Výživa a krmení králíků – je to věda ??? (3. část)

Výživa a krmení mladých rostoucích králíků

Celá zdravotní problematika i výživa králíků v tomto období byla vždy považovány za nejkomplikovanější. Ztráty mláďat úhynem byly vždy citelné (procentické vyjádření dosahuje často hrozivých hodnot, obvyklé jsou ztráty 10 až 20 %) a největší podíl na nich činí onemocnění související s trávicím systémem, velkou měrou ovlivněné výživou a krmením.

Splnění požadavků mladých králíků na výživu není vůbec jednoduché. Nerespektování metabolických nároků je podle mého soudu nejvýznamnější příčinou neúspěchů při odchovu mláďat přesto, že jsou za vlastní příčinu označována velmi často jiná, infekční nebo parazitární onemocnění (i např. kokcidióza).

Významná citlivost králíčat zejména v období odstavu a po něm (ve stáří cca 6 – 10 týdnů) byla po desetiletí v naší odborné literatuře vysvětlována zvýšenou citlivostí v důsledku výměny mléčných zubů za trvalé (od 18. do cca 35 dne života) a probíhajícím línáním. To však považuji pouze za méně významné jevy.

Na odolnost králíka má podstatnější dopad postupný rozvoj trávicího aparátu a jeho dvou nejvýznamnějších funkcí (trávení a imunitní obrana organismu), jejichž vývoj k dosažení plných schopností trvá až do stáří 8 – 12 týdnů. Zejména neznalost a nerespektování těchto zákonitostí ve výživě králíků je hlavní příčinou zrát v chovu králíků.

Každé období růstu a vývoje králíčete přináší v oblasti trávení a metabolismu jiné fyziologické požadavky. Organismus se rychle vyvíjí a každé období má svoje charakteristiky – od narození a období mléčné výživy, přechod na rostlinná krmiva, odstav, intenzivní růst až po tělesnou dospělost. Zásadní fyziologické aspekty trávení je nutno opakovaně připomenout, bez nich není možno uvažovat a racionální, promyšlené výživě a krmení králíků.

Období mléčné výživy králíčat se zdá jednoduché a bezproblémové, králíčata samice kojí výhradně do třech týdnů 6 - 8 krát denně, pokud mají dostatek mléka, neopouštějí hnízdo a nepřijímají jiné krmivo do stáří 21 dnů.

Opět to není tak jednoznačné a jednoduché jak je psáno ve starších králíkářských publikacích. Králíčata samice při narození ošetří, uloží do vystlaného hnízda a bezprostředně po narození nakojí. Dalších 72 hodin jsou králíčata schopna přežít bez nakojení (toho je využíváno při prodeji jednodenních králíčat rodičovských a prarodičovských generací masných hybridů šlechtitelskými firmami). V dalších dnech samice mláďata kojí jednou denně, (někdy dvakrát, průměrně 1,1 až 1,2x denně, nejvíce ve druhém týdnu) pouze po dobu asi 3 až 3,5 minuty. Králíče dokáže přijmout až 25 % své hmotnosti, průměrně přijímá 10 až 30 g mléka denně. Hlavní dobou pro kojení je ráno ještě za tmy, často mezi 6 až 9 hodinou. Výživná hodnota mléka králice je vždy připomínána, zajišťuje intenzivní růst králíčat – 20. den života mají mít hmotnost alespoň šestinásobnou proti porodní velikosti. Výživa kojící králice má na výši laktace rozhodující vliv a tedy i na prosperitu mláďat.

Řízené kojení (samice má umožněn vstup do hnízda na omezenou pravidelnou dobu jedenkrát denně) v produkčních chovech úspěšně těchto poznatků využívá, hlavní efekt je ve snížení ztrát mláďat do 10 – 14 dnů stáří oproti volnému přístupu samic do kotiště. Aplikace v podmínkách drobných chovů je záležitostí časových možností chovatele.

Kojení probíhá denně v pravidelnou dobu, asi 15 minut před kojením se králíčata v hnízdě probouzí a odkrývají srst. Králice po vstupu do hnízda zaujímá typickou polohu, králíčata aktivně vyhledávají struky (i během jednoho kojení je mohou měnit) typickými pohyby hlavy a tlamičky. Podnětem pro králíčata jsou přítomnost samice, pach a feromony vytvářené v mléčné žláze. Absence feromonů v náhražkách mateřského mléka je jednou z příčin problematičnosti až nemožnosti umělého odchovu králíčat.

