Pták roku – populární anketa České společnosti ornitologické
Titul Pták roku uděluje Česká společnost ornitologická pravidelně již od roku 1992. Je to bezesporu jedna z nejoblíbenějších kampaní ČSO a veřejnost i média každý rok s napětím očekávají, který z opeřenců se stane aktuálním Ptákem roku. Udílením tohoto čestného titulu je upozorňováno na zajímavé ptačí druhy žijící kolem nás a veřejnost je vybízena k jejich sledování a praktické ochraně. Zároveň je tím podněcován zájem lidí o ptactvo a přírodu obecně.
Ptáka roku vybírá Výbor ČSO a obvykle se jím stávají pro lidi zajímavé, známé nebo u nás hojné druhy, které je možné snadno pozorovat nebo se přímo aktivně zapojit do jejich ochrany.
Nyní se podíváme na výčet 33 ptačích druhů, které se mohou „pyšnit“ titulem Pták roku.
Pták roku 1992 – vlaštovka obecná
Prvním ptákem roku se stala právě vlaštovka obecná. Tento drobný opeřenec je odpradávna považován za posla jara. Podle údajů z Atlasu hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2014-2017 u nás hnízdí něco mezi 320 000 – 640 000 páry. Co nám tyhle údaje říkají? „Ani po 30 letech žádný velký pokrok nenastal. Vlaštovek podle našich zjištění nepřibývá, ale ani neubývá. Výsledky Jednotného programu sčítání ptáků naznačují, že je populace našich vlaštovek stabilní. Takže vlastně je možné hovořit o úspěchu, mnoho jiných Ptáků roku je na tom hůř,“ komentuje Lukáš Viktora, odborník ČSO na ochranu ptáků v zástavbě.
Pták roku 1993 – rehek zahradní
Je rozšířen na celém území České republiky. Méně početný je v nížinách jižní Moravy a Polabské nížiny. Odhadovaná velikost hnízdní populace činí 60 000 párů.
Pták roku 1994 – čáp bílý
Na území Česka hnízdí čápi bílí už od pradávna – první zmínka o čápech pochází již z roku 1336. Čáp v oblasti Česka však nikdy nebyl hojným druhem a až do konce 19. století vzácně hnízdil prakticky pouze na Třeboňsku, Písecku a jižní Moravě. Šířit se začal až na počátku 20. století. V roce 2023 bylo zaznamenáno na našem území 715 úspěšných hnízdění.
Pták roku 1995 – čejka chocholatá
Mezi lety 1973–1977 a 1985–1989 došlo ke snížení početnosti populace čejek v ČR v rozsahu 20–50 %. V roce 1989 činil odhad 20 000–40 000 hnízdících párů, ale do příštího mapování v letech 2001–2003 došlo k dalšímu výraznému poklesu zhruba o 70 % na 7000–10 000 párů. Z některých oblastí čejky prakticky vymizely a stavy se snížily i na tradičních hnízdištích v jižních a východních Čechách nebo na jižní Moravě.
Pták roku 1996 – ťuhýk obecný
Je nejvíce ohrožen změnou hospodaření, která v minulosti probíhala. Během redukce dřevin v okolí polí a na mezích došlo k významnému poklesu populací, kterou zapříčinila ztráta vhodných hnízdních biotopů. Ačkoliv patří mezi pěvce, má povahově blíže k dravcům. V Evropě se sice jeho početnost snižuje, v České republice však dochází v posledních letech k mírnému nárůstu. V roce 2000 u nás hnízdilo celkem 30 000 – 60 000 párů.
Pták roku 1997 – sova pálená
Druh postupně mizí na základě snižující se nabídky hnízdišť. Většina chátrajících objektů, které poskytují vhodná místa pro hnízdění, bývají často rekonstruována. Aktivní ochrana je možná vyvěšováním budek v zemědělských oblastech nebo zajištění přístupu do zrekonstruovaných objektů s předchozím výskytem sovy pálené. Zatímco v letech 1973–1977 byla jako hnízdící druh zaznamenána v 58 % kvadrátů, v letech 1985–1989 jen v 50 % kvadrátů. V letech 1985–1989 byla celková početnost odhadnuta na 400–700 párů a v letech 2001–2003 na 130–500 párů
Pták roku 1998 – koroptev polní
Zatímco ještě v roce 1935 se kmenové stavy v tehdejším Československu odhadovaly na 6 milionů kusů, roku 1965 byly jarní kmenové stavy odhadnuty na pouhých 772 824 kusů. Příčinami jsou zejména změny v zemědělském hospodaření, zahrnující scelování pozemků, mechanizaci a chemizaci (hlavně používání pesticidů). V posledních desetiletích se stavy opět pomalu navyšují; v letech 1985–89 byla celková početnost odhadována na 9–18 tisíc párů, v období let 2001–03 na 11–22 tisíc párů.
