde bez komplikací!
• Samice by však měla stihnout svůj první vrh do jednoho roku života. Po této době jí hrozí osifikace pánevního kanálu a problémový porod, který ji může stát život.  
• Doporučený časový rozestup mezi jednotlivými vrhy je 6 měsíců od odstavení mláďat od samice. Doporučený limit, aneb do kdy samici krýt, vždy záleží na kondici konkrétního individuálního jedince. (Některým samičkám chov nesvědčí a mají tak za život jen jeden vrh, přičemž jiné samice mohou bez větších problémů zvládnout třeba 4-5 vrhů).
• Nenecháváme samce se samicí až do porodu, protože samice má ihned po porodu říji, takže by ji znovu nakryl.
• Nekřížíme na sebe příbuzná morčata, abychom předešli více či méně závažným genetickým poruchám a nemocem. Nekřížíme klasické morče s plemenem cuy, nekřížíme dvě morčata s kresbou dalmatin (tzn. NE dalmatin x dalmatin), s kresbou šiml (tzn. NE šiml x šiml) a ani kombinaci (tzn. NE dalmatin x šiml). Dále se nedoporučuje spojení dvou saténových morčat.
• Připouštíme pouze morčata v dobré fyzické kondici a dobrém zdravotním stavu.

Foto: Chovatelská stanice Crazy House

Co bychom si měli rozmyslet, než začneme morčata rozmnožovat

Březost / porod s sebou i přes dodržení výše zmíněných podmínek (váha, věk, kondice) mohou přinést také nemalé komplikace. V takovém případě musíme počítat s tím, že nás ošetření samičky veterinářem (například provedením císařského řezu), může vyjít na nemalou částku. (Císařský řez momentálně vychází na 4-6 tisíc korun). Není však 100 % zárukou, že i přes provedení sekce o samičku nepřijdeme. Je dobré si předem uvědomit, že připuštění samice znamená vždy určité riziko.

1. Nechováme morčata „jen tak“, ale vždy bychom měli mít stanovený jasný cíl. Proč chci chovat, jaké plemeno, jakou barvu či kresbu morčat chci chovat, čeho chci v chovu dosáhnout? Nejčastějším zpomalením cílů chovu je to, že si začínající chovatelé pořídí 10 morčat různých barev, a poté se jim k sobě vzájemně nehodí.

2. Může se nám stát, že o naše odchovy – mláďata nebude zájem. Mám dost místa a prostředků pro chov (například) dalších 6-ti morčat?

3. Když si pořídím (nebo odchovám) větší počet morčat, budu mít dost finančních prostředků k zajištění jejich péče? Potažmo veterinární péče?

Velmi častým omylem některých lidí bývá představa, že chov bude vydělávat peníze. Takto to ale ve většině případů nefunguje. Chov morčat je poměrně drahým koníčkem a stojí opravdu nejen dost času, ale i peněz. Proč říkám „ve většině případů?“. Pokud morčata chovám s nejlepším vědomím a svědomím, dopřeji jim kvalitní stravu, prostředí, veterinární péči, tak téměř není možné, abych na samotných mláďatech vydělala. (A to se teď nebavím o tématu „výstavy“, které jsou nemalým nákladem navíc).

 4. Budu mít na péči o tolik morčat, (o to víc v případě dokrmování mláďat), čas?

Foto: Chovatelská stanice Crazy House

Chovná morčata

Než začneme chovat, musíme se ujistit, že jsou naše morčata pro chov vhodná. Že splňují výše zmíněná kritéria.

Pořízení morčete do chovu

Pokud máme cíl chovat morčata dle českého standardu, měli bychom dle toho chovné jedince i vybírat.

Nejlepší cestou je pořídit si morčata s rodokmenem z chovatelské stanice (neboli „Průkazem Původu = PP“) a danému chovateli předem zdůraznit, že na morčátku plánujeme chovat. (Jak jsme si již řekli, ne každé zvíře je pro chov vhodné). Mimo jiné se v „PP“ dočteme také jaké má morče předky, jejich barvy a kresby atd. Budeme tak moci lépe odhadovat jaká mláďata můžeme díky genům v rodokmenu očekávat.

