Když je papoušek nemocný
Při stálém pozorování ptáků je najednou chování nemocného papouška velmi odlišné. Začátečník si ani nemusí nápadných změn v chování papouška všimnout. Jako prvotní signál začínající nemoci je změna chování a vzhledu.
Mění se konzistence trusu. Vodnatý trus může mít příčinu v podávání velké dávky ovoce nebo je příznakem stresu nebo se jedná o výkyvy teploty. Jestliže se během několika hodin trus neupraví např. při změně jídelníčku, můžeme považovat tuto změnu za signál k většímu sledování zdravotního stavu papouška. Trus však také může po několik hodin chybět a to je také špatně. Papoušek začne víc pospávat než je u něho obvyklé. Nevykazuje tak velkou denní aktivitu. Přes den zavírá oči, jako kdyby byl více unavený. Je důležité při těchto začínajících změnách mít v místnosti stejnoměrnou a dostatečně vysokou teplotu. Jestliže pták začíná pokládat hlavu do peří, peří čepýřit neměli bychom dál váhat a domluvit se se specialistou na exoty k vyšetření. Vyšetření v žádném případě neodkládejte, protože každým dnem se stav ptáka rychle zhoršuje a za den nebo dva by mohlo být na léčení pozdě. Pokud nemáte možnost převézt papouška k veterináři autem, zabalte přepravku do deky a dejte před transportku láhev s horkou vodou, aby měl cestou papoušek větší teplo. Láhev s horkou vodou zabalte do látky aby horká voda rychle nestydla a zároveň aby se papoušek o láhev nepopálil. Musíte ale dbát na to, aby měl pták i dostatečný přísun vzduchu a nedusil se.
Je pravda, že můžete papouškovi při určitém onemocnění poskytnout první pomoc, ale experimentovat se nevyplácí. Například při křečích je ozařování papouška škodlivé. Zrovna tak jako vyhledávání pomoci laiků na internetu. Klinické příznaky mnoha nemocí jsou téměř stejné, tak pomoc laika více pokazí než pomůže. Lék, který zaručeně pomohl jednomu papouškovi, nemusí pro odlišnou diagnosu pomoci papouškovi vašemu i když se nemoc jeví téměř shodně. Vždy vyhledejte odbornou pomoc.
Při změně zdravotního stavu může papoušek kýchat, má výtok z nosu, těžce dýchá.
Někdy papouškovi mohou vypadávat pera, která pak dorůstají nepravidelně, takže pták zůstává na některých místech holý. Často se ještě přidružuje přerůstání zobáku a drápů. Někdy si papoušci ze stresu sami pera vytrhávají. Je možné, že se pták nervózně škrábe a peří si ustavičně probírá.
Pozor na úbytek na váze a nápadně vystouplou hrudní kost. Změna zdravotního stavu může nastat i po úraze, kdy pták narazí do okenní tabule. Tam je důležité přítmí, klid a teplo. Většinu onemocnění však způsobují viry a bakterie. Mnoho nemocí je zaviněno stresem, kdy se oslabí imunitní systém a některé mikroorganismy mají možnost v organismu škodit. Bakteriální infekce u ptáků se může běhen stresu urychlit, zatímco u ptáků se silným imunitním systémem onemocnění nezpůsobí. Stres může ovlivnit cizí prostředí, přestěhování do jiné klece, změny v potravě, nešetrné zacházení, nedostatek spánku a časté rušení při spánku, nadměrný hluk, úzkost když majitel papouška opustí. Někteří ptáci nesnesou blízkost odlišných druhů ptáků nebo umístění do již obydlené klece jiným papouškem byť stejného druhu. Na papouškovi se nemusí projevit klinické příznaky, ale jeho organismus svádí boj s tím, aby infekci zabránil. Pták není nemocný, ale není ani v kondici. V těchto případech, kdy necháte ptáka v zimě ve voliéře může onemocnět a uhynout i když je to druh, který jinak zimu bez problémů snáší. To co je stresující pro jednoho ptáka, nemusí mít stejný vliv na druhého jedince a také to, co nepříznivě působí na ptáky nemusí stresovat člověka. Pokud jste již někdy papouška měli mohl být první pták úplně odlišný povahou i přizpůsobivostí.
Důležité je nemocem předcházet. Je nutná včasná kontrola trusu na parazity, důležitá je dostatečná výživa, pozor na tabákový kouř a výpary z vaření, používání teflonového nádobí, jedovaté rostliny apod.
U mláďat papoušků musíte vědět jestli už přijímají odpovídající množství potravy. Ještě nějakou dobu je nutné zrní máčet aby bylo měkké.
Jestliže vám veterinář předepíše podávání léků, dokončete celý cyklus podávání antibiotik, i když se pták zdánlivě rychle uzdraví. Pojistíte se proti zpětnému propuknutí nemoci, dokud bakterie nejsou z organismu ptáka zcela eliminovány. Po léčbě antibiotiky je dobré podávat vhodné probiotikum, které pomůže obnovit žádoucí stav prospěšných bakterií v trávicí soustavě, hlavně ve střevech.