Na konci každého kojení utrousí samice do hnízda několik tvrdých bobků, které se od 4 až 7 dne stávají předmětem pro okousávání (králíčata mají hlodáky již při narození prořezané) a následné pozření natrávených částeček matčina trusu. Podobně mláďata mohou už od tohoto stáří žvýkat a polykat jemné rostlinné částečky z podestýlky – sláma, seno - tvořící hnízdo (vždycky jsem nesnášel hoblovačky v kotišti). To vše již v tomto rané věku zajišťuje postupnou adaptaci trávicího systému pro dobu odstavu. Podstatným doporučení je tedy využití kvalitních materiálů – sena a slámy, které králici předkládáme pro stavbu hnízda, neboť se stávají první rostlinnou potravou takto malých králíčat. Možno je doporučit i občasné doplnění malého množství jemného sena i předložení několika granulí krmné směsi přímo do hnízda.

Přechod na pevná, rostlinná krmiva

Mezi 17 až 21 dnem mláďata postupně opouštějí hnízdo (oči se otvírají 9. – 10. den) a učí se pít vodu a přijímat krmivo, které je předkládáno králici. Zhruba mezi 22. až 28. dnem začíná probíhat cékotrofie v závislosti na naplnění a vývoji slepého střeva a tračníku. Králíčata přijímají postupně stále se zvyšující množství krmiva a nastává nejproblematičtější období trvající až do 8 až 10 týdnů, přičemž je méně podstatné, zda jsou mláďata odstavena ve 4 nebo 8 týdnech stáří – více záleží na zvládnutí výživy.

Samotná doba odstavu (v našich podmínkách uplatňována v rozmezí 30 až 56 dní i více), by si vyžadovala samostatné pojednání. Podmínky jsou natolik rozmanité, že je velmi obtížné dávat jednoznačná doporučení pro optimální dobu odstavu respektive délku období kojení.

Často je považován za hlavní problém tohoto období života králíčat přechod z výživy mlékem (živočišnou bílkovinou) na výživu bílkovinami rostlinnými nebo pevným krmivem. To však považuji za zavádějící, králík je na tento přechod (mléko – rostlinné krmivo) adaptován po miliony let, divoký králík kojí mláďata do 4 týdnů a přechod na rostlinné krmivo je fyziologickým procesem.

Základním problémem našich chovů králíků je, jaká rostlinná krmiva, v jakém množství a kvalitě má k dispozici králíče v tomto období až do ukončení vývoje trávicího systému.

Opět malé opakování některých aspektů fyziologie trávení králíka:

• v tomto věku probíhá postupný rozvoj struktur trávicího systému, trávicích a imunitních funkcí, což je dokončeno až ve věku 8 – 9 týdnů. Do té doby není plně vyvinuta obranyschopnost, nejsou plně tráveny živiny. Např. škrob je tráven až do asi 45 dnů stáří nedokonale a jeho vyšší obsah v krmivu může způsobovat trávicí problémy. Podobně vyšší obsah některých bílkovin (např. sója) může způsobit negativně v tlustých střevech.
• přebytek bílkovin může dále způsobovat řadu metabolických problémů, např. přebytek čpavku v tkáních s charakteristickými příznaky – od zpomalení pohybu střev až po letargii, ospalost a alkalózu.
• významně se rozvíjejí schopnosti regulace acidobazické rovnováhy organismu – základní je změna pH žaludku sajícího mláděte v prvních 2 – 3 týdnech života (4,5 až 5) na pH 1,5 až 2 u králíka po 3. týdnu příjímajícího rostlinná krmiva. Udržování nízkého pH v žaludku, produkce kyseliny solné žlázkami žaludeční sliznice pro trávení a následující metabolickou alkalózu, zejména při překrmování koncentrovanými krmivy s vysokým obsahem bílkovin, není schopen organismus zvládnout až do stáří 8 – 9 týdnů. Výsledkem je enormní citlivost na v tomto změněném prostředí obsahu střev enormně se množící mikroorganismy (přítomné v trávicím systému vždy, ale v malém množství – kokcidie, E. coli, Clostridia).
• základní živinou, pro kterou je přizpůsoben trávicí systém králíka je vláknina (složky stravitelné i nestravitelné), její optimální obsah v krmné dávce může vyrovnávat i nevhodné zastoupení živin jiných (např. může do jisté míry eliminovat nevhodný obsah škrobu nebo bílkovin) jak regulací pohyblivosti a obsahu střev, tak pozitivním ovlivněním cékotrofie.
• diametrální je rozdíl mezi metabolismem kojící králice na vrcholu laktace (3. až 4. týden) a jejími mláďaty, která začínají přijímat krmivo. Samice potřebuje maximum bílkovin a energie v koncentrovanějším krmivu pro zajištění maximální produkce mléka, mláďata jsou schopna trávit jen omezené množství škrobu a bílkovin, vyšší nároky mají na obsah a složení vlákniny.