Morčátka určená „na mazlíčky“ mohou mít kosmetické vady, jako například zálomek na uších, prst či dráp navíc atd., což je ale pro morče do chovu nežádoucí. Také mohou být od narození vzrůstově menší, což nám může chovnou situaci (či chovatelský plán) zkomplikovat, když po půl roce zjistíme, že samička nedosahuje minimální váhy a nemůžeme ji do chovu využít. (To, že nebude morče drobné nám sice výběr morčete z chovatelské stanice nezaručí na 100 %, ale ta šance je menší, protože většina chovatelů volí pro chov velké, zdravé, mohutné – dobře rostené jedince).

Doporučuji:

• Nepořizovat morčata s neznámým původem předků (zverimexy, množírny).
• Sestavovat chovné skupinky tak, aby samice byly vždy v převažujícím počtu. (Tzn. například 1 samec na 4 samice).
• Pořizovat na sebe vzájemně nepříbuzná morčata.
• Počítat s tím, že co chovný samec, to samostatná ubikace. V praxi se totiž často stává, že jakmile samec nakryje samičku, už se s druhým samcem (byť s ním třeba předtím spokojeně žil), nesnese. Může ale poté „vychovávat“ mláďata samečků, které odstavíte od samice (matky).

Péče o březí samičku a mláďata

Foto: Chovatelská stanice Crazy House

Než samici připustíme, zvážíme ji na váze a váhu si zapíšeme. Budeme tak moci březost lépe potvrdit, ale také sledovat, zda se vyvíjí.  

1. Oddělení od samce

Když víme, že je samička březí, oddělíme ji od samce, a to hned z několika důvodů.

Samec by na samičku pravděpodobně naskakoval i nadále, což by v ní vyvolávalo zbytečný neklid a stres, ale hlavně by ji po porodu okamžitě znovu nakryl. (To nechceme, protože samice by měla mít rekonvalescenci od odstavení mláďat do dalšího porodu 6 měsíců).

V pokročilejší fázi bychom březost viděli i pouhým okem, protože samička začne (při pohledu z vrchu) přibývat v bocích, ale můžeme ji téměř s jistotou potvrdit i s narůstajícím příbytkem tělesné hmotnosti, a to již cca během 3 týdnů po úspěšném krytí samcem.

2. Klid, hygiena, drápy

Se samičkou nadměrně nemanipulujeme, pokud to není nezbytně nutné. 

Březí samička potřebuje pořádnou vrstvu podestýlky (vynechejme proto případný chov na dečkách, koberečcích) a dopřejme jí silnou vrstvou měkkých bezprašných hoblin. S rostoucí hmotností se totiž zvyšuje riziko vzniku pododermatitidy (neboli otlaků), také (a nejen) proto musíme pravidelně stříhat drápky a celkově udržovat samičku v suchu a čistotě. V pokročilém stádiu březosti se samice téměř přestává hýbat a dost často stojí na jednom místě.

Pokud máme ubikaci v „centru dění“, můžeme ji částečně přehodit např. ručníkem, abychom samičce dopřáli pocit bezpečí.

3. Pestrá strava a čerstvá čistá voda

Samici krmíme pestrou stravou, zejména kořenovou zeleninou (, ale bez nati), později můžeme častěji zařadit i fenykl a kopr, který je dobrý pro tvorbu laktace. Neexperimentujeme se zeleninou (a ovocem), na které není zvyklá, protože i „pouhý“ průjem by mohl mít fatální následky.

4. Dostatečný přísun vitamínu C

Morčata si neumí vitamin C sama vytvořit, ale přesto je pro ně životně důležitý. V březosti to platí 2x. Můžete samici podávat zeleninu bohatou na Vitamin C, nebo zvolit „bezpečnější variantu“ a uměle ho dodávat v podobě kapek, prášku, které jsou k zakoupení ve zverimexu. Doporučuji vitamin C kapat nebo sypat přímo na kousek zeleniny, z vody totiž rychle vymizí a nemáte tak jistotu, že samička požila dostatečné množství.

5. Vážení na váze a kontrola

Pokud nevlastníte kuchyňskou váhu, tak byste si ji měli pořídit, protože ji budete dost často potřebovat. (Budete vážit březí samici, ale později hlavně mláďata). Samičku vážíme cca 1x za 14 dní, díky čemuž můžeme sledovat váhový nárust. Zkušenější chovatelé dokážou podle váhy také odhadovat, kolik mláďat samička čeká. Pokud nemáme to štěstí a nezachytíme morčata při páření, tak můžeme alespoň plus mínus počítat s porodem od doby, kdy samička začala přibírat. 

