Vhodné přikrmování při odstavu selat
I když se chovatel snaží sebevíc, tak určité množství stresu se v chovu vždy bude objevovat. U savců je asi tím největším právě období odstavu, a to nejenom kvůli přerušení kontaktu s matkou, ale též kvůli změně krmiva, což vede nejen k poklesu přírůstku hmotnosti. Možnosti, jak toto náročné období zvládnout, se ukrývají například ve včasném a vhodném přikrmování.
V přírodě bývá odstav mláďat savců obvykle pozvolnější, než s jakým se setkáváme v chovech hospodářských zvířat, a zřídka bývá spojen s izolací mláděte od matky či se změnou skupiny. I když některé matky dovedou svým potomkům dát velmi důrazně najevo, že doba, kdy jejich jediným úsilím při získávání potravy bylo nalézt struk, právě skončila, zůstávají v kontaktu jak s ní, tak se svými vrstevníky. Pro mláďata hospodářských zvířat je to nepoměrně náročnější, protože nejenom ztrácí kontakt s matkou a mění se jim krmná dávka, ale často také dochází ke změnám prostředí a sdružování do větších skupin. Není divu, že u většiny mláďat dochází v důsledku stresu k redukci příjmu krmiva a s tím souvisejícím, větším či menším problémům. Snížený příjem energie a živin působí nejenom pokles denních přírůstků hmotnosti, ale nezřídka vede i k dalším problémům - u selat může dojít ke změnám v trávicím systému nebo imunitních funkcí.
Lepší přírůstky
V rámci projektu MonoGutHealth prověřovali vědci z irské společnosti Teagasc různé strategie, jež by mohly u selat po odstavu zlepšit příjem potravy. V průběhu řady experimentů byl selatům po odstavu (přesněji po dobu čtyř nebo jedenácti dnů) nabízen příkrm formou mléčného nápoje nebo tekutého starteru. Mimo to měla selata ad libitum k dispozici suché, peletované krmivo. Pro svou studii vědci vytvořili pět variant výživy. Tou první (a také kontrolní) byla základní peletovaná krmná směs (DPS); druhou představovala DPS s přídavkem tekutého starteru po dobu čtyř dnů po odstavu; třetí byla DPS s přídavkem mléčného nápoje po dobu čtyř dnů po odstavu; variantou číslo čtyři označili podávání DPS s přídavkem tekutého starteru po dobu jedenácti dnů po odstavu a poslední skupina selat dostávala DPS s přídavkem mléčného nápoje po dobu jedenáct dnů po odstavu. Ve všech pokusných skupinách byl selatům nápoj připravený z mléčné krmné směsi nebo tekutý starter nabízen prostřednictvím automatizovaného systému, přičemž příprava těchto krmných směsí probíhala přesně podle doporučení výrobců. A co vědcům ukázaly výsledky? Selata dostávající po dobu jedenácti dní od odstavu příkrm ve formě mléčného nápoje, vykazovala po celou dobu odchovu o 54-57 % vyšší průměrné denní přírůstky, avšak spotřebovala též o 38-48 % vice krmiva, ve srovnání se selaty, která k základnímu krmivu dostala přídavek tekutého starteru v době prvních čtyř dnů po odstavu nebo měla k dispozici pouze samotnou DPS. U ostatních skupin selat byly zjištěny takové průměrné denní přírůstky, jež se od výsledků kontrolní skupiny dostávající pouze DPS nijak významně nelišily. Navíc se přínos v podobě vyšší intenzity růstu u selat, která byla přikrmována mléčným nápojem po dobu jedenácti dnů po odstavu, projevoval až do 28. dne po odstavu. V následujícím období již tato jejich růstová výhoda patrná nebyla.
Zdravější trávicí trakt
Další experiment provedli vědci za sedm dní po odstavu, kdy u testovaných selat odebrali vzorky střevní tkáně, aby prozkoumali její strukturu a funkci. Ve skupině selat přikrmovaných jedenáct dnů po odstavu mléčným nápojem vědci pozorovali o 37 % vyšší jejunální klky než u selat, která byla krmena pouze DPS. Také u selat, která kromě suché krmné směsi dostávala jedenáct dní po odstavu na přilepšenou tekutý starter, byly patrné změny, a to o 28% vyšší ileální klky než u selat, která byla tekutým starterem příkrmována jen čtyři dny. Kromě toho byla u selat přikrmovaných jedenáct dní po odstavu mléčným nápojem zjištěna až o 150 % vyšší aktivita ileální sacharázy oproti těm, která měla tento příkrm pouze čtyři dny nebo byla ve skupině s tekutým starterem a v tomto případě bylo lhostejné, zda po dobu čtyř či jedenácti dnů. Též u nich byla zjištěna vyšší aktivita ileální maltázy, a to o 180 % oproti selatům, která dostávala tekutý "starter" pouze čtyři dny. Zároveň se u žádné z těchto nutričních strategií nepodařilo prokázat vliv na výskyt průjmových onemocnění v době po odstavu či spotřebu léčiv ani později na porážkovou hmotnost či kvalitu jatečně upravených těl.
