Tůně na Josefovských loukách hýří životem

Významný nárůst v početnosti mokřadních ptáků, obojživelníků a vážek i rozloze cenných rostlinných společenstev zaznamenala Česká společnost ornitologická (ČSO) po vytvoření tříhektarového mokřadu v ptačím parku Josefovské louky.  Novou soustavu tůní a ostrůvků tu ornitologové vytvářeli téměř dva roky, v třetím roce vyhodnotili její přínos a výsledky byly nad jejich očekávání. Zaznamenali nejenom velký nárůst v počtu pozorovaných druhů, ale především tu mnohé z nich úspěšně vyvádějí mláďata, což je nejdůležitějším ukazatelem úspěšnosti projektu. Na 9. března ČSO připravuje jeho slavnostní zakončení s exkurzí a prohlídkou nových tůní.

ČSO, která území v nivě Metuje spravuje od roku 2006, mohla díky tříletému projektu financovanému z Norských fondů významně rozšířit již existující mokřad u Jaroměře. „Od nově vytvořené soustavy nazvané Centrální ptačník jsme si slibovali, že přiláká ještě více živočichů a rostlin a bude pro ně důležitým stanovištěm. Monitoring ukazuje, že se to nejenom povedlo, ale dokonce i předčilo naše očekávání. Je vidět, že pokud se tvar tůní, jejich umístění a následná péče dobře naplánuje, je velká šance, že se podaří do krajiny vrátit život v jeho původní bohatosti. A to se také stalo na Josefovských loukách,“ vysvětluje Břeněk Michálek, správce ptačího parku Josefovské louky.

Jeřábi popelaví s mládětem na Josefovských loukách. Foto: Jaroslav Petráň

Díky novému komplexu velkých tůní se pozorovaný počet ptačích druhů v parku zvýšil o devět. „Vodním plochám neodolaly tři vzácné druhy rybáků, bukač velký nebo exoticky vypadající kolpík se lžícovitým zobákem. Radost nám ale udělali i prvně v ptačím parku pozorované druhy bahňáků – jespák křivozobý a kulík písečný,“ sděluje Michálek.

Podle něj je ale mnohem důležitější, že se zvyšuje i počet druhů, které tu vyvádějí mláďata. „Od dokončení nových tůní tu zcela poprvé vyhnízdili jeřábi popelaví, nejvyšší létající ptáci Evropy, dále husy velké a velmi pravděpodobně také jeden z nejpestřejších pěvců mokřadů slavík modráček středoevropský,“ říká Michálek.

Hotový Centrální ptačník na JL na jaře 2023

Už v začátcích vzniku ptačího parku před 18 lety si ornitologové určili mokřadní druhy bahňáků jako prioritní druhy, na jejichž podporu cílí opatření. „Právě tito ptáci v české i evropské krajině významným způsobem ubývají kvůli intenzivnímu způsobu hospodaření na polích a loukách. Na Josefovských loukách jsme jim vytvořili ideální podmínky pro hnízdění i sběr potravy a ptáci se sem rádi vracejí a hlavně tu narůstají jejich počty. V době dokončování ptačníku jsme zaznamenali skvělých deset párů čejek chocholatých v hnízdním období, mnohem vzácnějšího vodouše rudonohého jsme viděli ve třech párech. Tento pták nikde jinde v Královéhradeckém kraji nehnízdí,“ zdůrazňuje Michálek.

Pro nejlepší ukazatele kvality mokřadů, tedy vážky, znamenalo vyhloubení nových tůní zásadní zpestření jejich životního prostředí. „Různě tvarované tůně s proměnlivou hloubkou vody a vegetací, kterou udržují spásáním exmoorští pony, společně s rameny řeky Metuje, poskytují loviště neuvěřitelným čtyřiceti druhům vážek. Nejvíce druhů jsme našli právě na okrajích velkých tůní ptačníku. Několik z nich se tam dokonce rozmnožovalo ve vodou zaplněných šlápotách po kopytech koní. Mezi objevenými vážkami je několik velmi vzácných druhů v rámci celé republiky, například klínatka vidlitá,“ říká Alice Janečková, specialistka na vážky.

Čejka chocholatá a jespáci obecní na Josefovských loukách. Foto: Jaroslav Petráň

Stejně citliví na zdraví mokřadů jsou i obojživelníci. „Těm se v ptačím parku dlouhodobě daří, ale nové vodní plochy umožňují další nárůst populací především ropuch zelených i ropuch obecných a skokanů skřehotavých. V nočním chorálu žab jsme ale mohli zaslechnout i rosničku zelenou nebo kuňku ohnivou,“ sděluje David Číp z JARO Jaroměř.

Tůně velmi brzy prorostly nevšedními vodními rostlinami. „Samotný projekt finančně podpořený Norskými fondy cílil na rozšíření prostředí pro vzácné lakušníky stojatých vod, ale objevily se i další ochranářsky hodnotné druhy, jako je rdest vláskovitý,“ vysvětluje botanik Michal Gerža, který sleduje rostlinstvo parku od jeho vzniku. Několik nových míst s krásně bíle kvetoucími porosty lakušníku potvrdilo splnění jednoho z hlavních cílů projektu. 

Lakušník (Ranunculus sect. Batrachium). Foto: Alice Janečková

Centrální ptačník je prozatím největší projekt na Josefovských loukách a důležitý milník v jeho rozvoji. „Při tvorbě ptačníku jsme doufali, že přiláká nové druhy, ale takto rychle jsme to nečekali. Je velmi povzbuzující, že takové množství druhů nachází v ptačím parku domov. Podporovatelé, kteří na provoz parku přispívají, se mohou těšit tím, jak park funguje. Věříme, že s dalšími opatřeními, která děláme, bude ještě narůstat jak počet druhů, tak především počet hnízdících ptáků a jejich vyvedených mláďat,,“ říká Martin Bacílek, vedoucí oddělení ochrany ptáků v ČSO.

Více zajímavostí ze stále pestřejšího ptačího parku Josefovské louky se dozvíte z přednášek a filmů na slavnostním ukončení projektu Centrální ptačník a okrajové tůně na Josefovských loukách, které proběhne 9. 3. 2024 od 14:30 na Správě ptačích parků ČSO v Okružní 36 v Josefově. Předcházet bude ranní dobrovolnická brigáda přímo v parku spojená s exkurzí a prohlídkou nových tůní. Více na birdlife.cz/josefovske-louky/akce-v-parku/.