Hustota cukerného roztoku pro zimní krmení
Inspirováno článkem z časopisu Včelařství 1966
Přináším další poznatek, který mnohý český včelař nebude chtít vědět. Jde o hustotu krmení na zimu.
Včelařství 1966/8 str. 134, autor Josef Jelínek
Jak husté roztoky zkrmovat
Autor píše jasně, že nejvhodnější roztok je 1:1. Já to tvrdím dávno, protože to mám vypozorované a vyzkoušené. Lze to shrnout do jednoduché poučky:
Které vč nechce brát roztok 3:2, obyčejně velmi ochotně bere roztok 1:1.
Tvrdím, že co nechce brát ani 1:1 už nebude brát nikdy nic a náprava je pouze sirný knot.
Z pozorování jsem už před mnoha lety vydedukoval, že hustý roztok patrně včelám působí nějaké potíže, jeho zpracování je tedy pro včely obtížnější než zpracování roztoku řídkého.
Pan Jelínek nic necituje a neuvádí zdroj, napíše jen že: “Anglický výzkumník Simpson provedl řadu pokusů s krmením včel” ---- a dál popisuje, co jim dával, nějaký umělý med (netuším co to je), tekutý med, ztuhlý med (neříká, zda květový či medovicový) a pak různé koncentrace cukerného roztoku, medocukrové těsto, a nakonec ještě suchý cukr. Dále je popisováno, co a jak Simpson prováděl.
Zkoumal medná volátka včel po zkonzumování krmiva. A přišel na úplně nepochopitelnou věc. Čím hustší krmení, tím větší obsah vody v medném volátku a naopak. Napíšu to ještě jednou a výrazně: Čím řidší cukerný roztok, tím méně vody v medném volátku včel. Z toho Simpson jednoznačně dovodil, co jsem já laicky postuloval bez vědeckého bádání, že včely, aby mohly zpracovat hustý roztok, musí do úlu přinášet vodu, aby mohly krmivo zpracovat. Pak jej zase velmi pracně zahustí a nemohou to udělat jinak.
Když jsem prvně před lety zveřejnil tento svůj poznatek, byl jsem posmíván. Přitom odborná literatura tvrdí, autoři stále papouškují a vzájemně opisují blud o tom, že hustší roztok usnadňuje včelám práci se zpracováním cukerného roztoku na zimní zásoby tím, že hustý roztok nemusí tolik zahušťovat. Vědci to tvrdí i přesto, že každý praktik mohl pozorovat, co tvrdím, že ochotněji a rychleji včelstva odebírají řidší roztok 1:1. Kdo tedy dá včelám víc vody v roztoku, naopak šetří jejich práci tím, že vodu nutnou pro zpracování, včely nemusí přinášet do úlu, aby zpracovaly příliš hustý roztok. Ano, tak prosté to je.
Josef Jelínek končí rozsahem celkem krátký článek touto holou větou: “Roztok v poměru 1:1 dá včelám nejmenší práci.” Suché, neblyštivé konstatování bez stohu vědeckých pojmů, nesrozumitelných hieroglyfů a dalších zbytečností, které mají asi navodit dojem vysoké vědeckosti.
Každý si může krmit, čím chce a roztokem tak hustým, jak to vyhovuje jemu. Kdo ale chce, aby krmení co nejlépe vyhovovalo jeho včelám a zbytečně je nezatěžoval zpracováním příliš hustého krmiva, měl by krmit jen bílým rafinovaným cukrem.
A pro včely je nejlepší cukerný roztok 1:1.