Pták roku 1999 – konipas bílý
V Česku hnízdí na celém území, hlavně v nižších polohách, ale i vysoko v horách. V posledních desetiletích na jeho území dochází k poklesu stavů; v letech 1985–89 byla celková početnost odhadnuta na 100 000–200 000 párů, v období let 2001–03 na 90 000–180 000 párů.
Pták roku 2000 – ledňáček říční
Dříve byl ledňáček považován za ubývající druh. Dnes je jeho populace na našem území stabilizována, velkým pokrokem bylo postupné zmírňování znečišťování vodních toků. Nadále je však důležité udržet charakter vodních toků, které druh využívá, teda kolmých břehů a nátrží. Ve výsledku to znamená omezit nevhodné regulace vodních toků. Na území ČR hnízdí pouze v počtu 300–700 párů, a to maximálně do nadmořské výšky 900 m
Pták roku 2001 – kavka obecná
V 70. letech 20. století došlo k drastickým změnám početnosti populací kavek po celé Evropě. Dnes je situace již stabilní. V posledních letech dochází i k nárůstu početnosti a je snadnější kavku ve volné přírodě pozorovat. Přesto je druh stále zařazen mezi silně ohrožené živočichy. Při sčítání v letech 1973–77 byl druh zaznamenán v 71 % kvadrátů, zatímco v období let 2001–03 byla obsazenost kvadrátů 45%. Početnost byla v letech 1985–89 při přetrvávajícím poklesu odhadována na 10–20 tisíc párů a při sčítání v období let 2001–03 díky obnově stavů na shodný počet hnízdících párů.
Pták roku 2002 – poštolka obecná
Není ohrožená. Jde o běžný druh, který se vyskytuje a hnízdí po celém území ČR. Početnost v letech 1989–89, stejně jako v období let 2001–03 byla odhadnuta na 9–13 tisíc párů, přičemž se zdá, že stavy zůstávají stabilní.
Pták roku 2003 – vrabec domácí
V ČR hnízdí početně na celém území, hlavně v nižších a středních polohách. Nejvýše bylo hnízdění prokázáno v Krušných horách v 850 m n. m. a v Doupovských horách v 820 m n. m. Početnost se na českém území mírně snižuje; v letech 1985–1989 zde hnízdil v počtu 500 000–1 000 000 párů a v letech 2001–2003 v počtu 400 000–800 000 párů.
Pták roku 2004 – rorýs obecný
V Česku hnízdí téměř na celém území od nížin po hory, včetně Labské boudy a krkonošských hřebenů až do 1310 m n. m. (pro ostatní česká pohoří platí hranice 700–800 m n. m.). V Česku byla početnost během sčítání v letech 1985–89 a 2001–2003 shodně odhadnuta na 60–120 tisíc párů
Pták roku 2005 – skřivan polní
V Česku hnízdí velmi početně od nížin až do alpínského pásma hor. V posledních desetiletích se jeho početnost snižuje; v letech 1985-89 byla velikost hnízdní populace odhadnuta na 800 000–1 600 000 párů, v období let 2001–03 na 700 000–1 400 000 párů.
Pták roku 2006 – orel mořský
Požírá uhynulá zvířata, a proto je ohrožen kladením otrávených návnad. V současné době v ČR hnízdí 100-150 párů (2013) tohoto dravce a to i přes to, že byl orel na našem území vyhuben v polovině 19. století. Reintrodukce započala na začátku 80. let minulého století. Orel mořský je jedním z nejchráněnějších živočichů v ČR, a je proto monitorován.
Pták roku 2007 – slavík obecný
V Česku hnízdí na většině území do 600 m n. m. Po výrazném poklesu početnosti v první polovině 20. století se od 50. let začal opět šířit a osídlovat i oblasti, kde nebyl nikdy předtím zaznamenán (např. Tachovsko nebo Zábřežsko); v roce 2001–2003 byla celková populace odhadnuta na 8000–16 000 párů, což představuje více než 30% nárůst oproti stavům v letech 1985–89. Stoupl také počet obsazených mapovacích kvadrátů, a to ze 41 na 50 %
Pták roku 2008 – racek chechtavý
Početnost racků během několika posledních desetiletí rapidně poklesla. V současnosti jde až o dvou třetinový pokles populací na 50-100 tisíc hnízdících párů.