Od 20 dnů stáří předkládáme mláďatům jemnější, nejkvalitnější objemná krmiva, v tomto věku potřebují mírně nižší obsah bílkovin (obsah v krmné dávce kolem 15 až 16 %), nižší obsah škrobu (12 %) a naopak dostatek stravitelné vlákniny jako zdroje energie. Vhodnými krmivy jsou jemné seno luční nebo jetelovin, ovesné vločky, mrkev, pampeliška, kopřivy ap. podle možností chovatele. Všechna krmiva je vhodné dávkovat limitovaně, tolik kolik během cca půl hodiny zkonzumují, raději několikrát denně.

V dalším období králíčatům postupně zvyšujeme množství krmiva vždy s nejvyšší opatrností, králíčata musí mít stále chuť k příjmu krmiva. Jak bylo zmíňeno, schopnosti trávicího systému se vyvíjí až do 8 – 10 týdne, v tomto období je na místě nejvyšší opatrnost.

Velmi zajímavé je v souvislosti s ovliněním chuti k příjmu krmiva použití různých netradičních krmiv, zeleniny, koření nebo bylin, kterými můžeme pozitivně působit na zažívání králíčat a jejich zdravotní stav. Jen několik příkladů: topinambury, petržel, celer, heřmánek, pelyněk atd. Specifické účinky řady rostlin používaných pro krmení jsou součástí zkušeností mnoha chovatelů - další námět pro zkušenosti a zveřejnění.

Za poměrně častou chybu v krmení mladých králíků je nutno považovat přebytek bílkovin, škrobu a naopak nedostatek vlákniny v krmných dávkách mladých rostoucích králíků – zkrátka nevyvážená krmná dávka nebo i celkový přebytek živin, zejména bílkovin.

Každá změna krmné dávky, krmiva nebo kvality jednotlivých složek může vyvolat trávicí poruchy v nejrůznější formě – zpomalení pasáže tráveniny ve střevech, změnu činnosti stěn střev a souvisejících žláz, průjem, nadmutí, zácpu. Narušení trávicích procesů i v nenápadném rozsahu (bez viditelných příznaků průjmu nebo nadmutí - v počáteční stadiu pouze zpomalení funkcí), naruší okamžitě příjem krmiva a vody, přeruší cékotrofii a negativní vliv na celkový zdravotní stav se prohlubuje. Použití kompletních krmných směsí je i v našich chovech obvyklou krmnou technikou. Protože je obsah živin dán výrobcem je nutné správné dávkování pro jednotlivé kategorie a zvířata podle jejich stavu a potřeb. Kvalitní krmná směs obsahuje zpravidla 16,5 až 18 % dusíkatých látek, 17 až 18 % vlákniny a další živiny, podle příslušných předpisů je obsah uváděn na etiketě. Nicméně kvalita směsí může být různá, kvalitní producenti jsou chovatelům známi.

Pro rostoucí králíky je obvyklé dávkování kompletní krmné granulované směsi v rozmezí 35 až 50 gramů na kilogram živé hmotnosti při krmení jako jediným krmivem. V případě využití objemného krmiva (seno nebo zelené krmivo) je dávkování ještě na nižší úrovni. Vždy je nutné zabezpečit dostatečný obsah vlákniny v krmné dávce. Doporučuji spíše vyšší obsah (až k 20 %) jako snad vůbec nejvýznamnější faktor pro stabilizaci trávení a prevenci trávicích problémů. Hrubší seno (porosty v pozdějším vegetačním stadiu), sláma obilovin nebo větvičky stromů jsou nezbytným doplněním krmných dávek, lignin jako jedna ze složek vlákniny má velmi pozitivní vliv na pohyblivost střev a průběh trávení, celkově tedy na zdravotní stav. V našich podmínkách zpravidla nemusíme řešit strukturu (velikost) částic šrotovaného krmiva a jejich procentický podíl, většina objemných krmiv je předkládána v přírodní formě což je pro trávicí procesy optimální.

