Jak začít s chovem slepic 3

Máme vybráno, připravený kurník i zásobu krmiva. Teď už jen sehnat drůbež.

I zde je několik možností, jak začít. Pořídíte si násadová vejce, kuřata nebo rovnou dospělé slepice? Všechny varianty mají své pro i proti, záleží především na podmínkách a na čase, který chceme do chovu investovat,. i I na tom, kdy s chovem chcete začít.

Ať už se rozhodnete jakkoli, vždycky je lepší domluvit si schůzku a zajet přímo k chovateli. Nepřipravíte se tak o možnost vidět hejno, ze kterého zvířata pocházejí. Máte možnost zhodnotit, - alespoň co se prvního dojmu týče, – zdravotní stav zvířat.

V případě nákupu kuřat, kuřic nebo dospělých zvířat se také můžete zeptat na způsob krmení i podmínky, ve kterých zvířata žila. Pokud ty své alespoň částečně přizpůsobíte a na nové krmení přejdete postupně, zmírníte účinek stresu, kterému jsou při přechodu do „nového“ zvířata vystavena.

Než si některé z čistokrevných plemen pořídíte, přečtěte si jeho standart. Standarty plemen, která jsou u nás uznaná, najdete v publikaci Vzorník plemen drůbeže, jehož autory jsou Ivan Pavel a Ing. František Tuláček. Bohužel jsem se nejednou setkala s tím, že si chovatel místo čistokrevného zvířete dovezl za nemalé peníze křížence, byť velmi zajímavé.

Pokud sháníte slepičky jen na vejce nebo maso, i v tomto případě je dobré znát původ a kupovat buď čistokrevná zvířata, mohou to být i ta, která mají nějaké vady, nebo, pokud jim jste schopni vytvořit podmínky, hybridy. Vaše cíle mohou naplnit i kříženci, nekupujte ale ty s neznámým původem. Největší užitkovost bývá u kříženců v první generaci, tzn. u kříženců dvou čistokrevných plemen. Tato generace se označuje F1. Je zde velká pravděpodobnost, že se projeví heterozní nebo také hybridizační efekt.

Záleží samozřejmě na tom, jaká plemena se křížila. Potomci F1 generace mohou mít také horší nebo stejné vlastnosti jakonež rodiče.

Dospělá zvířata lze koupit na výstavách Foto: Iveta Prombergerová

Např. při nechtěném zkřížení 0,1 holokrčky zdrobnělé bílé s 1,0 černým vatermalským vousáčem se vylíhly dvě slepice. Obě mají modrou barvu a hmotnost 1,6 kg, snáška v prvním roce byla 230 vajec o průměrné hmotnosti 52 g. Pokud jejich hmotnost a snášku srovnáme s rodiči, vatermalský vousáč je okrasné plemeno s hmotností 0,6 kg, které snáší 120 vajec o hmotnosti 25 g. Zdrobnělé holokrčky váží 0,9 kg a snáší 130 vajec o hmotnosti 30 g.

Na našich dvorcích se moc nezměnilo, situace je podobná, jak ji popsal V. Huml ve svém článku z poloviny minulého století: „Procházíme-li našimi vesnicemi, stále ještě vidíme různorodou strakatinu na dvorcích a zahrádkách, kterou držitelé slepic stále ještě chovají.“ A pokračuje doporučením: „Dnešní doba však vyžaduje, abychom se zaměřili na chov čistokrevné drůbeže, nebo je možno chovat též křížence generace F1. Většina chovatelů drůbeže již přichází k názoru, že je nutné se zaměřit na chov čistokrevné drůbeže, neboť po stránce ekonomické je tento chov mnohem výhodnější. Při stejné spotřebě krmiva, jako když chováme různé křížence (bastardy), u kterých nemáme zajištěnou užitkovost, neboť taková slepice snese třeba jen 60 vajec, snese slepice čistokrevná, u níž byla prováděna individuální kontrola snášky, za rok až 250 vajec, ba i více.

Násadová vejce

Pokud chcete s chovem začít z jara, máte líheň a podmínky pro odchov kuřat, můžete si pořídit násadová vejce. I zde je dobré vidět, z jakého chovu jsou – můžete alespoň pohledem posoudit jeho zdravotní stav a exteriér. Na kvalitu násadových vajec má vliv především sestavení, podmínky chovu a výživa chovného hejna, dále výběr a skladování násadových vajec.

U slepic jsou nejvhodnější vejce k líhnutí mezi třetím a osmým měsícem snášky. Důležité je, aby nebyla namrzlá, opětovně zahřívaná dalšími nosnicemi nebo vystavena přímému slunečnímu záření. Násadová vejce se skladují v čisté místnosti při teplotě 8–15 °C a vlhkosti 55–75 %. Ukládají se v proložkách tupým koncem nahoru, ideálně by neměla být starší než 7 dní. Stáří násadových vajec lze odhadnout podle velikosti vzduchové bubliny viditelné při prosvícení vejce. Při líhnutí ze starších vajec se uvádí zvýšení úmrtnosti zárodků především na počátku inkubace, kuřata se líhnou slabá a s velkými neuzavřenými pupky, prodlužuje se doba klubání. Výška vzduchové bubliny je dána vypařováním vody z bílku, u slepičích vajec by neměla být větší než 5 mm.

