Ornitologové zvou na vycházky za ptáky ke Světovému dni mokřadů

Na 2. února připadá Světový den mokřadů, v rámci kterého si na celém světě připomínáme důležitost těchto vodních ploch pro živočichy, rostliny, člověka i planetu. Datum odkazuje na den podepsání Úmluvy o mokřadech majících mezinárodní význam, jinak známé jako Ramsarská úmluva, 2. února 1971. U příležitosti oslav je naplánovaných mnoho akcí po celém světě, Česká společnost ornitologická (ČSO) se připojuje pořádáním vycházek na třech desítkách míst Česka.

Letošním tématem Světového dne mokřadů je Wetlands and human wellbeing, tedy mokřady pro lidskou pohodu. „Kampaň se zaměří na to, jak jsou mokřadní ekosystémy, kolébka biodiverzity, propojené s člověkem a jak přispívají k jeho spokojenosti. Už od dávné historie poskytovaly lidem obživu, inspiraci a pomáhaly zvládat období záplav i sucha, což je v dnešní době velmi aktuální. Postupem času se ale vazby mezi člověkem a přírodou zpřetrhaly a lidé začali mokřady ničit, odvodňovat a těžit. Kvůli tomu světové mokřady mizí třikrát rychleji než lesy, což je velmi alarmující, protože jsou domovem pro mnoho ohrožených druhů. Na mokřadech a jejich dobrém stavu je přitom závislý i člověk,“ říká Gabriela Dobruská z ČSO.

Se kterými ptačími druhy se lze na mokřadech potkat a jak to přispívá k lidské spokojenosti, zjistí účastníci vycházek ke Světovému dni mokřadů, které vedou dobrovolníci ČSO a jejichž seznam je k dispozici na webu ČSO. Ornitologové tím zahájí kampaň, v rámci které budou zdůrazňovat důležitost mokřadů. „V projektech podpořených hlavním městem Prahou a Ministerstvem životního prostřední budeme od března za pomoci dobrovolníků sledovat kvalitu vody v rybnících a také upozorňovat na stále rostoucí tlak návštěvníků na vodní ptáky v době hnízdění, jakým je například i volné pobíhání psů,“ vysvětluje Dobruská. Dodává, že ČSO kromě pořádání vycházek a další dlouhodobé osvěty také obnovuje mokřadní lokality ve vlastních ptačích parcích.

Mokřady jsou nejohroženějším prostředím na planetě. Odhaduje se, že od roku 1900 celosvětově zmizelo 64 % mokřadů, v České republice se hovoří až o 80 %, přičemž vnitrozemské mokřady mizí rychleji, než přímořské. I na to upozorňuje celá řada akcí konaných po celém světě v rámci Světového dne mokřadů, který připadá na 2. únor. „Datum odkazuje na podepsání Ramsarské úmluvy 2. února 1971. Tento dokument má významné postavení v rámci celého environmentálního hnutí. Úmluva byla připravená na jeho úplném počátku, v 60. letech 20. století, a byli to právě ornitologové, kteří iniciovali její vznik na základě pozorovaného úbytku vodních a mokřadních ptáků, který dali do souvislosti s ubýváním jejich stanovišť – mokřadů. Nejdříve byla úmluva zaměřená na ochranu ptáků a až později se její záběr rozšířil na komplexní ochranu a udržitelné využívání všech typů mokřadů jako jednoho z nejvýznamnějších ekosystémů na planetě,“ říká Katarína Slabeyová z ČSO.

Ubývání mokřadů na celém světě se nicméně navzdory různým mezinárodním závazkům, snaze vědců i mnohým národním iniciativám nedaří výrazně zabránit. „Přesto, že existuje tato významná úmluva a je deklarovaná mezinárodní spolupráce, je smutné, že za nedodržování závazků jednotlivým státům v podstatě nehrozí žádná sankce, a tak je naplňování jejích cílů z velké části dobrovolné. Nadějným příslibem je nicméně nařízení EU na obnovu přírody Nature Restoration Law, které má za cíl obnovit narušené ekosystémy včetně mokřadů a o kterém bude plénum Evropského parlamentu již brzy hlasovat,“ doplňuje Slabeyová.

Projekt Za ptáky Prahy, podpořený hlavním městem Prahou, seznamuje Pražany s vodními plochami, jejichž počet v Praze roste, a jejich významem pro biodiverzitu. V zimním období, v rámci vycházek za zimujícími ptáky, představuje Vltavu jako významné zimoviště ptáků. Prostřednictvím akcí pro veřejnost i pro školy a motivací k badatelské činnosti vede k aktivnímu zapojení do monitoringu jednotlivých lokalit a zjišťování, které jsou pro ptáky vhodné a které nikoliv. Sledujeme nejen výskyt ptáků, ale i průhlednost vody, okolí vodních ploch a přítomnost rušivých faktorů. Průběžné výsledky monitoringu budou představeny na Žákovské ornitologické konferenci, která se díky projektu uskuteční 20. května v Praze.

Mapujeme ptáky a pomáháme přírodě je projekt zaměřený na rozvoj dobrovolnictví a podporu dobrovolnických aktivit. Umožní dobrovolníkům zapojení do programů občanské vědy i se přímo podílet na obnově mokřadních lokalit v rámci ptačích parků ČSO. Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.