Intenzivní výkrm mladých králíků vyžaduje odpovídající výživu s maximální dotací živin jak je zřejmé z tabulky. To však může přinášet některé zdravotní a metabolické problémy z nevyvážené krmné dávky nebo absolutního přebytku přijímaných živin nad aktuální fyziologické možnosti. Přebytečné živiny organismus nedokáže zpracovat a stávají se nežádoucí až „jedovaté“. Vykrmovaný králičí brojler (výkrm do 77 až 84 dnů stáří) je schopen přijmout denně 80 až 90 g krmné směsi na kilogram živé hmotnosti (králík o hmotnosti 2,5 kg přes 200 g, průměrná denní spotřeba po dobu výkrmu od 35. dne je cca 150 až 160 g)). Zejména v době mezi 6 až 8 týdnem není organismus toto množství hlavně bílkovin zpracovat, podobně není schopen regulovat metabolickou alkalózu a výsledkem jsou velmi obtížně řešitelné stavy, většinou končící úhynem králíka (zpravidla průměrně kolem 50. dne stáří).

Preventivní opatření spočívají v limitovaném krmení (na rozdíl od adlibitního – neomezeného) po většinu období výkrmu podle přesně stanovených krmných dávek (v rozmezí 80 až 180g denně, nebo v restrikci krmení určité kratší době (7 až 14 dnů) až na 50 – 75 g denně a po zbytek výkrmu je uplatněno neomezené krmení. Rychlost růstu je kompenzována v době neomezeného příjmu krmiva, zaznamenána je výhodnější konverze krmiva a příznivější index zdravotního rizika. Vysvětlení podstaty příznivého účinku restrikce krmiva je možno nalézt ve výše uvedených metabolických souvislostech.

Krmení králíků určených pro výstavní účely je odchovem budoucích chovných zvířat. Předpokladem je zajištění rychlosti růstu odpovídající standardům plemen, pro kvalitní vývoj kostry a všech tělesných soustav je nutné optimální dávkování minerálních látek a vitamínů. Kvalita osrstění může být ovlivňována přídavkem olejnin (slunečnice, lněné semínko) do krmné dávky, příznivě působí i zvýšení hladiny aminokyselin cystinu a methioninu (až 0,7 %).

Problematice výživy z pohledu požadavků králíků na vitamíny (zejména A,D,E) a minerální látky (NaCl, Ca, P, Mg a K), což je významná oblast výživy, se budeme zabývat někdy příště, tento seriál článků byl zcela záměrně zaměřen na některé základní aspekty krmení vyplývající z praktického chovu králíků v současnosti.

Napájení králíků je samozřejmou součástí výživy, dnes snad nikdo nepochybuje o nutnosti dostatečného přísunu vody pro všechny věkové kategorie. Orientační potřeba pitné vody je v množství dvojnásobku hmotnosti suchého krmiva, u vody je optimální ad libitní příjem. Vzhledem k ovlivnění trávicích procesů je vhodné okyselení napájecí vody (například ocet v množství cca 50 ml na 10 litrů vody, nebo použití vyráběných přípravků na bázi organických kyselin podle návodu). Tato koncentrace může pozitivně omezit množství škodlivých mikroorganismů v napáječkách a má tedy celkový pozitivní dopad na zdravotní stav v chovu.

Sestavování krmných dávek z tradičních krmiv je natolik variabilní, že není myslitelné zde uvádět příklady. Paleta používaných vhodných objemných krmiv, jadrných krmiv, ale i nejrůznějších krmiv doplňkových nebo netradičních je nesmírně široká.

Obdobně je široké rozpětí velikosti a hmotnosti chovaných králíků (0,5 až 8 kg), stejně jako různé období v růstu a fyziologického nebo reprodukčního stavu. Nejvíce však bude záležet na možnostech a schopnostech samotného chovatele, kolik času, prostředků, přemýšlení nebo znalostí chovaným zvířatům bude věnovat. V chovu králíků záleží i na určitém umění a citu pro zvířata, jak dovede chovatel naplnit jejich životní potřeby.

Orientační potřeba základních živin na 1 kg živé hmotnosti mladých králíků