Může se stát, že léčba není bohužel úspěšná a nemocný pták uhyne. Je vhodné nechat provést pitvu, která odhalí přesnou příčinu smrti papouška, případně zdroj smrtelné infekce.
Jestliže toužíte vlastnit papouška musíte si uvědomit, že koupí papouška a klece starost o ptáka nekončí. Někdy čtu v inzerátech prosbu "kdo daruje papouška žako" a podobně. Jestliže nemáte peníze na nákup papouška, nebudete mít ani v případě potřeby na někdy velmi nákladnou léčbu, kterou může papoušek potřebovat. Léčení se samozřejmě neobejde bez dalších prohlídek, kdy není třeba specialista na exoty k dosažení v místě vašeho bydliště a musíte tak cestovat několik hodin na kontrolu zdravotního stavu opeřeného pacienta. Je pochopitelné, že se musíte v případě léčení obrátit na specialistu na exoty, zrovna jako se obracíte např. v případě vaší bolesti zubů na zubaře a nejdete za ortopedem. Bohužel specialisté na exoty v určitých regionech nejsou.
Doma se staráte o pravidelné podávání léků. To vše vyžaduje dostatek času, trpělivosti i zvýšených finančních výdajů za léčení. Je tedy nutné vzít tyto skutečnosti vpotaz, když si chcete papouška pořídit. Papoušek může mít celý život pevné zdraví, ale stane se, když nejméně čekáte nějakou pohromu, že příjde. Je to pouhé upozornění na skutečnosti, které jsem prožila za dobu mého chovatelského koníčka.
První pomoc a věci, které byste měli mít při ruce, pro případ potřeby. Zásadní je teplo 27-30°C a možnost umístit papouška samostatně do klece. Pokud použijete infračervený zářič, měl by mít papoušek možnost přesunout se na chladnější místo v kleci, podle potřeby. Na kontrolu teploty v kleci potřebujete teploměr. V kleci by měl mít pták misku s čerstvou vodou a měkké krmivo. Misku připevněte papouškovi přímo k bidýlku, proto je vhodnější miska se závitem. Pro podávání léků je nutné mít doma injekční stříkačky různých velikostí na které navléknete krátkou gumičku, pro lepší podávání léků do zobáku. Hodí se rektální trubička, kterou lze koupit v lékárně. Musíte mít teploměr na měření teploty podávané potravy, většinou dokrmovací kaše, pokud papoušek potravu nepřijímá. Dokrmovací kaše se hodí i při podávání léků, kdy v kaši tekutý lék nebo kapky papoušek lépe přijme. Nepřipravujte dokrmovací kaši z piškotů a vajíček. Vajíčka mohou ve voleti kvasit. Dále jsou potřeba nůžky, např. pro zastříhávání drápů, pinzeta, buničitá vata, kamencová tyčinka, pro zastavení krvácení z drápů nebo ze zobáku po zastřižení. Jako desinfekce se hodí Virkon S, při použití se nemusí oplachovat. Pro dodání energie je vhodný glukopur-hroznový cukr. Při střevních potížích můžete podávat heřmánkový čaj. Dokrmovací směs např. NutriBird se hodí nejen k dokrmování mláďat, ale i v době kdy nechce papoušek přijímat potravu.. Nutná je přenoska k přemístění ptáka k veterinárnímu lékaři.
Možné příčiny onemocnění papouška. Špatně dokrmené mládě, které je předáno začátečníkovi a ten neví jak v prvních dnech krmit. Stres z nového prostředí, kde místo klidu v prvních dnech je na papouška kladen nápor okukování všemi známými. Papoušek potřebuje v novém prostředí několik dnů klid. Přes mříže klece se seznamuje s novým prostředím, je stále vyplašený, nepřijímá potravu. Nerušte ho, pokud před vaší rukou ustupuje dozadu do klece. Zbytečně v něm vyvoláváte v prvních dnech velký strach z toho co se bude dít.
Brzy papouška pustíte na první prolet po místnosti aniž by se v prostoru orientoval. Tak většinou naráží do zdí a oken, protože nenajde přistávací místo. Tím je opět ve stresu a ještě navíc trochu potlučený. Seznamování s domácími zvířaty, ať je to pes, kočka nebo jiní ptáci. Pokud je pták fyzicky zdatný a v dobré kondici, může se se stresem vypořádat. Pokud však stresové situace trvají, nastává stupeň vyčerpání organismu a obzvlášť mláďata mohou snadněji onemocnět velmi brzy po převozu do nového prostředí. Onemocnění mláděte se pak přičítá na vrub chovateli, aniž by si nový majitel uvědomil svoje fatální chyby.