V pokročilejší fázi březosti můžeme cítit pohyby mláďat, když samičce jemně přiložíme dlaně na strany bříška. Pokud by se nám zdálo, že jsme pohyby cítili, ale už je necítíme, musíme vyhledat veterinární pomoc. Stejné platí v případě, kdy má samice jakýkoliv zdravotní problém.

Nežere, leze jí páteř, lopatky, hledí do rohu ubikace, je cítit acetonem, nebo má průjem = PROBLÉM, který se musí OKAMŽITĚ řešit. (Občas se bohužel stane, že z nějakého důvodu mláďata v samici zahynou a ona už je neporodí. Což v praxi znamená, že pokud veterinář neprovede sekci včas, o samičku přijdeme).

Foto: Chovatelská stanice Crazy House

• Když samička nemůže být se samcem, jak je to se samicemi? Samičku můžeme i v březosti nechat žít s další samicí (ev. samicemi) za předpokladu, že jsou na sebe zvyklé a navzájem se neobtěžují. Z praxe mám vyzkoušeno, že si samice při porodu navzájem pomáhají. I negravidní samice (obzvlášť, pokud již měla mláďata), může samičce vypomoci s rozbalováním a čištěním mláďat.
• Jak je to s více březími samicemi pohromadě?

Tady se názory některých chovatelů rozcházejí. Faktem je, že když vypukne porod u jedné samice a ta porodí placentu, která po pozření začne vylučovat hormon Oxytocin, mohla by ji pozřít i samice, která ještě rodit nemá, a to vyvolat předčasný porod.  Já osobně to nedoporučuji.

Porod

Blížící se porod poznáme rozestupem pánevních kostí, mezi nimiž je štěrbina (symfýza). Tato štěrbina je držena vazy a krátce před porodem se rozšíří na 1,5 – 2 cm. Některé samice se otevřou až těsně před porodem, některé mohou být otevřené i týden. 

Na samičku saháme opatrně, s citem, netlačíme nikde silou. Když samičce zlehka přejedeme prstem nad kostrčí, měli bychom rozestup cítit.

Mám z praxe vypozorováno, že samici před porodem břicho sestoupí z boků dolů, můžeme také cítit (u skinny morčat i vidět), že jí na pohled trochu vynikne páteř.

Samice rodí mláďata ve stoje. Může rodit cca 15-60 minut. Pokud porod probíhá bez komplikací, tak do něj nijak nezasahujeme.

Může se stát, že probíhá rychleji, a tedy samička nestíhá miminka rozbalovat z plodového obalu. V takovém případě můžeme pomoci mláděti odstranit obal z dýchacích otvorů. Zbytek si samička poté dočistí sama.

Vzápětí samice rodí ještě placenty (kolik mláďat, tolik placent), a sežere je (nemusí sežrat všechny, ale může, je to na ní). V tom jí v žádném případě nebráníme, protože je to velmi důležité pro následnou laktaci (tvorbu mateřského mléka).

Může se také stát, že samice tlačí, ale porod neprobíhá. Nebo že porodí mládě, ale další už ne. V takovém případě musíme okamžitě vyhledat veterinární pomoc / pohotovost.

Foto: Chovatelská stanice Crazy House

Mláďata

Mláďata se narodí se srstí, kompletním chrupem, vidí a chodí. Jsou tedy schopná již pár minut po porodu sama přijímat potravu. Přesto je pro ně životně důležité, aby se kojila od matky mateřským mlékem. Obvykle se rodí s porodní hmotností 70-120 g.

Samici i mláďata krmíme pestrou, vyváženou stravou. Můžeme ze začátku do krmiva přidat i ovesné vločky, aby se samička dostala zpět do kondice. Nezapomínáme na vitamin C, popřípadě (, ale ne dlouhodobě) Glukopur (v množství na špičku kuchyňského nože), který samici dodá energii. Můžeme jí nabídnout taky (v rozumném množství) fenykl a kopr, jenž jsou skvělými pomocníky pro tvorbu mateřského mléka.