V Na základě výsledků tedy vědci dospěli k závěru, že přikrmování selat mléčným nápojem období jedenácti dnů po odstavu, kdy je jim zároveň k dispozici suché, peletované krmivo, vedlo k podpoře příjmu sušiny a tím pádem i ke zvýšení přírůstků. Pravděpodobně největší přínos to bude mít pro menší, slabší selata, která se hierarchii skupiny umisťují níže a nezřídka bývají většími selaty omezována v přístupu ke krmivu, rušena při odpočinku a jinak stresována, čímž se stávají náchylnější k zdravotním problémům. Podpora příjmu krmiva v době krátce po odstavu by také mohla mít praktický význam při podávání bioaktivních látek, jež mají přispět k udržení trávicího traktu selat v dobré formě, a to zejména v tomto období plném změn a zvýšeného rizika stresu. Navíc vědci ze vzorků střevní tkáně odebraných sedmý den po odstavu zjistili, že jimi testované přikrmování odstavených selat, i když trvalo jenom čtyři dny, vedlo ke zlepšení struktury střevní výstelky a aktivity střevních enzymů. Podle toho by tímto způsobem přikrmovaná selata měla být lépe připravena zejména pro případ, kdy by se musela efektivně vypořádat s metabolickými problémy, které s obdobím odstavu a působením stresu bývají spojovány. Výskyt průjmů u selat po odstavení byl v průběhu celé studie natolik nízký, že se vědcům nepodařilo prokázat žádný statisticky významný vliv podávání preparátů proti průjmovým onemocněním.
Efektivní přikrmování
Jak se říká: Všechno zlé je pro něco dobré. A tak i když covidová opatření nebyla u většiny lidí spojena s pozitivními emocemi, tak například vědci z Teagascu podle všeho využili na maximum tu spoustu vynikajících podcastů a webinářů, které v té době vznikly a byly zveřejněny ve virtuálním prostoru. Jedním z těch, které je mimořádně zaujaly, byl webinář Dr. Mikea Tokacha z Kansas State University, kde se věnoval optimalizaci zkrmování tzv. creep krmiva u kojených selat. Z tohoto webináře a dalších prezentací vytvořili vědci z Teagascu soubor několika informací a doporučení, na která by měl chovatel, starající se o malá selata pamatovat.
1. Potenciál růstu kojeného selete se v průměru pohybuje kolem 400-500 gramů za den. Nicméně v praxi se takto vysokých přírůstků dosahovalo pouze v případě umělého odchovu selat. Za běžných podmínek dosahují průměrné přírůstky selat na komerčních farmách podstatně nižší úrovně. Obvykle se chovatel považuje za úspěšného, když odstavuje selata s hmotností kolem 8 kg, což představuje průměrné přírůstky na úrovni 240-270 gramů za den. Na druhou stranu existují i možnosti, kdy lze v komerčních chovech dosáhnout i vyšších přírůstků, a to třeba podáváním doplňkového, tzv. creep krmiva pro kojená selata. I když bylo dříve zmíněno, že přikrmování selat některým z tekutých krmiv může mít nejenom vyšší potenciál pro navýšení příjmu sušiny krmiva, tedy i pro zlepšení průměrných denních přírůstků hmotnosti. Jenže u mokrého" příkrmu se mohou vyskytovat různé problémy, které tento způsob mohou do značné míry limitovat a týkají se zejména nákladů na jeho sestavování, přípravu a distribuci Vědce z Mooreparku tato možnost velice zaujala, protože již pracují na dvou projektech, které se touto problematikou zabývají. Jedním z nich je PigNutristrat financovaný irským ministerstvem (Department Agriculture, Food and Marine, DAFM) a druhým je MonoGutHealth (financovaný z fondů Evropské unie). Oba tyto projekty mají za úkol prověřit podávání tekutého příkrmu kojeným selatům s cílem zvýšit jejich hmotnost v době odstavu, ale také zajistit odpovídající přírůstky hmotnosti po odstavu, zvýšit přežitelnost selat a minimalizovat jejich zdravotní problémy.
2. Creep krmivo podávané selatům ovlivňuje prasnici jen minimálně (pokud vůbec). Předkládání tzv. creep krmiva selatům podle vědců nevede k omezení ztráty hmotnosti prasnice v důsledku laktace, ani nepřispívá ke zkrácení inseminačního intervalu. Ani tento výsledek vědce příliš nepřekvapil, protože spotřeba creep krmiva selaty představuje jen velmi malé procento energie, kterou prasnice potřebuje k zabezpečení laktace. Pozitivní vliv tohoto příkrmu se tak výrazněji projevuje jen na straně kojeného selete. Podle vědců každý kilogram creep krmiva, které vrh zkonzumuje, zvýší jeho hmotnost při odstavu o 2 kg. což jednoznačně hovoří ve prospěch podpory zvýšeného příjmu creep krmiva u kojených selat.
