Mateří mřížka a přechod na jinou míru

Ve většině svých prací tvrdím, že nikdy a nijak nepoužívám MM. Uvědomil jsem si, že to není přesné. V následujícím popíši, kdy a k čemu je dobrá, ba přímo nezbytná.

Při přechodu na jinou míru se nechá spodní VN na dně, jen se odebere jeden rámek s převážně otevřeným plodem, kde je zrovna matka. Do nástavku nové míry zavěsíme doprostřed ten jeden rámek s plodem a matkou.

Když se přechází například z míry 39x30 na 39x24, nebo prostě z míry vyšší na míru nižší, je to poněkud obtížnější, ale pořád nejen možné, ale tvrdím, že snadné. Předem se musí v původním nástavku najít rámek s otevřeným plodem, omést a přímo na včelnici odříznout zespoda část rámku a přibít spodní loučku tak, aby vznikl rámek vysoký 24, nebo požadované míry. Tento rámek se dá do převáděného včelstva doprostřed nástavku. Po několika desítkách minut bude obsednutý včelami. Pokud by byl z jiného včelstva, bude na něm do dvou hodin i matka. Jinak se matka musí najít a na rámek jí přendat.

Rámek se včelami a matkou umístíme doprostřed nástavku, v tomto případě 39x24. Zbytek nástavku bude vystrojený vepředu souší – lze jí udělat ze souše například 39x30 stejně jako se upravil plodový rámek. Vzadu pak bude SR a zbytek mezistěny. Toto je pro vč těžký šok, bylo by lepší, aby hned vedle rámku s plodem, včelami a matkou byly po stranách mladé světlé souše, aby matka mohla hned klást. V případě nouze o souše se dají použít mezistěny. Aby M vč postavilo, musí být snůška, nebo se musí krmit. Pouze podněcovat malými dávkami roztoku 1:1, asi tak litr až dva denně.

V případě převádění včelstva na míru vyšší, než původní je to velice snadné, doprostřed nově vystrojeného VN se umístí rámek s otevřeným plodem, včelami a matkou a o nic víc se není třeba starat. Ano, na rámku nižší míry dole na SL postaví divočinu. To ale nevadí, po převedení na novou míru se tento nižší rámek umístí k zadní stěně úlu a po vyběhnutí plodu se rámek vyřadí.

Na původní VN převáděného vč se položí mřížka a na ní právě popsaný nástavek nové požadované míry, v tomto konkrétním případě je řeč o míře 39x24, ale platí to o každé míře dlouhé 39 cm.

Po třech týdnech je dole všechen plod vyběhlý, je nutné ale po asi 9 dnech zkontrolovat případné nouzové matečníky a vylámat je pokud tam budou.

Pak můžou rámky na vyvaření, obyčejně z nich vynosí zásoby nahoru k plodu. Bude v nich pyl, ten se obětuje.

Výše jsem zmínil přední stěnu nástavku. Bohužel se rozmohl názor o převažující studené stavbě a česně uprostřed. To není dobré nikdy, ani u SS. U TS je česno uprostřed doslova vražedné!

Ano, i u SS, by měl včelař rozlišovat přední a zadní stěnu nástavku, tedy úlu, viz moje tvrzení o česně u strany. Kde se nechá česno po celé šíři, vč samo ukazuje, kde sedí, kde tedy chce mít česno. Většinou je to na levé straně z pohledu za úlem, nebo vpravo při pohledu čelním. Když včelstva dostanou na výběr, 19 z 20 si česno vybere na té straně, jak uvádím.

Další způsob využití MM je při NN systému, když potřebujeme najít matku. Matka klade většinou ve 3 NN. Pak se jednotlivé nástavky od sebe oddělí mřížkami a za pár dní je jasné, kde matka je, takže místo prohledávání 3 NN prohledáváme jen jeden.

Taky se dá udělat přeleták a NN s takto "odchycenou" matkou se dá jinam na jiné dno.

Uvedené samosebou platí pro každý úl, nejen pro NN. Ale v systému Dadant je matka skoro vždy ve vysokém prostoru = VN. Jestli jí ale nejde najít, pak asi utekla, nebo se právě zdržovala v TL. Pak se prostě tlumič oddělí mřížkou, jak je popsáno výš.

MM se na včelnici někdy může hodit a tak několik MM by měl mít každý po ruce pro případ, že by jí na něco potřeboval.