Na mláďata morčete můžeme (na rozdíl od některých hlodavců) sahat rukama, a to ihned po narození. Platí, ale důležité pravidlo – pouze na dobu nezbytně nutnou. Mláďátka potřebují blízkost, teplo a bezpečí jejich matky.

Ihned po porodu mláďata zvážíme a děláme to tak každý den, abychom měli jistotu, že od matky sají mléko, a že prospívají. Pozor: První den po porodu mláďata v drtivé většině hubnou a nemusí to znamenat, že od matky nesají. Pokud ale hubnou i druhý den, znamená to, že je něco špatně a my jim můžeme zkusit pomoci.

Někdy se stává, že samice porodí početný vrh a mláďata se tak nestíhají u kojení vystřídat. Samice morčete má jen dva „cecíky“.

Než začneme mláďata dokrmovat umělým mlékem, můžeme je zkusit jednotlivě přikládat k samiččině „prsu“. Vždy je pro ně nejlepší, když sají mateřské mléko od matky. Dokrmování morčat „jen tak“ bez důvodu není vhodné.

Foto: Chovatelská stanice Crazy House

Dokrmování mláďat

Existuje mnoho variant, jakými můžeme mláďata morčat dokrmovat a každý chovatel má své osvědčené postupy.

Mě se nejvíce osvědčilo: mléko pro kočky, které smíchám s bezlaktózovou smetanou (v poměru 2:1) a přidám na špičku nože Glukopur. Celé to ohřeji v malém hrníčku a podávám vlažné (zkouším na vlastní kůži ze spodu zápěstí).

Foto: Chovatelská stanice Crazy House

Mlékem dokrmujeme opravdu pomalu a opatrně (doslova po kapkách) injekční stříkačkou bez jehly, v intervalu cca po 2-3 hodinách v množství 1-2 ml na jednu dávku. Množství můžeme s narůstající váhou mláděte opatrně intuitivně zvyšovat.

Nikdy mládě nekrmíme násilím. Můžeme to zkoušet víckrát, ale pokud nechce přijímat ani naše umělé mléko, pravděpodobně je s ním něco špatně a uhyne.

Nedoporučuji dávat mléko do ubikace v napáječce, protože má tendenci rychle se kazit a nadělalo by více škody než užitku.

Pokud nemůžeme z časových důvodů (práce, noc) mláďata dokrmovat mlékem, můžeme na zem do ubikace umístit víko od zavařovací sklenice, do kterého dáme trochu bezlaktózového bílého jogurtu Hollandia (o pokojové teplotě) s Glukopurem. I ten ale pravidelně měníme za nový a nenecháváme ho v ubikaci moc dlouho.

Pokud je to ovšem jen trochu možné, rozhodně dokrmujeme spíše mlékem.

Pokud jste přišli o samici (matku) a nemáte v ten moment žádnou jinou samici s mláďaty – můžete zkusit vyhledat někoho, kdo ve vašem okolí kojící samici má, a ten si vaše mláďata adoptuje.

V opačném případě budete muset samici absolutně nahradit vy. Přidávat do mléka kromě výše zmíněného ještě vitamin C, Probiotika (např. Bio-Lapis) a po každém krmení mláďatům masírovat bříško v oblasti genitálií. Abychom jim zajistili i teplo, můžeme dát malou plastovou láhev s teplou vodou do chlupaté ponožky, a tu umístit do ubikace.

Foto: Zuzana Plšková

Určení pohlaví a oddělení od matky

Mláďata oddělujeme od matky nejdříve ve 4 týdnech věku, zároveň s minimální váhou 250 g. Pokud mláďata této váhy v tomto věku nedosahují, oddělíme je o něco málo později. Samice mohou zůstat s matkou, oddělíme hlavně samce.

Do nových domovů mláďata posílám až mají cca 300–350 g. Osvědčilo se mi to v praxi v rámci lepší pozdější adaptace na nový domov.

Foto: Zuzana Plšková

U samce genitálie připomínají písmeno „ i „a u samice písmeno „ Y „

Pokud si pohlavím nejsme jisti, můžeme (až v momentě, kdy je budeme oddělovat), navštívit veterináře. Specialista na hlodavce vám zcela s jistotou s pohlavím poradí.