Vodní želvy a středoevropská zima
Často se rád toulám přírodou a neodradí mne ani zimní čas, kdy mrzne, nebo sněží. Ve sněhu pozoruji stopy zvěře a někdy zajdu i k rybníkům a řekám. Ledová plocha s rákosem v povzdálí působí idylicky. Už z dálky mne ale upoutá předmět, zamrzlý v ledu, kousek od břehu. Je kulovitého tvaru, rozhodně nejde o kámen a když se přiblížím, jdou jasně vidět rohovinové destičky. Tohle bohužel kámen opravdu není, ale krunýř umrzlé vodní želvy v ledu.
Tahle cizinka v našich vodách je poměrně častým návštěvníkem i přes to, že její domov se nachází od jihovýchodu USA, přes Střední Ameriku, až po severozápad Jižní Ameriky. Jde o želvu nádhernou, nejčastěji chovanou vodní želvu na celém světě. Bohužel pro ni. Lidé želvy rodu Trachemys a Pseudemys kupují jako malé barevné želvičky a když se z nich stane za pár let obr s třiceti centimetry v krunýři a náročný na prostor - končí vyhozen v naší přírodě, kde se snaží všemožně přežívat a někde se jí to i několik let daří. Což není ideální pro naší původní faunu a floru, kde dokáže želva napáchat škody, např. už na tak dost ohrožených obojživelnících.
Každopádně želva není tak úplně stavěná na naší zimu při které na ni číhají různá rizika, např. teplotní výkyvy jsou během zimního období veliké, ikdyž je želva schopná hibernace, nedokáže se během zimního spánku přizpůsobit změnám teploty. Proto, když se během naší zimy na pár dní oteplí, želva se probere a začne být aktivní, většinou se snaží dostat nad hladinu pro nádech, popř. za světlem, neboť v hlubině, kde zimuje, je tma. V tom ale přijde náhlé ochlazení a želva zůstává v malé hloubce, či mělčině uvízlá v ledu, jako plaz je pomalá, zvlášť v chladném období a tak než se stačí ukrýt do hloubek, kde je teplota vody stabilnější, umrzá. I tak často končí želvy, které nezodpovědní ,,chovatelé" vypustí do naší přírody.
Stejně tak může dopadnout želva zimovaná v domácím jezírku, proto, pokud želvu chceme zimovat, vždy jen ve vhodných podmínkách, kde je možno kontrolovat zdravotní stav želvy. Zimovat želvu ale není nutnost, často žijí v místech, kde díky celoročnímu teplému počasí nezimují vůbec a pro některé druhy z teplých oblastí je to i nebezpečné. Ikdyž je prodej, rozmnožování a dovoz želvy nádherné zakázán dle zákona, neboť jde o invazní druh, stále se jich v naší přírodě vyskytují desítky, troufám si říct i stovky, proto, pokud takovou želvu naleznete, určitě ji nepouštějte zpět do volné přírody. Dnes se nabízejí podobné druhy želvám nádherným, které často ani zimovat nedokáží a proto ty vypuštěné do volnosti, umrzají už při první zimě. To je mnohdy osud většiny vypuštěných želv, proto důkladně zvažme, zda si želvičku opravdu pořídit, nejde o typického mazlíčka a její chov je o dost náročnější, než se zdá pro její malou velikost v době nákupu. Navíc želva při dobré péči je našim společníkem dle druhu i cca 35let.
Za dobu co se věnuji jednomu z nejstarších řádů zvířat naší planety - želvám, jsem už těchto nebožaček umrzlých v ledu viděl mnoho, často jejich krunýře na březích odhalí upouštění vody, želvy co zimu venku přežijí, trpí na plísně a nedostatkem vápníku, pokud želvu naleznete živou, vyvarujte se teplotnímu šoku, teplotu okolí želvy navyšujte postupně a poté se co nejdříve obraťte na někoho, kdo želvám rozumí.
Internet je plný informací, stejně tak sociální sítě. Ikdyž jsou tyto nepůvodní druhy želv často nezvanými hosty v našich rybnících a řekách, žádné zvíře si nezaslouží osud, který se vyplnil jen díky nezodpovědnosti člověka, to si přece ty naše obrněné krásky nezaslouží.