Pták roku 2009 – skorec vodní
V Česku, kde se skorec zdržuje celoročně, pravidelně hnízdí 1000 až 2000 párů a zimuje v počtu 1800–3600 jedinců. Čeští skorci hnízdí především ve vyšších polohách, což je dáno hlavně absencí vhodného habitatu v nížinách. Nejnižší výskyt byl zaznamenán na Hřensku u přítoků Labe v 125 m n. m. Typická hnízdiště jsou však na horách, jako jsou Jeseníky, Šumava, Krušné nebo Jizerské hory. V Krkonoších bylo hnízdění skorců zaznamenáno dokonce až u Luční boudy v 1410 m n. m.
Pták roku 2010 – kukačka obecná
V Česku byla celková početnost mezi lety 1985–89 odhadnuta na 35–70 tisíc párů. Ve většině zemí západní a střední Evropy je v posledních desetiletích patrný pokles stavů; stabilní se počty zdají být pouze v zemích východní Evropy. Celkově je populace v Evropě považována za ubývající.
Pták roku 2011 – strnad obecný
V České republice je běžným, ačkoli ubývajícím druhem otevřené krajiny. Hnízdí na celém území od nížin až po alpínské pásmo hor (nejvýše v Krkonoších a Jeseníkách v 1450 m n. m.). Celková početnost byla v letech 1985–1989 odhadnuta na 2–4 miliony párů, v letech 2001–2003 na 1,8 až 3,6 milionů párů. Při sčítání ptáků 4.–6. ledna 2019 byl strnad obecný 23. nejčastěji pozorovaným druhem; pozorováno bylo 1524 strnadů obecných, tj. 2,5 % z počtu 10 208 všech zaznamenaných ptáků.
Pták roku 2012 – tetřev hlušec
Byl velmi ceněným lovným druhem. U nás se tradičně lovili pouze samci a to v době toku a jeho lov byl považován za jeden z nejkrásnějších mysliveckých zážitků. Od roku 1988 je celoročně hájen, bez výjimek od roku 1996. K roku 2017 se jediná životaschopná populace tetřeva hlušce v Česku nacházela na Šumavě, kde se vyskytovalo přes 90 % všech tetřevů na českém území. Počet tetřevů na Šumavě zaznamenal během 20. století prudký pokles, který dosáhl dna počátkem 90. let, kdy se počty odhadovaly na něco přes 100. Od té doby však populace pomalu roste.
Pták roku 2013 – břehule říční
V Česku patří břehule říční mezi ohrožené druhy ptáků. V rámci projektu „Stabilizace populace břehulí v Jihočeském kraji“ organizace Calla od roku 2009 upravuje hnízdní stěny břehulí v jihočeských pískovnách. K roku 2013 bylo na území Česka přítomno kolem 100–150 kolonií břehulí říčních s odhadovanou populací 15–30 tisíc párů. Největší kolonie se nachází na jižní Moravě, kde kolonie mohou dosahovat velikosti i několika tisíc hnízdních párů.
Pták roku 2014 – čáp bílý a čáp černý
Čáp bílý je jediným druhem, který je vyhlášen ptákem roku již podruhé (poprvé r. 1994), tentokrát spolu s blízkým příbuzným čápem černým. Až do konce 19. století nebylo v Česku doložené hnízdění čápa černého. Teprve v 30. letech 20. století začal pravidelně hnízdit v lužních lesích u soutoku Moravy a Dyje. Odtud se šířil dále na sever; v 50. letech bylo zaznamenáno první hnízdění v Podkrkonoší. Počet hnízdících párů se stále zvyšuje: na konci 19. století šlo o nejvýše desítky párů, v letech 1973–77 už 100–150 párů, v roce 1994 proběhlo v Česku sčítání, při němž bylo napočítáno minimálně 288 párů. Na začátku 21. století se stavy čápa černého odhadují na asi 300–400 hnízdících párů.
Pták roku 2015 – potápka černokrká
V Česku hnízdí již pouze ostrůvkovitě v rybničnatých oblastech v nadmořských výškách do 650 m. V letech 1985–1989 byla celková populace odhadnuta na 2500–5000 párů, v roce 1994 na 1000–1500 párů a v roce 2000 již na pouhých 400–800 párů. Za příčinami tak rozsáhlého úbytku stojí hned několik faktorů. Ten hlavní je degradace hnízdních stanovišť, tedy intenzivní chov kaprů, kteří představují přímé potravní konkurenty potápek.