K líhnutí se nehodí vejce poškozená nebo špinavá, netypického tvaru nebo hmotnosti. Znečištěná vejce neomýváme vodou, ale nečistoty obrousíme smirkovým papírem nebo drátěnkou.

Výhodou je poměrně snadná přeprava násadových vajec. Pokud jsou vhodně zabalena, lze je poslat i poštou. Poté, co vejce přivezete domů, než je dáte do líhně, měla by zůstat 1 den ve vhodných podmínkách v klidu. Na to, co s vejci dělat dál se podíváme v článku o líhnutí.

Ideální je domluvit si koupi zvířat přímo u chovatele Foto: Iveta Prombergerová

Kuřata

Pořídit si kuřata může být levnější než nákup dospělých jedinců, ale je to na čas i práci náročnější alternativa. Rovněž kuřata pořídíte na jaře.

Je důležité, aby byla kuřata líhnutá brzy z jara. Kuřata z pozdních líhnutí hůře rostou, zpravidla zůstávají menší, je u nich nižší snáška. Pokud slepice nechováte v hale, pak zvířata, která nezačala snášet před začátkem zimy, zpravidla snášku zahájí až naz jařera.

Kuřata si můžete objednat u chovatele. Nle, také některé základní organizace ČSCH mají pro potřeby svých členů líhně.

Zdravá kuřata mají suché, neslepené chmýří. Je dobré prohlédnout také trus, který by měl být pevné konzistence, bez příměsi krve. Kuřata mají zájem o dění kolem sebe, jsou aktivní.   

Dospělí jedinci

Dospělá čistokrevná zvířata koupíte na výstavách nebo přímo u chovatele. Dobrý chovatel vám jistě poradí s chovem a s tím, jakou péči zvířata vyžadují. Výhodou zakoupení zvířat na výstavě je, že je posouzené, na oceňovacím lístku má uvedeny své přednosti, a případně vady, znaky, kterými se odlišuje od standardu.

Určitým rizikem je zakoupení zvířat na trzích, protože většinou není znám jejich původ a podmínky, ve kterých vyrůstaly. Při koupi zvířat je kromě exteriéru rozhodující dobrý zdravotní stav, silná konstituce a u plemen na snášku znaky dobré nosnice. Vybíráme kuřičky, jejichž matky měly dobrou snášku. Do hejna nezařazujeme zvířata zaostávající v růstu a pocházející z pozdních líhnutí.

Při výběru plemene a barevného rázu zvažte, zda si pořídit poměrně často chované plemeno, nebo to vzácnější. Při shánění některých plemen nebo barevných rázů, které se u nás chovají velmi málo, budete závislí na dovozech ze zahraničí. 

Zdravé slepice mají lesklé přilehlé peří, červený hřeben a laloky (u většiny plemen), čisté okolí kloaky a nejsou apatická, ale naopak čilá a projevují zájem o dění kolem. Pokud jim hodíme něco dobrého k sezobnutí, nadšeně reagují. Zkontrolovat je vhodné trus i okolí kloaky a oblast pod křídly, kde by mohla být patrná přítomnost vnějších parazitů. Znakem toho, že zvířata nejsou zcela v pořádku, je i ztráta části peří (tedy pokud zrovna nepelichají). To, že se zvířata ozobávají je známkou toho, že se jim něčeho nedostává. Příčinou může být neodpovídající výživa nebo příliš malý prostor.

Pořídit si kuřátka může být levnější, ale na práci i čas náročnější alternativa Foto: Iveta Prombergerová

Konstituce se popisuje jako stav ovlivněný dědičně i dalšími podmínkami vnějšího prostředí. V průběhu života se významně nemění. Slovo konstituce vzniklo z latinského slova constitutio, což v překladu znamená celek sestavený a složený z jednotlivých částí. Určením konstituce se zabývali např. již starověcí řečtí a římští lékaři v pátém století před našim letopočtem, do chovatelské praxe se tento pojem dostal až ve devatenáctém století.

Může být silná, slabá, jemná nebo hrubá. Jemná a hrubá konstituce jsou u většiny plemen nežádoucí, silná konstituce je vždy předností.

Zvířata se silnou konstitucí jsou odolnější vůči nemocem, ale také lépe odolávají vnějším vlivům. Pro jedince silné konstituce je charakteristická dobře vyvinutá kostra, správná funkčnost vnitřních orgánů, harmonická tělesná stavba. Zvířata působí zdravě, dobře zužitkovávají krmiva, jsou plodná s vysokou užitkovostí. Temperament je vyrovnaný, přiměřený plemeni.

