Chov kachen pro začátečníky
Dospělé kachny se většinou chovají částečně v suchých a vodních výbězích. Stavby a zařízení pro jejich chov určuje velikost chovu. Při drobném chovu se uplatňují lehké stavby, na něž navazují suché a vodní výběhy. Pokud chce chovatel mít násadová vejce po celý rok, musí kachny chovat v bezokenních objektech s řízeným mikroklimatickým režimem. Základem chovu kachen pro produkci násadových vajec je sestavení chovného hejna.
Chovné kachny se posuzují podle exteriéru, konstituce a zdravotního stavu. Výběr kachen začíná asi ve věku 24 týdnů, kdy se kachny přemísťují z odchoven do kachníků, ve kterých budou snášet. Do chovného hejna se zařazují ve věku 26-30 týdnů, kačeři ve 28-32 týdnech podle systému odchovu. Optimální poměr pohlaví je 1:5-6. Je účelné na začátku snáškového období nechat v hejnu více zvířat a po určité době nevhodné kusy vyřadit. Po prvním cyklu snášky se podle zvoleného postupu vymění buď celé hejno, nebo se určitá část kachen (asi 40 %), které se osvědčily jako dobré nosnice, ponechá do druhého snáškového cyklu a hejno se doplní mladými kachnami.
Při sestavování chovného hejna je třeba brát v úvahu, v kterém ročním období budou kachny pohlavně dospívat. Kachny dospívající v chladnějším ročním období, při nižších teplotách a kratším světelném dni (na podzim) budou mít snáškový cyklus kratší (3-4 měsíce) a poměrně brzo začnou pelichat. Kachny, které dosáhnou pohlavní dospělosti v teplejším ročním období, při vyšších teplotách a prodlužujícím se světelném dni (na jaře), budou mít snáškový cyklus obvykle delší (4-5 měsíců) a pelichat začnou později. Začátek snášky a délku snáškového cyklu je možno ovlivnit výživou a světelným režimem. Pekingské kachny u nás chované se vyznačují poměrně velkou sezónností ve snášce, která je většinou soustředěna do jarních a letních měsíců. Snáška v tomto období umožňuje využít polointenzivní podmínky při odchovu a výkrmu kachňat.
Jednou z možností, jak dosáhnout produkce násadových vajec po celý rok, je sestavit více hejn, která začnou snášet v různé době, přičemž na konec snášky jednoho hejna by měla navazovat snáška druhého. Většinou se doporučují tři chovná hejna. V chovech se využívá více snáškových cyklů. Mezi snáškovými cykly kachny přepelichávají, což trvá přibližně 7-8 týdnů. Nucené pelichání se může vyvolat, když snáška poklesne pod 40 %. V této době se doporučuje zkrátit světelný den na osm hodin a krmnou směs pro snášku změnit na směs pro mimosnáškové období, popřípadě na objemné krmivo. Tato změna se doporučuje po dobu 12-15 dní. Snáška ve druhém snáškovém cyklu je většinou o 20-25 % nižší než v prvním.
Kachny je možno v průběhu roku chovat v různých ustájovacích zařízeních, ale vždy je třeba dodržovat určité podmínky prostředí. Ačkoliv kachna patří mezi vodní drůbež, vyžaduje naprosto suché lože. Proto má podestýlku v kachníku tvořit takový materiál, který dobře nasává řídký trus. Požadavky na podestýlkový materiál jsou stejné jako pro odchov kachňat. Je-li pod podestýlkou suchý spodek, stačí její pěticentimetrová vrstva, jinak je třeba ji zvýšit na deset centimetrů. Podestýlka se musí udržovat v suchém stavu. Proto se denně odstraňuje mokrá část nebo se přistýlá čerstvý, suchý materiál. Z celé podlahové plochy kachníku se odstraňuje podestýlka podle potřeby.
Poměrně velký vliv na produkci vajec má světlo. Význam světla u kachen se projevuje tím, že prostřednictvím očního nervu se světlo přenáší do mozku, kde dává podnět k tvorbě gonadotropních hormonů hypofýzy. Tyto hormony pak působí na uvolňování vajíček z vaječníku. Řízený světelný režim se doporučuje zejména pro dosažení dlouhého snáškového cyklu. Světelný den se kachňatům začíná prodlužovat ke konci odchovu, asi čtyři týdny před začátkem snášky. V době snášky by měla být délka světelného dne 15-17 hodin. Prodlužování světla má význam především v zimním období, kdy se přirozený světelný den zkracuje. Prodlužovat světlo je možno ráno a večer, nebo pouze ve večerních a nočních hodinách. Kačeři reagují na světlo pomaleji než kachny, a proto se kačerům začíná prodlužovat světlo o tři týdny dříve. Pokud by se samcům začalo přisvěcovat stejně jako kachnám, násadová vejce by byla zpočátku neoplozená.
Velká snáška a vysoká biologická hodnota násadových vajec jsou podmíněny odpovídající výživou. V průběhu snášky se kachnám snižuje živá hmotnost asi o 2-2,5 % měsíčně, což při šestiměsíčním snáškovém cyklu představuje ztrátu 12 až 15 % z živé hmotnosti před začátkem snášky. Proto kachny musí mít takovou výživu, aby i v období nejintenzivnější snášky co nejvíce udržely svoji hmotnost. Na druhé straně je třeba zabránit případnému tučnění. Nejvhodnější pro kachny je kompletní krmná směs, která je určena pro intenzivní snášku. Směs se většinou zkrmuje sypká v množství 290-320 g na kus a den (spotřeba za snáškové období je 75-85 kg na kus). Směs se začíná kachnám zkrmovat asi 2-3 týdny před začátkem snášky, aby si vytvořily určité zásoby.
V období reprodukčního klidu se krmí směsí, která obsahuje 13 % dusíkatých látek a plně pokrývá záchovnou potřebu živin. Pro dosažení vysoké oplozenosti vajec je vhodnější, aby kačeři byli krmeni samostatnou krmnou směsí. V tomto případě lze použít i směs, která má nižší obsah dusíkatých látek. Méně N-látek v krmivu zlepšuje kvalitu ejakulátu.
V drobných chovech Ize kachny krmit míchanicemi. K jejich přípravě se hodí všechny druhy zrnin, kuchyňské odpady, brambory, mléko, tvaroh a zelená píce. Míchanice se musí doplnit vitamíny a minerálními látkami. Při zkrmování zrnin může být část naklíčená. V zimě působí příznivě mrkev. Míchanicemi se kachny krmí třikrát denně v množství, které přijmou za hodinu. Kompletní krmné směsi se zkrmují ad libitum. Krmný prostor by měl být o rozměru čtyři centimetry na kus.
Kachny mají poměrně vysoké nároky na vodu. Spotřeba vody činí asi dva litry na kus a den. Voda v napáječkách musí být čistá a napáječky se musí denně vymývat.