Pták roku 2016 – červenka obecná
V ČR hnízdí běžně na celém území od nížin po hory, nejvýše v Hrubém Jeseníku do 1400 m n. m. Populace hnízdící v ČR je převážně tažná, pravidelně zde však zimují ptáci ze severských populací. Celkové stavy mezi lety 1985–1989 stejně jako v letech 2001–2003 se odhovaly na 0,5–1 milion párů. Červenka obecná se řadí mezi 15 nejběžnějších ptačích druhů na území ČR.
Pták roku 2017 – datel černý
V Česku hnízdí na celém území, hlavně v pahorkatinách a horách, ale ve vhodném prostředí i v nížinách. Celková početnost byla v letech 1985–1989 odhadnuta na 3000–6000 párů, v období let 2001–2003 na 4000–8000 párů. Podle dat z Jednotného programu sčítání ptáků od té doby početnost datla černého v Česku nadále stoupá.
Pták roku 2018 – sýček obecný
Na území ČR byl sýček obecný ještě ve 30. a 40. letech 20. století nejhojnější sovou, jejíž populace čítala pravděpodobně desítky tisíc hnízdících párů. Podobně jako v řadě dalších evropských zemích ale i zde zvláště od poloviny 50. let začalo významné snižování stavů a zmenšování areálu výskytu. Jeden z posledních odhadů z roku 2018 uvádí, že populace již pravděpodobně nepřesahuje ani 100–130 párů, přičemž rozšíření sýčka vykazuje značně ostrůvkovitý charakter s jednotlivými populace vzdálenými desítky i stovky kilometrů od sebe.
Pták roku 2019 – hrdlička divoká
V ČR hnízdí na celém území, zejména v nižších polohách, kde je často nejhojnějším holubem (např. na jižní Moravě). Místy však proniká i vysoko do hor, nejvýše v Krkonoších (1 030 m n. m.) a Krušných horách (850 m n. m.). Její početnost v posledních letech silně poklesla, v letech 1985–1989 byla velikost populace odhadnuta na 60 000–120 000 párů.
Pták roku 2020 – jiřička obecná
Stavy v Evropě prodělaly mezi lety 1980 a 2013 mírný pokles a tento trend trvá patrně i nadále, úbytek početnosti v kontextu velikosti globální populace není považován za natolik rychlý, aby vedl k přehodnocení kritérií zranitelnosti druhu (málo dotčený). V Česku se celková početnost v letech 2001–03 odhadovala na 0,6–1,2 milionu párů.
Pták roku 2021 – káně lesní
V Česku se zdržuje početně po celý rok, hnízdí zde v počtu 9500–13 000 párů, a to až po nadmořskou výšku 1300 m n. m., a zimuje v počtu 20 000–50 000 jedinců. V populačním trendu byl v minulých letech zaznamenán mírný vzestup.
Pták roku 2022 – zvonek zelený
V České republice v letech 2001–2003 hnízdilo 450 000–900 000 párů, a to až po nadmořskou výšku 1300 m. Jeho početnost na našem území v posledních letech klesá, od roku 2010 výrazněji. V ČR je nejhojnější v kulturní krajině, žije na okrajích lesů, v parcích a zahradách, vyhledává křoviny.
Pták roku 2023 – polák velký
Na českém území polák velký nejen hnízdí, pravidelně a početně na něm i zimuje a protahuje. Každým rokem v Česku hnízdí zhruba 7–14 tisíc párů. Podle údajů z let 2018–2022 kolem 2300–3400 jedinců v Česku zimuje. Od roku 2012 jsou nejvyšší stavy poláků velkých zaznamenávány na Novomlýnských nádržích, které hostí kolem 39–71 % české populace.
Pták roku 2024 – rehek domácí
V Česku se vyskytuje na celém území od nížin až do 1602 m n. m. na Sněžce v Krkonoších. Česká populace je takřka výlučně tažná, byť se podle dostupných záznamů v posledních dekádách snaží na území Česka čím dál více ptáků přezimovat (už mezi lety 1982–85 šlo o odhadem 5–10 jedinců). Na území Česka každoročně hnízdí odhadem 200–400 tisíc párů.
Který další druh by si podle vás zasloužil titul Pták roku 2025? Napište váš názor do komentářů pod článkem.