Nežádoucí je slabá konstituce, se kterou se pojí nízká užitkovost, špatná odolnost, plachost, zvířata snadno ovládne stres. Zvířata slabé konstituce mají nižší hmotnost, slabě vyvinutou kostru, často nedostatečné osvalení. Vyskytují se u nich vady a deformace kostry, odchylky v utváření opeření, např. narušená struktura peří, zejména v letkách. Znakem slabé konstituce může být i protáhlá, úzká nebo nízká hlava s dlouhým zobákem nebo pobledlý hřeben a obličej.  

Znaky dobré nosnice budou důležité zejména v případě, pokud kupujete slepice na snášku. Slepice musí mít prostorný trup. Určujícím znakem je také vzdálenost stydkých kostí.

V případě, kdy od svých slepic bude chtít později líhnout, je důležitý poměr pohlaví v chovném hejně. Ten je u lehkých plemen kura (kohout : slepicím) 1 : 12–15, u středně těžkých plemen 1 : 10–13, u těžkých plemen 1 : 7–10, u bojových a původních zakrslých plemen 1 : max. 8. Při větším počtu slepic riskujeme, že všechna vejce nebudou oplodněna. Ani menší počet není vhodný, slepice pak bývají často pojímány, kohout jim může ublížit.

Pokud vám vysloveně nejde o záchranu vynesených slepic z velkochovů, měli byste vědět, že snáška je nejvyšší v prvním roce, poté se snižuje.  

Chovatelů, kteří svůj chov doplňují, nebo těch, kteří začínají a pořizují zvířata z různých chovů, se bude týkat karanténa. Nově zakoupená zvířata mohou být přenašeči nemocí, a to i přesto, že v době nákupu vypadají zdravě. Nemoci mají různou inkubační dobu, tzn. dobu, než se u nakaženého zvíře projeví klinické příznaky. Nově zakoupená zvířata proto nedáváme přímo ke stávajícímu hejnu, ale umisťujeme mimo chovatelské zařízení s ostatními zvířaty tak, aby s nimi nepřišlo do styku.

Na zakoupená zvířata platí podle občanského zákoníku garanční lhůta 5 týdnů, takže karanténa by měla trvat minimálně po tuto dobu. Během karantény sledujeme, zda se neprojeví příznaky některé z nemocí. Vhodné je parazitologické vyšetření odebraného vzorku trusu, provést lze i další vyšetření.

Informací, kterou byste měli vědět je, zda byla zvířata vakcinovaná (očkovaná). Správně provedená vakcinace snižuje vnímavost hejna k infekcím. Kuřice kupované ve velkochovech bývají očkované proti infekční bronchitidě nebo markově chorobě, popř. proti infekční burzitidě nebo Newcastleské chorobě. V malochovech se vakcinace používá omezeně. Problém využití vakcín je zejména ve velikosti balení, ceně i krátké době spotřeby po otevření balení.

Zdravé zvíře má lesklé peří, červený hřeben i obličej Foto: Iveta Prombergerová

Je potřeba kohout?

Často slýchám otázku, zda budou slepice vůbec snášet, pokud nemají v hejnu kohouta. Při produkci konzumních vajec žádného kohouta mít nemusíme, slepice budou snášet i bez kohouta, vajíčka ale nebudou oplodněná.

V případě, kdy nechcete líhnout, kohout je „ozdobou“ dvora a také dalším strávníkem. Může slepice také chránit. Tam, kde je v hejnu kohout, odpadá problém s tím, že si slepice před chovatelem sedne (říkávali jsme „ťapne“), což si někdy koleduje o zakopnutí.

Některá literatura uvádí, že oplodněná vejce mají nižší trvanlivost, jiné to popírají. I přes nepřítomnost kohouta v hejnu může slepice kvokat a sedět na vejcích.

V průběhu dopravy bychom pokud možno co nejvíce měli omezit stres. Důležitá je přeprava ve vhodných přepravkách a při vhodné teplotě. Pytle rozhodně vhodnou „přepravkou“ nejsou.

Např. kuřata nepřepravovat v chladném prostředí. Kdysi se kuřata dala přepravovat poštou. Stalo se, že paní pošťačka prostě v březnu, kdy venku nebylo ani 5 °C, nechala kuřata v krabici na zápraží. Naštěstí byla objevena včas, i když už jen ležela. Teplo je naštěstí dokázalo opět přivést k životu.

Dospělým jedincům chladno příliš nevadí, daleko horší jsou vysoké letní teploty nebo dokonce vystavení přímému slunci. V parných letních dnech je lepší přepravu realizovat brzy ráno, večer, nebo v noci…

Po přivezení je potřeba nová zvířata umístit ve vhodných podmínkách, s odpovídající teplotou. Krmení by mělo býtbýt, pokud možno stejné, jako měla na původním místě. V případě potřeby se na novou krmnou dávku přechází postupně. Cílem je, aby zvířata byla co nejméně ve stresu a co nejrychleji si na nové prostředí zvykla.

Hodně úspěchu při nákupu chovných zvířat i v chovu.