3. Optimální načasování začátku předkládání creep krmiva. Selata v posledním týdnu před odstavem spotřebuji 60-80 % předloženého creep krmiva. Avšak probíhá-li odstav selat dříve než ve věku 25 dní, mívá creep krmivo na celkovém přijmu jen velmi malý podíl. Navíc ne všechna selata ve vrhu jsou stejně ochotnými konzumenty creep krmiva, přičemž větší podíl tohoto příkrmu obvykle spotřebují menší selata ve vrhu. Vysvětlení je vcelku prosté: větší, těžší a průbojnější selata se lépe prosazují při získávání mléka od matky, zatímco ta menší spíše vyhledávají alternativní zdroje potravy, a tak s větší pravděpodobností začnou dříve a ve větší míře konzumovat creep krmivo, které je selatům nabídnuto jako příkrm. To je také vysvětlením dalšího fenoménu, který se objevuje po odstavu, a to že ta menši selata vykazují v tomto období méně výrazné výkyvy v přírůstcích hmotnosti, protože jsou prostě zvyklá na konzumaci creep krmiva a nedělá jim změna takové problémy, jako jedincům, kteří se do té doby obešli bez většího množství příkrmu. Proto jsou vědci přesvědčení o správnosti doporučení, aby byl začátek přikrmování selat situován do věku kolem deseti dní. Díky tomu je šance maximalizovat počet ochotných konzumentů creep krmiva, zvýšit množství zkonzumovaného doplňkového krmiva a snížit propady hmotnosti po odstavu.
4. Optimalizace podávání creep krmiva. Chovatelé v Irsku jsou zvyklí používat malá, kruhová, otevřená krmítka, do nichž se creep krmivo pro kojená selata jednoduše nasype, přičemž větší plocha krmítka může prospět při zvýšení spotřeby krmiva. Ve spojení s vyšším počtem selat ve vrhu se však jako efektivnější varianta jeví použití dvou či více krmítek na kotec než zvětšování plochy jednoho krmítka. Vědci z Kansas State University zase svými pracemi poukázali na 2,7krát vyšší spotřebu krmiva, pokud byla použita kruhová krmítka se zásobníkem (oproti těm zcela otevřeným). Kromě toho se při použití krmítek se zásobníkem spotřeba krmiva více přiblížila množství zkonzumovaného krmiva, protože u tohoto typu krmítek nedocházelo k takovým ztrátám v důsledku plýtvání jako u zcela otevřených krmítek. Proto Dr. Tokach doporučuje dávat přednost právě krmítkům se zásobníkem. Důležitá je také forma předkládaného creep krmiva. Podle vědců existuje stále více důkazů, že průměr pelet může ovlivnit jeho příjem. Vědce překvapilo, že s většími peletami (10-12 mm) bylo dosahováno vyššího příjmu a lepších přírůstků po odstavu než s běžnějšími menšími peletkami (<2 mm). To podle nich rozhodně potřebuje další zkoumání.
5. Vliv typu předkládaného creep krmiva. Podle vědců hovořily výsledky naprosto jednoznačně pro to, aby se k přikrmování kojených selat používala krmná směs s vysokou koncentrací živin a energie a vysokým podílem mléka. Zároveň by měla být stejná krmná směs selatům k dispozici i bezprostředně po odstavu, protože se tím podpoří nejen dobrý příjem krmiva, ale též vzroste podíl ochotných konzumentů a tím pádem i přírůstky selat po odstavu. Využití různých ochucovadel v creep krmivu nevedlo podle vědců ani ke zvýšení konzumace krmiva, ani k většímu podílu selat, jež by takové krmivo ochotněji přijímala.
Závěrečné shrnutí
Na základě dosavadních výsledků začlenili vědci do aktuálních doporučení předkládání suchého creep krmiva selatům od desátého dne věku, přičemž by se měla preferovat kruhová zásobníková krmítka. Současně by se měla upřednostňovat větší velikost peletek (10-12 mm), krmné směsi s vysokou koncentraci energie a živin a vysokým podílem mléčných komponentů. Při dodržování těchto doporučení by se mělo podařit navýšení příjmu krmiva, zvětšení podílu ochotných konzumentů, dosažení vyš ších hmotností při odstavu a intenzivnějšího růstu selat v době po odstavu. A protože ještě stále existuje poměrně velký a nedostatečně využitý potenciál pro zvýšení přírůstků hmotnosti selat, a to zejména prostřednictvím vyššího příjmu sušiny v době před odstavem, budou vědci z Teagascu v Mooreparku v několika následujících letech dále prověřovat možné výhody, které jsou spojené s přikrmováním selat mléčným nápojem, tekutým starterem či creep krmivem pro kojená selata, a jsou si jisti, že jejich výsledky budou určitě zajímat nejednoho chovatele prasat.
